logo SDS
Dnešní datum: 09. 02. 2025   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 16
Prům. 11.5
21 denni
Max. 620
Prům. 238

Nyní si čte web : 44 uživ.

04. Kolektivní práce

* Jsou klasická marxistická paradigmata překonána?

Vydáno dne 29. 03. 2007 (9304 přečtení)

(spor Jiřího Dolejše a Ivana Odilo Štampacha v Literárních novinách č. 13/2007)
O autentičnosti výkladu myšlenek Karla Marxe se dodnes přou jak politické strany, tak i volnomyšlenkářští intelektuálové. Některé interpretace zdůrazňují ekonomickou podstatu teorie, druhé si více všímají duchovních přesahů, další se soustřeďují na transformaci ideje do konkrétního programu.

Spor mezi poslancem za KSČM, známým představitelem jejího reformního křídla, a levicově smýšlejícím religionistou Ivanem O. Štampachem budiž příkladem takovéto debaty.


NE : Jiří Dolejš, místopředseda ÚV KSČM

Vážený pane Štampachu,

Odpovídám záporně, protože pod stěžejními marxistickými paradigmaty chápu dlouhodobou materiální determinaci společenských procesů a tendenci zespolečenštění práce a výroby spojené zejm. s teorií pracovní hodnoty a nadhodnoty nebo s analýzou společenských tříd. Nespojuji s nimi stalinistické deformace volající po násilném řešení třídních konfliktů ani vulgární ekonomismus omezující duchovní rozměr naší existence. Marxova myšlenka zákonitého překonání kapitalismu také není o mesiášském hlásání jeho konce. Je o dedukci možnosti kvalitativního řešení jeho rozporů. I současní autoři jako např. Wallerstein či Meszaros myslím jasně dokládají prohlubující se strukturální krizi současného kapitalismu.

Na posledním sjezdu KSČM v r. 2004 byla přijata formulace, že KSČM vychází z dlouhodobých tradic marxistického myšlení. V tom je podle mne obsažen kritický historický přístup k Marxovu dílu. Současnost marxistického myšlení předpokládá totiž dvě důležité věci. Za prvé vrátit se k společenskou praxí ověřeným myšlenkám klasiků, čerpat z autentického Marxe, nově ho číst bez deformací a limitů někdejší státní ideologie. Za druhé otevřít marxistické myšlení novým poznatkům. Jde o to diskutovat o tom, v čem překračujeme teoretický základ, který byl formulován v 19. století, tj. v čem a jak jít za úroveň poznání dosaženou za Marxe.

Je-li řeč o marxistických paradigmatech, nelze pominout zejm. otázku hodnoty obsažené v akumulované společenské práci a její rozdělování na část nutnou k reprodukci pracovní síly a nadhodnotu. Nadhodnota není automatickou prémií za podnikatelské riziko ani cenou za investovaný „mrtvý“ kapitál. Vzniká díky společenskosti práce a dělení celkové hodnoty je tedy odrazem panujících společenských vztahů.

V našem sporu také těžko obejdeme otázku významu společenských tříd. Myslím, že převaha positivní sociologie ještě není popřením existence třídní struktury společnosti. Použití různých statusových kriterií je jen jiným způsobem vedení analytického řezu napříč společnosti, kde dominují kriteria z oblasti profesní a kriteria sociální sebeidentifikace.

Ano, KSČM se zřekla diktatury proletariátu. Klasická teorie historické role dělnické třídy je v současnosti také do jisté míry objektivně modifikována. Souvisí to se změnami charakteru práce, s úbytkem klasického průmyslového dělnictva známého z doby klasiků i s větší zprostředkovaností tzv. třídnosti. Výrazné začínají být znaky tzv. znalostního proletariátu (cognitariátu), pro který se teprve otevírá perspektiva nové třídy, třídy samosprávných společenských vlastníků vycházející z již patrné tendence rozvoje ekonomické demokracie (ve nejvyspělejších zemí se projevuje v tzv. postkapitalistických prvcích).

K marxistickým paradigmatům patří teze o socialistickém řešení historických limitů kapitalismu. Současný rozměr mu dodává analýza příčin selhání historického pokusu o takové společenské uspořádání v rámci tzv. sovětského bloku. Skutečně marxistická analýza tohoto selhání je odpovědností současných marxistů. Musí jít o analýzu hluboce kritickou, bez výmluv a relativizování a přiznávám, že v této oblasti pociťuji určitý dluh.

