"Na posledním sjezdu KSČM v r. 2004 byla přijata formulace, že KSČM vychází z dlouhodobých tradic marxistického myšlení. V tom je podle mne obsažen kritický historický přístup k Marxovu dílu."
Zajímavé, což? Sjezd byl v r.2004 a další bude za 4roky od něj. Tomu se říká klídek. A ty starosti.

"Vážený pane Dolejši,
Náš spor bude sporem lidí, jimž společně záleží na tom, aby se krize současné západní společnosti jasně artikulovala a aby se hledalo praktické řešení."
No to už se zdá lepší, praktické řešení skutečně chybí, jen bych rád, aby se jasně artikulovala krize naší domácí tzv. levice.

1) politická praxe se nepochybně míjí s učenými spory o Marxe a jeho myšlenkový odkaz (v ČR je poměrně málo lidí schopných tohle téma sledovat jinak než jako sektářský spor), ale to neznamená že hesla jako nejlepší teorie je dobrá praxe jsou nějak výstižná.
2) číst Marxe bez deformací nanášených desítky let oficiální idelogií a jít dokonce kvalitativně za něj určitě není úkol jen na 4 roky mezi sjezdy KSČM a těch pár lidí schopný teoretického myšlení co ještě v této straně zůstali to těžko zvládnou sami.
3) hesla o vyjádření krize Západu jsou velmi stará - už ruští narodnici, O.Spengler a další - to, že se myšlenky krize či úpadku západu chápe levice je dáno zaprvé vlivem východní větve hnutí (sovětským marxismem) a někdy má podobu mesianismu (viz koncept všeobecné krize kapitalismu).
4) ke krizi levice - mluvit o krizi mipřijde trošku histerické, spíše krize politiky, i pravice nepřináší nějaké teoretické inovace, ale tu stmelují peníze a stagance jí spíš vyhovuje.
Inu globální kapitál tu je, ale globální svět práce, globální občanská společnost ... ? Prostě jsme v ekonomicky ranné fázi globálního kapitalismu a dohnat zpoždění ve vědomí a v politice není snadné, zvláště když se nedaří úkol intelelktualizace mas (bez té to v informační éře nepůjde).
Modernizace sociálního státu, transnacionální solidarita, nová emnacipace - chutě do takových témat, pro levici jako stvořených. Přímo čekají na pozitivní návrhy.

Moc pěkná diskuse. Souhlasím s názorem, že náš protosocialismus nebyl státním kapitalismem. Mohl se vyvíjet v samosprávu, ale privilegované kádry raději zvolili kapitalismus. Současní marxisté podle mne dosud patřičně nepromysleli "meze růstu" a jejich vliv na společnost. Mimochodem soudím, že marxista by měl uznávat pracovní teorii hodnoty, ale nemusí být materialista. Někdy je to ale právě naopak. Snad to uvedená diskuse pomůže změnit.

Stando, nematerialistický marxismus je trochu divoké spojení - ve sporu připomínaná marxistická transcedence asi není čistě idealistická, i když je možné její soužití (Dolejš píše : spor idealismu a materialismu nevnímat rigorózně).
V odkazu na uvedený citát z klasiků, že ani Marx nebyl marxista (v reakci na francouzské tzv. marxisty napsal Marx Engelsovi : "Ce qu´íl y a certain c´est que moi, je ne suis pas marxiste") bych spíše řekl, že i věřící mohou z Marxe čerpat.
Nejspíš ale nepřijmou Marxovu kritiku Hegelova objektivního ducha ani jeho kritický vztah k náboženství etc.

Já, drahý Egone, soudím, že má pravdu prof. Ragaz (křesťanský socialista), že marxistický materialismus je původem buržoazní, neboť podle Hegela buržoazie všechno činí profánním. Slova apoštola Pavla, že nyní poznáváme jen částečně, mne inspirují v boji proti tzv.metafyzickému pokušení marxismu vše umět vysvětlit (v přírodě i společnosti). Je to projev určité pýchy a vzpoury (titanismu - jako tomu říkal TGM) a víme, že pýcha předchází pád. Marxismus je "totalitní" učení, které se snaží uchopit celek. To je však utopie, o kterou sice musíme usilovat, ale kterou sami bez Boha nedosáhneme.
Tu humanistickou platformu jsem s Jirkou Dolejšem dělal já, takže se mohu Marxem inspirovat (hlavně
v ekonomii a politice), i když s ním nemusím ve všech souhlasit (třeba ve filosofii). Neboť dnes asi platí: LIDÉ DOBRÉ VŮLE SPOJTE SE!

