KKE a "Praľská deklarace"

Seznamte se s postojem Komunistické strany Řecka (KKE) k Pražské deklaraci mezinárodní konference KSČM.

KSČM uspořádala v Praze 23.-24. května 2015 mezinárodní konferenci, na kterou byla KKE pozvána a zúčastnila se. Komunistické a dělnické strany nebyly jedinými, kdo byl na tuto mezinárodní aktivitu pozván. Byly pozvány i daląí síly, které nosí pláą» "levice", jako třeba německá Die Linke, která se jiľ po mnoho let účastní pokusu zasévat mezi dělníky iluze o "humanizaci" kapitálu a EU, přičemľ často hraje vedoucí roli v unijní antikomunistické a antisovětské kampani. Uľ jen samotný zcela jiný charakter sil, které se zúčastnily, by KKE znemoľnil podepsat společné prohláąení o důleľitých ideologicko-politických otázkách, na které existují - jak známo - odliąné postoje.

Soudruzi z KSČM, kteří návrh společného prohláąení připravili, prohlásili, ľe by je měli zástupci stran do konce května informovat, pokud prohláąení podporují. Současně vąak poslali tento text do Solidnetu, kde byl dne 26. 5. publikován bez podpisů stran, ponechejte otevřeno dezinterpretacím, které strany ho podepsaly.

Ze strany KKE chceme zveřejnit krátké a kodifikované prohláąení, proč naąe strana nemůľe "Praľskou deklaraci“ podepsat:

1. Význam imperialismu je na několika místech v textu omezen, podle naąeho názoru mylně, jen na "expanzívní" agresivní zahraniční politiku.
   KKE důsledně podporuje leninský postoj, ľe imperialismus je monopolní kapitalismus se vąemi významnými charakteristikami, které vůdce Říjnové revoluce popsal ve svých spisech.
2. Text podle naąeho názoru obsahuje mylné názory ve vztahu k otázce spolupráce a podporuje hluboce marnou "jednotu levicových a pokrokových sil", která byla v řadě zemí pouľita jako prostředek pro řízení kapitalismu a zavádění protilidové politiky.
   KKE oproti tomuto názoru podporuje potřebu společenského spojenectví dělnické třídy a ostatních městských a venkovských lidových vrstev proti monopolům a kapitalismu.
3. Text poznamenává, ľe cílem USA a EU je překrucovat dějiny a revidovat výsledky druhé světové války.
   Avąak USA a EU nejsou jediné síly, které se tohoto pokusu o revizi účastní. A to je podle naąeho názoru proto, ľe nejdůleľitějąím výsledkem druhé světové války byl vznik socialistických států ve střední a východní Evropy a daląí posilování SSSR. Sociálně politické síly, které jsou nyní v těchto zemích u moci a které dříve vedly kontrarevoluci a kapitalistickou restauraci v SSSR a daląích zemích východní Evropy, k této revizi vedle USA a EU přispěly. I současné vedení Ruska se na zkreslování historie účastní a aktivně se podílí na nepřijatelné antikomunistické kampani kolem Katyňského masakru, navzdory vąem zveřejněním o falzifikaci, která započala v Jelcinově období, pokračujíce tak v Goebbelsových stopách.
4. Text přistupuje k problému války z pacifistického hlediska, s vágním "přáním" míru.
   Podle názoru KKE v této otázce stále platí Leninův přístup. Lenin poznamenal, ľe "válka rozhodně není ľádným "hříchem", jak si myslí křes»anątí kněľí, (kteří nezaostávají za oportunisty v kázání vlastenectví, humanity a míru), ale nevyhnutelnou fází kapitalismu, stejně legitimní formou kapitalistického způsobu ľivota, jako je mír". Imperialistické války, války za dobytí trhů, území či přímé politické kontroly jsou charakteristické pro současnou éru kapitalismu a vyjadřují potřebu nového rozdělení trhů, nových mírových "dohod", a to na základě vývoje nerovnoměrného kapitalistického rozvoje. Za imperialistické války jsou zodpovědné vąechny burľoazní třídy, a nikoli pouze ty, které se spojily v rámci NATO a EU.
   Otázka pro hnutí lidí práce v kaľdém kapitalistickém státu není vybrat si, se kterou skupinou imperialistů se spojit, ale rozhodnout se vést svůj vlastní boj proti burľoazní válce, aby krev lidu nebyla prolita pro cizí zájmy a pro obohacování vykořis»ovatelů. Boj proti imperialistické válce nemůľe být oddělen od boje proti moci kapitálu.
5. Oportunistické sociálnědemokratické síly, jako je třeba Die Linke, také nesou odpovědnost za imperialistické války, podobně jako ostatní strany z tzv. Strany evropské levice (SEL), které je podporují, např. jako se stalo v případě války v Libyi, v Středoafrické republice, v Sýrii atd.
6. Text zaujímá vůči násilí "aforistický" postoj, aniľ by zkoumal druh násilí, druh války, které třídy, za jakým účelem. A to v době, kdy je velmi dobře známo, ľe burľoazie chce, aby lidé zcela odmítali revoluční násilí, takľe pak proti nim mohou vyvíjet násilí kapitálu bez překáľek.
   KKE a komunistické hnutí obecně odsuzuje násilí a válku, způsobené burľoazními třídami, a to ve věech formách. A» to jsou jasně vojenské expanzívní intervence, nebo v podobě burľoazně politické linie v období míru, která zahrnuje násilí třídního vykořis»ování dělnické třídy a dláľdí cestu pro nové imperialistické války.
   Kromě toho se domníváme, ľe revoluční dělnické hnutí musí získat schopnost čelit násilí kapitálu svým vlastním násilím. Georgi Dimitrov ve vztahu k této otázce citoval při svém procesu v Lipsku německého básníka Goetha: "Ano, ten, kdo nechce být kovadlinou, musí být kladivem". K tomu K. Marx a B. Engels poznamenali v Komunistickém manifestu: "Komunisté pokládají za nedůstojné, aby tajili své názory a úmysly. Prohlaąují otevřeně, ľe jejich cílů lze dosáhnout jen násilným svrľením celého dosavadního společenského řádu".
7. Text volá po světě "bez válek, bez násilí, bez bídy", volá po "demokratickém rozvoji společnosti", aniľ by uvedl, které za jakou společnost bychom měli bojovat. Ponechává tak prostor pro zmatek, ľe by v podmínkách kapitalismu mohla vymizet válka a utrpení nebo útoky na sociální a demokratická práva.
   KKE a mnoha daląích komunistických a dělnických stran prohlaąuje, ľe naąe éra je érou přechodu od kapitalismu k socialismu. Kapitalismus problémy dělníků vyřeąit nemůľe, můľe způsobit krize a imperialistické války, potlačování demokratických a sociálních práv, faąismus, absolutní a relativní chudobu dělnické třídy a ostatních lidových vrstev. Jediným alternativním řeąením pro národy je socialismus.

Z výąe uvedených důvodů je zřejmé, ľe KKE "Praľskou deklaraci" podepsat nemůľe.

Oddělení mezinárodních vztahů ÚV KKE, 28. 5. 2015

Z anglického verze přeloľil Milan Neubert.