Přísně tajné
ZÁPIS JEDNÁNÍ s delegací ČSSR 4. května 1968
Za československou stranu se jednání zúčastnili: ss. A. Dubček, O. Černík, J. Smrkovský, V. Bilak.
Za sovětskou stranu: ss. L. I. Breněv, A. N. Kosygin, N. V. Podgornyj, K. F. Katuev, K. V. Rusakov.
L. I. Breněv vítá československé hosty. K tomuto setkání, konstatuje, dochází ve váné chvíli, kdy se v Československu vytvořila velmi váná situace. KSSS je znepokojena událostmi probíhajícími v ČSSR. My jako vai přátelé a spojenci, spojení s vámi závazky smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, jsme zneklidněni tím, co se děje. Prosíme vás, soudruzi, povězte nám, můete-li, svůj názor, svoje hodnocení probíhajících událostí. Prosíme, abyste řekli, zda vám ve vzniklé situaci můeme nějak pomoci.
A. Dubček: Souhlasíme s takovým návrhem. Nemáte-li nic proti tomu, podám informaci; pak by mohli ostatní soudruzi něco doplnit. Řekneme vám ve otevřeně. Řekneme vám otevřeně v naem upřímném a přátelském rozhovoru tak, jak tomu vdy bylo i v minulosti.
L. I. Breněv: Vítáme takový plán a jsme připraveni vás pozorně vyslechnout. Jetě jednou bych rád zdůraznil význam této chvíle a tohoto naeho setkání.
A. Dubček: Vítá jménem předsednictva ÚV KSČ sám fakt tohoto setkání, děkuje za pozvání československých představitelů. Taková setkání, říká, probíhají v duchu internacionalismu. Pomáhají nám vem v práci. Nesetkáváme se s vámi poprvé, poměry v KSČ a v naí zemi jsou vám v mnohém známy.
Nejprve se budu zabývat otázkami, týkajícími se vnitrostranického ivota a situací v zemi. Na situaci působí usnesení dubnového pléna ÚV KSČ. Změny, k nim dolo ve sloení předsednictva ÚV i ve vládě rozhodnutím tohoto pléna, byly nutné. Tyto změny lze vysvětlit mnohými nedostatky a chybami v práci předsednictva ÚV, vlády a Národního shromádění. Tyto chyby způsobily ztrátu autority řídicích orgánů strany a země. Proto byly personální změny ve sloení těchto orgánů nezbytné pro posílení jejich autority. Musím říci, e právě skončené zasedání Národního shromádění projevilo nové vládě stoprocentní důvěru, i kdy tam byla i kritická vystoupení. Je třeba vzít v úvahu, e to ve u nás probíhá ve velmi sloité situaci. Dubnové plénum a krajské stranické konference znovu potvrdily, e předsednictvo ÚV KSČ se těí důvěře i podpoře komunistů. V průběhu těchto konferencí předsednictvo ÚV v celém svém sloení - počínaje prvním tajemníkem, bylo ve skutečnosti znovu zvoleno. Mnohé krajské konference přijaly zvlátní rezoluce o důvěře v ústřední výbor. Spolu s tím byla na krajských konferencích vyslovena kritika na adresu předsednictva ÚV KSČ v souvislosti s tím, e usnesení lednového pléna ÚV se neplní dostatečně důsledně. Svědčí to o tom, e jisté části ÚV KSČ byla projevena nedůvěra.
Významný úkol v dalí práci ÚV vidíme v tom, aby se jetě více upevnila řídicí role strany ve společenském ivotě země počínaje odzdola - od základních organizací - nahoru.
O této důleité otázce jsem jasně a nedvojsmyslně mluvil v poslední době v celé řadě svých vystoupení. O vedoucí úloze strany nelze diskutovat. Snaíme se vemoně o její posílení, hledáme cesty, jak to učinit, chápeme odpovědnost komunistů v nestranických orgánech.
Z příkazu předsednictva ÚV jsem vystoupil také v dělnickém centru Kladno s projevem o vedoucí úloze dělnické třídy. Zdůraznil jsem, e není moné připustit oslabení vedoucí úlohy dělnické třídy v naí zemi.
Významnou otázkou pro nás zůstávají vztahy mezi stranou a inteligencí. Během posledních let, zvlátě po XIII. sjezdu KSČ, podali komunisté důleité návrhy, jak zlepit práci mezi inteligencí, jak ji zbavit minulých chyb sektářského charakteru. Ná úkol spočívá v tom, abychom získali inteligenci pro stranu, pro ústřední výbor. Při formulování a řeení otázek týkajících se inteligence má předsednictvo podporu celé strany. Dokládají to nedávno uskutečněné okresní a krajské stranické konference.
V naem společenském vývoji se nyní objevily závané negativní tendence. Je nutno je vidět. I ná ÚV jim musí věnovat víc pozornosti. Konkrétně se jedná o toto:
Oila činnost církevní hierarchie. Vedoucí církevní činitelé se u pokoueli sondovat ná postoj k otázce vztahu mezi církví a státem, oukávali, jestli nedolo k nějakým změnám. Uloili jsme ministrovi kultury a informací a jetě několika soudruhům, aby přijali představitele vedení církví a vysvětlili jim ná postoj. To se také stalo. Představitelům církví bylo přímo řečeno, e v zásadních otázkách nae politika vůči církvím zůstává stejná. Bylo také zdůrazněno, e loajalita církve předznamená dalí kroky vlády v této otázce.
A. N. Kosygin: Vatikán se teď velmi aktivně staví k událostem v Československu.
A. Dubček: Nebudeme odlučovat církev od státu.
N. V. Podgornyj: Církev by jistě chtěla vrátit zabranou půdu.
A. Dubček: Ne, půdu nechtějí, nechtějí mít spory s rolnictvem.
V. Bilak: Měli hodně budov, které patřily církvi, ve městech.
A. Dubček: Zachováváme si vůči církvi svůj zásadní postoj, současně ale patrně upravíme některé dílčí otázky, například s vydáváním knih pro církev aj. To, e takové drobné problémy nejsou vyřeeny, jen situaci zbytečně zostřuje. V něčem budeme muset vyjít církvi vstříc.
Máme jetě jeden problém - to je poadavek legalizace řeckokatolické církve (jedná se hlavně o východní Slovensko). V letech 1945-1946 a později v 50. letech ji pořádně zmáčkli, nedostala pro své působení a vůbec pro legální existenci ádný prostor. Teď zesílil poadavek tuto církev legalizovat. Předchozí stav se očividně nedá udret. Stejně nelegálně fungují. Proto asi bude nutno jim činnost povolit. Řeckokatolická církev na východním Slovensku fakticky existovala, ale byla oficiálně překřtěna na pravoslavnou. ádné protisocialistické tendence se u jejích duchovních neprojevují. ádají jen, aby směli působit podle svých obřadů.
Dále s. Dubček hovoří o činnosti nekomunistických stran v Československu. Situace je v tomto směru v Čechách jiná ne na Slovensku. Na Slovensku mají tyto strany mení vliv a jsou méně aktivní. V Čechách se mnohem výrazněji projevují dřívějí tradice. Tyto strany (socialistická a lidová) jsou tam aktivnějí, mají silnějí vliv. Pokouejí se vyuívat ve své činnosti nacionalistické nálady a ideologický odkaz Beneova československého období. Celkově má činnost těchto stran pozitivní charakter, podporují Národní frontu, jejich působení zvyuje autoritu této organizace.
Je vak třeba mít přitom na paměti, e se na tyto strany pokouejí působit emigrantské kruhy. Usilují o navázání kontaktů, o rozdmýchávání antisocialistických nálad.