Tento smutný debakl ale neznamená, že idea socialismu je mrtva. Moderní socialismus nutně musí reagovat na výzvy globalizujícího světa, včetně řešení ekologických ohrožení. Moderní socialismus musí přesáhnout všechny dosud známé lidskoprávní standardy. A pro socialismus budoucnosti je myslím důležité i završení rozvoje společenské samosprávy.

Pokud platí, že socialistickou ideu již nelze nikdy sevřít do monopolu na jedinou pravdu, jistě tato výhrada platí i ve směru k snahám vůči zpochybňování oprávněnosti marxistického myšlenkovému proudu. I v tomto smyslu tvrdím, že paradigmata marxismu mají platnost i v současnosti.

JIŘÍ DOLEJŠ


ANO : Ivan O. Štampach, religionista

Vážený pane Dolejši,

Náš spor bude sporem lidí, jimž společně záleží na tom, aby se krize současné západní společnosti jasně artikulovala a aby se hledalo praktické řešení.

Myslím, že je nutno nejprve odlišit marxistická paradigmata, o nichž bude v naší debatě řeč, od nostalgického snění nemalé části členstva a voličstva KSČM o minulém režimu. Ten byl z hlediska poctivé marxistické analýzy daleko víc státně monopolistickým kapitalismem. Domnívám se, že to přesně rozebral a vyhodnotil srbský marxistický teoretik Milovan Djilas.

Nediskutujeme zde také o zahraničně politických preferencích mnoha lidí (i významných činitelů tohoto okruhu) na dnešní Rusko, nad nímž by Marx zaplakal a myslím, že neobdivujeme ani hayekovsko-friedmanovskou diktaturu čínských komunistů nad pracujícím lidem Číny.

Karel Marx je pro mne samozřejmou součástí evropských a světových dějin jako myslitel a jako inspirátor společenských reforem. Není mi jasné, co je autentický Marx. Jím přece historie myšlení a společenských iniciativ nezačíná a nekončí. Na koho Marx navazoval, to už je mnohokrát probráno a že na něj navazovali samostatně myslící lidé a ne jen nějací -isté, to je třeba občas připomínat. Mně jsou z autorů počítajících s Marxem blízcí 1. frankfurtská škola a v ní už pár desetiletí velmi intenzivně Erich Fromm, v několika posledních letech můj nový objev, Herbert Marcuse. Je jejich „marxismus“ autentický?

V čem nemohu souhlasit? Jako první z platných marxistických paradigmat uvádíte „materiální determinaci společenských procesů“. Jsem přesvědčen, že člověk není determinován, tedy jinak, že jeho jednání není určeno mimolidskými silami. Člověk není produktem. Není produktem biologických a sociálních procesů. Mým „dogmatem“ je svoboda člověka. Člověk je bytost, která se transcenduje v odvážných, tvůrčích činech. V tomto smyslu je bytostí duchovní. Marx sice občas kritizoval vulgární mechanistický materialismus soudobé společenské špičky, ale nevymanil se z něj zcela.

Ano, člověk je materiální, spíše bych řekl tělesnou bytostí. Ale tělo je oduševnělé, živé. Jinak by to nebylo tělo, nýbrž mrtvola. A lidský život vykvétá do duchovní schopnosti překročit všechny danosti, všechny determinace, ve schopnosti nebýt produktem nýbrž tvůrcem. Člověk tvoří díla a jejich prostřednictvím tvoří (dotváří, přetváří?) sebe.

Díky Marxově iniciativě můžeme odložit iluze a můžeme uznat vliv sociální pozice člověka na to, co si myslí, co říká a hlavně, co dělá. Ale jen vliv. Díky tomu, že člověk je (pochopitelně s nějakým omezením) svobodný, nezůstali Karel Marx a Bedřich Engels zajatci své třídní determinace, díky tomu svým břitkým intelektem nesloužili posilování moci třídy, k níž sami nepochybně patřili, nýbrž dali své myšlení do služeb emancipace člověka.

