Tabulky - Svět a Československo ve 20. století

Autor: Miloą Hájek <(at)>, Téma: 10. Části knih a dalších textů, Vydáno dne: 17. 01. 2015

Tabulky samizdatového učebního textu Svět a Československo ve 20. století z roku 1988, který vyšel v únoru 1990 v Nakladatelství Horizont. Vedle Miloše Hájka se na textech podíleli Jarmila Ryšánková, Vojtěch Mencl, Milan Otáhal a Erika Kadlecová.

Tabulka č. 1

První světová válka

Hlavní účastníci Vstup do války
Dohoda  
Srbsko 1914
Rusko 1914
Francie 1914
Belgie 1914
Velká Británie 1914
Itálie 1915
USA 1917
Rumunsko 1916
Řecko 1916
Japonsko 1914
Čína 1917
Centrální mocnosti  
Německo 1914
Rakousko-Uhersko 1914
Turecko 1914
Bulharsko 1915
Evropské neutrální státy  
Norsko, Švédsko, Dánsko, Nizozemí, Švýcarsko, Španělsko  

Tabulka č. 2

Volby do poslanecké sněmovny ČSR

Název strany - bloku (zkrácený) % hlasů 1920 % hlasů 1925 % hlasů 1929 % hlasů 1935
Čs. sociálně demokratická strana děl. 25,7 8,9 13,0 12,6
Čs. strana národně socialistická 8,1 8,6 10,4 9,2
Čs. národní demokracie 6,3 4,0 4,9 -
Republikánská strana (agrární) 9,7 13,7 15,0 14,3
Čs. živnostensko-obchodnická strana 2,0 4,0 3,9 5,4
Komunistická strana Československa - 13,2 10,2 10,3
Národní sjednocení - - - 5,6
Národní obec fašistická (r. 1921 Liga) - - 0,9 2,0
Čs. strana lidová 11,3 9,7 8,4 7,5
Hlinkova slovenská ľudová strana - 6,9 5,7 -
Autonomistický blok (Hlinkova a d.) - - - 6,9
Slovenská národná strana 3,9 0,5 - -
Bund der Landwirte 3,9 8,0 5,4 1,7
Deutsche Nationalpartei - 3,4 2,5 -
Deutsche national-sozialistische Arbeiterpartei 5,3 2,4 2,8 -
Deutsche christlich-soziale Volkspartei 2,5 4,4 4,7 2,0
Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei 11,1 5,8 6,9 3,6
Sudetendeutsche Partei - - - 15,2
Maďarsko-německá soc. demokracie 1,8 - - -
Maďarsko-německá křesť. soc. strana 2,2 - - -
Országos Keresztényszocialista Párt - 1,4 3,5 3,5
Spojené strany polské a židovské - - 1,4 -

(Podle Olivová, V. - Kvaček, R.: Dějiny Československa od roku 1918 do roku 1945. Praha 1967. s 548-549)


Tabulka č. 3

Vlády první republiky

Od Předseda Složení
14. 11. 1918 Karel Kramář 3 rep., 3 n. d., 3 s. d., 3 n. s., 1 lid., 2 Slováci, 1 nestr.
8. 7. 1919 Vlastimil Tusar 4 s. d., 3 rep., 3 n. s., 1 pokrokár, 1 Slovák, 1 nestr.
25. 5. 1920 Vlastimil Tusar 6 s. d., 5 rep., 3 n. s., 1 nestr.
15. 9. 1920 Jan Černý úřednická
26. 9. 1921 Edvard Beneš 3 n. s., 3 s. d., 3 rep., 2 lid., 1 n. d., 3 nestr.
7. 10. 1922 Antonín Švehla 4 rep., 3 n. s., 3 lid., 2 s. d., 2 n. d., 1 Slovák — nestr.
9. 12. 1925 Antonín Švehla 4 rep., 3 n. &., 3 lid., 2 s. d., 1 n. d., 1 živn., 2 nestr., z toho 1 Slovák
18. 3. 1926 Jan Černý úřednická
12. 10. 1926 Antonín Švehla 4 rep., 2 lid., 1 živn., 1 n. k. s., 1 n. agr., 5 nestr.; od 15. 1. 1927 též 2 lud., 1 n. d., 1 živn., 1 n. k. s., 1 n. agr., 4 nestr.
1 2. 1929 František Udržal 4 rep., 3 s. d., 2 lid., 2 lud., 1 n. d., 1 živn., 1 n. k. s., 1 n. agr., 4 nestr.
7 12. 1929 František Udržal 4 rep., 3 s. d., 2 n. s., 2 lid., 1 n. d., 1 živn., 1 n. s. d., 1 n. agr., 1 nestr.
29. 10. 1932 Jan Malypetr 3 rep., 3 s. d., 2 n. s., 2 lid., 1 n. s. d., 1 n. agr., 2 nestr.
14. 2. 1934 Jan Malypetr 4 rep., 3 s. d., 2 n. s., 2 lid., 1 n. s. d., 1 n. agr., 2 nestr.
4. 6. 1935 Jan Malypetr 4 rep., 3 s. d., 2 n. s., 2 lid., 1 živn., 1 n. s. d., 1 n. agr., 2 nestr.
5. 11. 1935 Milan Hodža složení beze změny
18. 12. 1935 Milan Hodža 4 rep., 3 s. d., 2 n. s., 2 lid., 1 živn., 1 n. s. d., 1 n. agr., 1 n. k. s., 2 nestr.
21. 7. 1937 Milan Hodža 4 rep., 3 s. d., 2 n. s., 2 lid., 1 živn., 1 n. s. d., 1 n. agr., 1 n. k. s., 2 nestr.; na jaře 1938 němečtí ministři odstoupili, nastoupil 1 n. d.
22. 9. 1938 Jan Syrový úřednická

