Projev na programové konferenci ČSSD 28. ledna 2006

Vážení přátelé, dámy a pánové, v jaké je vlastně dnes sociální demokracie situaci? Lapidárně řečeno, jako celých pět měsíců před volbami do poslanecké sněmovny. Jaká je vlastně politická situace v České republice? Jakými jevy je determinována?

Zastavím se u hospodářství. Zažíváme vynikající hospodářskou situaci v zemi. Hrubý domácí produkt vzrostl v loňském roce o 5%. Očekává se přebytek obchodní bilance, což je nejlepší důkaz restrukturalizace, modernizace českého průmyslu. Připomeňme si také, že po žalostných experimentech pravicových vlád byl český průmysl v polovině 90. let zcela rozvrácen a zdálo se, že mu už nepomůže nic. Reálné mzdy vzrostly v loňském roce o 4%, za posledních 7 let vzrostly reálné mzdy o 35%, tedy životní úroveň lidí vzrostla za 7 let o zhruba třetinu.

A připomeňme, co předvedla Občanská demokratická strana. Tak nejprve, ještě za vlád Občanského fóra, ekonomové, soustředění kolem Václava Klause, od roku 1991 předsedy Občanské demokratické strany, svou šokovou terapií způsobili takový pokles reálných příjmů obyvatelstva, takové znehodnocení jeho úspor, tedy takové zbídačení širokých vrstev lidu, že se z toho česká společnost dostala až za našich vlád. V roce 1998 byla průměrná reálná mzda v České republice pouhá necelá 3% nad úrovní roku 1989 a polovina domácností na tom byla hůře nežli v roce 1989. Myslím, že by nikdo neměl zapomínat na to, že země zažila za vlád pravice v letech 1997 a 1998 hospodářský pokles a stagnaci. A tito ideologicky indoktrinovaní lidé chtějí řídit stát svými experimenty znovu. Naši předkové ve středověku měli pro takové lidi, škodící své zemi, skvělou charakteristiku. Škůdcové zemští.

Budu ale pokračovat v charakteristice dneška. Inflace dosáhla v loňském roce 1,9%, za vlád ODS to bylo běžně přes 10%. Dochází, diky soubornému působení řady pozitivních jevů v ekonomice a díky politické stabilitě, k nezadržitelnému zhodnocování české koruny. Euro, resp. koruna k euru, míří k 25 Kč, koruna k americkému dolaru se blíží ke směnnému kurzu 1:20, tedy mám na mysli zavedení eura, tedy k 1. 1. roku 2010. Připomínám, že před 5 lety dosahoval dolar úrovně 1:40, že při zavedení eura to bylo 1:37. Zaznamenali jsme v loňském roce vynikající fiskální výsledek státu. Plníme v předstihu konvergenční program, Česká republika dosáhla 2,8 % schodku hrubého domácího produktu, 37% z deficitu k hrubému domácímu produktu, nezaměstnanost se snížila z 9,8% na 8,9%, tj. pravda nejhorší makroekonomické číslo, které vykazujeme.

V Polsku však je nezaměstnanost dvojnásobná a na Slovensku je kolem 15%. A musíme říci, že jsme tím číslem, tím naším číslem, ne nějak skvělým, pod úrovní Evropské unie. Slíbili jsme před 4 roky vytvořit 200.000 pracovních míst. Vytvořili jsme jich 285.000. Důvodem poměrně vysoké nezaměstnanosti je to, že země díky pravici zahájila restrukturalizaci svého průmyslu v podstatné míře až za našich vlád. Modernizace výrobních kapacit, likvidace ztrátových výrob byla doprovázena racionalizací pracovních sil. To bylo provedeno většinou až po roce 1998. Připomeňme si, že díky polostátním bankám, poskytujícím štědře úvěry neefektivním státním a polostátním firmám po většinu devadesátých let se dařilo udržovat uměle nízkou nezaměstnanost, vlastně se tehdy, za vlád Václava Klause, proti časům reálného socialismu, nic moc nezměnilo. Účet v řádech set miliard korun byl vystaven až našim vládám. Zaznamenali jsme loni vynikající příliv přímých zahraničních investic, 8 miliard eur. Jaký je lepší důkaz důvěryhodnosti země a její vlády?

