Jak bylo oznámeno, Sovětský svaz a další spojenecké země vyhověly žádosti stranických a státních činitelů Československé republiky o poskytnutí neodkladné pomoci, včetně pomoci ozbrojené, bratrskému Československému lidu.
V duchu tohoto rozhodnutí vstoupily vojenské oddíly spojeneckých socialistických zemí 21. srpna do Československa - do všech oblastí a měst, včetně Prahy a Bratislavy. Postup vojsk bratrských zemí probíhal bez odporu. Vojenské jednotky Československé lidové armády zůstávají na původních místech.
Obyvatelstvo zachovává klid. Mnozí českoslovenští občané prokazují příslušníkům spojeneckých armád vděčnost za včasný příchod do Československa, za pomoc v boji proti kontrarevolučním sílám.
V Praze a některých jiných místech však pravicové, protisocialistické živly, organizující nepřátelské výpady proti zdravým silám v ČSSR a spojeneckým vojskům, která jim přišla na pomoc. Tyto nepřátelské akce se projevily organizováním provokačních akcí na ulicích, v rozšiřováni nezávislých klepů a výmyslů, v rozhazování pomlouvačných letáků. Došlo i ke štvavým projevům v rozhlase, televizi a tisku.
Podvratnou činnost provádějí tytéž protisocialistické živly, které v posledních měsících den ze dne napadaly základy socialismu v ČSSR, Komunistickou stranu Československa a přátelství se Sovětským svazem a jinými socialistickými zeměmi. Za celou touto kontrarevoluční činností je patrná řídící ruka imperialistických kruhů.
Protisocialistické živly se uchylují k metodám provokací a vydírání a chtěly by rozsévat mezi obyvatelstvem nedůvěru v ony cíle, jež si postavily bratrské země, plnicí svou internacionální povinnost při obraně socialistických vymožeností Československa.
Navzdory jasnému prohlášení spojeneckých zemí, že jejich vojenské jednotky nehodlají zasahovat do vnitřních záležitostí Československa, se šíři zvěsti, že prý je cílem dosadit do vedení země bývalého prezidenta ČSSR. A. Novotného, avšak bratrské strany a vlády spojeneckých zemí nejednou vyjádřily podporu usnesením lednového pléna ÚV KSČ, usilujícím o upevnění a rozvoj socialismu, vedoucí úlohy dělnické třídy a jejich předvoje komunistické strany v ČSSR.
Pokrokové síly Československa, jak vyplývá z uveřejněného provolání skupiny členů ÚV KSČ, vlády a Národního shromáždění ČSSR, jsou pevně odhodlány pokračovat v linii, již vytyčila strana na lednovém plénu ÚV Komunistické strany Československa a již podporovala bratislavská porada.
Toto provoláni, které je významným politickým dokumentem, nalézá podporu u všech, komu je drahá svoboda, nezávislost a svrchovanost socialistického Československa.
V celém Československu se během 21. srpna široce publikovalo prohlášení presidenta ČSSR Ludvíka Svobody, v němž vyzýval lid, aby zachoval rozvahu a klid u vědomí své občanské odpovědnosti a aby v zájmu republiky zabránil nepromyšleným činům.
(Svoboda, 22. 8. 1968)