Že na práci parazituje společenská skupina, která si přivlastňuje část její hodnoty, to je celkem zřejmé. Že tato skupina je ochotna omezit a výjimečně zcela anulovat všechny svobody jen proto, aby si zachovala svobodu činit to, to je zřejmé na příkladu Pinochetova převratu v Chile, na dnešní Číně v poněkud jiných kulisách, a koneckonců i u nás dnes v pokusech limitovat prvky přímé demokracie (odmítání referenda), ba i zastupitelské demokracie (omezování kontrolních funkcí parlamentu současnou koupenou „většinou“)

Shodneme se, že pokus nastolený u nás v únoru 1948 selhal. Jsem rád, že cestou pro Vaši stranu již není diktatura proletariátu, která ovšem byla diktaturou byrokratů nad proletariátem. Shodneme se, jak se zdá na tom, že cesta nápravy vede cestami demokratického a v dobrém smyslu slova liberálního státu a že od demokracie limitované, leckdy formální vede k demokracii reálné a k plnému rozvoji lidské osobnosti. Shodneme se i v tom, že jedním ze směrů je cesta posilování ekonomické demokracie a samosprávy.

Od stávající limitované a leckdy fiktivní svobody k tomuto cíli se jde přes plný respekt k duchovně-tělesnému rázu lidského bytí a k lidské svobodě, přes důsledný personalismus. Rád bych na této cestě vedle Marxe a zmíněných marxistů potkával i Emmanuela Mounniera, Jeana Lacroix, Jacquesa Maritaina, Hilaira Belloca, Nikolaje Berďajeva a podobné autory. Umím si představit diskusi o neshodách a spolupráci na společných cílech.

IVAN ŠTAMPACH


Společnou cestu křesťané i marxisté

Ctihodný oponente,

v odlišení marxistických paradigmat od nostalgických snění se nepochybně shodneme. Co mám ale za diskutabilní je ono údajně djilasovské pojetí minulého režimu jako státního kapitalismu. Minulý režim vnímám jako svébytné nakročení za hranice kapitalismu i když zjevně deformované esenciálními zájmy řídícího aparátu zajištující moc „strany a vlády“.

Ptáte se, v čem je autenticita Marxe. Hodnověrnost tohoto klasika souvisí podle mne s pochopením nejen historického kontextu jeho díla, ale i toho, co je v jeho díle nadčasové a čím oslovuje i nemarxisty. Již v 60. letech našli křesťané a marxisté cestu k dialogu. Rozdílný důraz na duch či matérii by neměl překážet společnému úsilí dosáhnout přesahu k spravedlivějšímu světu. Spojit spor s plodným dialogem v této věci je trvalý úkol.

Marxisté se podle mne mohou potkávat s lidmi, které oslovuje např. dílo Jacquese Mariteina. Křesťanskému humanismu se příčí nelidské důsledky kapitalismu stejně jako marxistům. Jestliže prví akcentují úsilí o změnu v rámci velkých sociálních skupin, druzí věří na revoluci hlav a srdcí. Oba hledají ideál člověka vůbec, jedni jako průsečík sociálního bytí, druzí jako cíl i prostředek boží lásky. Jestliže křesťané hovoří o platónismu, marxisté mají svojí avantgardu. Proti pravověří nastolující panství abstraktní etiky či esencialismu společenských tříd ale dnes stojí podle mne antiautoritářské občanství.

Připomínáte-li N.A. Berďajeva jako příklad člověka, jehož cesta vedla od marxismu ke křesťanství, myslím, že duchovní rozměr a transcedence člověka není marxistům cizí. Osobní příklad: již počátkem roku 1990 zveřejnily České noviny výzvu k založení platformy všelidských hodnot a duchovního porozumění v KSČ, kterou jsem jako čerstvý člen komunistické strany podepsal společně s jedním věřícím kolegou.

Říkáte, že Marx se zcela nevymanil z vulgárního materialismu. Nechci napadat vaše pojetí člověka jako duchovní bytosti. Pro moderního marxistu jsou ale podle mne dynamické systémy vybaveny prvky jinakosti a demokracie je nutně soužitím v různosti. Tzv. prvotní otázka filosofie o vztahu idealismu a materialismu tak ztrácí rigorózní charakter. Ale nejen to. S nečernobílým viděním světa souvisí např. i pochopení, že únor 1948 byl objektivně vyvolán touhou po zásadní změně.

