... diskuse byla o jednacím řádu poslanecké sněmovny. Bylo to poněkud nudné. Emoce zůstaly na uzdě a v jednacím sále bylo ticho, tichoučko.
Možná to bylo tím, že komunisté byli tentokráte oslabeni. Jejich velení totiž zasedalo na výkonném výboru, kde rozhodovalo o osudu rebelantského pana poslance - místopředsedy Miloslava Ransdorfa. Nevím, nevím, jak se s tím smířil místopředseda Dolejš. Musí to být pro něj hrozné - zjistit, že již není v centru pozornosti a nebudou se tedy pokoušet připravit o funkci (politickou, milý deníčku, politickou) jeho. Nevím sice, jak se s tím vyrovná, ale věřím, že jako správný marxista, znalý dějinných zákonitostí.
Mezitím, co komunisté jednali o osudu poslance Ransdorfa, když před tím vždy statečný a pevný předseda rudé partaje Miroslav Grebeníček uprchl na Moravu na okresní konferenci do Kroměříže, se sněmovna rozhodla, že změnu jednacího řádu vrátí zpět do druhého čtení. Hrubě se jim totiž nelíbilo, že by měli hlasovat jen ve středu a v sobotu. To se ostatně nelíbí nikomu.
Zírali bychom na pustou sněmovnu a pak bychom se z toho zbláznili. Stejně jako z nezařazeného a stranou ex-komunikovaného poslance Ransdorfa. Nestalo se, diskuze na výkonném výboru KSČM byla sice "principiální", ale tím také skončila. Ohrozit lídra evropské kandidátky strany se neodvážil nikdo. Strach z ne-zařazeného nezařaditelného Ransdorfa či jeho přestupu do klubu ČSSD, kde by jej jiní nezařaditelní přivítali s otevřenou náručí, neb cestu na Rybníček už beztak zná zpaměti, děsila všechny kované a přitom inteligentní členy nejvyššího orgánu komunistické strany. Představa, že rozhodli o koalici 102/98 děsila i ty nejkovanější. Proč ale započali diskuzi, když museli tušit, že ji neskončí jinak, než do ztracena a že z ní vyjde Ransdorf vítězící na body? Můj milý deníčku, už těm soudruhům delší dobu nerozumím. Mluví či myslí čínsky?
...
Poznámka redakce: v textu se jedná o jednání Výkonného výboru 27. 2. 2004, který byl v Haló novinách následující den přiblížen takto.