...Mluvím zde o mzdách. Řekněte ale, copak budeme mít v nové společnosti ještě mzdy? Což nechceme odstranit námezdní práci a peníze? Jak je tedy možno mluvit o mzdách? Byly by to závažné námitky, kdyby chtěla sociální revoluce přikročit hned k odstranění peněz. To však považuji za nemožné. Peníze jsou nejjednodušším dosud známým prostředkem, který umožňuje zprostředkovat v tak komplikovaném mechanismu, jakým je moderní výrobní způsob s jeho ohromně rozvinutou dělbou práce, cirkulaci výrobků a jejich rozdělování mezi členy společnosti; jsou prostředkem, který každému umožňuje uspokojovat své potřeby podle svého individuálního přání (přirozeně v hranicích ekonomické síly tohoto výrobního způsobu). Jako prostředek cirkulace zůstanou peníze nepostradatelnými, pokud nebude nalezeno nic lepšího. Pozbudou samozřejmě přinejmenším ve vnitřním oběhu mnoha svých funkcí, především funkce měřítka hodnoty...
...Kovové peníze mohou být zaměněny nějakými peněžními znaky. Pak mohou být ceny výrobků samých určeny nezávisle na jejich hodnotě. Pracovní doba v nich obsažená bude však mít pro jejich stanovení stále ještě určující význam a je pochopitelné, že se přitom naváže na ceny zůstavené minulostí.
Existují-li však peníze a ceny výrobků, bude také práce odměňována penězi a budou tedy muset existovat i mzdy.
Přesto by bylo chybou, kdyby se mluvilo o tom, že dnešní mzdový systém potrvá nadále jak to činí mnozí fabiánovci, kteří tvrdí, že úkolem socialismu není odstranit mzdový systém, nýbrž naopak učinit jej všeobecným jevem.
To je správné jen při povrchním pohledu. Ve sku[*42]tečnosti je mzda za proletářského režimu něčím zcela jiným než v kapitalistickém. Dnes je cenou zboží pracovní síla. Ta je koneckonců určována reprodukčními náklady dělníka a její kolísání závisí na střídání nabídky a poptávky. Avšak ve společnosti ovládané proletariátem to přestává, dělník už nebude nucen prodávat svou pracovní sílu, ta přestává být zbožím, jehož cena je určována náklady na její reprodukci, a stává se nezávislou na poměru mezi nabídkou a poptávkou. Co nyní koneckonců určuje výši mzdy, je množství výrobků, které jsou k dispozici pro rozdělení mezi dělnickou třídu. Čím větší je toto množství, tím více může stoupnout a také stoupne všeobecná úroveň mezd. Pro vzájemný poměr mezd v jednotlivých pracovních odvětvích uchová si ovšem nabídka a poptávka jistý význam. Protože dělníci nebudou moci být komandováni do jednotlivých podniků bez jejich vlastního souhlasu, může se stát, že do některých průmyslových odvětví proudí nadbytek dělníků, zatímco jiné mají dělníků nedostatek. Potřebného vyrovnání se může docílit tím, že se sníží mzdy tam, kde se hlásí nadbytek dělníků, zatímco v oněch průmyslových odvětvích, kde je dělníků nedostatek, se mzdy zvýší, že se dosáhne toho, že každé odvětví má tolik dělníků, kolik potřebuje. Avšak všeobecná úroveň mezd celé dělnické třídy nebude už určována poměrem nabídky a poptávky, nýbrž množstvím výrobků, které jim budou k dispozici. Všeobecný pokles mezd jako následek nadvýroby se stane nemožným. Čím víc se vyrábí, tím vyšší jsou - všeobecně vzato - mzdy.
...Jenom proletariát může zrušením soukromého vlastnictví podniků uskutečnit tuto úpravu cirkulace výrobků, a nejen že ji může uskutečnit, proletariát ji uskutečnit musí, má-li se za jeho řízení výrobní proces rozvíjet, má-li být jeho režim pevný. Na základě zjištění existujících výrobních sil (dělníci a výrobní prostředky) a daných potřeb musí určit výši produkce každého společenského výrobního podniku a starat se o to, aby každý výrobní podnik dostal nejen potřebné dělníky, [*43]nýbrž také potřebné výrobní prostředky, a o to, aby se hotové výrobky dostaly konzumentům.
...Nejdřív nutno upozornit, že se nemůže jednat o to, přes noc vytvořit z ničeho zcela novou organizaci výroby a cirkulace. Do určité míry už takovou organizaci máme, jinak by dnešní společnost nemohla existovat. Jde jenom o to, formovat tuto organizaci, která byla dosud živelná, a znovu a znovu se namáhavě prosazovala za zády lidí působením hodnotového zákona v konfliktech, bankrotech a krizích, vědomě v organizaci, v níž kalkulace všech směrodatných faktorů nahradí pozdější korektury způsobené hrou nabídky a poptávky.
Přetištěno v „obrat nebo krach“