"Politické události, ke kterým došlo v roce 1968, nebyly ve své podstatě střetem mezi revolucí a kontrarevolucí, socialismem a kapitalismem, marxismem a revizionismem, jak byly prezentovány v Poučení z krizového vývoje. Byl to pokus demokratických sil uvnitř strany o překonání stalinských deformací, o obrodu socialismu, o jeho tvůrčí rozvoj v souladu se zájmy československého lidu. Byl to zápas mezi překonaným sektářsko-dogmatickým a tvůrčím přístupem k marxismu a socialismu."

Subjektivně bezesporu.

Snad bychom se shodli, kdybychom přidali slůvka "také" před "pokus", "zápas" a "bezesporu".

Hlavní problém je však podle mne v tom, že uvedený text není stanoviskem KSČ (M). Byla to práce skupiny historiků, která se už nepřetavila v politický dokument.

SDS text zveřejnila chvíli poté, co M. Grebeníček prohlásil, že levicoví historikové termín "stalinismus" nepoužívají. Je ovšem možné, že autoři tohoto textu později ze Strany vystoupili a tak mohli být za levicové již nadále nepovažováni:-)))

však oni naši komunisté hned po listopadu to Poučení z krizového vývoje demonstrativně zrušili. O srpnu 1969 se sůpíš cudně mlčí, stejně tak jako o trestnosti lidí jako je např. K. Hoffamn. Iluze asi vládnou dál - a některé otázky zůstávají bez odpovědí.
Jeslti je i na levici většinová shoda o tom, že brežněvismus a normalizace byly špatné. pak menší shoda je an tom, zda byl reálsocík vůbec reformovatelný (a m.j. zda to vůbe socialismu byl).
A samotní obrodáři se víc kiochají reformním etosem (že to byla i rvačka vnitrostranických klik už tolik nezdůrazňují) a že bylo vše stejně předurčeno geopoliticky (včetně srovnání role dubčeka třeba s kádarizací maďarska).

Vzhledem k tomu, že byl společenský systém ČSSR udržován silou, a to především vnější silou SSSR, nemá příliš smysl hodnotit teoreticky jeho povahu. Pro mne osobně je podstatné, že ve srovnání s kapitalistickým okolím produktivita práce zaostávala, inovace stagnovaly a stupeň svobody byl nižší. Základní atributy socialismu tedy onen systém neměl, a proto se já zdráhám použít dokonce slova protosocialismus.

Co na něm tedy z dnešního pohledu reformovat? Je třeba stavět na zelené louce. Astream má patrně pravdu v tom, že pokud by sovětské tanky v roce 1968 nepřijely, systém by se asi zhroutil tak jako tak, jak jsme viděli v roce 1989, jen by to trvalo delší dobu.

Jiná věc je, že reformní politiku KSČ tehdy podporovala velká část společnosti a že se ztrátou tohoto potenciálu byla ztracena možnost na myšlenky roku 1968 navázat po roce 1989. Jinak řečeno, KSČ a SSSR nesou plnou politickou odpovědnost za neoliberální boom v Čechách a na Slovensku po roce 1989. Proto bych dnešní komunikační poklesky komunistů a obrodářů já raději nesrovnával.

Ano také si myslím - DELŠÍ DOBU BY ta eroze socialismu /třeba i demokratického, ale společenským vlastnictvím výrobních prostředků pro jednoduchost definovaného/ trvala než po roce 1989.

Svět by přece byl dál rozdělen. Jugoslávský samosprávný socialismus se neměnil v kapitalistický systém, francouzští socialisté vítězí ještě v roce 1981 s programem i znárodnění, dokonce pak i trochu realizovaného.
Ale pak se to začíná měnit. Oslava vítězství mitterandovců do parlamentu i v prezidentských volbách spojená mimochodem s hromovým zpěvem Internacionály ve stranické centrále už byla labutí píseň jistého, v určitý druh socialismu přece jen věřícího období.
Stejně jako šlo o labutí píseň keynesiánství /Sraffa a Robinsonová umírají ve stejný rok 1983/ a nástup monetaristů a "nabídkářů /supply-side economics/".

Pravicová ofenzíva nakonec taky erodovala - ale už tu něco zanechala a legitimita toho tradičního odborového etatistického atd socialismu se už nevrátila (naopak : socialisté na konci 80. let opět u moci, ale Rocardova vláda byla vládou levého monetarismu)....