N. V. Podgornyj: A mimo centra mají tyto strany podporu?
A. Dubček: Hlavně na vesnici.
V. Bižak: Mají dokonce své stranické koly. Lidová strana má celkem 25 tisíc členů, socialistická 15 tisíc. Slovenské strany - Strana slobody a Strana obrody - mají členů málo a nepředstavují významnou politickou sílu. Na Slovensku jsme je dřív uměle podporovali jako členy Národní fronty.
A. N. Kosygin: Udrují tyto strany navzájem kontakty?
A. Dubček: Málo. Nejsou pro to podmínky. Teď jsme poádali tajemníky Národní fronty o kompletní údaje o těchto stranách. Chceme uspořádat setkání s jejich vedeními, vyslovit své obavy a vyzvat je ke spolupráci. Chceme, aby se distancovala od reakčních buroazních ivlů vystupujících proti politické moci dělnické třídy. Bude to otevřený rozhovor, povíme jim o existujícím nebezpečí, vynasnaíme se přesvědčit je, ale jestli to nezapůsobí, nezaváháme vystoupit s jednoznačným politickým hodnocením akcí těchto stran. Nikomu nedovolíme vytvářet v zemi reálnou protiváhu komunistické strany, nedopustíme návrat do období ani před rokem 1945, ani před rokem 1948.
N. V. Podgornyj: A početně se ty strany rozrostly?
A. Dubček: Ano. Soudruh Černík moná zná čísla.
N. V. Podgornyj: Poprask kolem Masarykova jména ap. - to vechno hraje roli.
A. Dubček: To a vůbec tradice beneovské ideologie, které jsou silné zejména v českých krajích. O tom vem s nimi chceme hovořit.
A. N. Kosygin: A vedení těchto stran se v poslední době vyměnilo?
A. Dubček: Ano, ale někdo zůstal. Pociuje se tam silný tlak zdola.
A. N. Kosygin: Aspirace mají značné. Zřejmě si dělají zálusk na aktivní účast v řízení státních záleitostí.
L. I. Breněv: Snaí se vystupovat vůči komunistické straně v roli opozice.
A. Dubček: Nemůeme přijmout formální rozhodnutí o omezení jejich činnosti. Chceme se sejít s jejich vedením a pohovořit si. Tendence, o nich jste se zmínili, skutečně jsou, a dost silné. V nové vládě obdreli stejný počet křesel jako v minulé, i kdy poadovali větí počet. Abychom vliv těchto stran omezili, musíme víc pracovat s bezpartijními - přes odbory a jinými cestami.
V současné době se v republice opravdu diskutuje o vytvoření opozice, která by vystupovala jako protiváha KSČ. Skupina, která tuto mylenku hlásá, se seskupila kolem Literárních listů. Veřejně jsme se proti takové tendenci postavili, ale trvá dál. Hlasatelé této mylenky vystupují pod heslem vytvořit kritickou protiváhu. Proti takovým mylenkám se rozhodně stavíme.
A. N. Kosygin: V tisku ale jako by ádná oficiální vyjádření KSČ k této otázce nebyla.
A. Dubček jetě jednou ubezpečuje, e vedení KSČ k této otázce vyslovilo svůj odmítavý postoj.
Poslední dobou lze pozorovat zvýený zájem některých zahraničních kruhů k událostem probíhajícím v republice; jsou patrné pokusy navázat v Československu s leckým kontakty, mimo jiné prostřednictvím československých emigrantů. Hrají tu svou roli i rozvědky různých západních zemí. Máme k dispozici dokumenty k této věci. Musí se bedlivě sledovat protisocialistická činnost těchto kontrarevolučních ivlů. My v předsednictvu ÚV jsme si nedávno vyádali přísluná opatření od ministra vnitra, který musí vechny tyto jevy pozorně sledovat.
A. N. Kosygin: Emigranti přijídějí do Československa volně?
A. Dubček: Ne, sledujeme...
L. I. Breněv: Těko se kontroluje, kdy denně přijídí 40 tisíc turistů.
A. Dubček: Z vedení emigrantských organizací nejezdí do Československa nikdo. Celkově to je ale velmi váná otázka, která by mohla negativně ovlivnit vnitropolitické procesy, které u nás probíhají. Musíme s tímto závaným faktorem počítat a přijímat nezbytná opatření. V současné době jsme stanovili tato opatření:
Musíme být bdělí vůči vem antisocialistickým projevům. Je nutno podporovat lidi, kteří v této oblasti pracují. Orgány MV upevnit, dát jim jistotu. Na jejich podporu vystoupil s. Smrkovský 1. máje v Brně s přísluným prohláením, já jsem vystoupil v Praze a v dalích místech. Obrátili jsme se k národu s výzvou, aby podpořil nai armádu a bezpečnostní orgány, aby nedovolil antisocialistickým elementům zneuít sloitou situaci v republice. V Brně uvítalo tuto výzvu s. Smrkovského 100 tisíc lidí.
Musíme upevnit pozici MV a armádu - kádrově i morálně. V armádě je situace příznivějí. Ministr obrany Dzúr, náčelník Hlavní politické správy a náčelník generálního tábu jsou vzdělaní, energičtí lidé, kteří absolvovali vojenské akademie v Sovětském svazu. Teď přili s konkrétními návrhy na upevnění situace v ozbrojených silách. My jsme návrhy schválili a půjde to. Nynějí velení armády má situaci pod kontrolou. V poslední době jsme pozastavili cvičení, která se v armádě začala provádět. Nejdříve chceme udělat pořádek kádrově. Dali jsme velení armády pokyn, aby zpracovalo představu, jak a kdy nejlépe provádět společná cvičení po linii Spojeného velení Varavské smlouvy. Tuto otázku zřejmě brzy vyřeí a budou schopni zúčastnit se takovýchto cvičení po domluvě se s. Jakubovským. Pak dojednáme, aby byla cvičení prováděna v oblasti přiléhající k hranici se západním Německem. Čím rychleji ke cvičení dojde, tím lépe. Velení naí armády důvěřujeme.
V předsednictvu ÚV KSČ proběhne v rámci přípravy na květnové plénum v přítích 15dnech porada vech nově zvolených tajemníků okresních výborů a po ní porada tajemníků základních stranických organizací průmyslových podniků. Vechny tyto akce jsou naplánovány na přítích 10 a 15 dnů.
Po linii státních orgánů (Národního shromádění a vlády) plánujeme vydat některé zákony obsahující normy k zakládání a činnosti různých společenských organizací. Připravit tuto otázku bylo uloeno s. Smrkovskému.
S. Černík má za úkol přijmout opatření k zajitění kontroly činnosti rozhlasu a televize jakoto státních organizací. Vláda musí zvýraznit svou odpovědnost za řízení těchto strategických pák. Tato otázka bude prozkoumána a budou přijata přísluná opatření.
V současné době komplikuje televize a rozhlas některými svými pořady vztahy s ostatními zeměmi, například s Polskem nebo se Sovětským svazem. Dochází k pokusům nepřímo nebo přímo zasévat pochybnosti o Sovětském svazu. Ani my nejsme spokojeni s prací rozhlasu a televize, zavdává důvod k nespokojenosti i Sovětskému svazu. Musí se udělat pořádek.
Je to velmi váná otázka státní politiky.
Trvá aktuálnost úkolu ukončit práci na obnově socialistické zákonnosti. I v této oblasti docházelo k některým excesům, například známé interview s. Bacílka, který byl tenkrát ministrem vnitra. Jeho vystoupení je pokusem svalit svoji odpovědnost na sovětské soudruhy.
