Sem tam jsem strčil nos do článku pana Filipa o nadcházejících volbách, celý jsem ho nečetl - je na mne moc dlouhý a naše máma říkávala - moc mluvíš a málo píšeš domu.
Na to jsem si vzpoměl v místě, kde pan Filip píše o velkém počtu soukromníků, kteří téměř živoří, protože prosperita myslím vypadá jinak. Myslím, že zrovna toto je jeden z bolavých problémů, kterým se, úmyslně říkám - levičácká ideologie za celých 70 let své vlády nedokázala
poctivě podívat do očí. Kolik poctivých a udřených řemeslníků, rolníků a dalších soukromníků bylo tzv. rozkulačováno, místo aby jim byla podána pomocná ruka.
Mám pocit, že tento moment tj. vysloveně špatný postoj k soukromému podnikání, k iniciativě, ke snaze o pokrok, ke snaze něco zlepšit byl jedním ze závaží, které pak pomohlo stáhnout socialismus pod hladinu. Byla to vlastně zrada na té nejprogresivnější části společnosti.
Ano, velmi správně poznaménává pan Filip, že být chudý ještě neznamená uvažovat levicově. To napřed ten chudý musí uvěřit, musí znovu - a to je těžší než poprvé - uvěřit, že se zase nebude rozkulačovat, zabírat, zavírat, že zase nebudou straničtí bossové se tvářit jako nadlidé.
Chudý se diví - prý už se strana omluvila. Ale jakoupak omluvu, dokud naprosto věcně a podrobně a veřejně nebude publikovat kolika lidem v kterém gulagu či lágru bylo ublíženo, jaká opatření ve stanovách a v konkretním programu do budoucna provede, byť chudý, přece nebude volit levici. Do té doby ta strana nemůže říci, že se zbavila stalinismu nebo levičáctví.
S pozdravem Lanovin

Veta "Komunisté kapitalismus nechtěli v roce 1989, nechceme ho dnes a není pro nás perspektivou ani do budoucna." je historickým klamstvom a pokiaľ to komunisti nepochopia dotiaľ budú chodiť v bludnom kruhu!!!
Základy kapitalizmu v ČSFR položili komunisti už v roku 1988 keď okradli národ o jeho majetok a odovzdali ho nezodpovenému štátu k jeho rozpredaju.

Neplette si potrebu individualni iniciativy a soukrome podnikani s kapitaliismem. Vase animozita k temto vecem neni racionalni. Narod byl okraden uz davno pred tim kdy mu rekli ze vsechno statni je jeho / nebyla to pravda/.
A Filipuv dlouhy prihovor /i kdyz zeny rikaji longer is better / s tim Gottwaldem slapl vedle /lidova fronta se tu micha s socialfasismem made in stalinska KI a na to Klema mlcel/ stejne jako na popravy z 50 let

I já považuji za důležité rozlišovat státní a společenské vlastnictví, dokonce vnímám rok 1988 jako rok jednoho z předpokladů pro rychlou privatizaci PO roce 1989, ale přikládat takový záměr komunistům jako skupině, nebo třeba jen jakešovu vedení, to považuji za neprokazatelné a dokonce mámo pravděpodobné. Tím nevylučuji, že nějaká utajená zájmová skupina neexistovala.

Ano, v roce 1988 se národní podniky, VHJ všech tří druhů respektive podniky (většinou koncernové) v nich začleněné začaly měnit na státní podniky, ale to by ještě k privatizaci nestačilo. Státní podnik bylo třeba ještě později po r. 1990 přeměnit na akciové společnosti.
Je celkem humornou skutečností, že Budvar neprošel dosud ani tou první změnou - zůstává tak dodnes nikoli státním, ale "národním podnikem", tedy z hlediska pana Sabliče "Posledním Mohykánem Vlastnictví Všeho Lidu".
Rád bych od pana Sabliče slyšel, proč přikládá té gorbačovovské přeměně na státní podnik, kde si v letech 1989-90 osazenstvo volilo svého ředitele, tak velký význam a proč to pokládá za takové zlo ...

