O rudozeleném programu KSČM se poslední dobou píše docela často. Toto téma bylo také hlavním bodem na nedávné tiskové konferenci, které se účastnili i místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš a jeden z dosavadních průkopníků práce se společensky angažovanou částí mladé generace, zejm. levicovou, Mirek Prokeš. V následné diskusi byl zmíněn i tzv. Rudozelený manifest Komunistického svazu mládeže. Tento zajímavý dokument (jehož první verze byla schválena VI. Sjezdem KSM v listopadu 2003 a zveřejněná na www stránkách KSM, na další verzi se pracuje) se zabývá globálními i lokálními ekologickými problémy, ale nesnaží se je analyzovat jen z pohledu ekologického, ale i z pohledu politického, ekonomického, společenského. Proto i ten název - Rudozelený , který znamená snahu hledat systémová řešení problémů naší planety. Manifest je značně analyticky rozsáhlý, ale důležité jsou závěry zejména pro Českou republiku, které se pokusím stručně shrnout v několika bodech:
Za velice důležitý prvek považujeme účast veřejnosti na rozhodování, tzn. zajištění přístupu veřejnosti ke všem informacím. V současnosti to znamená plnit Aarhuskou úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí (poslanci tuto smlouvu schválili 7. dubna 2004). Nezanedbatelnou roli klademe na kontrolu, prosazujeme vytvoření jednotného orgánu kontroly - Státní inspekce ochrany životního prostředí či sjednocení kontroly.
Zásadní z ekologického hlediska vnímáme problém dopravy. Navrhujeme, aby polovina dopravních výdajů ze státního rozpočtu i mimorozpočtových zdrojů (Státní fond dopravní infrastruktury, půjčky, podpora EU) byla investována do veřejné dopravy. Aby se nezavírala žádná železniční trať, aby se zvýhodnilo používání železnic a stavěly se tratě do dosud nedostupných míst. Také podporujeme vznik bezautomobilových zón ve městech včetně záchytných parkovišť na okrajích (a finanční motivace pro domácí obyvatele města). Nejen ve městech je třeba také podporovat a vytvářet nové cyklotrasy. Na křižovatkách a ve městech musí být priorita obecně dána veřejné dopravě. Zamýšlíme se i nad tím, jak právně ošetřit a ekonomicky zvýhodnit možnost převážet kamiony přes naše území po železnici.
Obaly a odpady: Při likvidaci obalů a odpadů preferujeme recyklaci (např. německý model). Ekologické chování chceme motivovat také ekonomickými nástroji - důrazem na vratné láhve, zdražením PET lahví a zároveň jejich vykupováním např. ve sběrných surovinách ze strany výrobce - nebo i finanční motivací domácnosti k šetření a recyklaci (od 1. 1. 2002 je poplatek za odpady na hlavu bez rozdílu věku a množství...). Zákonem je nutné také zajistit, aby povinnost postarat se o své odpadní lahve měli výrobci, nikoli zákazníci a obce. Chceme snížit kontaminaci toxickými látkami, přejít od výstavby nových spaloven spíše k nespalovacím technologiím resp. k ekologickému spalování, investovat do recyklace a inventarizovat nebezpečné odpady (PCB) a postupně vyloučit užívání pesticidů.
Sympatický je nám také požadavek 15 - 20% podílu ekologického zemědělství na celkové výměře orné půdy v roce 2010 včetně změny dotačního systému a provádění značení skutečně ekologických výrobků na výrobcích.
Zdroje energie: Souhlasíme se zařazením cíle 8% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2010 do energetické politiky, s postupným odstavováním neekologických zdrojů energie. Za základní pilíř energetické politiky stanovujeme ekologicky čistou energii, důraz klademe na vědu a výzkum nových zdrojů energie, v současnosti preferujeme založení energetiky na atomové energii s důrazem na výzkum nových forem získání energie z jádra (ovšem s podmínkou transparentní politiky a demokratické kontroly) a na výzkum alternativních zdrojů, zejm. na zvyšování účinnosti získávání energie z energie sluneční.
Reagujeme také na znečišťování vody - požadujeme zefektivnit opatření proti znečišťovatelům vod. Jako nástroj boje proti plýtvání vodou či naopak přehnanému šetření je možné zavést vanovou charakteristiku ceny vody v domácnostech. Uvědomujeme si rovněž i negativní vliv vodních staveb (jezy apod.) na ekosystémy.
Chceme dále prosazovat na světových jednáních snížení emisí skleníkových plynů o 30 % do roku 2020 a důsledně uplatňovat zákaz vypouštění CFC do ovzduší (výměna starých ledniček za nové atd.), u znečišťovatelů ovzduší zavést pravidelné poplatky, požadovat filtry u spaloven atd.
Lesy okolo nás: Podporujeme požadavky na vyhlášení dalších chráněných krajinných oblasti. Podporujeme i projekty zelených měst. Podporujeme i program postupného zvyšování podílu místně odpovídajících druhů stromů v lesích na cca 44 % do roku 2030. Požadujeme prosazení nástrojů vůči neposlušným vlastníkům lesů a lobbistickým korporacím, vytváření a udržování CHKO, NP atd., na druhé straně odmítáme snahy o jejich maximální tržní využívání. Požadujeme zvýšit pokuty za devastaci krajiny, ekologické daně atd. a také reformu poplatků z těžby stavebních surovin, aby účinně stimulovaly recyklaci a efektivní využívání materiálů.
Není to samozřejmě všechno, rudozelený manifest se věnuje i problematice geneticky modifikovaných potravin, drancování přírodních zdrojů, pitné vodě, hladu, přelidnění a dalším oblastem, které s ekologií určitým způsobem souvisejí.
Můžeme mít však spousty manifestů, programů, které ale bez praktického tlaku na realizaci zůstanou jen cárem papíru. Pod úhlem Rudozeleného manifestu KSM se proto díváme i na každodenní realitu, např. dnes na programové prohlášení vlády. A musíme podobně jako např. Český svaz ochránců přírody podotknout, že nemůžeme souhlasit s programovým požadavkem vlády na zlepšení plavebních podmínek na Labi (tedy výstavba jezů a betonizace), se kterým však již dříve nesouhlasilo Ministerstvo životního prostředí. V praxi by to znamenalo zničení cenného úseku řeky včetně řady ohrožených a v Evropě chráněných rostlin a živočichů. Přitom Labe je na německé straně v navazujícím úseku chráněno. Také vláda slevila z ustanovování nových chráněných oblastí - místo Českého lesa, Novohradských hor a Středního Poohří zůstal jen Český les.
Obloukem se tak dostáváme zpět na začátek - ke zmiňované tiskové konferenci, která se věnovala vzájemné spolupráci s občanskou, ekologicky aktivní veřejností. A že právě spoluprácí s občanským sektorem, který má na problematiku podobný názor jako my, můžeme náš rudozelený program naplňovat, je nabíledni. Stejně jako to, že aktivní, oboustrannou spoluprácí získáváme veřejnost i pro širší politiku naší strany, takže na ní žádné primitivní Zelení do Evropy, komunisté na Mars platit nebude.
Haló noviny, 1. září 2004