Standa

Stando, nevím jestli tvoje pojetí polemiky víry a vědy není propadnutí stejnému pokušení, které vyčítáš marxistům, ale z opačné strany. Nechtěj rozhodnout rozdíly v přístupech mezi materialisty a idealisty ve svůj prospěch. Také se ti nesnažím vzít Boha, když ho asi k životu nějak vnitřně potřebuješ.
Marx sám myslím nebyl metafyzik. A samozřejmě Marxovo dílo vyrůstá z kritiky kapitalismu, nevisí ve vzduchopráznu. Ale chce ho překonat, stejně jako kdysi překonal kapitalismus doby feudální a osvícenectví doby temna.
A osvícenectví není jen pýchou rozumu ale mukami pochybností nad každým krokem k uchopení další části nekonečného ale poznatelného světa. Mezi titány byl i Prometheus, který dal lidem oheń a s ním i budoucnost. Promin, ale v tomhle je mi než Hegel a nějaká mysteria milejší Feuerbach strhávající masku iluzím.
Nemáš asi příliš rád věci profánní - ale tenhle pojem není negativní - znamená cosi, co je "mimo svatyně" a může být také čten jako zbavení se otroctví kultovního ritu. Já mám za správné když lidé nepodléhají rituálům, ty vedou k slepé víře a manipulaci - a je jedno jestli tou vírou je kanonizovaný marxismus a nebo dogma o existenci Boha.
Otevřenost poznání a společná témata pro lidi, kteří chtějí lepší svět, ať již je jim východiskem víra a nebo rozum - to je to co může spojit socialisty křestanské i marxistické.

Žijeme v postmoderní době a naopak nám pýcha a skutečná sebedůvěra chybí.
Já mám třeba svůj vlastní světonázor, který je např. na úseku ekonomie podobný trochu neoricardiánství doplněného vlastní teorií kapitálu (potenciálu) a Schumpeterem, filozoficky jsem materialista, poměrně blízký mnoha Marxovým názorům, ale nenapadlo by mně vyvozovat pro okolí závěr z toho, že je můj postoj pravdivý - prostě ho zastávám, mám k tomu své důvody založené na mém způsobu myšlení a mé životní zkušenosti a ty ostatní názory, světonázory a postoje lidí kolem mne považuju za rovnocenné, které ale já prostě nezastávám. Nenapadlo by mně označit se např. za ateistu - považuju se za agnostika, protože i ateismus je pro mne příliš vírou ...

Ale toto vůbec není dobré.

Člověk by měl být naplněn určitým množstvím titánské pýchy (ne moc, všeho moc škodí), být z přesvědčení jednostranný a přesvědčený o své pravdě opravdu a vnitřně - přesvědčený, že se ta jeho pravda kryje s tou objektivní, na jejíž existenci by měl věřit - už kvůli akci a elánu. Člověk je instrumentálně úspěšnější, když věří, že má pravdu proti jiným, kteří ji nemají, než aby to nějak markýroval a vnitřně měl zafixováno, že názory lidí jsou si zhruba rovny. V akci pak není ta správná opravdovost, je to všechno takové rozplizlé. Pochopitelně instrumentálně člověk hraje divadýlko - ale spíš pro venek jako kupec na arabském trhu nebo advokát u soudu, ale uvnitř je jenom nejistota ....

Není to moc dobré. Odstrašují mně ovšem ty potoky krve z dob boje za příslušné pravdy ...

Asi jsem se zbytečně moc "odkopal", ale mám pocit, že to není jen můj pocit, že to je obecnější rys ...

chcci-li se vyhnout fanatickému pravověří, nemjusím nutně upadnout do agnosticismu. Pravda není jenom relativní a postmoderna sice otevřela nové souvstažnosti ale pravdu nezrušila.
Mně nevadí když se prohlásím za materialistu, protože to nechápu jako vulgární hmotařství a ctím i svět idejí. A tak je to i s marxismem - pokud logiku marxova výkladu světa neposunu příliš, mohu zůstat marxistou i ve světle nových podstatných poznatků.
A ateismus není věcí víry, ale poznání. To, že někdo víru nebo dokonce náboženyství cítí jako potřebu může být absoluntí v jeho vnitřním světě, ale objektivně to může s bezvěreckým materialismem docela dobře koexistovat.
Svět není konečně vyvozován jen s empirie, existuje i kvalita jeho vyvozování a tenhle druh důkazu nevyžaduje víru stejně jako víra nevyžaduje šáhnout si na Boha.

