levý okraj je pochopitelně kritičtější než levý střed. radikalismus by ale měl řešit (!) podstatu a ne pouze řadit revoluční šiky. Exaltované revoluční gesto mlže i odpuzovat spojence.
Proto bych nad konsensus nestavěl konflikt a nemluvil o oplzlostech míru postaveného na velmocenských dohodách.
Takový je svět a nebyl jiný ani v bipolárních dobách kdy sověti uvízli v Afganistánu jako američani ve Vietnamu, kdy socialistická Čína napadla socialistický vietnam...

"Proto bych nad konsensus nestavěl konflikt..." - ano, to je jeden z důvodů, proč je také článek na našich stránkách, a to hned ve dvou rovinách. Tou první je skutečnost, že jde o rozhovor mezi dvěma různými proudy levice stojícími mimo stalinsko-leninskou platformu, které překonávají vzájemný konflikt a hledají konsensus, pokud jde o jejich další strategii. Tou druhou rovinou je sama započatá strategie, kterou já vidím jako krůček směrem anarchistům a autonomům a která by mohla vést ke snížení napětí a možné parciální spoupráci.

Pokud jde o "konflikt" sám, ten je skutečně ústředním tématem rozhovoru, ale já nemám pocit, že by jeho smyslem bylo ukázat velmocenský mír jako oplzlý. Dokonce jsem přesvědčen, že pro obě skupiny jsou dnes oba vámi zmíněné vojenské konflikty stejného typu "socialismus nesocialismus", prostě oba byly imperiálními výboji. Jádro sporu obou skupin spíše leží v tom, zda hodnotit současnou globální situaci jako imperiální nebo imperialistickou. Z větší ideové vzdálenosti se může samozřejmě zdát, že je to spor o počet andělů na špičce jehly.

obávám se, že akademický spor není o tom, zda žijeme ještě v imperialismu a nebo už v etapě nové, globální kvality.
Levý okraj není jen o autonomním hnutí či anarchosyndikalismu, ale často právě o upřednostnění konfliktu, který se vyzdvihuje jako řešení. Žádné aliance ve stylu Proto Alegre.
A už v hodnocení Seattlu se ukáží ty praktické důsledky - šlo o obranu a nebo o to se poprat a eskalovat konflikt, který může nahrát druhé straně.
Vzpomenme pražského zasedání MMF - militanti a la Ya basta už nemají daleko od extrému RAF či Brigatte Rosse. A podezření, že výcvikové tábory militantů jsou dotovány ze zdrojů TNC není až tak mimo mísu.
Teoretická projekce romantických představ o revoluci (ve stylu El Che) na zapatisty a podobné je pochopitelná, ale konkrétní kontext té či oné guerilly je často jiný.

Vaše podezření s Vámi sdílím. Vede mne k tomu odpověď na otázku, kdo má z těch aktivit v konečném důsledku prospěch. Vycházejí mi nadnárodní společnosti.

Právě proto mne těší, že se tyto organizace "rozpouštějí v masách". Tam už možný profit TNC nebude tak jednoznačný.

K lidu blíž a s lidem výš - no jo, ale fungování měkkých zdrojů moci znají nejenom zpravodajské struktury jednotlivých imperií, ale i ty TNC a možná i metastruktury organizovnaého zločinu.
Jen se podívejte jací pošuci se někdy šíří po internetu a jak se tu pracuje s klamným dojmem virtuální revoluce. Větší zprostředkování, snazší manipulace v tom je systémová logika.