V 80. letech začal všeobecný ústup socialismu všech podob - sandinisté byli vyjímkou. Ale i oni nakonec končí (1990).
Co je v Třetím světě sekulárně sociální /fronty národního osvobození/ prohrává v souboji s nastupujícím fundamentalismem /při spojení obou Jemenů, to byl ten severní muslimský, kdo vnutil tomu sekulárnímu, socialistickému adenskému Jemenu svou vůli - nikoli naopak/.

Vzniká otázka, kterou zřejmě astream vůbec neráčí brát na vědomí - dejme tomu Pražské jaro a pozvolná eroze socialismu jako pozvolný vývoj trvající 10 let (ústup socialismu všeho druhu začal po roce 1980) ... :

OTÁZKA : Mohla by mít tato pozvolnost SAMA O SOBĚ nějaký kvalitativní vliv na konečný výsledek oproti polistopadové turbo-rychlosti ?

Já OSOBNĚ sice TAKY odpovídám záporně, ale po jistém zaváhání a otázka je položena - nikoli zodpovězena ...

tak to doporučiji sobotní článek významného komentárora HaLó novin V. Věrteláře (jde o člena ÚV KSČM) - o reformách v r. 1968 a dnes. Nic o ztrátě inovativnosti a produktivity se tu endočtete.
VV tvrdí zde že Havel a Dubček jedno jsou, Šik a i Komárek neznali ekonomickou realitu (zřejmě na rozdíl od něj a jeho kolegů z plánovací komise) a normalizace byla obdobím přinejmenším ekonomicko sociálního vzestupu - a po roce 1989 mu zjevně něco jako normalizace chybí.
Že by program KSČM pro blížící se sjezd ?

Můžete mi někdo vysvětlit, proč Dolejš nebo Filip na takové pitomosti nezareagují a vlastně se s VV identifikují?

To mají opravdu strach o své židličky?

V KSČM zřejmě vládne - pro Vás milý Ronny zcela nepochopitelná - SVOBODA SLOVA. Politici neumravňují novináře, ale jsou pod jejich a veřejnou kontrolou. A co se týká těch podle Vás pitomostí v článku Václava Věrteláře, tak to jsou prostě FAKTA, SKUTEČNOST. Myslíte si, že by se Dolejš a Filip měli distancovat od skutečnosti? Proč?

svoboda slova samozřejmě existuje i pro ty co se mýlí nebo klamou. To patří k věci a zapla bůh že už je to tak a ne jako kdysi.
Ale s vírou, že vše co někdo v HaNo napíše je pravda byste měla snad jít radši do kostela. Chcete-li bránit své (zřejmě jste členkou KSČM), tak ne slepě. Vaše strana je pokud vím k roku 1968 a okupaci oficiálně kritická.
Fatkta jsou :
1) KSČM stojí programově na zrušení normalizačního Poučení z krizového vývoje mimořádným sjezdem KSČ v r, 1989, ekonomický program KSČM má pokud v něm umím číst k tržnímu Šikovu pojetí blíž než by panu Věrtelářovi bylo milé
3) ekonomický růst v normalizačních 70 letech byl umožněn m.j. dodávkami ruské ropy a plynu - ekonomika se nemusela rychle adaptovat na tzv. ropný šok, počátkem 80. let ale ekonomika šla zase dolů
4) tehdejší podoba socialismu dlouhodobě prohrávala závod v produktivitě práce a schopnosti využít VTR - administrativně direktivní řízení ekonomiky tohle prostě neumělo a "gulášový komunismus" lidem nestačil.
Z toho lze vyvozovat jediné, obhajování normalizace panem Věrtelářem vychází z jeho osobního pocitu a ne z nějakých nezvratných fakt, ani ne z usnesení jeho strany.
To že se kvůli některým sporným článkům v HaNo (dnešní názor pana Hoška z Těšína je další tohoto druhu) nerozpoutá ostřejší stranická diskuse je věcí rozhodování funkcionářů - je-li to dobře či špatně si každý posoudí sám.

Kateřino, neplete si pojmy s dojmy. Já požaduji nevystupovat proti novináři, ale věcně proti publikovanému názoru v novinách, které jsou jako jediné v ČR brány jako publikující názory jedné politické strany.

Ostatní už řekl Janus.

aby nedošlo k omylu - pan Věrtelář je sice redaktor rudých Haló novin, ale zároveň komunistický politik (toho člena Ústředního Výboru mám ověřeného).
Tudíž je otázkou, zda je možné oddělit osobní konentář od poměrně významného politického názoru a zda tento názor je zcela v souladu s dokumenty KSČM.
Pokud by tu byl rozpor, tak je to od VV politická výzva k revizi dřívějších stranických závěrů a reakce, možná i distance vrcholných funkcionářů by byla pochopitelná.
Pokud jde jen o připomenutí, že v KSČM se toleruje jiný názor na minulost než oficiální, pak o tak moc nejde. Jistě jedněm distance od minulosti přijde malá a jiným zase příliš tvrdá.
A diskuse musí být. Jen by bylo pikantní sledovat reakce některých, kdyby podobná úchylka od normy přišla z jiné strany.