- aspoň tak by bylo možné interpretovat výsledek diskuse v článku.
Otázka, která v této diskusi pod článkem už zazněla, a kterou by bylo dobré nenechat zapadnout, je: "co dělat?" (abychom do hru zapojili další klasiky)
Nebo jinak - jaký "projekt" nebo jaká "cesta" by se měly stát pracovními nástroji současné (zdaleka ne jen české), krizí stižené levice?

Komentář ze dne: 11.04.2007 22:43:18 Reagovat
Autor: [] - Stanislav Heczko (heczkos@centrum.cz)
Moc pěkná diskuse. Souhlasím s názorem, že náš protosocialismus nebyl státním kapitalismem. Mohl se vyvíjet v samosprávu, ale privilegované kádry raději zvolili kapitalismus. Současní marxisté podle mne dosud patřičně nepromysleli "meze růstu" a jejich vliv na společnost. Mimochodem soudím, že marxista by měl uznávat pracovní teorii hodnoty, ale nemusí být materialista. Někdy je to ale právě naopak. Snad to uvedená diskuse pomůže změnit.
Marxismus je "totalitní" učení, které se snaží uchopit celek. To je však utopie, o kterou sice musíme usilovat, ale kterou sami bez Boha nedosáhneme.
Tu humanistickou platformu jsem s Jirkou Dolejšem dělal já, takže se mohu Marxem inspirovat … Neboť dnes asi platí: LIDÉ DOBRÉ VŮLE SPOJTE SE!
Standa

Komentář ze dne: 03.05.2007 19:00:28 Reagovat
Autor: [] - Jiří Hudeček (hudecek@sds.cz)
Titulek: některá ano, jiná ne, jak se zdá
- aspoň tak by bylo možné interpretovat výsledek diskuse v článku.
Otázka, která v této diskusi pod článkem už zazněla, a kterou by bylo dobré nenechat zapadnout, je: "co dělat?" (abychom do hru zapojili další klasiky)
Nebo jinak - jaký "projekt" nebo jaká "cesta" by se měly stát pracovními nástroji současné (zdaleka ne jen české), krizí stižené levice?

Když už jsme se dostali k přehledu toho, co jsme zde četli, a je to od proto či proč socializmu, přes nemarxistický marxismus, po klasikovu otázku, na kterou nevím proč se snad nechce nikomu odpovídat, požádejme tedy Boha, když nám levice pomáhati se zdráhá, ať nám pomůže. Prosím pány Stanislava a Jiřího, aby mě nebili za vykrádání jejich komentářů.
Pane Jiří, vždyť to tu již mnohokráte zaznělo, třeba je n v podtextu. Stižená levice se svého krizí stižení musí zbavit hledáním otázek typu: proč něco dělat, s klasikem se znovu ptát co dělat. A z dobře vedené diskuse vám budou jen pršet odpo

poslednímu příspěvku (ik) nějak nerozumím - možná ho ontologický rámec jeho světonázoru netrápí, ani ho netrápí platforma pro komunikaci marxistické a postmarxistické levice či sociálních křestanů. Tedy jaké si A v debatě.
Ale jeho "leninské" co dělat, což je nutné B, tak to může sám otevřít a ostatní se pak mohou vymezit buď konkretizací a nebo korekcí na základě svého pohledu na ono pardigmaticjé "A".

Kľúčové myšlienky v článku na ktorých treba budovať diskusiu o Marxovi a jeho myslení.