N.V. Podgornyj: U ale mluvil a líni udělal to, co udělal.
A. Dubček: Nevěděli jsme, e hodlá veřejně vystoupit. Kdo to mohl vědět? Naznačíme mu, vysvětlíme mu, e vechny ty věci v 50. letech dělali sami Čechoslováci a oni jsou za ně také odpovědni.
Víme, jaká opatření byla přijata v Sovětském svazu, pokud jde o nenapravitelné naruitele zákonnosti. Postihlo to i ty, kteří se podíleli na poruování zákonnosti v Československu, například Lichačova a dalí, ale Bacílek ze sebe nemůe sejmout odpovědnost, jak se o to pokouí.
Zkrátka, po dubnovém plénu vzrostla důvěra lidu ke komunistické straně. To je to hlavní, v tom spatřujeme svou reálnou sílu. Změny, které byly učiněny, byly naprosto nevyhnutelné. Nic meního by nebylo stačilo. Teď je nezbytné, aby s. Novotný odeel z ÚV. Na krajských stranických konferencích se ozývaly stínosti na to, e závěry lednového pléna se plní nedůsledně. Urychlujeme teď přípravy stranického sjezdu. Jeho termín jetě není stanoven. Bude určen na květnovém plénu ÚV. Podle stanov by se měl sjezd konat v roce 1970, ale bude se muset uspořádat dřív.
A. N. Kosygin: Bude to mimořádný sjezd?
A. Dubček: Mimořádný, předčasný, ale hlavně ne v termínu konání sjezdu. Důleitý bude obsah jeho jednání, jaké otázky se na něm budou projednávat. Bude potřeba mimo jiné projednat některé otázky ústavního uspořádání (otázka federace), stanov strany a jiné otázky dalí práce strany. Teď nás zaměstnává sestavování plánu přípravy sjezdového jednání. Budeme se snait dokončit to ke konci roku nebo na jaře 1969. Mnoho otázek se bez svolání sjezdu prostě vyřeit nedá.
N. V. Podgornyj: Některé krajské konference poadovaly svolat sjezd jetě letos. Jak na to reaguje předsednictvo UV?
A. Dubček: Jetě nevíme, kdy skončíme přípravu, a proto jsme zatím otázku termínu neprojednávali, ale jsme pro to, aby se sjezd konal v nejbliím moném termínu. Poadavek svolat sjezd v roce 1968 schválily dvě konference: v Brně a v Praze. Pokud jde o poadavek mimořádného sjezdu, pak kadý sjezd, který svoláme před rokem 1970, bude mimořádný. Je to nutné, protoe stojíme před velkými a náročnými otázkami. S tím je jetě spojeno i to, e jsme museli odloit volby do Národního shromádění, původně plánované na podzim.
N. V. Podgornyj: Ale pro ty, kteří poadují mimořádný sjezd, je přece důleité jedno: aby se změnilo současné sloení UV.
A. Dubček: Odmítli jsme poadavek svolávat sjezd pouze z těchto důvodů. Teď se ve vech rezolucích krajských stranických konferencí hovoří o řeení určitých problémů, týkajících se zejména situace v průmyslu a v zemědělství, a ne jenom o novém sloení ÚV.
N. V. Podgornyj: Promiňte, s. Dubčeku, ale chtěl bych vědět, co se dělá, pokud jde o rozhlas, televizi, tisk. Vdy to teď působí dojmem, e tam vystupuje kdo chce a o čem chce. Co se vechny tyto sdělovací a propagandistické prostředky včetně Rudého práva úplně vymkly kontrole?
A. Dubček: Proto jsme uloili vládě, aby posílila svou řídicí funkci vůči těmto sdělovacím prostředkům. Já sám se tím zabývám - hovořil jsem s pracovníky Rudého práva. Zvlá jsem jim zdůrazňoval, e je to orgán ústředního výboru. Přímo jsem se jich zeptal, zda chtějí pracovat nezávisle na ÚV. Rozhovor byl ivý a dobrý. Máme připraveny speciální návrhy na zlepení práce Rudého práva. 14. května je na zasedání předsednictva projednáme. Komunisté, kteří v těchto orgánech pracují, musí zvýit svou odpovědnost.
N. V. Podgornyj: Je velmi důleité, aby tisk, rozhlas a televize byly kontrolovány ústředním výborem, aby plnily jeho vůli. Jinak zůstane kadé rozhodnutí planou řečí.
A. Dubček: Vidíme to a děláme opatření. Vláda se tím zabývá, jak u jsem vám řekl.
N. V. Podgornyj: Je vláda schopna změnit na tomto úseku situaci? To je přece otázka ideologie a otázka kádrů, to je věc, kterou by se měl zabývat ústřední výbor.
A. Dubček: Musí se vydat přísluné zákony, a to je věc vlády, ale v předsednictvu ÚV se tím také zabýváme.
K. F. Katuev: A jak to vypadá s působením KSČ na tiskové orgány ostatních politických stran, na orgány Svazu spisovatelů ap.?
A. Dubček: To není práce na jeden den, ale budeme se tím zabývat.
A. Kosygin: Počítá se s výměnou lidí ve sdělovacích orgánech?
A. Dubček: Ano, počítá. Budeme jednat také s komunisty v tiskových orgánech Svazu spisovatelů aj., a zejména v nakladatelstvích. Na Slovensku je celkově situace lepí. Tam stojí vlivní spisovatelé pevně na pozicích strany a čelí protistranickým projevům. Ve Svazu spisovatelů existuje silná stranická skupina poívající vysokou autoritu, která rozhodně vystupuje proti ideologické diverzi. Chceme jim dát k dispozici noviny. V Praze je ve spisovatelských kruzích víc maloburoazních ivlů a není tam dost pevné stranické jádro. Ve spisovatelském orgánu Literární listy, který v Praze vychází, existují dvě tendence: snaha vytvořit politickou opozici a obyčejná snaha o bezbřehou demokracii. Budeme se opírat o slovenské spisovatele. Zkrátka na tomto úseku budu muset já osobně i ostatní soudruzi hodně pracovat, budeme soustavně hovořit s vlivnými činiteli.
Chceme se také vypořádat s případem Mňačka. Pokud se vrátí, zkritizujeme ho. Nedávno se vůči němu kriticky vyjádřili na konferenci slovenských spisovatelů. S. Smrkovský se také bude bezprostředně zabývat otázkami týkajícími se spisovatelů.
A. N. Kosygin: Bylo u vás přijato nějaké rozhodnutí o odpovědnosti redaktorů?
A. Dubček: Máme je snad zavřít? Jediná cesta je jednat s nimi tak, jak jsme to dělali v Bratislavě. To je jediné východisko ze situace, aby byli získáni na nai stranu. Budu muset s těmito lidmi osobně jednat, mluvit s nimi. V Praze nemám jetě v těchto kruzích tak silnou pozici a pozůstatky minulosti jsou tu pevnějí ne na Slovensku. Celkově vidíme, soudruzi, e situace je sloitá a obtíná.
Teď o naem průmyslu a zemědělství. Jak to vypadá s výsledky prvního čtvrtletí. Za první čtvrtletí ná průmysl plán nejen splnil, ale i překročil o 7 nebo 6 procent. Kvalitativní ukazatele jsou také dobré. Dál se zlepuje vztah mezi růstem produktivity práce a růstem mezd. V zemědělství se plány také plní. Úspěně proběhly jarní polní práce. Ale jak se říká, nechval dne před večerem.
V ekonomice jsme dlouho stagnovali. Teprve v roce 1964 začalo, jak víte, určité zlepení.
