Vláda bude prosazovat moderní demokratickou zdravotní politiku. Zdravotní politika vlády bude vycházet z principů ekvity, technické a medicínské efektivity a dlouhodobé finanční stability, mezigenerační solidarity, solidarity zdravých s nemocnými a zdravotně postiženými, profesionality a kontroly veřejnosti.
Vláda vychází z pojetí ochrany a podpory veřejného zdraví jako souhrnu činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a k zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a následně i dozoru nad jejich zachováním. Zdůrazňuje prevenci jako základní aspekt péče o zdraví, jako nejméně nákladný způsob předcházení nemocem a poruchám zdraví.
Zdraví není kategorií výlučně medicínskou, ale široce humánní. Vláda si uvědomuje sociální, ekonomické a ekologické faktory, které ovlivňují zdraví a potřebu větší integrace základních požadavků ochrany veřejného zdraví do rozhodování ostatních sektorů, včetně rozhodování na komunitní úrovni. Vláda postupně implementuje program Zdraví 21 do praxe zejména v oblasti preventivních programů, včasné diagnostiky, rehabilitace a resocializace občanů.
Vláda předloží na základě široké diskuse návrhy změn právních předpisů, nutných pro plné uplatnění Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti, při aplikaci biologie a medicíny a jejích dodatkových protokolů. Vláda bude vytvářet podmínky pro důstojné zacházení s pacientem, jeho zvýšenou informovanost o způsobech kvalitní léčby a podporovat jeho svobodný výběr zdravotní péče. Účinný diagnosticko-léčebný proces bude dostupný všem pacientům podle zásad ekvity a potřebnosti. Současně bude dále propracovávány mechanismy optimalizace pohybu pacienta při vyhledávání zdravotní péče s důrazem na práva a odpovědnost pacienta i lékaře.
Zvláštní důraz na dostupnost a odpovídající zdravotní péči bude věnován občanům se zdravotním postižením. Vláda bude vytvářet podmínky nejen pro udržení jejich zdravotního stavu, ale i podmínky pro život v domácím prostředí. Společně s regiony vláda bude podporovat restrukturalizaci současných lůžkových kapacit pro potřeby stárnoucí populace. Posílí úroveň ošetřovatelské a dalších forem dlouhodobé péče, včetně rehabilitace a domácí péče, integrací zdravotních a sociálních služeb. Zdravotní hospitalizace budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, přičemž nesmí být narušena rovná dostupnost indikované zdravotní péče.
Vláda připraví návrhy právních předpisů, ve kterých budou definovány podmínky činnosti zdravotnických zařízení a jejich veřejnoprávní funkce.
Vláda zajistí účelnou organizaci zdravotnických služeb s posílením úlohy krajů a obcí na základě subsidiarity. V investiční výstavbě vláda hodlá zdokonalit programové financování v oblasti sítě vysoce specializované péče, za niž i nadále ponese odpovědnost stát. Na základě širokého odborného konsensu budou navrženy standardizační procesy pro jednotlivé druhy a formy zdravotní péče, včetně úpravy úhrady ze zdravotního pojištění, v závislosti na rozvoji medicíny tak, aby nedošlo ke zúžení stávajícího věcného rozsahu zdravotní péče, hrazené z veřejného zdravotního pojištění. V oblasti léčiv a zdravotnických prostředků budou implementovány standardy jakosti harmonizované s Evropskou unií. Spolu s koordinací regulačních procesů, od cenotvorby až po regulaci spotřeby, se zajistí dostupnost kvalitních, bezpečných a účinných léčiv a zdravotnických prostředků všem, kteří je potřebují. Vláda bude usilovat o stabilizaci cen léčiv a o sjednocení výše úhrad tak, aby se měnily jedenkrát ročně.
Rovný přístup ke zvláště nákladné zdravotní péči bude zajištěn vytvořením samostatného fondu pro rozvoj moderní medicíny, jenž bude financován vícezdrojově.
Vláda bude nadále dbát o celkovou bilanční rovnováhu veřejného zdravotního pojištění s tím, že se nezvýší spoluúčast občanů na péči, hrazené z veřejného zdravotního pojištění, ani nepodpoří zvýšení procentní sazby povinného zdravotního pojištění placeného zaměstnanci a zaměstnavateli. Vláda podpoří opatření, zajišťující plné přerozdělení vybraného pojistného na zdravotní pojištění.
