* Není časté a obvyklé, aby na kandidátce do voleb Parlamentu ČR byl na kandidátce KSČM kandidát jiné politické strany, ve Vaem případě Strany demokratického socialismu. Čím si to vysvětlujete?
SDS vdy prohlaovala, e je alternativou pro ty, kteří smýlejí levicově a nechtějí být členy KSČM či ČSSD, e je mezičlánkem mezi dalími levicovými stranami a hnutími v ČR. Myslím si, e právě fakt, e je člen jiné levicové strany nezávislý je něco jiného na kandidátce KSČM do parlamentních voleb, je velký posun a dalí krůček ke spolupráci. Pokud jde o mne, významnou úlohu hraje nepochybně mé dlouhodobé působení v městském zastupitelstvu v Mělníku.
* Co si v tomto kontextu myslíte o spolupráci levice v ČR?
Myslím, e u nastal celospolečenský posun ve vnímání levice v České republice, e se otupil nepřátelský antikomunismus, a e i ČSSD více chápe potřebu společného postupu levice jako jediné síly schopné zabránit plnému uchopení moci ODS
* Mluvíte o ČSSD, ale vae spolupráce se spíe orientuje na KSČM. Proč to tak je? A je to pro SDS typické?
Politická spolupráce členů SDS na úrovni obecních zastupitelstev nebo při přípravě kandidátek do nich se lií obec od obce. Někde jsou lepí vztahy k ČSSD, jinde ke KSČM. Obecně je tato spolupráce nutností a mnohdy je u řadu let funkční, co je i můj příklad. V Mělníku spolupracujeme dlouhodobě s KSČM.
* Změnila se nějak situace se změnou vedení KSČM?
Z hlediska mezilidských vztahů určitě ne. Politicky se to ale odráí ve hledání nových přístupů vzájemné spolupráce naich stran. Řekla bych, e důleitějí je skutečnost, e jsou obě nae strany součástí Strany evropské levice, i kdy KSČM zůstala pouze v roli pozorovatele.
* Jaké problémy vidíte jako prioritní ve vaem volebním obvodu, co byste jako poslanec prosazovala?
Myslím si, e problémy regionu budou totoné s těmi, které běně řeíme na jednání zastupitelstva města Mělníka. Zastavím se u zdravotnictví, protoe čeho si nejvíce povaujeme u svých rodin i u sebe, je zdraví. Pro mnoho naich občanů se stává nedostupným a je to způsobeno zavedeným systémem, který je komplikovaný a problematický. Vdy jsem si myslela, e je zbytečné se vracet ke starým chybám a e pokud jsou dobré zkuenosti v některých oblastech, nebudou se podmínky měnit. Proto nemohu pochopit, e byly třeba zrueny dětské pohotovosti a sloučeny s dospělými. Jsem zásadně proti plonému vytváření obchodních společností z naich nemocnic; pokud ale bude vytvořena dostatečná sí státních zdravotnických zařízení, nemám nic proti tomu, aby byly vytvořeny soukromé nemocnice a kliniky, které si na sebe vydělají.
* Teď z Vás skoro mluví podnikatelka. Jaký je Vá názor na často kritizované podmínky pro malé a střední podnikání? Máte ze své praxe nějaké náměty na zlepení stavu?
Já pracuji v jiné oblasti kdy jsem ale nedávno sledovala vystupování lékařů za včasné platby za jejich výkony, plně jsem je chápala a podporovala. Jen kdyby vystupovali za vechny, kterým opoděné platby způsobují problémy! Splatnost 2 měsíce je toti běná. Ale firmy neplatí ani po 4 měsících i po půl roce i více. I kdy je smluvně podepsaná splatnost 60 dní často není dodrována. S výmluvou, e ani oni nedostali jetě úhradu od svého odběratele.
Lékaři mají dokonce výhodu, e jejich partnerem je jen několik odběratelů zdravotních pojioven a e mohou počítat s určitou garancí státu. Já mám naopak velké mnoství obchodních partnerů a opoděné platby jsou velmi rozsáhlým jevem, e se mi nevyplatí dávat dluníky k soudu. Chybí zákonné ustanovení splatnosti, jeho délku nelze překročit. Nae právní předpisy dovolují podnikateli zkrachovat, začít znovu podnikat a staré dluhy přitom nezaplatit. Příklad: stejný podnikatel se zadluí, vytvoří souběně jinou firmu jen se změnou názvu, kam plynou příjmy, a starou s dluhy prodá za min. cenu.
* Take si myslíte, e by měl stát nějakým způsobem zasáhnout?
Určitě. Od odběratelů není nijak bezprostředně garantována včasná platba, ale řádný odvod daní státem hlídán je, a to i z financí, které nemám a nikdy mít na účtu třeba ani nebudu, tj. z ji uskutečněných přeprav.
* Zástupci státu by Vám moná namítli, e máte monost se s dluníky soudit. Co vy na to?
V naí společnosti je justice poněkud problémová. V současné době třeba řeí nae bytové drustvo vystěhování neplatičů. Proběhla ji tři soudní jednání a stále není jasné, zda a kdy budou neplatiči vystěhováni. Zatím ijí na náklady ostatních nájemníků, kteří jsou převáně důchodci. Soukromý exekutor navíc poaduje poplatek za dohled nad vystěhováním bez jakýchkoliv záruk ve výi 20.000 Kč. To jen pro dokreslení situace.
* Na závěr otázka z úplně jiné oblasti. Jako maminka i babička si jistě uíváte vnoučátek. Co byste prosazovala pro zlepení ivotních podmínek mladých rodin?
Mohu říci, e dnení problémy mladých manelství se mě přímo dotýkají. Je to tím, e iji ve společné domácnosti s rodinou mého syna. Jednou z nejdůleitějích věcí je, aby pro mladé lidi byly vytvořeny podmínky pro zajitění přístupného bydlení, cílená a dlouhodobá podpora. Ono vak nelze vytrhnout z celé problematiky jen bydlení navazuje na to zaměstnanost, tj. předpoklad monosti splácet hypotéku nebo jinou půjčku.
Velmi vítám zvýení částky za mateřskou dovolenou. Vychovávat děti je stejně odpovědné jako chodit do zaměstnání. Na rozpacích jsem trochu u zvýení porodného. Vím sice, e náklady na pořízení základních věcí pro miminko jsou velké, ale daleko důleitějí je, aby po 4 roky mateřské byla rodiči, který se stará o jedno i více dětí, vyplácena stálá částka.
* Děkuji za rozhovor.
Otázky kladl Jan Komenda, 12. 4. 2006.
Webovou stránku Anny Oppitzové naleznete ZDE.