Stanovisko SDS k porušování demokracie v ČR stranami, zastoupenými v Parlamentě

SDS se ztotožňuje s názorem, že v demokracie v ČR je porušována ve prospěch těch politických stran, které jsou zastoupeny v Parlamentě ČR, a je spoluautorem společného tiskového prohlášení devatenácti mimoparlamentních stran, které toto porušování dokumentuje.

Podporujeme také úsilí ostatních mimoparlamentních stran o odstranění neústavních nespravedlivých ustanovení platných zákonů i o pranýřování diskriminační praxe sdělovacích prostředků. SDS přichází se svým návrhem paragrafovaného znění zákona měnícího zákon o politických stranách a vyzývá poslance, kteří vzejdou z červnových voleb, aby se tímto návrhem zabývali.

SDS spatřuje diskriminaci v následujících skutečnostech:

a) Zákon o politických stranách ukládá všem stranám povinnosti, s nimiž jsou spojeny finanční výdaje (existenci sídla strany, vedení účetnictví, audit závěrečné zprávy o hospodaření), jen některým stranám však na plnění těchto povinností přispívá ze státního rozpočtu.

b) Posuzování toho, jak jednotlivé poltické strany a hnutí plní požadavky stanovené zákonem, je v první instanci v rukou parlamentních stran (prostřednictvím rozpočtového výboru PSP ČR), což umožňuje zastrašování a skandalizování mimoparlamentních stran. (Rozhodnutí o přijetí či odmítnutí výročních zpráv o hospodaření tímto orgánem mají širokou publicitu, zatímco další vývoj, v nichž Nejvyšší soud dá velmi často za pravdu příslušné straně, se odehrává bez sebemenší pozornosti medií.)

c) Volební zákon obsahuje protiústavní ustanovení o "nevratném volebním příspěvku", které v rozporu s názorem Ústavního soudu o neústavnosti někdejších "volebních kaucí" znovuzavedl Parlament jako finanční překážku pro vstup do volební soutěže.

d) Volební zákon porušuje ústavní zásadu rovnosti hlasů, a to jak zavedením bariéry pro vstup do poslanecké sněmovny (formálně 5%, ve skutečnosti v některých menších obvodech, které mají méně než 20 mandátů, ještě vyšší), tak zavedením hranice 1,5% z odevzdaných hlasů pro získání finančního příspěvku ze státního rozpočtu.

e) Veřejnoprávní sdělovací prostředky se ve svém vysílání (a to jak ve zpravodajství, tak v publicistických a diskusních pořadech) věnují prakticky výhradně stranám, zastoupeným v Parlamentě, a porušují tak svou zákonnou povinnost nestranně informovat. K nepatrnému zlepšení dochází pouze těsně v předvolebním období, ani tehdy však není jednotlivým kandidujícím mimoparlamentním subjektům poskytován stejný prostor jako kandidujícím parlamentním stranám. (Např. v pořadu ČT "Bez imunity" je podle vlastních údajů ČT věnováno 27% prostoru 25 kandidujícím stranám, nezastoupeným ve sněmovně, kdežto zbývajících 73% je věnováno čtyřem parlamentním stranám. Jde přitom o jediný pořad ČT, který pravidelně poskytuje prostor mimoparlamentním subjektům.) Výrazně horší je v tomto směru přístup České televize, vysílání Českého rozhlasu je v předvolebním období o něco vyváženější.

f) Tam, kde zákon přímo zakládá princip rovnosti ve sdělovacích prostředcích (předvolební agitace jednotlivých stran), je možnost působení na voliče omezena jak zvolenou formou (kratičké spoty), tak umístěním ve vysílacím schématu. Veřejnoprávní média se tedy chovají tak, aby záměr zákona byl co nejméně naplněn.

CV SDS, 18. 5. 2002