[1] Tak zněl původní název této stati, uvedený na první straně rukopisu. Na páté a deváté straně rukopisu (t. j. na začátku druhého a třetího listu) je napsáno nahoře na okraji „Dialektické zákony”. V dřívějších vydáních „Dialektiky přírody” byla tato stať uvedena pod názvem „Všeobecný ráz dialektiky jako vědy” (to je prvních pět slov německého textu této věty v závorce, kterou začíná tato stať). Stať je ze 4. svazku. Zůstala nedokončena. Byla napsána pravděpodobně roku 1879. (Je v ní citován druhý svazek Roscoeovy a Schorlemmerovy „Chemie”, který byl vydán roku 1879, ale není tu zmínky o objevu scandia, o němž by se Engels nemohl opomenout zmínit v souvislosti s objevem gallia, kdyby byl napsal tuto stať po roce 1879 - v roce, kdy bylo objeveno scandium.)
[2] Engels má na mysli Heinovu předmluvu k třetí části „Salonu”, který byl napsán roku 1837 pod názvem „Über den Denunzianten” (O donašeči), Heine, Werke VIII, str. 14.
[3] Hegel, Encyklopedie, díl VI, str. 217. - V VI. dílu německého vydání Hegelových spisů souhlasí text i paginace prvního (Berlín 1840) a druhého (Berlín 1843) vydání. Engels cituje VI. díl pravděpodobně 2. vydání.
[4] Slovo „změna” škrtnuto v rukopise.
[5] Engels se odvolává na stránky III. dílu 2. německého vydání Hegelových spisů (Berlín 1841).
[6] Roscoe a Schorlemmer, Podrobná učebnice chemie, II. díl; byla vydána v Braunschweigu roku 1879.
[7] Pro označení chybějících členů periodické soustavy prvků Mendělejev navrhl, aby se k jejich označení použilo sanskritových číslovek „eka”, „dvi”, „tri”, „čatur”, a které by byly připojeny jako předpony k názvu toho prvku, za nějž měly být chybějící prvky zařazeny.
[8] V komedii „Jeho osvícenost pan méšťák”.
[9] V rukopise potom následuje strana výpisků z Hegelovy „Logiky” o „nic” a „negaci” (tyto výpisky jsou v textu na str. 188-189), dále pět stránek s matematickými výpočty.