Nyní se zastavím u politické oblasti. Oproti počátku mé vlády v dubnu loňského roku se zvýšila důvěra občanů ve vládu z tehdy zanedbatelné podpory na až 47%. Těžký úder jsme dostali ve druhém lednovém týdnu po kampani zahájené vůči Michalu Krausovi Mladou frontou Dnes. 9. ledna odešel Michal Kraus z pozice předsedy klubu ve sněmovně, vzdal se poslaneckého mandátu a všech placených politických funkcí. Do dnešního dne se neobjevilo nic, co by svědčilo o tom, že Michal Kraus porušil zákon nebo se dopustil korupčního jednání, anebo někoho poškodil. Pokud se neobjeví nové skutečnosti, nebudu měnit tento svůj názor. Celá záležitost nás samozřejmě poškodila, to není třeba si zastírat, řešili jsme ji však díky Michalu Krausovi rychle, již 16. ledna jsme vyhlásili po dohodě s Michalem, že Michal Kraus odchází z vysoké politiky. Musím říci, že si vážím Michalova rozhodnutí a věřím, že se dokáže očistit a vrátit do vysoké politiky. Nevidím jako vhodné, že v tomto případě veřejně, velmi osobně a kriticky vůči Michalu Krausovi vystupovali někteří naši členové, zejména poslanci. Nejde mi o to, aby se členové sociální demokracie nemohli vyslovovat kriticky k dění ve straně, aby se nemohli svobodně vyjadřovat. O to přeci ve vyjadřování k Michalu Krausovi před jeho odchodem z vysoké politiky vůbec nešlo.

Mluvme svobodně, ale před volbami na stranické půdě a zejména v takovýchto kritických situacích trochu s rezervou. Věnoval jsem této věci pozornost, myslím že dostatečnou, včera na schůzi Ústředního výkonného výboru strany. Vnímal jsem vysokou podporu pro tento můj pohled. A chci českou veřejnost ujistit, že v sociální demokracii nehrozí žádný režim osobní moci a v mé osobě nepřišel do české politiky žádný diktátor. Celou věc bych uzavřel takto: jde o to, zda budeme mít pár týdnů před volbami stranu s uvědomělou a sebezáchovnou kázní, anebo budeme mít ze strany diskusní spolek Vltavan, kde si každý dělá, co chce. Budeme-li spolek Vltavan, nemůžeme ve volbách uspět. Volič nemá rád rozhádané strany.

Je přitom dojemné, jak zejména Mladá fronta Dnes a Lidové noviny mají opravdu velkou péči o úroveň demokracie v rámci České strany sociálně demokratické. Ještě jsem neslyšel, že by tutéž pozornost věnovali ony nebo televize Nova např. poslancům ODS, kteří již nekandidují na volitelném místě, či nekandidují vůbec. Jejich názorům na ex-poslance ODS Doležala. Ex-poslanec Doležal, trestně stíhaný, tato ostudná figura české politiky, přitom stále ještě nedokázal vyklidit politické pole. On teď dokonce může jako člen dozorčí České konsolidační agentury obdržet 350.000,- Kč měsíčně jako odměnu. Opravdu, obětavý člověk. A proč vlastně by měl odejít z kandidátní listiny Občanské demokratické strany, vždyť je přeci jenom trestně stíhán. Přátelé, já očekávám, že příští týden naši poslanci připraví při projednávání změn v dozorčí radě České konsolidační agentury ex-poslanci ODS Doležalovi těžké chvíle.

Nyní se zastavím u oblasti médií. V září na schůzi našeho ústředního výkonného výboru jsem řekl, že našimi soupeři nejsou pánové Topolánek a Kalousek. Ti na nás prostě nemají. Ale některé sdělovací prostředky. Mladá fronta Dnes a Lidové noviny by měly sportovně přiznat barvu. Tedy modrou barvu. Jsou stranickými listy Občanské demokratické strany a přitom se tváří, jakoby byly nezávislé. Stejně tak modrého ptáka ve zlatě na klopě by měl mít pan Tuna z Novy. Pánové z Mladé fronty Dnes a z Lidových novin, proč nepřiznáte barvu? Nestyďte se za to, koho podporujete, já vím, že to není nejlepší společnost, ale bylo by to aspoň česné. Připomenu jenom titulky článků z minulého týdne: „Paroubek nebo svoboda“, „Paroubek nám močí na boty“, „Nafouknutá bublina“ (tzn. v podstatě já). Sami tito pánové mají své specifické představy o svobodě slova. Když chci odpovědět na drsné útoky Mladé fronty Dnes článkem, demokraticky mi ho nezveřejnění. Opravdu příkladná ukázka svobody slova. Ta by měla být vyhrazena, jak se zdá, jenom pánům redaktorům. A tak útoky na mě, a ty mají politickou logiku, tolik neškodí.

