Evropské sociální fórum: Jiný svět je možný!

V závěru minulého týdne, od pátku 15. do neděle 17. října, proběhlo v hlavním městě Velké Británie Evropské sociální fórum (ESF). Podle oficiálních informací se ho zúčastnilo na 20 tisíc lidí ze 70 zemí světa. Pod heslem Jiný svět je možný zde probíhaly přednášky, diskuse, koncerty či výstavy fotografií a kreseb. V neděli setkání vyvrcholilo demonstrací, které se podle policejních zdrojů zúčastnilo na 15 tisíc lidí. ESF se konalo pod záštitou londýnského starosty Kena Livingstona.

Akce spojené s fórem se konaly téměř po celém centru Londýna. Konaly se na více než dvou desítkách míst, včetně budov místních univerzit, kostelů a přednáškových sálů. Hlavní stan byl však v historické budově Alexandra Palace v severní části Londýna. Jen v této budově bylo 13 přednáškových míst. Kromě tradičních témat jako je mír, globalizace, boj proti rasismu se okruhy soustředily i na další témata, na která média zapomínají nebo která se týkají menšího okruhu lidí. Z konkrétních témat byla hlavním válka v Iráku a s ní spojená politika amerického prezidenta George W. Bushe a britského premiéra Tonyho Blaira. Situace v Palestině byla také často probírána a palestinské barvy byly možné vidět téměř všude.

Dalšími tématy byly reforma OSN, připravovaná evropská ústava, práva žen, geneticky upravované potraviny, nebo obrana Kuby před USA. Nezapomínalo se ani na Afghánistán, který v poslední době zejména média u nás zanedbávají. Ovšem tematických okruhů bylo nepočítaně. Z mnohých zemí nejen evropského kontinentu přijeli zástupci nejrůznějších skupin a hnutí prezentovat problémy, které je třeba řešit. Lidé v Belgii vnímají odpůrce globalizace pouze jako anarchisty, kteří odmítají jakýkoliv systém. To by se mělo změnit. Mohlo by k tomu přispět i toto fórum, řekla jedna z účastnic, která podle svých slov do této evropské země odešla ze svého rodného Konga po začátku války.

Atmosféra? Neopakovatelná.

ESF vytvořilo prostor pro 500 mítinků, kterých se zúčastnilo asi 250 řečníků. Hlavním jazykem byla angličtina, ale projevy a diskuse byly tlumočeny do dalších několika jazyků. Mezi účastníky byli kromě lidí z celé Evropy také zástupci z dalších kontinentů. Velká účast byla znát z arabského světa. Nálada byla neopakovatelná. Lidé proudili od jednoho přednáškového sálu k druhému. Po celých prostorách Alexandra Palace se pohybovali zástupci různých hnutí, kteří nabízeli psané materiály, ve kterých propagovali své myšlenky. Takových materiálů mohl účastník během několika minut získat stovky. Atmosféra byla volnější. Lidé z různých částí planety se zdravili jako přátelé, názory se vyměňovaly i na toaletách. Chci získat nové informace, chci se potkávat s lidmi, kteří žijí v zemích, o jejichž problémech slýchám jenom z televize. Chci o jejich problémech slyšet přímo od nich, svěřil se zástupce mírového hnutí z Francie.

Mnozí účastníci odpočívali na podlaze. Díky radiosluchátkům, kterými proudil do uší posluchačů překlad řečníků, nebylo nezbytné, aby byl mezi posluchačem a přednášejícím přímý kontakt, čehož někteří návštěvníci hojně využívali. Často bylo možné potkávat lidi, kteří s hlavou podloženou spacákem, cigaretou v ústech a sluchátky leželi na zemi opodál a naslouchali přednášce.

Bush na sto způsobů

Mnohé organizace a hnutí využily možnosti prezentovat svou činnost ve stáncích. Levicově smýšlející lidé si tak přišli na své koupí triček a tisíců dalších předmětů s mírovou tematikou. Grafické nápady neměly mezí. Vynalézavost, jak kritizovat politiku amerického prezidenta, byla neuvěřitelná. Bylo možné si koupit stovky knih a odborných publikací.

Ke klidnému průběhu celé akce výrazně přispěli dobrovolníci z celé Evropy. Byla jsem minulý rok v Paříži a letos jsem tady. Je to pro mě možnost, jak se zúčastnit mnohých přednášek, diskusí a zároveň něčím přispět, řekla Anna, která pochází přímo z Londýna.

Na konci každého dne se většinou mladí návštěvníci přesunuli do stanu, který byl jen několik minut chůzí vzdálený od Alexandra Palace, kde se konaly koncerty. V až neuvěřitelně příjemné atmosféře zde hrály kapely jak z Evropy, tak z afrických zemí. Návštěvníci zde mohli tancovat a seznamovat se v přátelské a neoficiální náladě.

