Zaujal a především mne překvapil komentář Alexandra Mitrofanova otištěný v Právu v úterý 18. května pod titulkem Jednotná levice je mýtus a také mě přivedl k zamyšlení nad tím, jestli nejde o psaní na zakázku.
Neumím si vysvětlit, že zrovna Alexandr Mitrofanov plete dohromady dvě věci - jednotu levice a spolupráci levicových politických stran. A je nakonec také ke škodě věci, že nedokáže popsat sjezd KSČM jinak než negativně. Dost dobře to nechápu, protože jinak ho považuji za nesporně dobrého novináře a komentátora. Bohužel ale jeho komentáře ze dne 17. 5. a také 18. 5. ze sjezdu KSČM jsou jen negativní a navozující atmosféru strachu před schopnostmi komunistických stran. Snad by se slušelo říci tendenční. To mu pravděpodobně zabránilo, aby viděl, nebo chtěl vidět celou realitu. A to i na rozdíl od novinářů, kteří opravdu na nás nenechají nit suchou.
Proč by přece psal o tom, že na sjezdu byl a jeho průběh ocenil Mufíd Al-Jazairi, kterého přece jinak novináři dobře znají jako iráckého komunistu? Že materiály sjezdu jako inspirativní pro ostatní komunistické strany označili zástupci komunistů z Kypru, kteří jsou vládní stranou a (spolu)přivedli Kypr, alespoň jeho řeckou část do Evropské unie? Nezaregistroval jak intenzivně se o naše návrhy řešení zajímal host z Indie, který informoval vedení strany o jednání indických komunistů a ti mimo jiné mají po volbách 60 mandátů a jednají o vstupu do centrální indické vlády?
Vypadá to, jakoby pro Alexandra Mitrofanova, stejně jako pro určitou část sociálních demokratů bylo jednodušší mluvit stereotypně o skanzenu (ve vztahu ke komunistům), a ukazovat tak jedinou správnou sociálně demokratickou cestu, budování jakéhosi českého kapitalismu bez přívlastku sociálního státu. Přitom snad není pochyb, že právě tento model je tím největším skanzenem již nejednou překonaných myšlenek.
Nakonec přece na myšlence sociálního státu se odlišovala ještě v letech 1996, 1998 a i v roce 2002 sociální demokracie od ODS. Takže nevím, jestli Alexandr Mitrofanov na rozdíl od svých článků z tehdejší doby náhodou nenavrhuje už ne opoziční smlouvu, ale rovnou velkou koalici.
Přitom možná málokdo více než my ví, že jakýkoliv schematismus a nechuť hledat možné spojence a konfrontovat blízké názory vede pouze k degeneraci.
Takže možná, že jednotná levice není mýtus, možná, že bez toho to nepůjde.
(Protože deník Právo nechce zveřejnit mou reakci na článek A. Mitrofanova, sděluji své stanovisko cestou Haló novin)
Haló noviny, 22. května 2004