Vláda bude vytvářet podmínky pro rozvoj společnosti vědění, v níž budou mít výzkum a vývoj společně se vzděláváním jednoznačnou prioritu. Součástí tohoto úsilí bude jak vytváření prostoru pro růst investic do celého tohoto komplexu, tak i optimalizace jeho způsobu řízení vedoucí k funkční integraci jeho složek.
Vláda bude především posilovat rozvoj vědy a výzkumu na univerzitách a ostatních školách a podporovat sbližování neuniverzitních pracovišť zvláště základního výzkumu s vysokoškolským výzkumem a vývojem.
Podpoří základní a aplikovaný výzkum tak, aby se podíl veřejných prostředků vynakládaných na tuto podporu zvyšoval. Zároveň vytvoří motivující podmínky pro investice do výzkumu a vývoje z nestátních zdrojů a od zahraničních investorů.
Zvýší též efektivitu vynakládaných prostředků s důrazem na zvyšování podílu výdajů na pokročilé technologie. V této souvislosti bude stimulovat zrychlení přenosu výsledků základního a aplikovaného výzkumu do průmyslového výzkumu a vývoje. Součástí politiky vlády bude též důraz na pravidelné a objektivní hodnocení výsledků výzkumu a vývoje. Výše finanční podpory vlády bude vycházet z pravidelných a objektivních hodnocení těchto výsledků.
Vláda bude dále podporovat rozvoj mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji především v rámci Evropské unie, usilovat o širší a aktivnější zapojení do rozvoje Evropské výzkumného prostoru.
Uvedené cíle a opatření pro jejich realizaci budou konkretizovány v nové Národní politice výzkumu a vývoje, kterou vláda připraví ve spolupráci s organizacemi a pracovníky výzkumu a vývoje, vysokých škol a se zástupci uživatelů výsledků výzkumu a vývoje.
Vláda bude nadále postupně realizovat cíle Kulturní politiky, přijaté v širokém konsensu zástupců občanských iniciativ, samosprávy a kulturních institucí. Proto hodlá každoročně vyčleňovat na podporou kultury - včetně národnostních menšin - prostředky ve výši obvyklé v zemích Evropské unie. Záměrem vlády je trvale udržitelné užívání neztenčovaného národního kulturního pokladu a jeho zachování pro budoucnost. Vláda tudíž hodlá i nadále zvyšovat péči státu o kulturní dědictví. Proto kromě zajištění finančních zdrojů bude prosazovat nový památkový zákon, který vymezí práva a povinnosti vlastníků kulturních památek a kompetence obcí, krajů a státu ve struktuře systému péče o památkový fond. Vláda také bude prosazovat opatření v oblasti prodeje, vývozu a dovozu starožitností s cílem omezit nekontrolovatelný výprodej kulturního bohatství do zahraničí.
Vláda připraví zákonnou úpravu podpory kultury, která založí vícezdrojové a víceleté financování kulturních projektů a vytvoří model veřejnoprávní instituce v kultuře. Vláda připraví právní úpravu, podporující českou kinematografii, vycházející z analogických úprav členských států Evropské unie. Cílem vlády je nezávislost médií na politických stranách a orgánech státu. Současně však vláda požaduje všestrannost šířených informací a odpovědnost za ně, což považuje za důležitou záruku pro jejich objektivitu. Proto zhodnotí dosavadní působení elektronických sdělovacích prostředků, včetně jejich rad, s důrazem na požadavek nestrannosti, všestrannosti a vyváženosti vysílání. Na základě toho přijme opatření nezbytná i k úspěšné integraci České republiky do Evropské unie, včetně návrhu změny zákonů o veřejnoprávních sdělovacích prostředcích. Stejný postup vláda uplatní i pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Na veřejnoprávním charakteru Českého rozhlasu, obou programů České televize a České tiskové kanceláře nehodlá vláda nic měnit. Vláda bude prosazovat naplnění všech zákonných ustanovení směřujících k vymahatelnosti rozhlasového a televizního poplatku a zváží způsob jeho indexace.
Vláda považuje církve a náboženské společnosti za důležitou součást občanské společnosti. Je proto odhodlána pokračovat v dosavadních bezplatných převodech státního majetku, který sloužil a dosud může sloužit kultovním, sociálním nebo jiným podobným aktivitám církví a náboženských společností. Vláda vyřeší uspořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a financování jejich duchovní činnosti z jiných zdrojů, než je státní rozpočet. Podpora sociálních, zdravotních, vzdělávacích a dalších veřejně prospěšných aktivit církví a náboženských společností státem bude zachována.