V tu chvíli začala normalizace

Poučení z krizového vývoje - Před 35 lety schválila KSČ dokument, který mnoha lidem zničil život - Poučení z krizového vývoje bylo základem pro represe. Do vězení se dostaly tisíce lidí. Statisíce dalších nemohly sehnat slušnou práci nebo nesměly jít studovat.

PRAHA Nejtemnější období normalizace začalo právě před pětatřiceti lety.

Odstartovalo ho zasedání Ústředního výboru KSČ z 11. a 12. prosince 1970. Nové Husákovo vedení strany na něm přijalo proslulé Poučení z krizového vývoje.

„Poučení je nutné číst jako návod jak neopakovat chyby, které se z hlediska KSČ staly v roce 1968. Je vlastně kuriozitou, že se tento historizující text stal na dvacet let základem reality,“ charakterizuje dokument Oldřich Tůma.

Vliv textu, který dobovou hantýrkou popisuje vznik, průběh a ukončení pražského jara, se stal takřka univerzálním. „Obsah Poučení se odrazil třeba i ve směrnicích StB definujících osoby nepřátelské režimu,“ potvrdil Prokop Tomek z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ČTK.

Poučení se také detailně probíralo na stranických schůzích a vyučovalo se o něm na školách. Jeho závěry se staly základem pro probíhající represe. Statisíce lidí v následujících letech přišly o práci a kariéru, někteří raději emigrovali. Tisíce disidentů sledovala Státní bezpečnost. Část z nich skončila v komunistickém kriminále.

Vliv Poučení trval do roku 1989

Podle Tůmy ovšem Poučení odráželo i rozhodnutí nové elity „nepřipustit nová padesátá léta“. Husák a jeho okolí jasně odmítli volání nejradikálnější levice po masivním soudním potrestání všech předních „osmašedesátníků“. „Bylo jim jasné, že proces s Dubčekem by byl kontraproduktivní. Už jen kvůli odporu ciziny,“ pokračuje Tůma.

Podle dalšího historika Jaroslava Cuhry trval vliv dokumentu až do pádu komunistického režimu v listopadu 1989. „Kvůli Poučení nešlo ani přistoupit na reformy, ani na Gorbačovovu politiku. Bylo velmi těžké uskutečnit jakékoliv zásadní změny,“ myslí si Cuhra.

Poučení také uzavíralo a ospravedlňovalo první „divoké“ období normalizace. V něm byla mimo jiné zavedena cenzura, proběhly plošné stranické čistky a parlament schválil „pendrekový zákon“ namířený proti odpůrcům režimu.

Už v letech 1969 a 1970 také došlo ke kompletní obměně lidí v čele strany a státu. Alexandra Dubčeka nahradil ve funkci generálního tajemníka v dubnu 1969 symbol normalizace Gustáv Husák. O rok později byl Dubček definitivně vyloučen ze strany.

Stranické čistky skončily oficiálně zhruba dva měsíce před přijetím poučení. Týkaly se takřka jeden a půl milionu lidí. Prověrkové komise nakonec 327 tisíc komunistů vyloučily nebo vyškrtly ze strany.

Stejně tvrdě byli postiženi i nekomunisté. Z veřejného života jich muselo odejít na 300 tisíc. Pod zvlášť tvrdým dohledem se octli aktivisté Klubu angažovaných nestraníků nebo organizace politických vězňů K-231.

O práci tehdy přišlo podle historika Karla Kaplana zhruba 350 tisíc lidí. Většina z propuštěných pak nemohla sehnat slušné zaměstnání a jejich děti nebyly přijímány ke studiu na školy.

Už v roce 1970 také začaly první politické procesy. První vlna zatýkání a soudů trvala tři čtyři roky a do vězení se kvůli ní dostala zhruba tisícovka lidí.

„V uplynulém období svedly tisíce členů a funkcionářů strany statečný a obětavý boj, při němž nešetřily svých sil, aby očistily štít své strany a její marxisticko-leninskou podstatu. Za to jim patří plným právem uznání.

Avšak nebezpečí ze strany pravicového oportunismu, který byl sice organizačně rozbit, ještě zdaleka nepominulo a vyžádá si ještě mnoho času i sil, než bude úplně překonán jeho vliv.“

Rok 1970 probíhal ve znamení velkých čistek.

Z komunistické strany muselo odejít 327 tisíc lidí a dalších 147 tisíc radši vrátilo legitimaci dobrovolně. Spousta lidí přišla o práci a nemohla pracovat ve svém oboru. Čistky probíhaly i mezi policisty a vojáky. Jen z armády byla vyhozena víc než polovina důstojníků.

11. - 12. prosince 1970 proběhlo zasedání ÚV KSČ. Generální tajemník Gustáv Husák nejdřív v projevu zhodnotil výsledky čistek a stav společnosti. Ústřední výbor poté přijal dokument s názvem Poučení z krizového vývoje.

Lidové noviny, 10. 12. 2005, Václav Drchal