Pokud byste dnes vzali do ruky Haló noviny z 6. listopadu 1992, asi byste si mysleli, že držíte v rukou nějaký úplně jiný plátek. Objevil se v nich totiž humor, který bych moc přál i těm dnešním, výměnou za tón mírně ponurý.
Na druhou stranu ale nebylo ve společnosti příliš veselo ani před deseti lety. Pokračovala pátá společná schůze FS ČSFR, která schválila návrh vládního opatření proti živelnému rozpadu federace a odmítla rozšířené programové prohlášení vlády. To původní bylo koncipováno pouze jako dočasné do 30. září 1992. Hezké stanovisko Levého bloku "Co s takovou vládou" přednesl poslanec Masopust.
Ještě zajímavější však mohla být tisková konference KSČM, na které tehdy vystoupili vedle Jiřího Svobody i Čestmír Císař a Jiří Hájek. Připomínám, že tou dobou byla ČSSD maličkou stranou, kterou se právě od Horáka chystal převzít nějaký Zeman.
Tak si hezky počtěte.
Milan Neubert, 7. listopadu 2002
Je naděje, že se pokles výroby u nás konečně zastaví?
HaNo: Ano. Až dojde k nule.
Je pravda, že bude na území České a Slovenské republiky zaveden jediný
společný jazyk?
HaNo: Ano. Zatím však není rozhodnuto, zda to bude angličtina nebo němčina.
Nehrozí nebezpečí, že bude Karlštejn přece jen prodán bohatému
cizinci?
HaNo: Ne. Počítá se s tím, že mu bude darován.
Nemůže být v budoucnu naší armády zneužito?
HaNo: Ne, protože už dávno ztratila bojeschopnost.
Zajistí Klausova reforma opravdu zvýšení životní úrovně?
HaNo: Ano. Např. Němcům, Američanům, Britům apod.
Přispívají dohody mezi ODS a HZDS ke sblížení Čechů a Slováků?
HaNo: Ano, ale jen těch, kteří s nimi nesouhlasí.
Hrozí nám násilí ze strany Německa?
HaNo: Nehrozí, neboť se mu podřizujeme dobrovolně.
Nemohou nás zaskočit konflikty podobné jugoslávským?
HaNo: Nemohou, protože se na ně cílevědomě připravujeme.
Může se Václav Klaus v něčem zmýlit?
HaNo: Ano, ale vždycky se to dá vysvětlit jako zásluha. (sv)
PRAHA (vlastní zpráva) - Účast světově známých a uznávaných politiků, dlouholetých zastánců demokracie a bojovníků za lidská práva Čestmíra Císaře a Jiřího Hájka na včerejší tiskové konferenci KSČM, dala ráz jejímu průběhu. Hovořilo se proto převážně o vnitřních i mezinárodních souvislostech připravovaného a zřejmě již nezvratného rozpadu Československa, o cestách, jimiž se naše společnost od listopadu '89 ubírá, i možnostech, jak se ideálů demokracie, právního státu a lidských svobod dopracovat.
"Rozdělení státu nemůže být věcí kuloární kabinetní politiky. Mělo by být věcí občanstva, lidu, který podle ústavy je stále zdrojem státní moci," uvedl bývalý ministr zahraničních věcí Jiří Hájek. Jednostranný pohled a zájmy volebních vítězů vedou k antidemokratickým projevům, které jsou umožněny netečností občanské společnosti, jejíž "probuzení bylo příliš krátké," uvedl prof. Hájek. Vyzdvihování pokojného rozchodu obou republik označil nedávný velvyslanec v Radě Evropy Č. Císař za slabou náplast na skutečnost, že západní Evropa vidí rozpad Československa negativně. "Je konec pohádky o naprosté suverenitě, že si můžeme dělat, co chceme a nekoukat, co se děje kolem nás, nekoukat na evropské souvislosti." Přitom celé polistopadové období se vyznačovalo důvěrou a sympatiemi k ČSFR. Očekávalo se, že se chceme dostat do Evropy. Výsledkem však bude roztříštěná střední Evropa, věčně nespolehlivá, labilní oblast. V Evropě je z toho strach, řekl Č. Císař a dodal, že to může vytvářet značně těžkosti.
Tyto obavy konkretizoval i předseda KSČM J. Svoboda. Výsledky jednání předsedů republikových vlád s představiteli ES v Londýně dokazují, uvedl, že důsledky rozpadu společného státu budou podstatně horší, než se snaží vládní koalice přesvědčit. "Britský premiér J. Major odmítl poskytnout všem zemím visegrádské trojky časový harmonogram vstupu do Evropského společenství a odmítl i jakékoliv ústupky ES v oblastí obchodu," řekl J. Svoboda. Za pozoruhodné přitom označil, že vláda ČSFR se vyhnula požadavkům odborů i některých politických stran, aby kvantifikovala ekonomické i mezinárodní dopady rozchodu i setrvání federace. Prohlásil, že poslanci LEVÉHO BLOKU - KSČM, DL ČSFR budou podporovat návrh ČSSD k návrhu ústavního zákona o zániku federace. který předpokládá vypsání referenda.
Pavel Šafránek