Z logiky stalinizovaného systému vyplývaly vážné deformace, které aktivitu a seberealizaci lidí blokovaly a vyvolávaly posléze určitý aktivní odpor. Návrat na kapitalistickou trajektorii, který v dlouhodobém dějinném měřítku znamená krok zpět, ale není osudový. Pokud nechápete alternativu vysoce demokratického a samosprávného socialismu za něco odsouzeníhodného, bylo by to asi nejpodstatnější vyústění naší diskuse.

JIŘÍ DOLEJŠ


Marx nechtěl být marxistou

Vážený pane místopředsedo,

Djilasova analýza režimu z let 1948 – 1989 mi připadá výstižná, i když autor pracuje s jinými pojmy, než bych pro rozbor politické a ekonomické situace použil já. Je pro mne zajímavým podnětem a podporuje mou důvěru vůči Marxovu myšlenkovému dědictví. Těší mne, že skutečnost (přírodní i sociální) se vymyká schématům, schématům Marxovým, Djilasovým, Dolejšovým i Štampachovým. Podstatné pro mne je, že sovětské gulagy a české uranové lágry padesátých let nemají s Marxovou humanistickou a emancipační vizí mnoho společného. A jsem rád, že se na tom shodneme a vlastně jsem to už předem předpokládal. S dnešním obhájcem despotických a tyranských metod bych se nebavil.

I já předpokládám, že na začátku si dost široký okruh lidí přál zásadní změnu. Z dobového tisku vím, že nedůvěra k tradičnímu demokratickému a liberálnímu modelu šla napříč názorovým spektrem. Všichni hledali alternativy. Jsem navíc ochoten připustit dobré úmysly některých komunistických činitelů. Zda se jim to vymklo z rukou pro jejich charakterové vady nebo proto, že jejich kroky vedla nebezpečná ideologie, to je jádro našeho sporu.

Asi bych měl na okraj poznamenat, že mezi námi je shoda i v tom, že poválečné období zřejmě shodně pokládáme za drsné a že citlivost vůči lidským a občanským právům vidíme jako výrazně nižší, než dnes na obou stranách sporu. Americký mccartismus nebo pozdější pinochetovský teror v Chile nejsou od stalinského teroru ve východním bloku tak daleko.

Obávám se, že to, co hodnotíte jako vážné deformace vyvolané esenciálními zájmy řídícího aparátu nelze připsat jen nahodilým lidským vlastnostem. Co to bylo za reálné zájmy? Měly reálný ekonomický aspekt? Nebo dokonce ekonomický základ? Nešlo o kvazi-vlastnický (ovládající a těžící) vztah aparátčíků k výrobním prostředkům? Stojí to za analýzu právě s použitím Marxova myšlenkového aparátu.

Jako jeden z důvodů dramatu ruského stalinského období a našich padesátých let vidím právě to, co je tématem našeho sporu, který je snad spíše dialogem než polemikou. Marx dal podněty, nabídl a nabízí metody. Ale jakmile se z Marxe udělá marxismus, je zaděláno na problém. Podle mých informací Marx v některém ze svých dopisů z posledního období života někomu píše, že není marxistou. Jakmile vznikne z jakýchkoli živých podnětů uzavřený -ismus, jde pravděpodobně o ztuhnutí metody v doktrínu a filosofie v ideologii (ve smyslu falešného vědomí).

Marxistická paradigmata nepokládám za překonaná v tom podnětném, co do dějin myšlení a praxe přinesl Marx, ale v jejich ideologizaci, v zápasech o paradoxní marxistickou ortodoxii. Věřím, že Vy sám, milý kolego, nechcete být doktrinářem a ideologem, ale reaguji na téma tak, jak nám ho předložila redakce. Těším se na Vaši závěrečnou reakci a posílám pozdrav.

IVAN ŠTAMPACH


Problémem nedokonalé zespolečenštění

Milý pane Štampachu,

já jsem dokonce přesvědčen, že by Marx fetišizaci a odlidštění svých myšlenek ostře odmítl. To, že jeho myšlenky vstupují do různých ideologií samo o sobě ještě není problém. Jde o to do jakých. Zmatek v diskusích o Marxově myšlenkovém odkazu vzniká proto, že za režimní ideologii marxismu – leninismu se de facto schovávají stalinisté. Postdogmatický marxismus ale bariéry této ztuhlé odcizené ideologie překračuje.

