Základní prioritou vlády je vstup České republiky do Evropské unie. K dosažení členství jsou vytvořeny vhodné podmínky; vláda stojí před úkolem dokončit domácí přípravu na vstup a přístupová jednání a zabezpečit účinné působení České republiky v unii.
V přístupových jednáních bude vláda usilovat, aby v dosud neuzavřených kapitolách budoucí přístupové smlouvy byly sjednány podmínky co nejvýhodnější pro Českou republiku. Vláda se bude zasazovat o schválení přístupové smlouvy tak, aby se Česká republika stala členským státem Evropské unie počátkem roku 2004.
Vláda bude iniciovat přijetí právní úpravy umožňující referendum o vstupu České republiky do Evropské unie. V období před tímto referendem vláda dále posílí své úsilí zaměřené k tomu, aby o Evropské unii a o významu a dopadech začlenění České republiky do tohoto integračního uskupení byla co nejlépe informována česká veřejnost. Získat občany České republiky pro co nejširší účast v referendu a pro vyjádření souhlasu se vstupem naší země do Evropské unie vláda chápe jako jeden ze svých stěžejních úkolů.
Vláda vytvoří podmínky pro přechod České republiky z pozice přidružené země do postavení rovnoprávné členské země Evropské unie tak, aby dnem vstupu v ní byla Česká republika schopna účinně jednat, obhajovat své zájmy a potřeby a být platným členem tohoto společenství. Vláda bude jednat tak, aby se Česká republika mohla z pozice členské země Evropské unie podílet na rozvoji hospodářského a sociálního modelu, který respektuje princip demokracie a lidských práv a důstojnost všech národů.
Vláda se aktivně zúčastní debaty o budoucnosti Evropské unie, a to jak v rámci Konventu, tak i na následující mezivládní konferenci, která rozhodne o podobě unie pro nadcházející období. V této debatě se bude zasazovat o další prohlubování a rozšiřování ekonomické a politické integrace Evropy, včetně její sociální dimenze, o posilování jejího demokratického charakteru a nadnárodních prvků v jejím vývoji, při respektování národní a kulturní svébytnosti jednotlivých států a regionů na základě principu subsidiarity.
Vláda zajistí aktivní podíl České republiky na formulaci a naplňování společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Vláda bude podporovat co nejširší zapojení do procesu vytváření evropské bezpečnostní a obranné politiky jak v oblasti vojenské, tak i civilní.
Vláda se plně hlásí k cílům Evropské unie a bude usilovat o dosažení strategického cíle stanoveného Evropskou radou v Lisabonu v březnu 2000 učinit Evropskou unii nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa, založenou na znalostech, schopnou trvale udržitelného růstu, s více a lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností. Pro dosažení tohoto cíle bude vláda sbližovat politiky v oblasti hospodářské, sociální, v oblasti zaměstnanosti a životního prostředí, s principy rozvíjenými v Evropské unii a zvláštní pozornost bude věnovat rozvoji lidského potenciálu a budování společnosti, založené na znalostech.
Harmonizace českého práva s právem Evropských společenství zůstává i nadále samozřejmou prioritou. Ve svém funkčním období se bude vláda na rozdíl od vlády předchozí nalézat ve dvou rozdílných etapách, a to v předvstupním období v postavení pouze přidruženého státu, a počínaje rokem 2004 - jak předpokládá - v postavení členského státu. V obou z nich ponese odpovědnost za harmonizaci českých právních předpisů s komunitárním právem tak, aby Česká republika dostála svým závazkům vyplývajícím z přidružení provedeného Evropskou dohodou, ze závazků již přijatých v rámci jednání o přistoupení a z pozdějšího členství na základě smlouvy o přistoupení.