Musím říci, e o nae ekonomické záleitosti projevují značný zájem různé firmy, vlivné kruhy z NSR a dalích západních zemí. Vyjadřují ochotu poskytnout nám pomoc, úvěry ap. Dolo i k osobním kontaktům, mimo jiné ze strany západních sociálních demokratů. Dokonce se na ÚV dostavil k soudruhu Lenártovi Brandtův zástupce a ádal, aby byl přijat k rozhovoru. My jsme se ale poradili a nepřijali jsme ho.
Tento zájem znamená předevím, e západní Německo pro sebe hledá nové trhy, sféru kapitálových investic. Chtějí samozřejmě vyuívat ekonomické páky pro politické cíle, proto také starost o nae hospodářství, jeho stav je jim dobře znám.
A. N. Kosygin, N. V. Podgornyj: To ovem není pomoc, ale snaha ovlivňovat. Nové trhy je moc nezajímají.
A. Dubček: Vím, vím. Je to pomoc v uvozovkách. V tomto smyslu jsem to slovo pouil.
L. I. Breněv: Leckterá ze socialistických zemí u takovou pomoc pocítila a pak nevěděli, jak se z toho vyzout.
N. V. Podgornyj: Brát je pěkné, horí pak platit.
A. Dubček: Musí se ovem přihlíet k tomu, e jsme u dřív měli s některými firmami ze západního Německa určité hospodářské vztahy. Je to víceméně normální jev, pokud se děje v určitých mezích. Také u sondovali konkurenti západního Německa, hlavně Francouzi. K nim máme trochu jiný vztah vzhledem k politice Francie. Celkově jsme ale pro roziřování hospodářských vztahů předevím se Sovětským svazem a také s ostatními socialistickými zeměmi. Je to důleité v hospodářském i ve strategickém ohledu, ale i v dalích. Je to důleité pro perspektivní rozvoj naí ekonomiky.
Chci tu jetě jednou zdůraznit, e od spolupráce se Sovětským svazem se KSČ a vláda Československa neodchýlí ani o milimetr. Současně musím říci, e se neobejdeme bez injekce do naeho hospodářství. Nepřátelé počítají s tím, e se nám nepodaří zlepit hospodářské záleitosti a e nás to zkompromituje.
Prosíme vás, soudruzi, abyste promysleli a pak rozhodli, třeba během návtěvy naí stranické a státní delegace, o otázce poskytnutí dlouhodobého úvěru Československu ve volně směnitelné měně. Představujeme si dobu úvěru 8-10-15 let. Prosíme také, abyste posoudili otázku zvýení dodávek obilí v letoním roce, asi o 300 tisíc tun oproti dohodnuté výi.
To vechno nám pomůe upevnit pozice, upevnit nai linii, nae přátelství. K Sovětskému svazu máme vztah jako k nejlepímu, blízkému příteli. Snaíme se rozvíjet s vámi vztahy, nezapomínat na minulost a myslet na budoucnost. Uvědomujeme si svou odpovědnost. Nemáme kam utéci. Musíme svou frontu hájit. A se stane cokoli, i v nejsloitějí situaci budeme muset hájit pozice strany, i kdy nae politika občas nese peče různých kompromisů. Musí se jednat tak, aby nedolo k otevřeným střetům. Odpovídáme za situaci v zemi a musíme se s politickými problémy vypořádat sami. Kdyby i dolo k nějakému zvratu, máme dost politických i jiných, podtrhuji, i jiných sil, abychom zvládli cokoli nečekaného sami. Odpovídáme národu i straně a musíme mít dost sil.
L. I. Breněv: Ano, situace je váná.
J. Smrkovský: Na plenárních zasedáních ÚV v prosinci a lednu jsme udělali to, co bylo uděláno, protoe jsme se obávali o osud strany a země. Uvědomovali jsme si, e vztahy uvnitř strany a vztahy strany a lidu jsou patné. Ale nevěděli jsme, e jsou tak patné, jak se posléze ukázalo. To je můj názor, na něm budu stále trvat. V období po lednovém plénu se situace změnila. Na povrch vystoupilo ve, co bylo dosud skryté.
Nyní ná lid opět pohlíí na politiku strany s nadějí. I dříve u nás byly krajně nepřátelské síly, které byly proti politice strany. Dnes to vechno vylo najevo. Existují i některé specifické problémy.
První spočívá v tom, e strana celkem nebyla připravena na události, které se nyní rozvíjejí. Mnozí vedoucí straničtí pracovníci včetně tajemníků krajských výborů bránili tomu, aby se po lednovém plénu stranické organizace a členové strany pořádně seznámili s usneseními tohoto pléna. Týká se to předevím českých krajů, kde vedoucí funkcionáři stranických organizací nesouhlasili s usneseními lednového pléna, nebo podporovali politiku Novotného. Nyní jsou tito lidé pryč z funkcí. Na krajských konferencích byli ostře kritizováni.
Proto jetě stále existují ve straně určité nejasnosti a pracující ve fabrikách a závodech jsou pozadu, pokud jde o informovanost o událostech. Ale inteligence, mláde ji ijí po čtyři měsíce aktuálními problémy dneka.
Nastolíme pořádek a netřeba pochybovat, e se nám to podaří. Samozřejmě existují i extrémistické snahy různých skupin, linie některých novin a časopisů překračuje rámec politiky lednového pléna. Projevuje se to i v některých rozhlasových pořadech, projevilo se to i během prvomájové manifestace v Praze, kdy jakási skupina lidí la s americkou vlajkou. Ale to jsou extrémy. Není nutné je přeceňovat. Za několik dnů anebo moná měsíců budou tyto krajnosti odstraněny a my ovládneme situaci. Jsem o tom přesvědčen.
Základem toho veho jsou pro nás takové principy, jako je socialistický systém, nae spojenectví se Sovětským svazem, tedy základní principy, je nae strana proklamovala dříve a proklamuje i nyní. Je tady jetě jeden specifický moment. V souvislosti s otázkami rehabilitace a revizí politických procesů z minulých let se u nás často hovoří o Sovětském svazu. S tím bylo spojeno mnoho zlého.
A. Dubček: V 50. letech bylo u nás mnoho procesů, jen vedoucích pracovníků strany bylo popraveno třináct.
J. Smrkovský: 40 000 lidí bylo nespravedlivě a nezákonně odsouzeno a vystaveno represím. Popraveno bylo nejen třináct vedoucích činitelů strany, ale desítky dalích, o nich se nehovoří. V r. 1956 i v r. 1963 plenární zasedání ÚV KSČ tyto jevy odsoudilo a ústy Novotného prohlásilo, e v této záleitosti bude učiněn náleitý pořádek. - Tak to bylo usneseno v r. 1963. Ale ji po několika měsících obdrely justiční orgány pokyn tuto záleitost zmrazit. V r. 1966 na XIII. sjezdu s. Novotný oficiálně prohlásil, e rehabilitace jsou zcela skončeny, e tato záleitost byla uzavřena. To byla le. Oklamali stranu i lid. V té době jetě byli vězněni odsouzení z 50. let. Teď byli proputěni. Tyto jevy otřásly svědomím národa, svědomím komunistů. Není jediné stranické schůze, na ní by se o tom nehovořilo s rozhořčením. Komunisté poadují, abychom řekli, kdo to vechno organizoval. Chtějí od toho oddělit stranu jako takovou. My se s tímto úkolem vypořádáme. Provádíme rehabilitaci a přijímáme v této otázce zvlátní usnesení v Národním shromádění. Strana jako celek za to vechno nenese odpovědnost.
