Seznamte se s postojem Komunistické strany Řecka
(KKE) k Praské deklaraci mezinárodní konference KSČM.KSČM uspořádala v Praze 23.-24. května 2015 mezinárodní
konferenci, na kterou byla KKE pozvána a zúčastnila se. Komunistické a dělnické
strany nebyly jedinými, kdo byl na tuto mezinárodní aktivitu pozván. Byly
pozvány i další síly, které nosí plášť "levice", jako třeba německá Die Linke, která
se již po mnoho let účastní pokusu zasévat mezi dělníky iluze o "humanizaci"
kapitálu a EU, přičemž často hraje vedoucí roli v unijní antikomunistické a antisovětské
kampani. Už jen samotný zcela jiný charakter sil, které se zúčastnily, by KKE znemožnil
podepsat společné prohlášení o důležitých ideologicko-politických otázkách, na
které existují - jak známo - odlišné postoje.
Soudruzi z KSČM, kteří návrh společného prohlášení připravili,
prohlásili, že by je měli zástupci stran do konce května informovat, pokud prohlášení
podporují. Současně však poslali tento text do Solidnetu, kde byl dne 26. 5.
publikován bez podpisů stran, ponechejte otevřeno dezinterpretacím, které
strany ho podepsaly.
Ze strany KKE chceme zveřejnit krátké a kodifikované
prohlášení, proč naše strana nemůže "Pražskou deklaraci podepsat:
- Význam imperialismu je na několika místech v textu omezen,
podle našeho názoru mylně, jen na "expanzívní" agresivní zahraniční politiku.
KKE důsledně podporuje leninský postoj, že imperialismus je monopolní
kapitalismus se všemi významnými charakteristikami, které vůdce Říjnové
revoluce popsal ve svých spisech.
- Text podle našeho názoru obsahuje mylné názory ve vztahu
k otázce spolupráce a podporuje hluboce marnou "jednotu levicových a pokrokových
sil", která byla v řadě zemí použita jako prostředek pro řízení kapitalismu a
zavádění protilidové politiky.
KKE oproti tomuto názoru podporuje potřebu společenského spojenectví dělnické
třídy a ostatních městských a venkovských lidových vrstev proti monopolům a
kapitalismu.
- Text poznamenává, že cílem USA a EU je překrucovat dějiny
a revidovat výsledky druhé světové války.
Avšak USA a EU nejsou jediné síly, které se tohoto pokusu o revizi účastní. A
to je podle našeho názoru proto, že nejdůležitějším výsledkem druhé světové
války byl vznik socialistických států ve střední a východní Evropy a další
posilování SSSR. Sociálně politické síly, které jsou nyní v těchto zemích u
moci a které dříve vedly kontrarevoluci a kapitalistickou restauraci v SSSR a
dalších zemích východní Evropy, k této revizi vedle USA a EU přispěly. I současné
vedení Ruska se na zkreslování historie účastní a aktivně se podílí na
nepřijatelné antikomunistické kampani kolem Katyňského masakru, navzdory všem zveřejněním
o falzifikaci, která započala v Jelcinově období, pokračujíce tak v Goebbelsových
stopách.
- Text přistupuje k problému války z pacifistického hlediska,
s vágním "přáním" míru.
Podle názoru KKE v této otázce stále platí Leninův přístup. Lenin poznamenal,
že "válka rozhodně není žádným "hříchem", jak si myslí křesťanští kněží, (kteří
nezaostávají za oportunisty v kázání vlastenectví, humanity a míru), ale
nevyhnutelnou fází kapitalismu, stejně legitimní formou kapitalistického
způsobu života, jako je mír". Imperialistické války, války za dobytí trhů,
území či přímé politické kontroly jsou charakteristické pro současnou éru
kapitalismu a vyjadřují potřebu nového rozdělení trhů, nových mírových "dohod",
a to na základě vývoje nerovnoměrného kapitalistického rozvoje. Za
imperialistické války jsou zodpovědné všechny buržoazní třídy, a nikoli pouze
ty, které se spojily v rámci NATO a EU.
Otázka pro hnutí lidí práce v každém kapitalistickém státu není vybrat si, se kterou
skupinou imperialistů se spojit, ale rozhodnout se vést svůj vlastní boj proti buržoazní
válce, aby krev lidu nebyla prolita pro cizí zájmy a pro obohacování
vykořisťovatelů. Boj proti imperialistické válce nemůže být oddělen od boje
proti moci kapitálu.
- Oportunistické sociálnědemokratické síly, jako je třeba Die
Linke, také nesou odpovědnost za imperialistické války, podobně jako ostatní
strany z tzv. Strany evropské levice (SEL), které je podporují, např. jako
se stalo v případě války v Libyi, v Středoafrické republice, v Sýrii atd.
- Text zaujímá vůči násilí "aforistický" postoj, aniž by zkoumal
druh násilí, druh války, které třídy, za jakým účelem. A to v době, kdy je
velmi dobře známo, že buržoazie chce, aby lidé zcela odmítali revoluční násilí,
takže pak proti nim mohou vyvíjet násilí kapitálu bez překážek.
KKE a komunistické hnutí obecně odsuzuje násilí a válku, způsobené buržoazními
třídami, a to ve věech formách. Ať to jsou jasně vojenské expanzívní
intervence, nebo v podobě buržoazně politické linie v období míru, která
zahrnuje násilí třídního vykořisťování dělnické třídy a dláždí cestu pro nové
imperialistické války.
Kromě toho se domníváme, že revoluční dělnické hnutí musí získat schopnost
čelit násilí kapitálu svým vlastním násilím. Georgi Dimitrov ve vztahu k této
otázce citoval při svém procesu v Lipsku německého básníka Goetha: "Ano, ten,
kdo nechce být kovadlinou, musí být kladivem". K tomu K. Marx a B. Engels poznamenali
v Komunistickém manifestu: "Komunisté pokládají za nedůstojné, aby tajili své
názory a úmysly. Prohlašují otevřeně, že jejich cílů lze dosáhnout jen násilným
svržením celého dosavadního společenského řádu".
- Text volá po světě "bez válek, bez násilí, bez bídy",
volá po "demokratickém rozvoji společnosti", aniž by uvedl, které za jakou společnost
bychom měli bojovat. Ponechává tak prostor pro zmatek, že by v podmínkách
kapitalismu mohla vymizet válka a utrpení nebo útoky na sociální a demokratická
práva.
KKE a mnoha dalších komunistických a dělnických stran prohlašuje, že naše éra
je érou přechodu od kapitalismu k socialismu. Kapitalismus problémy dělníků vyřešit
nemůže, může způsobit krize a imperialistické války, potlačování demokratických
a sociálních práv, fašismus, absolutní a relativní chudobu dělnické třídy a
ostatních lidových vrstev. Jediným alternativním řešením pro národy je socialismus.
Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že KKE "Pražskou
deklaraci" podepsat nemůže.
Oddělení mezinárodních vztahů ÚV KKE, 28. 5. 2015
Z
anglického verze přeložil Milan Neubert.