V prvé etapě proto naváže vláda na inventuru legislativních úkolů, které zbývají do předpokládaného vstupu České republiky do Evropské unie, kterou provedla ke konci svého funkčního období vláda předchozí. Třebaže lze výsledky z této mezibilance charakterizovat jako pozitivní, zbývá stále ještě nemálo norem, které bude třeba přijmout a zabezpečit jejich implementaci do okamžiku podpisu přístupové smlouvy, tedy ještě v tomto a v prvních měsících následujícího roku, a to jak zákonů, tak i podzákonných předpisů (nařízení vlády a prováděcích vyhlášek). K nim přistoupí ještě další úkoly, které vyplynou na základě oznámení Evropské komise o acquis communautaire na rok 2002. Celkový počet zákonů, případně novel stávajících zákonů, které mají nabýt účinnosti do vstupu České republiky do Evropské unie, činí dnes přibližně 50 zákonů.
Úsilí vlády v nejbližším období bude proto směřovat k tomu, aby dopracovala připravované, resp. vypracovala nové návrhy potřebných zákonů urychleně, v patřičné kvalitě a aby tak vytvořila předpoklady pro jejich včasné předložení a hladké projednání a přijetí v Parlamentu České republiky během podzimu 2002 a jara 2003, aby v tomto směru nic nebránilo uzavření přístupové smlouvy. Pokud jde o podzákonné normy, které mají být přijaty a nabýt účinnosti do vstupu České republiky do Evropské unie, přijímá vláda odpovědnost za jejich přípravu a včasné vydání.
V podmínkách členství je harmonizace národního práva s právem Evropských společenství kontinuální proces a členské státy nesou odpovědnost za její provádění.
Proto vláda v návaznosti na dosavadní zkušenosti bude činit veškerá opatření, která jí přísluší v rámci legislativního procesu, aby již od samého počátku členství České republiky v Evropské unii bylo plně zabezpečeno plnění této povinnosti České republiky při transpozici směrnic do příslušných právních předpisů, včetně jejich notifikace Evropské komisi, a aby tak bylo odstraněno nebezpečí procesních, finančních a dalších důsledků, vyplývajících pro členský stát z nedostatečně provedené nebo chybějící transpozice. Totéž platí i o nařízeních jinak přímo platných, jestliže sama vyžadují pro svou implementaci legislativní opatření členského státu.
Nedílnou součástí povinností vlády je také zabezpečit od okamžiku vstupu informovanost všech orgánů, institucí, podnikatelské sféry a občanů o všech relevantních předpisech, vydaných v Evropské unii do konce roku 2003 a platných pro přistupující stát.
Na tomto poli naváže vláda na dosavadní spolupráci s Evropskou komisí při překladech těchto právních předpisů. Tyto překlady se v revidovaném znění stanou po publikaci ve zvláštním vydání Úředního věstníku Evropských společenství před vstupem České republiky do Evropské unie úředními zněními těchto předpisů. Poté, co se Česká republika stane členským státem, bude vydáván Úřední věstník Evropských společenství v češtině jakožto jednom z úředních jazyků Evropské unie. Vláda však bude až do vydání těchto Úředních věstníků Evropských společenství v češtině pokračovat v publikaci překladů relevantních právních předpisů Evropských společenství na internetu, aby tak v předstihu zajistila potřebnou informovanost veřejnosti. Ve spolupráci s Evropskou komisí budou také do vstupu zajištěny a publikovány nejvýznamnější rozsudky Evropského soudního dvora a Soudu I. instance pro potřeby soudů a právnické veřejnosti.
Vláda bude usilovat o co nejširší spoluúčast všech občanů na rozvoji společnosti. Spoluúčast vyžaduje decentralizaci, uplatnění principu subsidiarity, obvyklého v Evropské unii, komunikaci mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Právě společnost spoluúčasti je plnohodnotnou občanskou společností.
Vláda v souladu s cíli Evropské unie zaměří své úsilí na snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a odstraňování dopadů strukturálních změn na jednotlivé oblasti. Cílem této politiky hospodářské a sociální soudržnosti je, aby regiony měly stejné možnosti a aby byl plnohodnotně využíván jejich demografický, hospodářský a přírodní potenciál.
Na politiku hospodářské a sociální soudržnosti bude moci Česká republika bezprostředně po vstupu využívat prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie. Aby tento významný přínos členství mohl být plně využit, vyvine vláda maximální úsilí o urychlení institucionální přípravy na příjem podpor ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti vytvořením administrativních podmínek pro činnost řídících a platebních orgánů.