Jak říkal kníže diplomacie Talleyrand, co je přehnané, to je nedůvěryhodné. Proč vlastně to štvaní, běsnění, až delirium některých souputníků ODS v médiích? Jak jsem řekl, má to politickou logiku. Dochází ke stagnaci voleních preferencí ODS a KDU ČSL, dochází k postupnému růstu voličské podpory sociální demokracie, přitom dochází spíše ke stagnaci váhy komunistů. Náš výsledek v třech průzkumech veřejného mínění v posledních týdnech se pohybuje od 25 do 31% a náskok ODS před sociální demokracií se odhaduje od 1 od 4%. Chci připomenout, že na počátku mé vlády to bylo 20 – 22%. Propastný rozdíl. Na jedné věci se tyto průzkumy shodují. Levice v nich má převahu nad pravicí zhruba 5%. Na prvních 4 místech v průzkumu veřejného mínění jsou s předstihem sociální demokraté.

Mám-li hovořit o úspěších poslední doby: v Poslanecké sněmovně pracuje náš poslanecký klub velmi tvrdě, a to i pod novým vedením prvního místopředsedy Michala Haška. Daří se postupně schvalovat jeden klíčový zákon za druhým. Zákony jsou schvalovány zdánlivě jak na běžícím pásu, hladce, jako po másle. Opak je samozřejmě pravou. Je za tím tvrdá a poctivá práce. Naše úspěšnost ve sněmovně je dána tím, že se vláda pod mým vedením od počátku chová jako menšinová vláda. Tato vláda pod mým vedením svou silnou legislativní aktivitou překonává i to nejslavnější období legislativní smršti Zemanovy vlády.

Klaďme si otázku, jak bychom asi byli při schvalování zákonů úspěšní, zůstali-li bychom při sjednávání podpory v poslanecké sněmovně jen na bázi stojedničkové vládní koalice, tedy jinak řečeno, pokud bychom zůstali na bázi neproduktivního antikomunismu. Já odpovím za vás. Schválena by byla jen opravdu malá část zákonů, menší koaliční partneři by získali podstatně větší prostor pro své zviditelnění a nepochybně ho využili. Ve svých důsledcích jen prosazení svých sobeckých zájmů. Jakou důvěru veřejnosti by pak měla slabá vláda bez úspěchu, její slabý předseda, a tedy jakou důvěru by měla vláda bez podpory veřejnosti, vláda rozhádaná. Jakou voličskou podporu by mohla mít sociální demokracie, když by její hlavní reprezentanti, premiér a ministři byli vnímání jako neúspěšní politici?

Znovu chci zdůraznit, že ani po vítězných volbách Česká strana sociálně demokratická nikdy neuvažovala, neuvažuje a uvažovat nebude o spolupráci s Komunistickou stranou Čech a Moravy na vládní úrovni, tedy o ustavení společné vlády. Řekněme otevřeně, že jakékoliv jiné politické uspořádání po volbách je možné a nelze ho v tuto chvíli přehlédnout. Málo pravděpodobná je v tuto chvíli koalice s občanskými demokraty. Málo pravděpodobná je také koalice s lidovci prostě proto, že nebude mít dostatečnou podporu v poslanecké sněmovně. Stejně jako, doufejme, ji nebude mít potenciální spojenectví ODS a KDU-ČSL. Naopak je zde silná možnost vytvoření menšinové vlády sociální demokracie. Mám základní představu v tom smyslu, aby zhruba 2/3 ministrů byly sociální demokraté a 1/3 spíše uznávaní odborníci nežli politici, tedy nestraníci.

Aby v této vládě byli nejlepší z nejlepších, tedy připravím a navrhnu skutečnou vládu talentů. Potlesk.

Dovolte mi se ještě zastavit stručně u našich politických soupeřů.

ODS. Její vedení lze označit jako euroskeptické, ultraliberální. Jsou to lidé, za kterými není nic vidět. Nikdy nic neřídili, nemohou se vykázat žádným hmatatelným pracovním, osobním úspěchem. Ani jeden z nich. V čele ODS je slabý lídr, který za lídrem sociální demokracie zdrcujícím způsobem zaostává v tom, koho lidé považují za lepšího kandidáta na premiéra. Připomínám poměr 44% ku 30%. Pan Topolánek má naštěstí pro sebe kolem poradce, kteří ještě úplně neztratili rozum. Proto jej schovávají před televizními kamerami jako monstranci. Potlesk.

