Měl bych určitý problém s tím, jak Kříž srovnává to svoje "přiřazení váhy" (a kým ? - subjektem, který nabývá nebo pozbývá tenkterý reprodukovatelný produkt nebo jak tedy jinak ?) s pojetím hodnoty u Marxe.

U klasiků od Smitha až po Marxe to bylo tak, že hodnotu brali jako objektivní nákladovou záležitost - ať už šlo o pracovní (Marx, Ricardo) nebo nákladovou teorii hodnoty (např. Mill, ale vlastně i Smith při hodnocení modernější civilizace).
V obou případech byl přístup celkem obdobný /"klasický"/.
Vlastně ani nedocházelo k nějakému "zvažování, hodnocení" jako svébytnému aktu. Jádro hodnoty byla prostě vynaložená práce, vynaložený náklad - pravda, Marx zdůrazňuje, že jde o společensky uznaný rozsah, ale ani toto "společenské uznání" nebylo výsledkem nějakých přiřazovacích aktů hodnotitelského typu, ale prostě tak, že většina produkce daného zboží se na základě určité zprůměrované schopnosti výrobních sil vyráběla s určitými náklady, resp. s určitým vynaložením mrtvé a živé práce - a to bylo to hodnocení.

Nevím, nevím, zdá se mi to u toho Kříže poněkud násilné srovnávání. Sice by se dalo to jeho "přiřazování" pochopit, že jde o informaci o skutečnosti, o faktu rozsahu práce obsažené ve zboží. Pak by to mělo znamenat, že rozhodování člověka, jakouže přidělí hodnotovou váhu nějakému zboží, primárně závisí na faktu rozsahu abstraktní práce v tomto zboží - to ale pak není přiřazovací akt, ale determinovaný krok ... Asi to tak jde pojímat, ale já pojem přiřazování a hodnocení chápu jinak

A proč není tento sám fakt už přímo hodnotou ?

Proč ta oklika ?


No zkuste si pomalu přečíst příslušnou pasáž :

"To, co zde bylo uvedeno o společenském ekonomickém hodnocení, není ani v nejmenším rozporu s Marxovou teorií pracovní hodnoty, ale naopak, právě z ní vychází; používáme jen trochu modernější terminologii. Tam, kde Marx při své analyse směny vyvodil pojem „množství abstraktní práce“ jakožto „množ