Zkratky: rep. — republikáni, s. d. — sociální demokraté, n. s. — národní socialisté, lid. — lidovci, lud. — luďáci, n. d. — národní demokraté, živn. — živnostníci, n. s. d. — němečtí soc. dem., n. agr. — němečtí agrárníci, n. k. s. — něm. křesťanští sociálové, nestr. — ministři nezastupující žádnou politickou stranu. Pro zjednodušení uvedeno jen složení vlády při jejím utvoření, změny v době jejího trvání většinou nejsou zachyceny. (Zpracováno podle Olivová, V. — Kvaček, R.: c. d., s., 524—534.)


Tabulka č. 4

Ukazatelé hospodářského a sociálního rozvoje 1919-1937

Rok Index
prům.
výroby
(1929=100)
Index
hrubé
zeměď.
výroby
(1929=100)
Nezaměst.
absolutní
počet
(tis.)
Nezaměst.
podíl
z prům.
dělnic.
(v %)
Mzda
prům.
dělníka
za odprac.
směnu
(v Kčs)
Prům. roč.
plat úřed.
v soukr.
službách
(v Kčs)
1 2 3 4 5 6 7
1919 - - 354,0 20,3 11,88 -
1920 - 79,9 148,0 8,3 26,53 -
1921 60,1 80,2 71,5 5,0 36,15 -
1922 54,7 91,0 127,2 11,1 34,09 -
1923 57,6 91,9 207,3 14,8 27,27 -
1924 76,0 92,7 96,5 5,7 26,30 -
1925 79,0 98,2 49,4 3,0 26,47 -
1926 76,7 90,9 67,9 4,4 26,78 -
1927 89,0 98,3 52,9 3,0 27,39 -
1928 93,8 95,7 38,6 2,1 28,73 -
1929 100 100 41,6 2,3 29,30 16 400
1930 89,2 96,3 105,4 6,5 28,73 -
1931 80,7 95,6 291,3 11,1 27,64 15 800
1932 63,5 101,4 554,1 22,3 26,91 15 400
1933 60,2 98,1 738,3 31,3 25,91 14 800
1934 60,5 92,4 677,0 29,8 25,23 14 600
1935 70,1 89,1 686,3 29,1 25,01 14 300
1936 80,1 105,1 622,7 25,1 24,75 14 200
1937 96,3 109,3 408,9 19,3 26,14 14 400

(Průcha, V. a kol.: Hospodářské dějiny Československa v 19. a 20. století. Praha 1974, s. 503, 505.)

Tabulka č. 5

Druhá světová válka

Hlavní účastníci Vstup do války
Fašistický blok
Německo 1939
Itálie 1940
Japonsko 1941 1)
Finsko 1941 2)
Maďarsko 1941
Bulharsko 1941
Slovensko 1941
Spojenci
Polsko 1939
Francie 1939
Velká Británie 1939
Norsko 1940
Holandsko 1940
Belgie 1940
Řecko 1940
Jugoslávie 1941
SSSR 1941 2)
USA 1941
Čína 1937
Československo 1939
Evropské neutrální státy
Švédsko, Švýcarsko, Irsko, Portugalsko

1) Japonsko bylo ve válečném stavu s Čínou od roku 1937.

2) Sovětsko-finská válka trvala od listopadu 1939 do března 1940.


Tabulka č. 6

Ztrády na životech za druhé světové války v tisících 1)

Země Celkem Z toho civilistů
SSSR 26 000 ?
Německo 5 000 486 2)
Čína 6 000 - 8 000 ?
Japonsko 3 000 600
Polsko 5 8000 5 200
Jugoslávie 1 500 1 200
Francie 600 400
Velká Británie 326 62
Itálie 310 155
USA 300 0
Řecko 160 140

1) U mnoha čísel jde o odhady.

2) Podle jistých údajů zahynulo těsně po válce 2,5 miliónu německých civilistů v důsledku odsunů, teroru a hladu.