Myslím, že veřejnost ale chce znát názory obou lídrů, obou kandidátů na premiéra. My prostě neustaneme ve výzvách panu Topolánkovi, aby šel se mnou před televizní kameny alespoň 2x za měsíc. Stejně tak alespoň 1x za měsíc se svým hlavním protikandidátem ve volebním kraji Praha ministrem Rathem. A nyní ke „slušnosti“ ODS. Tak, jak ji tato strana proklamovala na svém kongresu před 2 měsíci. Je nám „goeblsovsky“ předhazováno některými médii, spřátelenými s ODS, protože 100x opakovaná lež se stává pravdou, sprosťáctví, arogance a obhroublost ve vyjadřování. Tyto vlastnosti jsou však jednoznačně spjaté s ODS. V tuto chvíli nemá smysl to rozebírat.

První tajemník Francouzské socialistické strany kdysi řekl: Francie má nejhloupější pravici na světě. Já myslím, že to platí spíše pro pravici českou. Politická práce Občanské demokratické strany nabyla v posledních týdnech, s tím jak se ukazovaly výsledky průzkumu veřejného mínění, zajímavý rozměr. Přichází pod vlivem vývoje volebních preferencí s naprosto nereálnými návrhy. Chce dramaticky snižovat daně a tedy daňové příjmy státu a přitom slibuje na všechny strany často bizardní výdaje. V daňových příjmech by po uplatnění návrhu ODS došlo k propadu 150 – 200 mld. Kč. Výdaje státu by naopak pod vládou ODS mohly být řešeny často skokovým nárůstem. Tak především to byl nápad z posledních dnů vydotovat 20 mld. Kč státní pojištěnce ve VZP. To je příklad děsivé arogance, neschopnosti a nekompetentnosti ve fiskální oblasti. Potlesk.

Vážení přátelé, dámy a pánové,

Včera jsme na schůzi ústředního výboru schválili kandidátky pro sněmovní volby. Tyto kandidátky byly schváleny drtivou většinou hlasů. Dnes schválíme rámcový program. Ten bude debatován ještě na okresních konferencích strany v únoru. Předpokládám, že do té debaty budete umět zapojit také veřejnost a začátkem března program definitivně formulačně dokončíme. Prosím, aby delegáti této konference udělali vše pro rychlou informovanost našich členů o programu v místních organizacích a v okresních organizacích. Program byl rozeslán před měsícem, zapracovali jsme na něm a ještě na něm budeme pracovat po dnešním dnu, abychom do něj promítli dnešní náměty.

Ve dnech 10. – 11. března se v Praze uskuteční setkání leaderů stran socialistické internacionály, abych byl přesný, Evropské strany sociálních demokratů. Přijedou jak lídři stran vládních v čele s T. Blairem, tak opozičních sociálně demokratických stran. Po této demonstraci naší sounáležitosti k největším demokratickým politickým hnutím této planety asi jen těžko budou naši političtí oponenti a pravicová média moci nás označovat jako prokomunisty.

Vážení přátelé,

Jistě jste si všimli oranžové výzdoby, která je všude kolem nás. Je to naše volební barva. Nebyla zvolena náhodou. Je to barva moderní, pozitivní a sebevědomá. Má tedy vlastnosti stejné, jaké má náš volební program, jaké mají naši lídři a jakou bude mít naše volební kampaň. Na tuto barvu navazuje i náš volební slogan „Jistoty a prosperita“. Potlesk.

Ten také nevznikl náhodou. Nabízíme našim občanům tyto hodnoty, které jsou pro ně nejdůležitější a za které naše strana bojuje a bojovat bude i nadále.

Přátelé, dovolte mi, abych na naší volební kampaň připil nikoliv Becherovkou, jak bylo zvykem, ale šálkem čaje. Je to výchovnější. Potlesk.

Vidíte, vážení přátelé, že sociální demokracie dokáže konat i zázraky. (ukázka barevného hrnečku)

Jiří Paroubek, 28. 1. 2006

---

 Závěrečný projev na programové konferenci s hlavními rysy volebního programu ZDE.