Je zvlá bolestné, e vechny tyto záleitosti se dotýkají naich vztahů k Sovětskému svazu. Já jsem v té době byl rovně uvězněn a dobře to znám. Věděli jsme o tom dávno, ale mlčeli jsme. Avak nyní to vechno vylo na povrch a první o tom promluvil Novotný. A teď v posledních dnech Bacílek a bývalý generální prokurátor Urválek. Teď se to dostalo do obecného povědomí. Ale já v tom nevidím velkou tragédii. Je vak třeba pracovat tak, aby národ pochopil, e nae současná činnost v těchto otázkách je správná.
V současné době se znovu projevilo, e lid nám důvěřuje. 1. května jsem na shromádění v Brně, kterého se účastnilo 100 000 lidí, mluvil s účastníky o tom, o čem jsme dnes mluvili zde - o výstavbě socialismu, o naem spojenectví se SSSR, o vedoucí úloze dělnické třídy, o postavení KSČ. A ani jeden člověk neprojevoval nesouhlas. Naopak, slyel jsem projevy jednohlasné podpory. Čeho bychom se měli bát? Lid jde s námi. S extremisty se vypořádáme. Je třeba jednat, uvést v platnost odpovídající zákony, zakotvit nové jevy v naí společnosti do odpovídajících právních norem a rychle zlepovat ekonomickou situaci v zemi. Tehdy bude mít strana situaci mnohem více v rukách, ne tomu bylo do lednového pléna.
L. I. Breněv: Jste přesvědčen, e se podaří zachovat vedoucí úlohu strany?
J. Smrkovský: Naprosto přesvědčen.
N. V. Podgornyj: A jakým způsobem zamýlíte ovládnout orgány propagandy? Pouhými řečmi zde nic nesvede. A co jsou to ty kluby, o nich v poslední době tolik slyíme?
J. Smrkovský: Nastal čas, kdy budeme řeit vechny tyto otázky. Za čtyři měsíce jsme prostě více udělat nemohli.
N. V. Podgornyj: Copak se nemůete vypořádat ani s Rudým právem?
J. Smrkovský: Vypořádáme se.
N. V. Podgornyj: U nás před revolucí, dokonce v letech reakce, kdy strana pracovala ve velmi obtíných podmínkách, měla svůj tiskový orgán, hlas strany. Jak se vám daří obejít se bez svého tiskového orgánu?
J. Smrkovský: S tím se vypořádáme. Ale říkají nám: jetě není ve uděláno, jetě je v ÚV 50 lidí, kteří chtějí ve vrátit zpátky. Nazývají tyto lidi jménem. A ti, kteří tak mluví, mají pravdu: mnozí soudruzi z nynějího ÚV nehnou prstem, aby bránili nai politiku.
N. V. Podgornyj: A předsednictvo ÚV můe zavést pořádek?
J. Smrkovský: Podaří se nám zavést pořádek s novináři. Je třeba s nimi pracovat a dělat ve pro to, aby se sami přesvědčili, e není moný návrat k starému.
L. I. Breněv: Poznal jsem vás teprve tady, s. Smrkovský. Je to pro mě velmi zajímavé. Myslím, e teď, kdy zde takto hovoříme, je nejlepí říkat si plnou pravdu, jinak bychom nedoli k cíli, kvůli němu jsme se seli.
Chtěl bych zdůraznit dva momenty z toho, co jste řekl. Dá se jistě souhlasit s tím, e se musí napravovat dřívějí chyby, přitom je ale nutno brát v úvahu, e ve vaí zemi dochází ke zběsilým útokům na stranu tak, aby byla KSČ poraena. K tak nebezpečnému procesu se nelze stavět lehkomyslně.
Vekerá propaganda, která teď u vás působí a které zřejmě nepřikládáte patřičný význam, dostává antikomunistické, protisovětské zabarvení. Nemusíme tu vypočítávat fakta. Vy je znáte, my je známe, protoe vichni slyíme a vichni vidíme. Dolo to tak daleko, e v souvislosti se sebevradou Jana Masaryka se na nás poaduje vysvětlení. Nás se to nikterak netýká, ale kdosi se snaí vzbudit dojem, e je tím vinen Sovětský svaz, jeho komunistická strana. Celý měsíc se v tisku, v rozhlase a v televizi smolí výmysly na toto téma. To se u dotýká státních zájmů Sovětského svazu. Rozvíjejí propagandistickou ofenzívu proti KSČ a současně se snaí vrhnout stín na Sovětský svaz, dospívají k absurdním tvrzením, e SSSR dostal československé hospodářství do slepé uličky, íří výmysly o jakési závislosti zahraniční politiky Československa na Sovětském svazu a poadují teď samostatnost.
Nemluvím tu o napravování dřívějích chyb, řekněme pokud jde o nezákonné represe. O tom není sporu. My sami jsme se svého času s tímto problémem střetli, my sami jsme hlasovali na XX. sjezdu strany za nápravu chyb, ke kterým v minulosti dolo. Jedna věc je ale napravit chyby a druhá neustále po celé měsíce rozdmýchávat propagandu, směřující k ostouzení KSČ, k tomu, aby se zvrátilo socialistické zřízení. Mezi jedním a druhým se musí vést nějaká hranice.
Někteří z těch, kteří jsou dnes nahoře, počítají s tím, e nynějí vedení je prozatímní. Takové tendence ovem nutně vyvolávají zneklidnění. Znamená to, e jsou lidé, které neuspokojuje současný stav, ale chtějí zajít jetě dál. Bylo by nepochopitelné toto nebezpečí nevidět, nehovořit o něm v naí debatě.
J. Smrkovský: Nechtěl jsem opakovat to, co tu říkal s. Dubček. Nikterak nepodceňujeme jevy, o nich tu hovoříte.
L. I. Breněv: Mluvili jste o důvěře lidu. Ale v Praze nezaznělo v prvomájovém průvodu ani jedno heslo na adresu KSČ. To je podpora lidu? A co říci o transparentech s výzvami k zakládání opozičních stran, které nesl v průvodu takzvaný Klub nestraníků? Copak předsednictvo ÚV KSČ si takových skutečností nevímá? Organizátoři shromádění, na kterém se ozývaly protistranické řeči, dokázali během jednoho dne dostat od úřadů povolení konat shromádění, zajistili si jeho rozhlasový přenos a schválili na shromádění svoje programové prohláení. Sociální demokraté, kteří zaloili pověstný K-231, prohlaují, e v přítích měsících bude mít 80 tisíc členu a stane se opoziční stranou.
N. V. Podgornyj: Vedoucí Klubu nestraníku prohlaují, e za nimi stojí 6 milionu lidi!
L. I. Breněv: Je velmi důleité zhodnotit směr vech těchto procesů. KSČ proívá velmi těké období. Jak víte, měli jsme v ÚV KSSS také dubnové plénum. Projednávaly se na něm otázky mezinárodní situace a boje za jednotu komunistického hnutí. Ve zprávě politbyra ÚV bylo ovem nutno zhodnotit i to, co se děje v Československu. Vyslovili jsme velmi zdrenlivé hodnocení, neuváděli jsme ádné konkrétní osobnosti, ale museli jsme připomenout, e vae strana proívá těké chvíle. Vyjádřili jsme současně naději, e zdravé síly v KSČ zvítězí.
