Tuto volbu nám nabízí, ba vnucuje p. Zdeněk Jičínský v článku, který tuto alternativu má přímo v názvu (Právo 14. 8. 2004). Ve skutečnosti na tom nejsme tak špatně, abychom museli volit mezi vzory dvou politiků, z nichž ani jeden se v historii příliš nevyznamenal.
Předejděme však k podstatě problému. P. Jičínský mluví o názoru, který považuje reálný socialismus za lepší než kapitalismus, ať český, či světový. Tvrdí, že tento názor se seriózní argumentací obhájit nedá. Neviděl bych to tak jednoznačně. Reálný socialismus jistě nebyl ideálním systémem, ale byl skutečně lepší než kapitalismus především v tom, že obsahoval potenciál vývoje, který přestárlý kapitalismus už nemá. Systém, který je založen na soukromém vlastnictví výrobních prostředků, je zdrojem konfliktů, které si při dnešním stavu rozvoje výrobních a zejména ničivých sil lidstva nemůže dovolit. Systém, který vznikl z události, kterou i nadále nazýváme Velkou říjnovou socialistickou revolucí, některé zásadní problémy i při svém historicky krátkém trvání dokázal vyřešit. Například, když slyším nebo čtu dosti časté stesky, že nikdo neví, co s nezaměstnaností, nemohu si pomoci, ale musím autorovi takového výroku upřít paměť. Není tomu tak dávno, co v ČSSR a v jiných socialistických zemích nezaměstnanost nebyla. Podobně je tomu s mnoha dalšími sociálními problémy. Dnešní světový kapitalismus ruší i ty reformní sociální vymoženosti, které se kdysi podařilo prosadit. Vývojový potenciál socialismu byl vidět i v kulturní politice. Když se mluví o ideologickém útlaku, platí to především o první polovině padesátých let. Situace v kultuře a obecně v lidských právech se za socialismu zásadně a dost rychle vyvíjela - i přes občasná zpomalení v důsledku krizových jevů. Zato kapitalismus je v krizi permanentní, jež se teď vyhrotila i do omezování svobody v důsledku boje proti terorismu . Mocnost, která se už přes půl století stylizuje do role světového vůdce (world leader), se však nemůže zříci odpovědnosti za to, jak ten svět vypadá, včetně toho terorismu.
Panu Jičínskému vadí, že ne všichni komunisté považují uvěznění K. Hoffmanna za výsledek nezpochybnitelného rozhodnutí zcela nezávislého soudu. Vyvozuje z toho trochu příliš dalekosáhlé závěry. Je to součást kampaně, která má donutit komunisty, aby přijali kapitalismus za nezměnitelný konec dějin. Autor článku to koneckonců výslovně říká. Nikoliv, pánové, pokus vytvořit lidštější společnosti budeme i nadále považovat za zdroj inspirace.
Haló noviny, 18. a 19. srpna 2004