K českému vydání »Ekonomického učení Karla Marxe« pokládáme za potřebné říci několik slov k charakteristice Karla Kautského a k poslání tohoto spisu.
Karel Kautsky vstoupil do dělnického hnutí v sedmdesátých letech minulého století. Jeho názory v té době byly směsí lassallovství, novomalthusovství a anarchismu. V roce 1881 se za svého pobytu v Londýně seznámil s Karlem Marxem a Bedřichem Engelsem; pod jejich bezprostředním vlivem se přiklonil k marxismu, pracoval v dělnickém tisku a napsal řadu prací popularisujících marxismus. (»Ekonomické učení Karla Marxe«, 1887; »Předchůdci novějšího socialismu«, 1895; »Agrární otázka«, 1899 aj.)
Avšak již v této době se Kautsky dopouštěl nedůsledností. Marx a zvlášť Engels mu jeho nedostatky často vytýkali. Jako typický příklad lze uvésti erfurtský program německé sociální demokracie z roku 1891, jehož hlavním autorem byl Kautsky. Program měl ve své politické části závažné nedostatky; neobsahoval bod o diktatuře proletariátu a požadavek demokratisace státního aparátu v Německu.
Další vývoj Karla Kautského lze pochopit jen s přihlédnutím k situaci, jež nastala v západoevropském dělnickém hnutí po Engelsově smrti a s nástupem imperialismu. V Kautském, jako jednom z čelných představitelů II. internacionály, jsou přímo ztělesněny charakteristické chyby tohoto hnutí. Odtrženost theorie od praxe, opomíjení revolučních úkolů proletariátu, boj proti oportunismu slovy, ale ve skutečnosti kapitulace před ním to všechno se obráží i v činnosti Karla Kautského. S jeho jménem je těsně spjata i vina vůdců II. Internacionály na vypuknutí první světové války a jejich aktivní vystoupení proti Velké říjnové revoluci. Další činnost Karla Kautského je pak již jen logickým vyústěním jeho definitivního rozchodu s revolučním dělnickým hnutím.
Přes to všechno nelze Karlu Kautskému nepřiznat, že svého času se pod Marxovým a Engelsovým vlivem zasloužil o rozšíření marxismu; jeho spisy byly překládány do mnoha jazyků, i do češtiny, a seznamovaly nejširší masy se základy marxistického myšlení. Práce z tohoto období měl Lenin na mysli, když řekl: »Z mnoha prací Kautského je nám známo, že dovedl být marxistickým historikem, že taková jeho díla přes jeho pozdější renegátství zůstanou trvalým majetkem proletariátu.«[110]
»Ekonomické učení Karla Marxe« patří k pracím tohoto druhu. Spis vznikl v období »klidného« vývoje kapitalismu; buržoasní revoluce na Západě již byly vybojovány, pomalu, ale vytrvale pokračovalo sbírání a shromažďování sil proletariátu, jeho přípravy na budoucí bitvy. Všude vyrůstaly proletářské, socialistické strany, jež se učily využívat parlamentu, tisku, osvětových organisací a pod. Hradba mlčení měšťáckého tisku kolem Marxova učení byla pomalu prolamována, marxismus rostl do šířky. Bylo třeba psát spisy popularisující Marxovo učení a bojující proti útokům buržoasních ekonomů. V plnění tohoto úkolu vykonala Kautského kniha užitečné služby.
Kautsky se v tomto spise pokouší podat co nejpřesněji obsah prvního dílu »Kapitálu«. Obšírně cituje Marxe, snaží se zachovat sled jeho myšlenek, používá hojně jeho argumentace a důsledně se drží i Marxovy terminologie. Nemůže při tom ovšem vyčerpat celé myšlenkové bohatství »Kapitálu«. Čtenář se tu nedoví mnoho podstatného o původní akumulaci, o zbídačování dělnické třídy za kapitalismu a o dějinné tendenci kapitalistického způsobu výroby (a hlavně o proletářské revoluci); autor se nesnaží využít Marxových důležitých poznámek, jež jsou klíčem k pochopení předkapitalistických společenskoekonomických formací. Rozdělení práce na tři oddíly nemá hlubšího opodstatnění.
»Ekonomické učení Karla Marxe« dosáhlo za života autora četných nových vydání v mnoha jazycích (česky vyšlo v roce 1899). Kautsky však nedovedl za nových podmínek rozvinout Marxovo učení dále; v nových vydáních jeho práce není ani zmínky o ekonomické podstatě imperialismu. Tvůrčí, živý marxismus zůstal Kautskému cizí. Rozbor imperialismu a theorii proletářské revoluce za nových podmínek podal V. I. Lenin.
Přesto může i dnes Kautského práce vykonat užitečnou službu. Může posloužit dnešnímu čtenáři jako úvod ke studiu »Kapitálu«, v němž je obsaženo všechno základní, co marxismus v oblasti politické ekonomie před Leninem vytvořil.
Tento překlad byl pořízen podle německého vydání z roku 1894. Čtvrtá kapitola druhého oddílu, která byla napsána později, byla přeložena podle německého vydání z roku 1930. Na původním znění originálu nebylo nic měněno, odkazy k citátům z prací Marxe a Engelse byly doplněny podle jejich nejnovějších českých vydání.
Překladatel