Logice marxismu by odpovídalo, že objektivní podstatou problémů minulého systému bylo nedokonalé zespolečenštění. Autoritářská hierarchie řídícího aparátu totiž svými svébytnými zájmy vskutku deformovala zprostředkování vlastnických funkcí.

Meritem našeho sporu je použitelnost původních klíčových Marxových myšlenek. Např. pojetí socialismu jako vzájemně se doplňující struktury trhu a participace je myslím hodnověrným rozvinutím Marxovy analýzy zbožní výroby. Přijetím praxe občanské společnosti dospěl marxismus k redukci nadvládí státu, které šikanovalo a infantilizovalo občany.

S marxismem je integrální i koncept radikální demokracie. Podle mne není radikální demokracie konceptem postrevolučním, nýbrž přenáší na legální půdu vztah skokových změn s postupnými evolučními kroky. Je jen škoda, že původní československá cesta k socialismu po II. světové válce této koncept opustila.

Marx pro mne představuje myslitele, který ze syntézy rozporů nedoktrinálně odvozuje futurismus osvobození člověka. I když marxistickou ideologii máte za překonanou, děkuji za zajímavou polemiku.

P.S.

Mimochodem, o Vámi zmíněném Marxově přiznání, že „není marxista“, se můžete dočíst např. v dopise Engelse Paulu Lafarguovi ve Spisech sv.37, Svoboda, Praha 1972, str.521)

JIŘÍ DOLEJŠ


Redukce je nebezpečná

Vážený pane poslanče !

po jistém váhání jsem se přihlásil k pozici ANO. Paradigmata, o nichž říkám, že jsou překonána, to je „fetišizace a odlidštění Marxových myšlenek“ a „režimní ideologie“.

Já se však obávám i méně nebezpečných podob marxistické ideologie. Od obhájců marxistických paradigmat, jako jste vy, nečekám směřování k tyranii. obávám se však redukce živoucí lidské zkušenosti a její interpretace v doktrínu. Už když se Marxovy (nebo třeba biblické) myšlenky impulsy systematizují, už když se některé ideje prohlásí za odpovídající jeho záměrům a jiné za chybný výklad, je tu riziko ne hned riziko nových gulagů, jak účelově straší modro-černo-zelení ideologové. Ale riziko nezdaru v emancipačním projektu, nezdaru v reálném ekonomickém, politickém a kulturním procesu návratu člověka z odcizení k sobě. Schémata člověka zatěžují a poutají, brání mu v sebepřesažení a sebedotvoření.

Rozumím, v jakém smyslu se cítíte být marxistou, a myslím, že jste marxistou nedoktrinářským. Já marxistou nejsem, ale mám Marxovu analýzu společnosti v jejích hlavních rysech, adaptovanou podle novějších zkušenost, za účinnou pomoc sociální kritiky a sociální kreativity. Mám ji ovšem integrovánu do proudu duchovních dějin, kam patří i Bible, a její dědictví, renesanční a reformační humanismus, křesťansko - sociální vize, personalismus Martina Tubera a už dříve zmínění myslitelé. Konkrétní politický program bych rád spolu s jinými vytvářel v otevřeném prostoru bez předem daných tezí. to může být prostor naší debaty, třeba už bez čtenářů. děkuji za zajímavou rozpravu.

IVAN ŠTAMPACH

Literární noviny č. 13/2007


Související články:
(Obecné problémy levice)