Analyzujeme-li ve, co se nyní děje, těko se zbavujeme mylenky, e jste moná dospěli příli brzy k závěru, e jsou ve vaí společnosti překonány třídní rozpory. Ve vaí zemi zůstala skoro vechna buroazie, zůstali ti, kteří předtím tvořili třídu kulactva. V zemi je přiblině půldruhého milionu bývalých členů rozputěných buroazních stran. Půldruhého milionu, to je asi tolik, kolik má členů KSČ. Ale tito lidé mají také děti, které jsou určitě pod jejich vlivem. To vechno je ivná půda kontrarevoluce. Jsem přesvědčen, e vy, soudruzi, to také dobře chápete.
Mluvili jste tu o tom, e vzniklé problémy vyřeíte, ale k tomu musíte mít plán praktického postupu, samotná dobrá vůle nestačí. Chtěli bychom jako bratři od vás slyet, jak se konkrétně chcete s těmito nebezpečnými jevy vyrovnat, s těmito kluby, mítinky ap.
Stále častěji jsou teď slyet řeči o jakémsi novém modelu socialismu, který dosud neexistoval. Jako by teď u neměl být ten socialismus, který budovala KSČ, opírající se tolik let o dělnickou třídu. Nenabízejí se vám západní úvěry na tyto cíle?
Sotva bylo zvoleno nové předsednictvo ÚV a za týden nato u se začal ozývat povyk, e jeden člen předsednictva je konzervativec, dalí zrádce, a prezidenta Svobodu dokonce titulují jako nepřítele lidu! Těmto křiklounům nevyhovuje ani s. Smrkovský, který byl právě zvolen předsedou Národního shromádění, a s. Dubček jim také nevyhovuje. Toto divoké běsnění někdo metodicky organizuje.
Za těchto podmínek, soudruzi, je zvlá důleitá jednota v samotném předsednictvu ÚV. Jednota je základem úspěchu. K naemu zármutku pozorujeme čas od času příznaky toho, e taková jednota chybí. Tak např. s. Dubček měl na krajské konferenci v Brně správný projev, ale vzápětí po něm vystoupil tajemník ÚV s. Císař a říká něco úplně jiného. Je to jistě dílčí případ, ale o čemsi to svědčí. Chyby, které se staly v minulosti, je třeba napravovat. O tom není sporu. Jestli bylo někomu neprávem ublíeno, musí se to napravit. V tom problém není. Mimochodem, chtěl bych poznamenat toto: A si nikdo nemyslí, e tu vystupujeme v úloze nějakých ochránců s. Novotného. Oficiálně vám tu jménem naeho politbyra prohlauji, e tomu tak není.
V souvislosti s mou návtěvou Prahy v prosinci loňského roku dolo k pokusům kalit vodu. Návtěva se konala na pozvání, které jsem dostal jménem předsednictva ÚV KSČ, přičem lo o krátký odpočinek, lov a soudruskou výměnu názorů na společná témata. Kdy jsem ale přibyl do Prahy, ocitl jsem se neočekávaně přímo ve víru akcelerujících se tehdy událostí. Kdy jsem se dozvěděl, e se jedná o chystané rozdělení funkcí prvního tajemníka ÚV a prezidenta republiky, okamitě jsem řekl, e v tom nevidím ádný problém. Rozdělení vedoucích funkcí po linii strany a státu jsme jak známo provedli i my, i Maďaři a Poláci. Nikde to nepůsobilo ádné zvlátní problémy. Ale u tehdy mi padlo do očí nebezpečí, které hrozilo v důsledku nejednoty v řídicích orgánech strany. Měl jsem tehdy rozhovory s řadou členů předsednictva i tajemníků ÚV KSČ, také jsem několik hodin poseděl se s. Dubčekem. Jistě se pamatujete, s. Dubčeku, jak to bylo?
A. Dubček: Prohlásil jsem o tom na plénu ÚV, e nedolo k ádnému vměování, a s. Smrkovský o tom promluvil na shromádění, kterého se zúčastnilo 18 tisíc lidí.
L. I. Breněv: V takové sloité situaci jako teď nejsou tolik nebezpeční duchovní, jako vechny ty různé kluby se svými politickými ambicemi. Vláda musí činnosti těchto klubů vymezit nějaký rámec.
Vy znáte, soudruzi, zásadní postoj KSSS, který vychází z plného respektování nezávislosti vech bratrských stran a zemí. Jenome ne kadá otázka je čistě vnitřní záleitostí. Kdy například přes československé hranice přejde kadodenně ze západního Německa 40 tisíc lidí bez jakékoliv kontroly a my s vámi máme smlouvu o přátelství a vzájemné pomoci, závazek jeden druhého ochránit, to u není vnitřní otázka. Kdy dochází k oslabování vaí armády, to u také není jenom vnitřní věc. Vdy s vaí silou počítáme, stejně jako vy spoléháte na sílu Sovětského svazu. Nikdo nemůe dát záruky, e zítra nevzplane nová válka. To není vnitřní záleitost, to je nae společná záleitost jako komunistů leninistů. Můeme samozřejmě mluvit o chybách, k nim dolo, a napravovat je, ale nesmíme přitom zapomínat na nae hlavní cíle. A vy v Československu u máte takové činitele, kteří do celého světa prohlaují, e prý marxismus-leninismus je zastaralé dogma, e Marx a Lenin ničemu v zemědělství nerozuměli atd. atd. Ale vae noviny přece čtou i sověttí lidé, vá rozhlas se poslouchá i u nás. Take podobná propaganda se dotýká i nás.
Pokud jde o rehabilitaci nespravedlivě stíhaných, to chápeme. My sami jsme takové věci proili. Ale dělat z toho hlavní problém znamená vkládat do ruky zbraň nepřátelům KSČ. Nezákonnosti přece nedělala celá strana, a oni se teď pokouejí prezentovat to právě takovým způsobem.
Situace, opakuji, je velmi váná. Uvítali jsme nové sloení vaich řídících orgánů, domnívali jsme se, e po napravení chyb půjdete dál cestou výstavby socialismu. Ale to, co se děje teď, o tom je třeba velmi váně podebatovat.
Tak například 1. máje byla u vás na nějakém mítinku přijata rezoluce o Polsku. Jak vidíte, nesouhlasí s postupem polských úřadů, polského vedení. Ale to u je podněcování antisocialistických ivlů v Polsku. To u není vnitřní záleitost. Provádět nebo neprovádět ekonomické reformy a v jaké formě je provádět, to je jistě vae věc. Jsou ale otázky, o nich komunisté jiných zemí nemohou mlčet. Teď probíhá rozhořčený politický boj. Komunisté musí být za těchto podmínek zvlá semknuti, nic je nesmí rozdělovat.
Kdy začala ta historie s obviněními na adresu SSSR kvůli sebevradě Jana Masaryka, speciálně jsme prověřili, jak to bylo, prohrabali jsme archivy a přesvědčili se, e vechno je to nepodloená pomluva.
A. Dubček: Vyla oficiální zpráva ČTK - prohláení bývalého Masarykova osobního tajemníka, který dosvědčil, e Masaryk se několik dní vědomě připravoval na sebevradu.
L. I. Breněv: Ale nejdřív vrhli patné světlo na nás. Takový povyk se Sovětského svazu dotýká a nikdo se mu nepostavil na odpor. To nás nutí, abychom se ozvali sami, vzhledem k tomu, e nás osočuje tisk, rozhlas i televize.
Kdy vyslovujeme své znepokojení, nic si nevymýlíme, nehledáme uměle nějaké okolnosti, fakta hovoří sama za sebe. V prvomájovém průvodu si u vás svobodně mávají americkou vlajkou. Co to má znamenat? Znamená to, e československý lid, e KSČ jsou ochotni se teď pod tuto vlajku postavit? To u nemluvím o takových jevech jako nesčetné urálivé telefonáty na sovětské velvyslanectví, výhrůky na nai adresu, poadavek odejít z Československa ap. To vechno dokazuje, e v zemi existují a aktivizují se síly kontrarevoluce.
