A pak se nemají psát petice...:-)

Buďte klidně konkrétnější :-)))
Ale přečtěte si nejdřív pohled Štěpána Kotrby http://www.blisty.cz/2005/4/26/art23086.html a Haló novin http://www.halonoviny.cz/index.php?id=59989.


Za "revizionisty" MN

Hezký článek v Hano:-)
Pár postřehů, které mě vskutku zaujaly...
"...poslanec NR SR Karol Ondriáš, který citoval správu OSN Transition 1999, Human Development Report for Central and Eastern Europe and the CIS, podle níž vinou kapitalismu zemřelo mezi roky 1989 až 1999 v zemích bývalého východního bloku 9,7 milionu lidí, kteří by v drtivé většině bezpochyby žili, kdyby nedošlo ke změně systému!"

"Podle Romanova byl socialismus takový, jaké měl ve světě podmínky k existenci."

"Vozňjak také volal po návratu ke klasickému marxismu a zdůraznil, že KS musí stát v čele boje za demokracii! Naběhl si ale svou kritikou údajných diktátorských metod běloruského prezidenta Lukašenka, kterou je menší ze dvou běloruských KS známá. Odpověděl mu Alfréds Rubiks, předseda Socialistické strany Lotyšska, či druhý den opět Rus Romanov, když se Lukašenka zastali a zdůraznili, že hlava Běloruska je alespoň napůl komunistou, že pokud nebude Lukašenka, Bělorusko přestane být alespoň z poloviny socialistické a vychýlí se směrem k (v současnosti) tradičnímu proamerickému bezohlednému kapitalismu."

Lucie, možná bude problém udělat si obrázek o diskusi mezi komunisty z článků v Haló novinách. Autoři jsou zřejmě srdcem přitahováni k těm, kteří se odávaly krasořečem vskutku normalizačního stylu. Nevím, ale třeba ale 70. a 80. léta nedýchala ze všech diskusních příspěvků. Soudím tak z některých drobných informací, které byly bohužel spíše okrajové.
Kdyby redaktor věnoval více místa diskusi např. na téma teorie a praxe revolucí - postřehl jsme úvahy M. Ransdorfa o revolucích nízké intenzity (Šmeralovská tradice převzatá spíše sociální demokracií umožňuje pojetí revoluce i jako radikálního sociálního vývoje atp.). Jistě tyto myšlenky nebyly bez odezvy.
Stejně tak by bylo lepší, kdyby více prostoru dostaly např. čínské zkušenosti z jejich ekonomických reforem, než úvahy ruských komunistů o Stalinovi a obnově SSSR (provázené tradiční obřadností jako např. předávání četných medailí).
V mezinárodním táboře komunistů se jistě něco děje (koneckonců i spor o Lukašenka naznačuje že někdejší nerozbornost už nepůsobí), ale informace z této konference to dokonale odclonily.

Určitě bych nechtěla tuto konferenci odsoudit jako celek, to v žádném případě - jen je škoda, že díky oněm úvahám ruských a korejských komunistů dostává celá akce jakýsi punc nevěrohodnosti. Neumím si dost dobře představit, že např. na konferenci historiků by dnes někdo obhajoval pravost Hankových "rukopisů" a ostatní by k tomu mlčeli:-)...Nebo se snad strhla po úvahách o Stalinovi nějaká bouřlivá diskuse?

Máte pravdu, že pokud jde o oficiální reakce KSČM tak ty jsou velmi "diplomatické".
Grebeníček po té v Kotli naznačoval, že ho ispiruje spíše ekonomika Číny než severokorejské účení. Dokonce i Exner jako jeho náměstek pro zahraniční vztahy přiznal (tuším v Lidových novinách), že Korejci jsou výjmka, kterou nikdo nemá chuť následovat. A pak už jenom osobní distance individualit jako Dolejš nebo Ransdorf. Advokát Filip raději mlčí.
Doufám ale, že mezi levicově orientovanou iteligencí, která se pohybuje i kolem KSČM je ta záležitost jednoznačnější než mezi stranickými funkcionáři a stranickým aparátem. Děrohodnost stran ale především určují jejich viditelní představitelé - tentorkát spíše bohužel.

Já měl sice chřipku, ale z docela dobrého popisu situace musím konstatovat, že bouřlivá diskuse nebyla.