Socialismus a Praľské jaro (literatura) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (3) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (2) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (10.06.2018)
Tys dopadla, levice! (07.11.2017)
O jakou revoluci ąlo? (13.10.2017)
Naąe politika a 100. výročí dekretu o míru (01.06.2017)
Volby? Volby! (11.04.2017)
Co je levicové? (09.03.2017)
Příchod jara (12.02.2017)
Imperialismus – netradičně jako období čekání na nového globálního hegemona (01.12.2016)
Quod licet Jovi ...? (31.05.2016)
Vrátit víru v budoucnost (29.01.2016)
KKE a "Praľská deklarace" (04.06.2015)
Rentiérský stát (31.05.2015)
Společnost a levice na křiľovatce (26.05.2015)
Deklarace Mezinárodní konference KSČM (24.05.2015)
Úvahy o daląí cestě hnutí (24.05.2015)
Ke dvěma aktuálním otázkám hnutí (24.05.2015)
Kritika současných reformistických tendencí demokratického socialismu (07.05.2015)
Potřeba koalice levice a iniciativ (12.04.2015)
Čeho (ne)třeba se bát (05.02.2015)
Jak skončí kapitalismus? (2) (26.12.2014)
Jak skončí kapitalismus? (26.12.2014)
Sociálně demokratické programy (25.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (2) (24.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (24.12.2014)
Levice můľe vyhrát (17.12.2014)
Návrh programu naší strany (03.12.2014)
Zahájení programové diskuse (19.11.2014)
Spojování sil a společné akce jsou nutné a možné (23.04.2013)
Naše poznanie o spoločnosti alebo Definícia pojmu socializmus. (12.04.2013)
Vzor Fico? (11.02.2013)
O společenských poměrech v Rusku (02.02.2013)
Volby: vítězové a poražení (19.11.2012)
Diskuse na levici (26.06.2012)
Otevřený dopis Michalise Matzavinose adresovaný ÚV KKE (24.06.2012)
K volbám v Řecku (19.06.2012)
Změnit svět bez převzetí moci, marxistické vydání (04.06.2012)
Prožíváme globální jaro (19.05.2012)
O výstupu na vysoké hory (02.11.2011)
SPaS má skutečně potenciál propojit radikální a umírněnou levici (16.06.2011)
Jsou občané sami proti sobě? (31.01.2011)
Výzva k vytvoření Spojenectví Práce a Solidarity (25.11.2010)
Hledejme program pro všechny od středu doleva (19.11.2010)
Jak je to s mírou zisku? (13.11.2010)
Proč si toho nikdo nevšiml? (01.11.2010)
Iluze nesmiřitelnosti (18.10.2010)
Za limit kapitálu (2) (04.10.2010)
Za limit kapitálu (04.10.2010)
Keynes nebyl socialista, ale… (01.10.2010)
Matematický model uplatnenia neoekonómie v komunite (01.10.2010)
Spoločenská objednávka (01.10.2010)
Manifest radikálního liberalismu (14.09.2010)
Na jakou vědu se bude muset levice obrátit? (06.09.2010)
Levice musí začít komunikovat (17.08.2010)
Rušno v levicových intelektuálských kruzích (06.08.2010)
Bez spolupráce na levici nebude hledání cesty úspěšné (02.07.2010)
Připutovalo Internetem . . . (16.03.2010)
Méně rozhořčení – více přemýšlení (Anti-Heller) (14.07.2009)
Anti-Jumr (14.07.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (11) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (10) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (9) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (8) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (7) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (6) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (5) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (4) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (3) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (2) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (20.06.2009)
Schovej babičce její občanku (16.06.2009)
Tahle země není pro starý (14.06.2009)
Jednota levice a budoucnost (18.05.2009)
Co s krizí? (17.05.2009)
Trh a reálný socialismus (06.05.2009)
Zemřel nám Bob (31.03.2009)
Postkomunistický manifest (26.01.2009)
Cesty vpřed bývají i návratem … (12.12.2008)
Sága italské levice „první generace“, aneb co vyváděl krejčí z Ulmu (21.10.2008)
Relativní zmenšování variabilní části kapitálu během akumulace a koncentrace, která ji provází (15.10.2008)
Genese průmyslového kapitalisty (22.09.2008)
Dějinná tendence kapitalistické akumulace (21.09.2008)
Několik poznámek k některým komentářům (08.08.2008)
Marx a dvě linie boje proti moci privilegovaných v dějinách (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál II. (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál (28.04.2008)