Proč hned tak exaltovaně (obrovská lež, bludný kruh) - že někteří členové komunistické strany přeběhli ke kapitalismu je normální. Když se mění dějiny, vždy jsou přeběhlíci.
Okradený národ v roce 1988 ? Národ ten majetek nikdy plnohodnotně neměl (viz kritika formálního zespolečenštění) - ani v roce 1948, natož v roce 1988.
Daleko víc je namístě otázka kdy už komunisté pochopí, že střídaní společenských formací je vždy spojeno s využitím progresivních prvků té předchozí formace - tedy i podnikání, trhu a konkurence z kapitalismu.

Čemu že to má chudý člověk uvěřiít aby se octl vlevo ? Že by ho z "levé víry" vykolejila zrada autoritářského režimu, jehož extrapolace mohla mířit až k fašismu stalinistického typu ? Zaplať pánbůh že tuto víru nemá a doufejme, že už jí pře všechen možný levicový populismus ani mít nebude.
"Velká krádež" možná byla přirpasvována už před rokem 1989, ale tím mostem k ní nebyl ani zákion o státním podniku (zen byl pouze tápáním jak řešit neefektivnost státního vlastnictví) a už vůbec ne zákon, který uvolnil individuálníí podnikání z téhož roku.

Vážení, treba sa vrátiť tam kde sa socializmus v ČSR formoval. Nemusíte veriť môjmu výkladu Marxizmu o socialistickej revolúcii. Znárodňovanie, úplne nový pojem v demokratickom svete a teda nie poštátňovanie začal Beneš!!! Možno poviete z príkazu (záverov) Košického vládneho programu – omyl! Prečítajte si jeho úvahy už počas II. Svetovej vojny.
Veľmi racionálnu otázku položil amstrem „Rád bych od pana Sabliče slyšel, proč přikládá té gorbačovovské přeměně na státní podnik, kde si v letech 1989-90 osazenstvo volilo svého ředitele, tak velký význam a proč to pokládá za takové zlo“? Ako občan som prestal byť vlastníkom a tak som stratil právo kontroly čo sa deje v jednotlivých podnikoch a predovšetkým, ako sa nakladá s mojim majetkom a ako sa parceluje zisk (prosím o pozorne prečítanie môjho článku „Genetický kód (...) kapitalistickej spoločnosti“!!! Možno mi stala predtým v ceste k uplatneniu kontroly „vedúca úloha, ktorá si uzurpovala toto právo“, ale toto právo tu bolo a pokiaľ by sa bola zrušila „vedúca úloha“ a vrátil pluralitný poriadok z pred roku 1948 tak by národ si bol vybudoval pravdepodobne „účinný inštitút kontroly“. Jednoducho celonárodná kontrola bola zrušená a tak sa vytvorila možnosť skupinkárenia a vzájomného okrádania sa a rozkrádania môjho majetku. Vznikla možnosť kumulácie zisku a tým možnosť rozkladu spoločnosti na bohatých a chudobných, nie na základe výsledkov práce ale kapitálu. O použití zisku prestala rozhodovať spoločnosť a toto právo prešlo na skupinky a jedincov a tým vznikli podmienky na antagonistický rozklad spoločnosti – teda kapitalizmus. Tým sa stratili aj podmienky na cieľavedomé hospodárenie s celonárodným potencialom.
Pánu Neubertovi na pochybnosti „ale přikládat takový záměr komunistům ... považuji... za málo pravděpodobné“ čiastočne odpoveda Egon „ten byl pouze tápáním jak řešit neefektivnost státního vlastnictví“ ja len doplním nebolo to cielené, bolo to jednoducho hlúpe. Pes keď nevie čo zo sebou tak začne naháňať svoj chv

