To musela být atmosféra. Překvapila mě délka sjezdu a otevřená diskuse. Takové sjezdy se u nás nevidí. KSČM je v tomto jiná. Ještě by mě zajímalo, kolik má PRC členů?
Pane předsedo, píšete: "...Abyste pochopili důvod, museli byste znát historii italského dělnického a komunistického hnutí...." Můžete více popsat tuto historii? Zajímalo by mě, jak PRC vnímají ostaní strany "neextrémní" levice. Jestli je to podobné jako s KSČM nebo něco jiného? Jestli je PRC v "izolaci"?

K historii jen rychle:
Komunistická strana Itálie založena 21. ledna 1921 v Livornu;
základem marxistické skupiny kolem časopisu Nový řád; byla to vždy neortodoxní strana „hledačů pravdy“; ze zakladatelů: Antonio Gramsci, Palmiro Togliatti; jedni z mála, kteří oponovali na kongresech Komunistické internacionály; po válce 1944 podíl na vládě; květen 1947 de Gasperiho pravicová vládu bez komunistů a socialistů; KSI obrovská strana - až 1 700 000 členů; proti sovětské okupaci ČSSR v roce 1968; v 70. letech vzdala naději na rychlé vítězství socialismu v ekonomické soutěži s kapitalismem; 15. sjezd IKS na jaře 1979 - kritika „socialistických“ zemí; dopad krize po rozpadu „tábora socialismu“; sjezd v roce 1990 – přeměna na Demokratickou stranu levice, která se přihlásila k reformnímu proudu Socialistické internacionály; část komunistů založila Stranu komunistické obnovy (PRC);
PRC napomohla vzniku středolevicové vlády opírající se o koalici Olivovník; říjen 1998 konec podpory; část strany včetně předsedy Armando Cossutty založila novou stranu „Strana italských komunistů“ za podpory státu, členové ve vládě
* * *
odhaduji dnešní velikost na 150 000 členů

řekl bych, že to ještě je částečná izolace, ale ne ghetto

PRC se podílí na tvorbě středolevé koalice

Jaký je hlavní rozdíl mezi PRC a PdCI? Jak se tyto dvě strany snášejí? A ještě otázka. Byl na sjezdu přítomen i zástupce KSČM a jaký je hlavní rozdíl mezi naší KSČM a PRC?

Genezi vzniku obou stran jsem posal výše. Ještě doplním:

Cossutta (PdCI) nesouhlasil se změnou orientace PRC (výpověď podpory vládě), většina poslanců PRC reagovala v rozporu se stanoviskem PRC, nicméně stačil jeden hlas k pádu Prodiho vlády; Cossutta vzápětí založil stranu PdCI (asi 3000 členů z PRC), která vstoupila do d´Alemovy vlády (Demokratická levice, "transformovaná" KSI)

Lze uvažovat paralelu k odtržení Strany Levého bloku od KSČM v roce 1993. Obsahově ale posunuto.

PdCI deklaruje přímou návaznost na historii PCI. V tomto ohledu je bližší KSČM. PdCI nepodpořila vznik SEL.

Na sjezdu PRC v Benátkách byl za KSČM Vladimír Klofáč, člen OV KSČM Praha 1 a člen komise ÚV KSČM pro zahraniční politiku.

Vztah KSČM a PRC je asymetrický. KSČM označuje PRC za bratrskou stranu, obráceně to neplatí.