Marx dal podněty, nabídl a nabízí metody. Ale jakmile se z Marxe udělá marxismus, je zaděláno na problém. Podle mých informací Marx v některém ze svých dopisů z posledního období života někomu píše, že není marxistou.
IVAN ŠTAMPACH
Mimochodem, o Vámi zmíněném Marxově přiznání, že „není marxista“, se můžete dočíst např. v dopise Engelse Paulu Lafarguovi ve Spisech sv.37, Svoboda, Praha 1972, str.521)
JIŘÍ DOLEJŠ

Marxizmus vznikol ako „Trojjediné učenie“ vytrhnuté a zlepené zo života (životnej praxe) a myslenia Karola Marxa. Žiaľ obaja diskutujúci aj keď si protirečia tento ZLEPENEC neodmietajú ani nedešifrujú. IVAN ŠTAMPACH je síce bližšie k odmietnutiu ale vo vete „Marxistická paradigmata nepokládám za překonaná v tom podnětném, co do dějin myšlení a praxe přinesl Marx, ale v jejich ideologizaci“ uznáva „marxizmus“ ako súhrn paradigmat (vzorov, modelov) vhodných pre myslenie a prax. Nuž a obaja diskutujúci sa v tomto trojjedinom ZLEPENCOVI pohybujú a navzájom po jeho obvode naháňajú!!!
Z čoho bol marxizmus zlepený? Z filozofického, politologického a ekonomického myslenia a návrhov Karola Marxa (samozrejme tento ZLEPENEC bol naviac okorenený náboženstvom /ateizmom/, morálkou, etikou, umením a pod.).
Ak sa chceme správať vedecký tak si nemiešajme vedecké disciplíny a nepreceňujme či nezveličujme ich jednotlivé zložky a poslanie!!! Nakoľko ide len o vstup do diskusie budem maximálne stručný a pôjdem len po podstatách.
Marx a filozofia.
Filozofia je len jedná!!! Všeobecné uznanie v nej majú len všeobecné platné zákonitosti odpozorované Heglom. Idealizmus, materializmus či dualizmus sú len smery (prístupy) ku skúmaniu. Marx chcel skúmať ekonomické (hmotné) vzťahy medzi ľuďmi a tak za základ si zvolil materializmus. Či sa tak rozhodol vedome alebo podvedome (a nie len o tomto kroku) nie je podstatné.
Filozofia ponuka rôzne metodológie pre skúmanie javov, medzi i

Filozofia ponuka rôzne metodológie pre skúmanie javov, medzi iným aj dva protikladné „systemovo sieťovú“ a metódu „základnej bunky“. Ak by chcel Marx „poľudštiť“ kapitalizmus tak zrejme by sa rozhodol pre prvú. Marx však na základe pohľadu do histórie vývoja spoločnosti prišiel k záveru, že kapitalizmus je rovnako ako boli otroctvo či feudalizmus len „historickou kategóriou“. Túto skutočnosť mu potvrdil aj odpozorovaný antagonizmus kapitalistickej spoločnosti a preto sa rozhodol pre použitie metódy „základnej bunky“. 150 rokov od jeho smrti tento fakt (antagonizmus) kapitalizmus rok čo rok potvrdzuje a čoraz krutejšie a výraznejšie. Z hľadiska filozofického možno dnes iba konštatovať, že Marx na skúmanie cesty k sociálne spravodlivej spoločnosti použil správny prístup (materialistický) a správnu metódu (základnej bunky).
Marx a politológia.
Politológia rieši vlastne taktiku ako dosiahnuť vytýčený cieľ v konkrétnych politických, historických a územných podmienkach. Kapitalizmus ani socializmus nemá svoju vlastnú politiku (taktiku). Obe spoločensko ekonomické formácie (SEF) používajú rovnaké taktiky (demokraciu či diktatúru, vojnu či mier a pod.) na dosiahnutie či obranu svojich cieľov a svojho „skeletu“ podľa konkrétnych podmienok. Opierať sa pri tom o Marxa je diskutabilné. Čo má význam z Marxovej politológie je jeho definícia tried, aj keď je otázka či ide o jeho definíciu. Otrok a otrokár, poddaný a feudál či proletár (robotník je len organickou zložkou proletariátu) a kapitalista boli známe pojmy aj pred Marxom a boli odpozorované zo života. Pre všetky SEF platilo „vládnuci a ovládaný“ a toto základné triedne rozdelenie platilo aj pre socializmus!!! Politologické myšlienky K. Marxa sú síce inšpiratívne ale ich obhajoba či kritika je neopodstatnená, politické obdobie ktoré skúmal Marx je už dávno minulosťou.
Marx a ekonómia!!!
Marx hľadal cestu k sociálne spravodlivej spoločnosti a preto všetka jeho bádateľská činnosť smerovala k tomu aby posúdil a