Ne náhodou se na jednom mládenickém mítinku v těchto dnech schvalovala rezoluce s poadavkem stejných podmínek pro vechny politické strany a také rezoluce k polským záleitostem, o tom jsem u mluvil. A vechno to vysílal rozhlas.
A. Dubček: Ano, ano, to je vměování do vnitřních záleitostí druhých. To u není vnitřní otázka.
L. I. Breněv: Co se týče poadavku na vytvoření federace, víte vy sami jistě nejlépe, co je nejsprávnějí. My se na to neptáme ani vám takovou otázku neklademe. Ale kdy takzvaný Klub nestraníků vyjde do průvodu s citáty z Masaryka a nese jeho portréty, poaduje rozpustit orgány Státní bezpečnosti, nutně to vyvolává znepokojení.
Vdycky jsme povaovali KSČ za nezávislou, marxistickou bratrskou stranu, která bojuje bok po boku s námi za společné cíle a ideály. Víme, e máte i určité hospodářské těkosti, ale chci zdůraznit, e v hospodářském vývoji jsme vás k ničemu nenutili. V této oblasti jsme se zabývali hlavně projednáváním různých ádostí československých soudruhů a snaili se je podle monosti uspokojit. Měli jsme nějaké návrhy, které jsme předkládali právě jen jako návrhy, například mylenku vybudovat společnou automobilku silami několika socialistických zemí. Ale českosloventí soudruzi tento námět odmítli jako první.
Abych uzavřel, co jsem řekl, chci jetě jednou podtrhnout, e události, které probíhají v Československu, jsou velmi sloitým procesem, který u zael daleko.
O. Černík: Chtěl bych, tak říkajíc, navázat na své vystoupení v Dráďanech. Vzniklou situaci povaujeme v řídících orgánech KSČ za vánou. Vidíme jasně její mezinárodní aspekty a v ádném případě nepodceňujeme sloitost situace. Nepřeceňujeme to, co se podařilo vykonat po lednovém plénu. Chápeme, e existují krajní projevy s antisocialistickým zabarvením. Po dubnovém plénu se nepřítel snaí zdiskreditovat KSČ a vyuívá k tomu otázek spojených s represemi 50. let a hlubokou stagnaci naí ekonomiky. Smyslem celé této činnosti je oslabit vliv strany na masy. Jestlie v dubnu jetě nebyla orientace nepřátelských sil jasná, nyní vystupují se zřetelnějím programem. Organizace antisocialistických sil pokročila kupředu, formulují nyní poadavek na vznik opoziční strany, roste vliv stávajících nekomunistických politických stran. Zřetelně se projevuje záměr oslabit sílu státního aparátu, předevím orgánů Státní bezpečnosti a armády. Vidíme to a náleitým způsobem k tomu přihlííme. Dáme-li prostor organizaci antisocialistických sil, nezasáhneme-li tvrdě, můe to přerůst v kontrarevoluční situaci. Takový je můj názor.
Jakou je třeba nyní dělat politiku?
V naich podmínkách nemůeme postupovat jen s pouitím administrativních metod. V SSSR, Maďarsku, Polsku se tyto otázky řeily v roce 1956 a u nás se řeí nyní. Vechno to provádíme pod ohromným tlakem mas. Je třeba brát v úvahu specifické tradice Československa, zvlátnosti psychologie naeho lidu. Do lednového pléna měla KSČ velmi nepatrnou autoritu. Prosím vás, abyste nám věřili: nejsou to prázdná slova, ačkoli jsme o tom samozřejmě v té době nemluvili. Stojí před námi úkol: vytyčit takové cíle a zvolit metody k jejich dosaení, aby se zvýila autorita strany v masách a vzrostla podpora její politiky lidem. Pokud to neučiníme, vliv strany v masách jetě více upadne. Jestli nebudeme postupovat správně, můe být vzniklá situace vyuita v neprospěch komunistů jinými silami. Nenastoupíme-li v této etapě správný kurs, pak autorita strany klesne a kontrarevoluční síly získají větí vliv na masy. Musíme zkombinovat opatření politického charakteru a administrativní opatření proti kontrarevoluci. Ji tak činíme, ale nedostatečně. Málo mobilizujeme dělnickou třídu a rolnictvo proti antisocialistickým ivlům, které na nás útočí.
Za druhé: Na připravovaném plénu bude třeba zcela jednoznačně upřesnit roli Národní fronty a politických stran v ní zastoupených. Je třeba jednoznačně odmítnout politiku reakčních sil. Je třeba přesně vyloit nae stanovisko ve vztahu k poadavku vytvořit opoziční stranu.
Komunistická strana jako celek se musí oddělit od těch lidí, kteří nesou odpovědnost za chyby 50. let.
Za několik dní, jak u bylo řečeno, bude u nás schůze předsednictva ÚV. Na této schůzi budou ohodnoceny pozice jednotlivých členů předsednictva ve vztahu k současné situaci a úkolům strany. Jsme přesvědčeni, e v předsednictvu bude dosaeno jednoty. Na tomto základě bude třeba provést na květnovém plénu celkové hodnocení situace. Ti, kteří nesouhlasí s větinou, kdo se v minulosti zdiskreditovali, musí z ÚV odejít, jinak nezískáme důvěru mas.
Rehabilitace, to je velmi sloitý problém. Je to velice smutné, ale bude třeba v této souvislosti objasnit úlohu, kterou sehráli soudruzi Gottwald, Zápotocký aj. Bude to velice sloitá a delikátní záleitost. V této velice těké situaci se neklepeme strachy. Nemyslete si, e stále ustupujeme. Tak to není. Krajské konference strany znovu prokázaly, e existují monosti, abychom situaci ve straně zvládli. Strana nese odpovědnost za dnení i zítřejí den naeho lidu. Musíme dokázat, e jsme schopni v ekonomice věci zlepit. Nemůeme ovem postupovat tak jako dříve jen tvrdými metodami. Teď u se to tak dělat nedá.
Na závěr chci zdůraznit, e plně souhlasím se s. Smrkovským a jím vysloveným hodnocením situace.
V. Bižak: Nejprve něco málo o situaci na Slovensku. Někteří nás nazývají konzervativci. Na rozdíl od Prahy u nás 1. května lidé na manifestacích provolávali: A ije KSČ! A ije SSSR! Vcelku u nás nelze povaovat situaci za kritickou. Do strany vstupuje hodně mladých představitelů dělnické třídy, technické inteligence.
Povím o tom, co povauji za patné. Máme dost sil, abychom nepřipustili krizi, nepřipustili katastrofickou situaci či přijali nejzávanějí opatření.
Chápu a sdílím vae obavy, soudruzi. Nedoceňujeme antisocialistické síly. Poněkud nás oslepilo to, co povaujeme za své výdobytky. Největí chybou je, e čistě vnitrostranické záleitosti se u nás nyní staly předmětem veřejného posuzování na ulicích. Nejdůvěrnějí záleitosti strany nyní posuzují studenti na ulici, poadují svolání mimořádného sjezdu strany atd. V naí politice je cítit jistá bojácnost. Kadou chvíli je slyet na veřejnosti řeči o tom, e vichni, kdo jsou nyní ve vedení - jsou jen dočasní.