Ronnyho poznámka týkající se reakcí, resp. nereakcí jiných politiků KSČM přece souvisí právě s tou naposled jmenovanou asymetrií. Jestli jim to totiž nedochází, fakticky ztrácejí půdu pod nohama - stačí si dobře přečíst text Kateřiny: v novinovém článku "jsou prostě fakta, skutečnost", to nejsou jen nějaké názory. Haló noviny formují vědomí svých čtenářů.

beru - nahodilé a individuální vyboření to nebude, ale se zpřesněním, že vzhledem k průměrnému věku čtenářů či členů strany většinou konmetáře seniora typu VV spíše odráží jejich stav duše, než aby je ještě nějak utvářely.
U nepočetných mladých členů strany budou jistě názory velmi diferencované a konzervativismus seniorů nebudou přebírat automaticky (dokonce se můžou proti němu v rámci generačních sporů i kriticky vymezovat).

:-)) beru taky, ale s výhradou: i u starší generace existuje názorová diferencovanost v jednotlivostech, kterou podobné články zahlazují a vytvářejí tak imho POCIT názorové jednoty, který se pak může v jiných vnitrostranických diskusích projevit emotivním příklonem k silně rezonujícímu mluvčímu.

V rámci oné názorové diferencovanosti existuje prostor získat čtenáře racionálními argumenty. Neříkám, že je to potenciál obrovský, ale může být za určitých situací rozhodující. Minimálně může vést k vědomí, že existence a možnost jejich veřejné artikulace je všeobecně žádoucí.

Přátelé, nekomplikujte to. Zůstaňme u zásady, KDO MLČÍ, SOUHLASÍ.

ten článek od VV vyšel v pátek, ale k věci :
1) kolik je asi v KSČM papalášů formovaných 70. a 80. lety a cvičených obhajovat konsolidační proces a svou vlastní kariéru ?
2) optika pánů s SPK je o trumfnutí Západu pytly cementu, a tunami surové oceli - jiná měřítka, jiné závěry
3) pokud si pamatuji tak národní důchod šel počátkem 80 let hodně dolů, stejně jako počátkem let 60. - to se s dnešními 6% HDP nedá srovnat.

a zrušení Poučení - byl to exkulpační rituál nomenklatur a nebo zlom v poznání celého hnutí ?
V mlejnici mezi americkým radarem a ruskými raketami to celé znovu ožívá.

Myslím, že to bylo to první zcela a to druhé částečně.Nemyslím si, že se ze dne na den změnilo poznání, ale mohlo se artikulovat, jakmile obruče skutečné i myšlené praskly. Část hnutí však toho nebyla schopna, a tak začala jeho eroze. Ke konečnému zlomu může dojít právě v této "mlejnici", ale za neskonale horších podmínek.

Brežněv neměl právo.
Ale měl pravdu s tím ohrožením (reálního) socialismu.
Dubčekovci to tak nevnímali - jako ohrožení reálného socialismu.
Ale bylo.

Pozor - v současné době je nutné diferencovat mezi souhlasným mlčením (to bych zase nepovažovat za tak časté) a mezi stavem, kdy dotyčný je "mlčen"!!!

mlčen nemlčen - dnes se přeci za názory do jáchymova nechodí. V principu tedy nutno souhlasit s Ronnym.
Jiná věc je, že nelze asi dávat každý den stanoviska na kdejaký úlet - rok 1968, by nekulaté výročí si to asi zasloužilo. Strach nebo nedostatek bdělosti v době dovolených ?
Snad se aspoń komunisté pochlapí v roce 40 výročí pražského jara. Před jejich sjezdem to bude zajímavé.

Sice do Jáchymova ne, ale existenční strach je naprosto rovnocenný - byl jsi Egone bez práce? Já ano!

ale jo, stihl jsme to už taky .... ale řeč snad byla o odvaze profesionálních politiků v řadách KSČM vůči vnitrostranickým problémům (stalinistickým regresím), ne o nějakém zápase zaměstnanců se svými kapitalstickými zaměstnavately.
Tam snad nějaký existenční strach není argument. Ale přes to, když už je otevřené téma : ano chápu i současné psychologické tlaky .... ale ekvivalenci dneška např. k situaci "dělnické třídy v Anglii" přesto nevidím.