Ten Váš příměr s konferencí historiků ale není úplně v pořádku. To nebyla konference vědců :-))), ale politiků - diplomatů. A od těch snad takovou bouřlivou diskusi nečekáte - a je fuk, že šlo o komunisty.

"Základním programovým cílem politiky KSČM je tedy socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní. Je postavena na maximální občanské samosprávě, je prosperující a sociálně spravedlivá. Pečuje o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečuje lidem důstojnou životní úroveň a prosazuje bezpečnost a mír. V její ekonomice se prosazují přednosti a klíčová úloha společenského vlastnictví, které zaručí efektivní, celospolečensky provázané a usměrňované hospodaření kolektivu zaměstnanců podniků, družstev, obcí, regionů i dalších sdružení občanů. Jde o strategický cíl, který vychází z dlouholetých tradic marxistického myšlení. Jeho naplnění chceme dosáhnout demokratickou cestou. KSČM odmítala a odmítá takovou praxi, která připouští nebo ospravedlňuje omezování demokracie, diskriminaci nebo represi za názory a vytváří podmínky pro kult osobnosti."



Politická pluralita je podle Grebeníčka součásti definice jeho socialismu. A když nastoupí po dalších volbách vyslovená pravice a bude demontovat "klíčovou úlohu společenského vlastnictví", která je také (viz výše) součást definice Grebeníčkova socialismu, tak budou komunisté se srdcem přetékajícím hněvem a bolestí sledovat tuto "rozbíječskou" činnost ...

Nebuďte pokrytci, soudruzi. Řekněte jasně, že socialismus si prostě nemůžete nechat rozvracet.

Nedá se nic dělat : Váš socialismus - pokud si bude chtít dovolit pluralitu - nemůže být definován - samozřejmě mimo jiné - "klíčovou rolí společenského vlastnictví". Kapitalismus si taky nevytyčoval nějaké abstraktní volby, které by ho svazovaly. Vlastnictví bylo za feudalismu propletené lenními závazky, trh byl parciální, osobní svoboda se nevyskytovala jako obecný jev atd. .... moc různých znaků.

Aby se neodehrávala zamětřesení, když se prostřídají různé systémově odlišné formace u moci, tak asi to, co bude definovat socialismus z hlediska výrobních

vYMEZENÍ SOCIALISMU EXISTUJE SKUTEČNĚ MNOHO A ZEJMÉNA V SOUČASNÉ DOBĚ SE PŘÍLIŠ NEPOTKÁVAJÍ. ŽE BY ALE VNITŘNÍ PLURALITA SOCIALISMU BRÁNILA JEHO DEFINIČNÍMU VYMEZENÍ ?
O BY ASI NEŠEL VYMEZIT ŽÁDNÝ VÝVOJESCHOPNÝ SYSTÉM. PLURALITA V KAŽDÉM SYSTÉMU UMOŽNUJE JEHO VNITŘNÍ VARIABILITU, JE JEHO VNITŘNÍ ZPĚTNOU VAZBOU. TO NEZNAMENÁ, ŽE PRO VYMEZENÍ SOCIALISMU NEMOHOU BÝT NĚKTERÉ FORMY DEMOKRACIE ČI PODNIKÁNÍ CHÁPÁNY JAKO URČUJÍCÍ.
jENOM POKUD TYTO CHARAKTERISTICKÉ PARAMETRY SYSTÉMU NEBUDOU SCHOPNY VÝVOJE A V SOUTĚŽI S OSTATNÝMI, MÉNĚ DOMINANTNÍMI PRVKY DEGRADUJÍ, DEGRADUJE I SYSTÉM JAKO CELEK.
ARTIKULACE SPOLEČESNKOSTI NA JEDNOTLIVÝCH ÚROVNÍCH SPRÁVY ČI VÝŔOBY MUSÍ PRO SOCIALISMUS BÝT KLÍČOVÝM DEFINIČNÍM ZNAKEM. TO ŽE TO ZATÍM ZASTÁNCI SOCIALISMU NEMUMÍ ZOBECNIT PRO HISTORICKY KONKRÉTNÍ FORMY Z POČÁTKU 21 STOLETÍ JE VĚC JINÁ.