Na zprávu o tiskové konferenci KSČM o ekologii, na niž nebyl redakcí Haló novin vyslán, reagoval Václav Věrtelář v sobotním vydání HaNo komentářem Mění KSČM svůj program? V uvedeném komentáři se nám vytýká, že se na tiskové konferenci KSČM nemluvilo o tom, že základním programovým cílem politiky KSČM je socialismus a že za základní příčinu stupňujících se problémů světa i naší společnosti považuje KSČM kapitalismus. Na to navazuje komentář: Nezaznělo ani to, že všechna ekologická hnutí se kapitalismu i socialismu vyhýbají jako čert kříži. Věnují se dílčím, často pochybným hnutím. Těžko se tedy spojovat s nějakým hnutím, například se Stranou zelených.
Především Strana zelených není hnutí a její politika nebyla předmětem tiskovky naší strany. Její vedení se i ve volební kampani do Evropského parlamentu soustředilo na antikomunistické protesty před sídlem naší strany a jejím heslem bylo Komunisti na Mars, Zelení do Evropy! (Kde je kdo po volbách, posoudí laskavý čtenář zajisté sám.) Na tiskovce nebyla ani řeč o spojování, nýbrž o tom, že je potřeba v ekologických otázkách více naslouchat občanské veřejnosti, často reprezentované neziskovými organizacemi, než průmyslovým, tj. kapitalistickým, zájmovým skupinám.
Komentář rovněž nesouhlasí se soudruhem Dolejšem, který připomněl, že socialismus není ze své přirozenosti automaticky ekologický. Lidsky chápu autora komentáře, kdysi prvního místopředsedu Státní plánovací komise, že hájí práci svou a svých podřízených před rokem 1989. Pro osvěžení paměti však musím připomenout aspoň několik drobností. Za tisíce hektarů zničených lesů v Krušných horách i jinde, za nižší průměrný věk dožití o cca pět let, v Podkrušnohoří ještě o další tři roky oproti západní Evropě, rozhodně nemohli kapitalisté. Nejen v lázních Teplicích ležela na ulicích centimetrová vrstva prachu, nejen v širokém okolí radotínské či králodvorské cementárny byly šedivé zaprášené lesy, ale i plíce obyvatel. Vltava v Praze (i jiné české řeky) měla stupeň čistoty 5 jako ve škole, zatímco nyní 2. Při likvidaci vesnic i měst kvůli těžbě surovin se občanů nikdo neptal, co si o tom myslí. Demokratický centralismus (podle tehdejších stanov strany) se zvrhl v prostý centralismus, i na stranických konferencích byly příspěvky schvalovány předem a ty kritické prostě umravněny, leckdy i se svými autory. Možná na to někdo chce zapomenout, ale strana se musí z chyb učit.
Skutečný marxismus znamená hodnotit teorii kritérii praxe. Socialismus musí tedy být vždy spojován s demokracií, nikoli s byrokracií. I toho se týká jedno z usnesení 6. sjezdu naší strany. A že rudozelený program neexistuje? I červené třešně v logu naší strany mají svůj zelený lístek! Chce to více naslouchat mladým, vždyť i aktuální sjezd Komunistického svazu mládeže přijal svůj Rudozelený manifest. Naše strana chce přece být radikální levicovou stranou, přitažlivou pro mladé lidi. Komunisté snad stále chtějí změnit svět, pracovat pro budoucnost. Nemohou se soustředit na zaujímání kruhové obrany minulosti. Takové články odrazují potenciální mladé čtenáře Haló novin i adepty na členství ve straně stejně spolehlivě, jako na našich akcích dechovka vyhání z náměstí mladé voliče. Jejich autoři trpí obsedantním bludem: když se řekne moderní levicová strana , nedokážou si představit nic jiného než sociální demokracii. Kdyby se však kromě pietních aktů se svými vrstevníky také alespoň občas zúčastnili protikapitalistických demonstrací v pražských ulicích, slyšeli by to, co jejich mladí radikální účastníci vyčítají jim - bývalé věrchušce: oni ten systém před rokem 1989 nazývají - státním kapitalismem! Ten totiž také zájmy průmyslové lobby upřednostňoval před přírodou, životním prostředím a zdravím obyvatel.
Klement Gottwald řekl po převzetí moci v Únoru 1948, že ji komunisté mohou ztratit jenom svou vlastní blbostí. Naštěstí máme ve straně i řadu starších soudružek a soudruhů, kteří myslí mladě, netrvají na své jediné pravdě a jediné (neosvědčené) cestě k ní a drží mladým palce, aby bitvu o socialismus a komunismus vybojovali lépe. A já s nimi.
Haló noviny, 25. srpna 2004