zavádějící, štváčské, demagogické, fakta překrucující - těmito slovy bych tento výplod chorého závistivého mozku definoval.

jakožeautore, prosím povšimni si ohodnocení tohoto článku, a pokud možno už nic nepiš a neprezentuj své "myšlenky" - a lidé si tě budou možná vážit alespoň "vodpohledu"

Vy jste se nějak rozzuřil, pěkně v paroubkovském stylu.
Co Vám vlastně vadí konkrétně ? Série silných expresívních výrazů /zavádějící, štváčské, demagogické atd./ může být působivá, ale člověk z toho nepozná, co Vás rozzuřilo pomalu až do nepříčetnosti.
To patříte do nějaké kategorie, kterou Keller popsal ne až tak lichotivě, jak jste zvyklý se vidět sám a Vy byste radší dál žil ve svých původních představách o sobě a ostatních z téže kategorie ? A ten levičáckej profesůrek Vám to - parchant jeden - bere ?

Nebo proč ta silná slova ?

"...Učitelé bývají hodně naivní - já to znám z vlastní zkušenosti...."
Jejda, z kterépak metody panu Kellerovi vylezla tato data? Z hodnocení kantorů, kteří učí jeho ratolesti? Já bych tedy taky klidně mohla říct, že sociologové jsou hodně naivní, nebo jich pár znám...takže vlastně proč se zaobírat tímto článkem, který dle Kellerovy metody bude taktéž naivní:-)

Učitelská profese, zejm. na nižších stzupních je najedné
straně mytyzovaná už od obrození a v následné literatuře (kantoři ve stylu A.Jiráska či K.V.Raise). Na druhé straNĚ

...ně by bylo dobré doložit příklady jak tito státní (obecní) zaměstnanci většinou byli např. loajální s vrchností. S tou navitou bych ale Kellera rovnou nezatracovala.
Specifika našeho nepřirozeně feminizovaného, méně kvalifikovaného atd. českého učitelstva jistě k překonání zmiňované naivity nepřispívá. neřerším ani různé ty wladorfské formy či návrat vzdělávání domácím učitelem.
Smiřne se s tím, že jsou pryč doby, kdy etalonem místní kulturnosti byl vesnický učitel, farář popř. zástupce nějaké svobodné profese (mlynář, kovář). A zamysleme se nad otázkou jakou roli by mohl a měl český učitel mít ve spoelčnosti vzdělanostní, informační a jak se ty nové projevy civilizačního pokroku jmenují.

Některé postřehy jsou docela zajímavé, ale jako celek mi to přišlo dost pod úrovní toho, co bych od TOHOTO autora očekával. Mnoho lidí volí (bohužel) často i PROTI svým hmotným zájmům, takto ekonomicky determinovaně se asi volby vidět nedají - lidé jsou ovlivnitelní vírou, nadějí atd., iluzemi a prestiží (viz v minulosti hlasy pro V. Fischera nebo V. Železného), médii ...