Historie téměř detektivní (17.04.2008)
O správné správě (04.04.2008)
Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! (17.03.2008)
Jak S. K. Neumann velebil schumpeterovské podnikatelství… (11.03.2008)
Jan Bystrý, nakladatel (11.03.2008)
Od Lenina až k levičáctví v Česku (21.01.2008)
Bludný kruh české levice (14.01.2008)
Ta událost na Labutí řece (10.12.2007)
Zájem zahraničních komunistických stran o internacionalizaci vzdělávání stranických kádrů (10.12.2007)
Idea Levice (09.08.2007)
Neofeudální manifest? (30.07.2007)
Levice kontra pravice (30.07.2007)
Rovnost (nebo nerovnost) šancí (03.07.2007)
Spravme si poriadok so slovičkami (07.06.2007)
Hleďme si víc toho, co nás spojuje! (01.06.2007)
Proč mladí nechtějí volit konzervativní strany (10.05.2007)
Vzpomínka na Bondyho v Salonu Práva (22.04.2007)
Nejsem zapšklý stařec (22.04.2007)
Pod babylonskou věží (2) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1b) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1a) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (21.04.2007)
Hodnoty a zájmy v současné české společnosti (20.04.2007)
Čo príde po ideológii rozvoja a globalizácii? (06.04.2007)
Marx nebyl prorok, ale ... (30.03.2007)
677 (XVII. kapitola) (16.03.2007)
Podstata komunismu (11.12.2006)
The opposite of anti-communism is not communism but democracy (05.12.2006)
Protikladem antikomunismu není komunismus, ale demokracie (04.12.2006)
Demokracie je skutečným základem komunistické a socialistické myšlenky (28.11.2006)
Usilujme o pochopení historie – bez předsudků a bez snah o její zneužívání (01.11.2006)
S komunisty se mluví. (18.10.2006)
Nepodpořil jsem Stranu zelených, ale kauzu, kterou zastupuje (12.08.2006)
Sejdeme se u fontány? (30.04.2006)
Lucii k MDŽ (08.03.2006)
Úvaha o vývoji ľudskej spoločnosti (05.03.2006)
Sociální demokracie (02.03.2006)
Dopis delegátům XXI. sjezdu KSČ (25.02.2006)
Co je levice? (07.02.2006)
Potenciálně nejnebezpečnější fáze imperialismu (15.01.2006)
Příčiny neúspěchu sovětského modelu socialismu v ČSSR (05.01.2006)
Předmluva k českému vydání „Zásad komunismu“ (15.12.2005)
Antikomunismus podle Marxe? (14.12.2005)
K pojmu levice dnes (07.12.2005)
Jedna ruka netleská… (28.11.2005)
Nejistý triumf demokratického kapitalismu (15.11.2005)
Volný čas jako ekonomická kategorie (13.11.2005)
Marx není zcela mrtev (06.11.2005)
Pojem socialismu a historická zkušenost (06.11.2005)
Proč je dnes pro nás důležitý Spinoza (06.11.2005)
Tři variace pro Horní Jiřetín a Černice (27.10.2005)
Pohřeb odborové demokracie? (25.10.2005)
Návrat Karla Marxe (16.10.2005)
K otázkám české levice (15.10.2005)
Kuba proti blokádě (13.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (2) (12.10.2005)
Trika a triky proti přirozenosti (05.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (1) (04.10.2005)
Konec klidných časů (26.05.2005)
Zarazilo nás vzývání Stalina a Kim Čong-ila (26.04.2005)
Úvaha (trochu hravá) o svobodě a levici (13.04.2005)
Konference Levicového klubu (17.02.2005)
Víra v pokrok je bláznivá (15.02.2005)
Deset knih českého levičáka (15.02.2005)
Zelená na levačku aneb Proč nemohu být „novodemokratem“ (04.02.2004)
Levicová politika pro 21. století? (30.11.2003)
Politika levice ve věku přechodu (31.05.2002)
Jak Lenin udělal z konkrétního obecné (23.01.2002)
Revoluce! (12.07.2001)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 13 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Literární noviny

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
1922 (1922 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
1472 (1472 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
1560 (1560 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
990 (990 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
1620 (1620 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
1505 (1505 hl.)
Prohnilý humanismus !!
996 (996 hl.)

Celkem hlasovalo: 10065


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Bahisikayet.com Extrabet Deneme bonusu Denemebonusuz.com

Deneme Bonus Veren Bahis Siteleri 2022

en iyi bahis siteleri

jetbahis-girisi.com

Rexbet-girisi.com

hovarda-girisi.com

mobilbahis giris

sekabet guncel adres

asyabahis guncel adres

Maltcasino

pinbahiskayit.com

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.