[1] Z poznámek 1. svazku. Rok 1875. MEGA, str. 640-641.
[2] Compsognathus - vymřelý dinosaur. Patří do třídy plazů, ale pokud jde o stavbu pánve a zadních končetin, velmi se podobá ptákům. O Archeopteryxovi viz vysvětlení na str. 269.
[3] Engels má na mysli rozmnožování pučením čili dělení u hlístů.
[4] Z poznámek 1. svazku. Rok 1875. MEGA, str. 639-640.
[5] Z poznámek 1. svazku. Napsáno tužkou. MEGA, str. 652.
[6] Z poznámek 1. svazku. Rok 1874. MEGA, str. 607.
[7] Viz Hegel, Encyklopedie I, str. 222. Podtrženo Engelsem.
[8] Z poznámek 1. svazku. Rok 1874. MEGA, str. 607.
[9] Z poznámek 1. svazku. Rok 1874. MEGA, str. 608. Engels má na mysli toto místo z Hegelovy „Malé logiky”: „Údy a orgány živého těla nemají být považovány jen za jeho části, neboť tím, čím jsou, jsou jen v jednotě a ta jim naprosto není lhostejná. Pouhými částmi se údy a orgány stávají jen pod rukou anatoma, ale ten už nemá co dělat s živými těly, nýbrž s mrtvolami” (Hegel, Encyklopedie, I, str. 268).
[10] Z poznámek 1. svazku. nok 1874. MEGA, str. 610.
[11] Viz Hegel, Encyklopedie, 1, str. 256.
[12] Z poznámek 1. svazku. Rok 1874. MEGA, str. 608-609.
[13] Viz Hegel, Encyklopedie, I, str. 235.
[14] V rukopise: „Hegel, II, 231.” Římská cifra II je zřejmě přepsání místo VI (označující VI. díl německých sehraných spisu Hegelových obsahující „Malou logiku”). Na str. 231 „Malé logiky” se mluví o tom, že už sama forma věty nebo úsudku poukazuje na rozdíl mezi podmětem a přísudkem (viz Hegel, Encyklopedie, I, str. 259-260).
[15] Z poznámek 1. svazku. Rok 1874. MEGA, str. 623-624.
[16] V rukopise: „die beiden Hauptgegensätze”. Engels měl na mysli l) protiklad totožnosti a rozdílnosti, 2) protiklad příčiny a účinku. Slova „nutnost a náhodnost” byla vepsána mezí řádky později.
[17] Z poznámek 1. svazku. Napsáno tužkou. MEGA, str. 652.
[18] Z poznámek 1. svazku. Rok 1874. MEGA, str. 609.
[19] Z poznámek 1. svazku. MEGA, str. 672. Odkaz na Clausia se pravděpodobně týká této Clausiovy knihy: „Die mechanische Wärmetheorie, 2-te umgearbeitete Auflage, 1. Band, Braunschweig 1876 [Mechanická theorie tepla, 2. přepracované vydání]. Na str. 87-88 této knihy se mluví o „positivních a negativních množstvích tepla”.
[20] Z poznámek 1. svazku. Napsáno pravděpodobně asi roku 1881. MEGA, str. 654.
[21] Z poznámek 1. svazku. MEGA, str. 654. Napsáno pravděpodobně kolem roku 1881. Engels hovoří podrobněji o franském dialektu ve zvláštní práci „Franský dialekt”, napsané asi 1881-1882, která byla zařazena do první části XVI. dílu rus. vyd. Spisů K. Marxe a B. Engelse. Tato poznámka, jež ilustruje zákon jednoty protikladů na příkladu německých nářečí, byla napsána Engelsem na tentýž list jako předcházející poznámka o polaritě.
[22] Z poznámek I. svazku. MEGA, str. 656-660.
[23] Citát z Heinovy satirické básně „Disputation” (Hádka, 1851), kde je vylíčena středověká hádka mezi katolickým knězem-kapucínem a učeným židovským rabínem, který se za této hádky dovolává židovské náboženské knihy „Tausves-Jontof”. Jako odpověď na to kapucín posílá „Tausves-Jontof” k čertu. Tu rozhořčený rabín uraženě volá: „Když už ani Tausves-Jontof nic neznamená, co tedy platí? Pomoc! Pomoc!” atd.
[24] Z poznámek 4. svazku. MEGA, str. XLVII. Engels má na mysli první část Hegelovy „Velké logiky” a cituje ji z německého vydání z roku 1841. Podtrhávání v citátech je od Engelse.
[25] Viz Hegel, Logika, I, str. 74. Engels použil tohoto citátu v úryvku o nule (viz v textu str. 223).
[26] Engelsova vsuvka.
[27] Viz Hegel, Logika, I, str. 78.
[28] Tamže. U Hegela jsou místo slov „bestimmten Inhalts” (určitého obsahu) slova „besonderen Inhalts” (zvláštního obsahu) a slovo „besonderen” je podtrženo.
[29] Engels cituje pravděpodobně Hegelovu „Fenomenologii ducha” z německého vydání z roku 1841. Praví se tam: Poupě zaniká při rozpuknutí květu a dalo by se říci, že je jím vyvráceno; právě tak po objevení se plodu jeví se květ klamnou existenci rostliny a jako její pravda nastupuje na místo květu plod.