Proletariát Ruska, působící v jedné z nejzaostalejších zemí v Evropě, mezi masou malorolnického obyvatelstva, si nemůže klást za cíl okamžité uskutečnění socialistické přeměny.
Bylo by však obrovskou chybou, a v praxi by to dokonce znamenalo úplný přechod na stranu buržoazie, kdybychom z toho vyvodili, že je nutné, aby dělnická třída podporovala buržoazii, nebo že je nutné, aby dělnická třída omezovala svou činnost na to, co je přijatelné pro maloburžoazii, nebo kdyby se proletariát vzdal vedoucí úlohy, když jde o to, vysvětlit lidu, že nelze odložit řadu kroků k socialismu, jež prakticky již uzrály.
Takovým krokem je především nacionalizace půdy. Takové opatření, nevybočující přímo z rámce buržoazního zřízení, by bylo zároveň silnou ranou pro soukromé vlastnictví výrobních prostředků a tím by posílilo vliv socialistického proletariátu na vesnické poloproletáře.
Takovým opatřením je dále zavedení státní kontroly [*44]nad všemi bankami a jejich sloučení v jednu ústřední banku, jakož i nad pojišťovnami a největšími syndikáty kapitalistů (například nad syndikátem cukrovarníků, Produglem, Prodametem apod.) s postupným přechodem ke spravedlivějšímu, progresivnímu zdanění příjmů a majetku. Tato opatření jsou ekonomicky zcela nutná, technicky se dají bezesporu okamžitě uskutečnit a politicky se jim může dostat podpory převážné většiny rolníků, kteří těmito reformami po všech stránkách získávají.
Sověty dělnických, vojenských, rolnických aj. zástupců, jejichž síť pokrývá nyní Rusko stále hustěji, by mohly vedle uvedených opatření přejít k zavádění všeobecné pracovní povinnosti, neboť charakter těchto institucí na jedné straně zaručuje, že ke všem těmto novým reformám se přikloní převážná většina lidu, jakmile si uvědomí a pevně osvojí jejich praktickou nutnost, a na druhé straně charakter těchto institucí zaručuje, že reformy nebude provádět policie a úředníci, ale že se uspořádání svého vlastního hospodářství dobrovolně účastní organizované a ozbrojené masy proletariátu a rolnictva.
Všechna uvedená a podobná opatření mohou a mají být projednána a připravena tak, aby při přechodu veškeré moci do rukou proletářů a poloproletářů mohla být provedena nejen v celostátním měřítku, nýbrž aby je mohly, jakmile se k tomu naskytne možnost, provádět i místní revoluční orgány lidové moci.
Při provádění uvedených opatření je nutná mimořádná obezřelost a ostražitost, je třeba získat pevnou většinu obyvatelstva a dosáhnout toho, aby byla pevně přesvědčena, že to či ono opatření bylo prakticky připraveno, ale zejména musí být tímto směrem obrácena pozornost a úsilí uvědomělého předvoje dělnických mas, které jsou povinny pomoc i rolnickým masám najít východisko z hospodářského rozvratu, k němuž došlo.
KSSS v rezolucích..., díl I., Praha 1954, str. 302-303.
Přetištěno v „obrat nebo krach“