Pes keď nevie čo zo sebou tak začne naháňať svoj chvost. Komunistický teoretický front už dlho stal pred bariérou poznania a keď nevedel ako ju prekonať tak sa vrátil tam kde začínal, ku kapitalizmu. Ja som sa za túto bariéru teoretický dostal a tak môj pohľad spoza nej je iný ako možno Váš.
Pre všetkých, prosím prestaňme ohrňovať nos nad socializmom a snažme sa mu porozumieť a rozlúštiť jeho záhady, toto je to na čom stroskotali komunisti a preto sa dnes nachádzajú v bludnom kruhu ktorý sami sformovali. Zopakujem myšlienku z inej diskusie „Nebudeme musieť budovať nanovo socializmus ak na smetisku kde sme ho vyhodili, medzi nezmyslami a haraburdím ktoré sme pri jeho budovaní splodili nájdeme nedonosené zdravé dieťa, ktoré nosil pod srdcom a vdýchneme mu život“!!! Kapitalizmus iné ako socializmus, teda spoločenský poriadok ktorý bude experimentovať s cieľavedomým hospodárením s celonárodným ekonomickým potenciálom nie je schopný splodiť. Hľadať tretiu cestu je z marxistického hľadiska nezmysel. Buď živelný TRH alebo ČLOVEK a jeho um, buď antagonistický rozklad spoločnosti a z toho plynúce napätie (vrátané terorizmu a vojen) alebo rozumné spolunažívanie. Buď motivácia človeka k aktivite povolením vzájomného okrádania sa alebo cielenej motivácie pod všeobecným dohľadom spoločnosti. Buď peniaze budú slúžiť na vzájomnú likvidáciu ako ostré zbrane alebo ako športové náčinie na súťaženie. Nuž vyberte si páni, existujú len tieto dve cesty, tretia neexistuje, existujú len ich rôzne obmeny!!!

Děkuji panu Sabličovi za vyjádření jednoznačného postoje. Budu také jednoznačný : jeho dilemata zásadně nesdílím, zásadně neuznávám jeho "buď" "anebo". Nic takového jako "buď trh nebo člověk" neexistuje. Trh reprodukuje nerovné vyjednávací pozice, jak zvětšovací sklo rozvíjí privilegia všemožných monopolů, včetně soukromého majetku, ale sám o sobě je to technicky vztao horizontální komunikační mechanismus, který jak ukázala dost průkazně historie je progresívnější než všechny hierarchie, všechny vertikály, které jsou naopak typické a zatím nutné pro jakoukoli větší netržní komunitu než je autarkní, malé soběstačné hospodářství a komunita.
Dnešní "druhá míza kapitalismu" je mimo jiné dána i tím, že výrobní síly si vynucují užití síťových struktur, slábne role vertikály a trh místo aby byl překážkou a břemenem, je dokonce vhodnější než byl v minulosti. Důkaz ? Fakt, že reálný socialismus byl úspěšnější na počátku a pak čím dál méně a dnešní vývoj v miliardové "lidové" Číně.
/Než se zeptáte "pro koho vhodnější" je trh, bylo by vhodné si uvědomit, že Marx pokud jde vývoj výrobních sil se takto netáže - tuto otázku má rezervovánu pro jiná patra sociálně-historickě reality./
Zdroje planety Země jsou hmotně omezeny a materiál a energie nemohou být čerpány v nekonečně velkých natož vzrůstajících objemech. To však nebrání tomu, že však stále houstne frekvence inovací. A plánování ex ante nemůže být charakteristikou nového řádu - za Stalina se plánovalo snáze, pak hůř a hůř ... a dnes ? .... Tvrzení, jak efektivně "uvnitř" plánují nadnárodní společnosti, je mýtus - ve skutečnosti je základním trendem, že dělají dlouhodobě vše proto, aby jejich struktury byly schopny, co nejrychlejších a nejkratších reakcí - ideálem je pro ně konglomerát subdodavatelů, které lze ve vteřině propustit, když už toho nelze dosáhnout u zaměstnanců.
Domnívám se, že onen "komunismus" budoucnosti bude prostě občansk