Souhlasím s tím, co zde bylo řečeno o kladných stránkách naí politiky, ale ty jsou oslabovány jevy opačného charakteru. Nepřátelé dělají ve, aby zabránili konsolidaci naich sil, chtějí straně vnutit metody, které nepovaujeme za přijatelné. Vskutku, pustili jsme z rukou řízení tisku, rozhlasu, televize. S. Smrkovský vystupuje před 100 000 posluchači a novinoví redaktoři píí pro 8 milionů čtenářů něco jiného. S. Černíka nosili 1. května v Ostravě na rukou a novinoví redaktoři píí, e pohořel.
A. Dubček: Objasňovali jsme tuto otázku a ukázalo se, e v novinové redakci pracovala manelka jednoho člověka, který byl předtím odvolán z funkce.
V. Bižak: Do té doby, dokud budou tito lidé postupovat tímto způsobem, se nemůeme hnout dopředu. Jejich taktika spočívá v tom, aby nás ukolébali, vychvalují Dubčeka a na druhé střílí, vyuívají to, e v předsednictvu není jednota. A to oni dobře vědí. Chystáme se o tom váně pohovořit. Záměr nepřátel spočívá v tom, aby izolovali Dubčeka, aby mu přestala věřit dělnická třída, celý národ, aby zdiskreditovali jednotlivé vedoucí činitele a jejich prostřednictvím celou stranu.
Jejich prvním cílem bylo odstranění konzervativců. Následný cíl je diskreditovat politiku KSČ z 50. let, přičem se nejedná jen o pozice, ale i o takové akce jako kolektivizace rolnického hospodářství. Vichni víme, e to nebyla lehká práce. Jsme hrdi na její výsledky, její historický význam, ale víme, e při její realizaci byly učiněny také některé chyby. A nyní se jich chytají nepřátelé.
Pak se chystají zabývat se událostmi roku 1948. Ji nyní můeme slyet rozhovory o tom, e k moci tehdy přila menina, e prý lo o nedemokratický jev.
Nejprve rozířili zprávy o vradě Jana Masaryka a nyní, kdy se to ničím nepotvrdilo, začali mluvit o duevní vradě tohoto činitele komunisty. Pak začnou útočit proti hnutí odporu, začne se s analýzou politiky KSČ v předmnichovském období. Budou vyčítat komunistům, e se opováili bojovat s velikým Masarykem, vdy u nyní u nás stále častěji slyíme heslo - učit se od Tomáe Masaryka.
To ve se říká proto, aby se dospělo k jednomu závěru: KSČ jako by nikdy nebyla stranou lidu, stát musí řídit nějaká jiná strana. Nyní u nás kadý den piní komunistickou stranu. Je mono říci, e u nás je nyní ve dobré, pouze komunisti jsou patní. Bohuel to začali opakovat dokonce členové naí strany. Víme, e jsou mezi nimi nejrůznějí lidé. Stačí připomenout, e po r. 1948 vstoupilo do komunistické strany sto tisíc bývalých členů národněsocialistické strany.
Vichni přemýlíme, jak upevnit vedoucí úlohu komunistické strany. Kadý den lidé slyí v rádiu a televizi pomluvy na adresu strany. Tak svou činností sami přesvědčujeme lid o tom, e komunisté jsou nečestní lidé. Co si bude o straně myslet mláde?
Největí nebezpečí spočívá v tom, e tisk, rozhlas a televize se nenacházejí v naich rukách. Jak k tomu dolo? Po lednovém plénu za tuto oblast činnosti odpovídal i nadále, stejně jako předtím, s. Hendrych, který byl mezi pracovníky tisku a rozhlasu velmi nepopulární. Aby se udrel na svém místě, začal ustupovat a dělat kompromisy. Udělali jsme ohromnou chybu, kdy jsme ho nechali na tomto místě jetě tři měsíce. Ve snaze vykoupit svou vinu naléhal na nás, aby byla co nejdříve zruena cenzura, vráceny spisovatelům jejich noviny atd.
Ideologické oddělení ÚV se v tomto období prakticky rozpadlo. S. paček, kterému byl mezitím přidělen tento úsek, se jím nechtěl zabývat. Tak nám vedení celé této oblasti vypadlo z rukou a nyní se snaíme chytit za ocas splaeného koně.
Nyní je téměř nemyslitelné, abychom se vrátili k politické cenzuře. Proto je nutné po vládní linii přijmout odpovídající opatření včetně vydání zvlátních zákonů, které by zabezpečily, aby tisk, rozhlas a televize dodrovaly politický kurs naí vlády a komunistické strany.
Nyní zaznívají poadavky svolat stranický sjezd dříve, změnit sloení ÚV, aby se tam dostali lidé s čistýma rukama. Je pravdou, e lid celkem podporuje politiku KSČ, ale v kadém stotisíci se najde jedna tisícovka lidí, kteří protestují proti této politice, a v tom spočívá nebezpečí.
Poadavek obnovit sloení ÚV vyznačuje ve skutečnosti snahu změnit politiku strany. Proto slovenská stranická organizace se staví za pečlivou přípravu sjezdu. KSS se zúčastní sjezdu jen v tom případě, e bude dobře připraven, jinak se ho nezúčastníme.
Je třeba otevřeně vidět nebezpečí. Nepřátelské síly se snaí rozloit stranický aparát. Pracovníci Státní bezpečnosti a soudů jsou zastraeni. V takových podmínkách se těce pracuje. Situace je skutečně váná.
Připravujeme plénum ÚV Komunistické strany Slovenska, abychom podpořili KSČ v řeení těchto sloitých otázek. Na závodech je u nás situace vude pevná. To je nae těstí. Dělníci stojí pevně za Lidovými milicemi, rozhodně odmítají antisovětské útoky. Bacílek byl ostře kritizován za své interview v novinách, kde se pokusil svalit vinu na Mikojana a dalí. Museli jsme přijmout zvlátní opatření, abychom ho uchránili před rozhněvanými komunisty.Na závodech nejsou nyní sebemení projevy orientace na Západ. Musím říci, e my na Slovensku vypínáme některé programy ústředního rozhlasu a televize vysílané z Prahy. Ve skutečnosti se u nás odvysílá jen asi 30% těchto centrálních programů.
Teď je velice důleité, aby základní organizace strany nezůstávaly v defenzivě.
30. dubna se u nás konala konference slovenských spisovatelů. Na této konferenci byla tzv. proizraelská skupina poraena na hlavu. Na připravovaném zasedání ÚV KSS budou přijata rozhodná opatření vůči tisku a televizi. Jestli na květnovém plénu ÚV KSČ proběhne otevřená a nesmiřitelná diskuse k těmto problémům, pak z toho vzejde dobrá linie. Budeme muset přijmout i jiná opatření - ale a poté, kdy lid pochopí, jaké nebezpečí ve skutečnosti vyvstalo.
Souhlasím, e je naivní radovat se z masového přílivu turistů do naí země. Jezdí nikoli proto, aby se obdivovali krásám Československa, jejich cílem je vnutit nám své mylenky. U nás jsou zdravé síly a nae strana je silná. Nemůeme si dovolit nechat se ukolébat. Jestli to dovolíme, tak toho okamitě vyuijí jiné síly. Jsme přesvědčeni, e KSČ vyjde čestně ze současné krize. Tím, co bylo v lednu, jsme museli projít, jinak by to u nás dopadlo jetě hůř ne v Maďarsku. Kdyby se ty změny uskutečnily před rokem, tak by s. Novotný pravděpodobně mohl zůstat prezidentem.
Je velmi smutné, e bude muset být provedeno přehodnocení práce Gottwalda i Zápotockého. Je to vak třeba udělat pouze uvnitř strany.
Pokračování ZDE.