Knížka, kterou předkládáme československým čtenářům, je výsledkem vědecké konference o problematice socialismu, která se konala v září 1989 na Univerzitě St. Gallen ve Švýcarsku pod patronací Oty Šika. Jsou v ní shromážděny písemné příspěvky účastníků a výsledky bohaté diskuse shrnuté profesorem Otou Šikem a Karl-Friedrich Raiblem. Problematika, kterou se konference zabývala, tj. otázka vymezení koncepce socialismu jako společenského systému a dalších perspektiv socialismu po krachu stalinské koncepce „reálného socialismu”, je v kontextu reforem a revolučních změn, k nimž v současností dochází, vysoce aktuální.
Všichni účastníci konference, mezi nimiž byly takové osobnosti, jako Wlodzimierz Brus, Alec Nove, Branko Horvát a Karel Kouba, se shodli na tom, že marxisticko-leninská koncepce socialismu a její praktická realizace je již zcela neživotaschopná. Současná krize „reálného socialismu” ve východoevropských zemích a jeho postupná demontáž je toho důkazem. V diskusi se však objevilo mnoho rozporných pohledů na perspektivy socialismu v jiném než marxisticko-leninském pojetí. Vedle názorů, které prosazují určité varianty demokratického socialismu s větší nebo menší úlohou samosprávy, či socialismu v pojetí socialistických a sociálně demokratických stran Západní Evropy, zde byly vysloveny i pochybnosti, do jaké míry je dnes možné vůbec nějakou životaschopnou koncepci „nového” socialismu vytvořit: Všichni autoři se však rovněž shodli na tom, že i nadále zůstávají v platnosti tradiční hodnoty socialismu, které až dosud nebyly uspokojivě naplněny nikde na světě a o něž je třeba i nadále usilovat.
Aktuální, zejména s ohledem na současný demokratický vývoj v Československu, jsou úvahy profesora Oty Šika, spojené s jeho teoretickými úvahami o „humánní hospodářské demokracii” a úloze makroekonomických plánů rozdělování. Sborník v tomto směru přináší řadu úvah o tom, je-li vhodné a potřebné používání makroekonomického plánování (nikoli však administrativně-byrokratického typu) v podmínkách moderního ekonomického systému, který chce současně dosahovat vysoké efektivnosti a přitom být co nejspravedlivější.