KKE a "Pražská deklarace"

Autor: administrator <secret(at)sds.cz>, Téma: 04. Kolektivní práce, Vydáno dne: 04. 06. 2015

Seznamte se s postojem Komunistické strany Řecka (KKE) k Pražské deklaraci mezinárodní konference KSČM.

KSČM uspořádala v Praze 23.-24. května 2015 mezinárodní konferenci, na kterou byla KKE pozvána a zúčastnila se. Komunistické a dělnické strany nebyly jedinými, kdo byl na tuto mezinárodní aktivitu pozván. Byly pozvány i další síly, které nosí plášť "levice", jako třeba německá Die Linke, která se již po mnoho let účastní pokusu zasévat mezi dělníky iluze o "humanizaci" kapitálu a EU, přičemž často hraje vedoucí roli v unijní antikomunistické a antisovětské kampani. Už jen samotný zcela jiný charakter sil, které se zúčastnily, by KKE znemožnil podepsat společné prohlášení o důležitých ideologicko-politických otázkách, na které existují - jak známo - odlišné postoje.

Soudruzi z KSČM, kteří návrh společného prohlášení připravili, prohlásili, že by je měli zástupci stran do konce května informovat, pokud prohlášení podporují. Současně však poslali tento text do Solidnetu, kde byl dne 26. 5. publikován bez podpisů stran, ponechejte otevřeno dezinterpretacím, které strany ho podepsaly.

Ze strany KKE chceme zveřejnit krátké a kodifikované prohlášení, proč naše strana nemůže "Pražskou deklaraci“ podepsat:

  1. Význam imperialismu je na několika místech v textu omezen, podle našeho názoru mylně, jen na "expanzívní" agresivní zahraniční politiku.
    KKE důsledně podporuje leninský postoj, že imperialismus je monopolní kapitalismus se všemi významnými charakteristikami, které vůdce Říjnové revoluce popsal ve svých spisech.
  2. Text podle našeho názoru obsahuje mylné názory ve vztahu k otázce spolupráce a podporuje hluboce marnou "jednotu levicových a pokrokových sil", která byla v řadě zemí použita jako prostředek pro řízení kapitalismu a zavádění protilidové politiky.
    KKE oproti tomuto názoru podporuje potřebu společenského spojenectví dělnické třídy a ostatních městských a venkovských lidových vrstev proti monopolům a kapitalismu.
  3. Text poznamenává, že cílem USA a EU je překrucovat dějiny a revidovat výsledky druhé světové války.
    Avšak USA a EU nejsou jediné síly, které se tohoto pokusu o revizi účastní. A to je podle našeho názoru proto, že nejdůležitějším výsledkem druhé světové války byl vznik socialistických států ve střední a východní Evropy a další posilování SSSR. Sociálně politické síly, které jsou nyní v těchto zemích u moci a které dříve vedly kontrarevoluci a kapitalistickou restauraci v SSSR a dalších zemích východní Evropy, k této revizi vedle USA a EU přispěly. I současné vedení Ruska se na zkreslování historie účastní a aktivně se podílí na nepřijatelné antikomunistické kampani kolem Katyňského masakru, navzdory všem zveřejněním o falzifikaci, která započala v Jelcinově období, pokračujíce tak v Goebbelsových stopách.
  4. Text přistupuje k problému války z pacifistického hlediska, s vágním "přáním" míru.
    Podle názoru KKE v této otázce stále platí Leninův přístup. Lenin poznamenal, že "válka rozhodně není žádným "hříchem", jak si myslí křesťanští kněží, (kteří nezaostávají za oportunisty v kázání vlastenectví, humanity a míru), ale nevyhnutelnou fází kapitalismu, stejně legitimní formou kapitalistického způsobu života, jako je mír". Imperialistické války, války za dobytí trhů, území či přímé politické kontroly jsou charakteristické pro současnou éru kapitalismu a vyjadřují potřebu nového rozdělení trhů, nových mírových "dohod", a to na základě vývoje nerovnoměrného kapitalistického rozvoje. Za imperialistické války jsou zodpovědné všechny buržoazní třídy, a nikoli pouze ty, které se spojily v rámci NATO a EU.
    Otázka pro hnutí lidí práce v každém kapitalistickém státu není vybrat si, se kterou skupinou imperialistů se spojit, ale rozhodnout se vést svůj vlastní boj proti buržoazní válce, aby krev lidu nebyla prolita pro cizí zájmy a pro obohacování vykořisťovatelů. Boj proti imperialistické válce nemůže být oddělen od boje proti moci kapitálu.
  5. Oportunistické sociálnědemokratické síly, jako je třeba Die Linke, také nesou odpovědnost za imperialistické války, podobně jako ostatní strany z tzv. Strany evropské levice (SEL), které je podporují, např. jako se stalo v případě války v Libyi, v Středoafrické republice, v Sýrii atd.
  6. Text zaujímá vůči násilí "aforistický" postoj, aniž by zkoumal druh násilí, druh války, které třídy, za jakým účelem. A to v době, kdy je velmi dobře známo, že buržoazie chce, aby lidé zcela odmítali revoluční násilí, takže pak proti nim mohou vyvíjet násilí kapitálu bez překážek.
    KKE a komunistické hnutí obecně odsuzuje násilí a válku, způsobené buržoazními třídami, a to ve věech formách. Ať to jsou jasně vojenské expanzívní intervence, nebo v podobě buržoazně politické linie v období míru, která zahrnuje násilí třídního vykořisťování dělnické třídy a dláždí cestu pro nové imperialistické války.
    Kromě toho se domníváme, že revoluční dělnické hnutí musí získat schopnost čelit násilí kapitálu svým vlastním násilím. Georgi Dimitrov ve vztahu k této otázce citoval při svém procesu v Lipsku německého básníka Goetha: "Ano, ten, kdo nechce být kovadlinou, musí být kladivem". K tomu K. Marx a B. Engels poznamenali v Komunistickém manifestu: "Komunisté pokládají za nedůstojné, aby tajili své názory a úmysly. Prohlašují otevřeně, že jejich cílů lze dosáhnout jen násilným svržením celého dosavadního společenského řádu".
  7. Text volá po světě "bez válek, bez násilí, bez bídy", volá po "demokratickém rozvoji společnosti", aniž by uvedl, které za jakou společnost bychom měli bojovat. Ponechává tak prostor pro zmatek, že by v podmínkách kapitalismu mohla vymizet válka a utrpení nebo útoky na sociální a demokratická práva.
    KKE a mnoha dalších komunistických a dělnických stran prohlašuje, že naše éra je érou přechodu od kapitalismu k socialismu. Kapitalismus problémy dělníků vyřešit nemůže, může způsobit krize a imperialistické války, potlačování demokratických a sociálních práv, fašismus, absolutní a relativní chudobu dělnické třídy a ostatních lidových vrstev. Jediným alternativním řešením pro národy je socialismus.

Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že KKE "Pražskou deklaraci" podepsat nemůže.

Oddělení mezinárodních vztahů ÚV KKE, 28. 5. 2015

Z anglického verze přeložil Milan Neubert.