Domnívám se, že onen "komunismus" budoucnosti bude prostě občanská, na práci nezávislá renta umožňující průměrnou životní úroveň (před-komunistické fáze nebudou ještě umožňovat tu "průměrnou"životní úroveň, ale různě nižší a navíc povinnost na výzvu nastoupit k občanské službě/kampaňové činnosti, činnosti ala "národní garda" v USA ..../) a nad tím budou vznikat vztahy práce buď
- v solidárních komunitách smluvních pravidel daných zájmy sdružených lidí za účelem svépomoci,
- nebo v obecných, zde však již ultraliberálních vztazích práce a účasti, které ale nebudou trvat ani o sekundu déle, než si budou přát obě strany.
Skutečný svět, mimo jiné svět miliard podvyživených bytostí hromadně umírajících na všechno, tu není proto, aby nám plnil naše vznešená přání a projekce.

Vážený pán astream, opakujete chybu ktorú robil p. Heller keď si „myslel že ja si myslím“. Prečítajte si svoju vetu: „ A plánování ex ante nemůže být charakteristikou nového řádu“. Prosím Vás kde som ja hovoril o plánovaní? Ja hovorím, že živelný TRH musí nahradiť rozumná (cieľavedomá) ľudská činnosť a na tom si stojím pretože toto je úplne o niečom inom! Plánovanie môže (podčiarkujem môže) byť súčasťou takejto činnosti, ale kdesi na treťom či štvrtom mieste dôležitosti a nie na prvom. >>>Ono totiž nestačí chcieť pekné a rozumné veci, ono treba vedieť!!!<<< Pozrite Gorbačov a spol. tiež chceli krajšiu a rozumnejšiu budúcnosť a kde sme všetci skončili, v bludisku kde boli naši otcovia už pred 60 rokmi.
A teraz praktický príklad. Keď projektant bude projektovať ložisko a ojnicu s presnosťou na mikróny a súčiastky budú vyrobené na starom sústruhu kde suport má milimetrovú vôľu tak stroj zostavený z týchto súčiastok sa určite zadrie lebo buď budú súčiastky pritesné a nebudú mazané alebo privoľné a olej nebude mať náležitý tlak. Jednoducho treba vedieť projektovať a treba vedieť vyrábať a tento súhrn ľudskej činnosti je vyšší stupeň cieľavedomej činnosti ako len plánovanie a to sme nehovorili o tom, že k čomu bude súčiastka slúžiť a tak ďalej. V totálnom ekonomickom chaose je plánovanie brzdou ktorú samotné plánovanie neodstráni ale naopak pribrzdí a toto sa nám stalo aj v socializme. Netvrdím, že bolo zbytočné, ale bolo pritesné a preto sa nám socializmus zadrhával.
O niečo viac o tom ako chápem rozumnú činnosť v ekonómii, ale aj odpoveď pre pána Garfielda bude v samostatnom článku ktorý posielam do redakcie.
Ešte jedná poznámočka pre p. Neuberta. Lavínu netreba tlačiť dole kopcom, stačí keď na lavínoznom svahu (a cesta vpred je vždy pohyb po lavínoznom svahu), sa na „správnom“ mieste objaví neopatrný lyžiar a túto odreže. Ostatok už zariadi živelná príroda. Lavínu možno spustiť aj cielene, ale myslím si, že toto sa nestalo ani v ZSSR ani u nás.

Upřímně - ten váš teoretický most přes barieru poznání nějak nejsem schopen z vašich příspěvků vydedukovat. Spíše to působí jako zvláštní intuitivní směs víry v státní korporativismus a anarchokomunismus. A poněkud neorganiciky se vám tam proplétá pojem jako je národní ekonomika (pojem nutně spopjená s dnes již problematickou existencí národního státu).
Rozpory a napětí budou v každé společnosti, ale řešení těch současných myslím není v umělé antagonizace člověka a trhu.
Trh provází směnu zboží od dávných věků a jistě bude i za socialismu. Jiná otázka je o jaký typ trhu jde. Pokud připouštíte, že budou lidem pomáhat peníze, tak přeci je už ze základů politické ekonomie zřejmé, že práve peníze jsou se zbožní výrobou přímo spjaté (žádné moneyless utopie).