Dobrovolně zvolená izolace vede do ofsajdu

Prohlášení Gregora Gysiho ke sjezdu v Geře

S porážkami PDS ve spolkových volbách a v zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku by bylo  možno se vyrovnat a byly by napravitelné, sjezd díky vám v Geře bude možná  napravitelný jen ztěží. Většina delegátů a Gabi Zimmerová se podle mého mínění dopustili řady strategických chyb.

  1. Takzvaní reformátoři v PDS byli přivedeni k pádu, ostatně se rozhádaní nechali k pádu přivést. Mohli tvořit většinu a byli trpěni, dokud zaručovali úspěch PDS. Po obou volebních porážkách už se takovou zárukou nezdáli a stali se tak pro ostatní postradatelnými. Odhlédneme-li od toho, že se tzv. reformátoři - včetně mne - skutečně dopustili chyb, byli zčásti už na münsterském sjezdu v r. 2000 zbaveni politické základny. Gabi Zimmerová získala v Geře členy těch proudů a platforem, které by tak jako tak ani nebyla mohla ztratit, neboť by byli bez PDS bezvýznamní. Ztratila ale podporu značné části činných aktivistů na úrovní zemí a zastupitelstev, včetně poslanců parlamentu.
  2. Sjezd si vzpomněl, že PDS byla úspěšnou v době, kdy byla izolovanou, naproti tomu se dokázala jen obtížně vyrovnat s tím, že je více přijímána ve společnosti, v médiích a v politickém systému. Proto doufala většina delegátů, že dobrovolná izolace (pod heslem: Žádný smír s touto společností!) by mohla pomoci navázat na někdejší úspěchy. To je ovšem omyl. Vynucená izolace s sebou přináší solidaritu těch, kteří ji vidí jako nespravedlivou a neospravedlnitelnou.  Dobrovolně zvolená izolace naproti tomu vede k tomu, že se lidé odvrátí. Ten, kdo se uzavírá do sebe, nechce už dál působit ve prospěch jiných, ale stačí si sám.
  3. V části PDS jsou vize a pragmatismus chápany jako dvě různé cesty. Sjezd v Geře se většinově vyslovil pro mlhavé vize, pro několik principů a proti pragmatismu. Také to musí pozvolna způsobit bezvýznamnost strany. Neboť vize a pragmatismus patři k sobě. Socialistická strana bez vizí nemůže existovat, neoslovila by ani mladé lidi ani intelektuály, byla by bez orientace. Strana bez pragmatismu rezignuje na boj o konkrétní alternativy ve společnosti, ve které lidé žijí a v níž se mohou stát šťastnějšími nebo nešťastnějšími. Ten, kdo nechce být pragmatický, ten nezlepší nic v konkrétní životní situaci lidí, ten se arogantně staví nad jejich problémy, úspěchy, zkušenosti a pocity, je sebestředný. Každé zhoršení životní situace bude chápat jako potvrzení vlastního postoje, aniž by proti tomuto zhoršení mohl něco podniknout. Takový postoj není ani humánní, ani socialistický. Mnohdy je možné sice získat jednací sál, ale ztratit důležitou část společnosti.
  4. Sjezd mohl oprávněně kritizovat odpovědné funkcionáře PDS v zemských vládách v Meklenbursku - Předním Pomořansku a v Berlíně. Odmítnout ale veškerou solidaritu s nimi, ignorovat obtížnost jejich úkolů a přehlížet nutnost získávání zkušeností, to je nejen intelektuálně nepoctivé, ale musí to vést také k tomu, že buď bude vládní účast PDS ukončena, nebo se nositelé této účasti budou velkou měrou izolovat od strany a jejího vedení, což by znamenalo faktickou existenci dvou stran uvnitř PDS.
  5. Sjezd nezvolil žádné skutečné vedení. Žádná strana se ale bez vedení neobejde. Politická úroveň nového vedení je - odhlédneme-li od nečetných výjimek - jen málo přesvědčivá. Takzvaní tahouni strany jsou zastoupeni jen velmi málo. Takové zjištění zní arogantně, což mne mrzí, ale je pravdivé a musí být vysloveno nahlas. S touto intelektuální a kulturní slabostí se spojí to, že levicoví intelektuálové budou tuto stranu provázet ještě méně, nebudou k ní kritičtí a nebudou od ní nic žádat. Novinářskou veřejnost si toto vedení bude schopno získat jen ve velmi omezené míře. Na úrovní celé spolkové republiky hrozí tomuto vedení a tím i straně, že upadne do zapomenutí.
  6. Volební porážky ve spolkových volbách a v Meklenbursku-Předním Pomořansku jsou velmi závažné, neopravňují ale podceňování 1,9 milionů lidí, kteří volili PDS. Jim přinesl sjezd v Geře sotva nějaké politcké nabídky. Na východě volilo PDS stále 16,9 procenta voličů, FDP a zelení zůstali přitom výrazně pod 5 procenty. Nízké hodnocení existujícího potenciálu, to byla další chyba tohoto sjezdu.
  7. Politická řešení se v Geře prakticky nenabízela. Ani pokud jde o mírovou politiku, tím méně pokud jde o ekonomiku, nezaměstnanost, zdravotnictví, vzdělání, životní prostředí nebo sociální politiku. Možní adresáti politiky PDS, sociálně nepreferovaní, nezaměstnaní, námezdně pracující, malí a střední podnikatelé, příslušníci svobodných povolání, mládež, důchodci a intelektuálové nemohou mít pocit, že by byli tímto sjezdem osloveni. Zastupovat východoněmecké zájmy, to dnes znamená poukazovat sebevědomě na výkony lidí v NDR a v posledních dvanácti letech, požadovat překonávání křivd a ne se sám umenšovat a vyzařovat přecitlivělost.
Musím za sebe konstatovat: sjezd v Geře byl první, kde jsem  jako delegát pravidelně zůstával v menšinové pozici. Jsem stále přesvědčen o jednom: Německo potřebuje demokraticko-socialistickou stranu, která se staví na odpor módnímu duchu neoliberálního turbokapitalismu, která vede aktivní mírovou politiku, pro kterou je rovnost a svoboda nedělitelná, která usiluje o rozumnou ekonomiku, o ekologickou stabilitu, která (ve smyslu toho, co bylo řečeno výše) usiluje o rovnoprávnou jednotu Německa a přitom odráží sebevědomí východních Němců a která se zasazuje o nejvyšší možnou míru sociální spravedlnosti v celém světě i v Německu.

15. 10. 2002


Text prohlášení, které přeložil Jiří Hudeček, si můžete přečíst i v původním znění: »Selbst gewählte Isolierung führt ins Aus«.

Na Gysiho prohlášení odpověděla o den později Gabi Zimmer otevřeným dopisem s názvem »Pragmatismus s principy« (německy: Pragmatismus mit Prinzipien).