Transparenty a hudba

V neděli byla na pořadu demonstrace, jejíž hlavní myšlenkou bylo stažení jednotek z Iráku a protest proti politice George W. Bushe. Byl znát také silný odpor proti Tonymu Blairovi, kterého vyzývali demonstranti k odchodu z funkce, stejně jako amerického prezidenta.

Proud patnáctitisícového davu vyrazil asi ve 14 hodin (15.00 SELČ) z Russel Square ve středu Londýna. Přilehlé ulice byly téměř neprůchodné a kolemjdoucí se nestačili divit záplavě transparentů a hlasité hudbě. Někteří volali na demonstranty hesla protichůdná s myšlenkou protestu, jiní tleskali, nebo se dokonce na místě přidali k průvodu. Další byli připraveni u trasy pochodu s vlastním transparentem. Jsem tady, abych vyjádřil svůj názor stejně jako oni, řekl Angličan, který stál na kraji ulice s transparentem podporujícím Tonyho Blaira. Skupinka mladíků z České republiky mířila proti průvodu tabulí s anglicky psaným nápisem Stalin=Hitler - Lidé, probuďte se, dokud je čas!. Jak můžou velebit Stalina? Ať se nad tím alespoň zamyslí, svěřili se. K incidentům téměř nedocházelo. Občas nám někdo něco řekne, ale někteří s námi naštěstí souhlasí.

Centrem Londýna

Nekonečný had demonstrantů mezitím proudil centrem Londýna přes řeku Temži. Zástupci americké organizace Stop the NRA protestovali proti Bushovi zejména z pozice jeho nešťastné politiky, která vedla k legalizaci automatických zbraní. Jiní mávali palestinskými nebo kubánskými vlajkami. Další zvolili jednoduché heslo: Mír. Mezi pochodujícími jelo i několik alegorických vozů, lidé s bubny a tanečnicemi. Úplné čelo demonstrace vedla asi desítka policistů. Přesně vyznačenou trasu hlídali další policisté, kteří byli rozmístěni u vstupů do ulic, kam se demonstranti neměli dostat. Ze strany policie byla demonstrace zvládnuta na výbornou. To se nedalo říci o organizátorech protestu. Několik minut před plánovaným začátkem se proti demonstraci vynořilo z boční ulice několik stovek dalších lidí, kteří se s úvodním transparentem postavili proti proudu demonstrace několik set metrů od nich. Opticky to vypadalo, že má dojít ke střetu dvou odlišných demonstrací. Šlo ovšem jen o nedostatečnou informovanost, kdy protistojící skupina nevěděla, kterým směrem se půjde. Když se hlavní část demonstrantů vydala k pochodu, střetly se obě čela průvodů, což působilo přinejmenším humorně. Policisté opět zasáhli na výbornou a koordinovaným pohybem bez použití fyzických zásahů donutili špatně zorganizovanou část demonstrace k obratu o 180 stupňů a pochod mohl vyrazit správným směrem.

Levice v rozkolu

Smutnou událostí bylo, když některé levicové strany nedokázaly ani v rámci demonstrace s jasně daným smyslem spolupracovat. Někteří komunisté totiž bojkotovali pochod jednotného komunistického bloku a přidali se k Sjednocené evropské levici/Zelené severské levici (GUE/NGL) a k ní přidruženým stranám. Nakonec odmítli jít společně na demonstraci v jednom špalíru. Nejen tento incident otevřel otázku, která provázela celé ESF. Mezi levicovými stranami totiž probíhá mnoho sporů. Umírněná levice odmítá spolupracovat se stalinisticky zaměřenými organizacemi. Anarchisté také několikrát narušili průběh jak samotného fóra, o kterém prohlašovali, že je zkorumpované, tak i průběh demonstrace. Několik lidí bylo během pochodu zatčeno za drobné přestupky. Nicméně všichni zatčení jsou již na svobodě.

Demonstrace měla svůj vrchol na Trafalgar Square, kde byla zakončena několika projevy a koncertem. I přes drobné problémy ale demonstrace splnila to, kvůli čemu se uskutečnila. Londýn zažil přehlídku tisíců lidí, kterým není osud planety lhostejný. Mnohé transparenty jistě vzbudily pozornost nezaujatých občanů. Doufejme, že i přesto, že bylo na londýnské demonstraci o poznání méně lidí než loni v Paříži, upozornila tak monstrózní akce, jakou demonstrace byla, co nejvíce lidí na celém světě, aby se více zajímali o dění kolem sebe.

Haló noviny, 21. října 2004, (pat, rob)

Předchozí zpráva o ESF zde.