Pro pochopení marxistického pojetí tříd je velmi významná tzv. Leninova definice tříd z práce Velká iniciativa, Spisy sv.29, SNPL, Praha 1955, str.415:
"Třídy jsou velké skupiny lidí, které se navzájem liší svým místem v historicky určitém systému společenské výroby, svým vztahem (většinou zajištěným a vytýčeným v zákonech) k výrobním prostředkům, svou úlohou ve společenské organizaci práce, a tudíž způsoby nabývání a velikostí onoho dílu společenského bohatství, jímž disponují. Třídy, to jsou takové skupiny lidí, z nichž jedna si může přivlastňovat práci druhé, neboť zaujímá rozdílné místo v určité soustavě společenského hospodářství. Je jasné, že k úplnému odstranění tříd je třeba nejen svrhnout vykořisťovatele, nejen zrušit jejich vlastnictví, je třeba zrušit také jakékoli soukromé vlastnictví výrobních prostředků, je třeba úplně odstranit jak rozdíl mezi městem a venkovem, tak i rozdíl mezi fyzicky a duševně pracujícími."
Leninovu definici tříd i další závažné formulace klasiků je nutno důkladně studovat a opírat se přitom o marxistickou politickou ekonomii, analýzu mechanismů fungování jednotlivých výrobních, vlastnických systémů. Rozborem přístupu klasiků i na ně navazující literatury zjišťujeme, že třídy nejsou v marxistickém pojetí pouhé soubory osob vyznačujících se různými povrchními znaky, např. formálně právním statutem vlastníka, určitým technickým druhem práce (např.fyzické) či kvalifikace, velikostí příjmu apod. Třídy a různé méně ucelené sociální skupiny třídního charakteru jsou především souhrnem určitých shodných sociálních rolí, které jsou nutné pro fungování sociálně ekonomických, výrobních, konec konců vlastnických vztahů a týkají se oblasti výroby, rozdělování, směny a spotřeby. Tyto sociální (třídní) role jsou obsazovány jednotlivými konkrétními individui, která se jim více či méně přizpůsobují, mohou však klidně myslet a jednat i v rozporu s jejich logikou (jako jednotlivci, do jisté míry). Žádný člověk není zcela totožný se svou třídní rolí, zastává ještě celou řadu jiných rolí (profesní, etnickou, sousedskou, rodinnou apod.). Třídní role je však pro jednání velkých skupin lidí v dlouhodobé perspektivě prvotní a určující a proto rozhodujícím způsobem. V dlouhodobé perspektivě ovlivňuje způsob života, zájmy, jednání a myšlení lidí, kteří ji vykonávají.
Třída představuje tedy zároveň určité duchovní prostředí a organizační formy, které s různou intenzitou ovlivňují jednak samotné příslušníky třídy, ale i příslušníky jiných tříd a skupin. Ti nejaktivnější a nejuvědomělejší pak vytvářejí hnutí třídy, které cílevědomě prosazuje zájmy třídy (přeměna třídy o sobě v třídu pro sebe). Překonat třídu neznamená vyhubit lidské nositele příslušných sociálních rolí, ale změnit tyto role i organizační a duchovní formy, které se k nim rolím vážou. K úplnému překonání tříd je nutná taková změna sociálních rolí a vlastnických mechanismů silně ovlivňovaných dělbou práce, ve které se velké skupiny neliší svým způsobem realizace role vlastníka ve výrobě, rozdělování, směně a spotřebě (neznamená to rovnostářství v odměňování). K úplnému překonání rozdílů ve vlastnických rolích tříd a jim podobných sociálních skupin proto nestačí překonání soukromého vlastnictví, ale je nutné i překonání stavu, kdy jsou velké skupiny lidí doživotně připoutány k tak odlišným skupinám činností, jako je práce fyzická a duševní, tvořivá a monotónní, řídící a řízená, výrobní i nevýrobní apod.
Autor: TAP KSČM