logo SDS
Dnešní datum: 24. 08. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 779x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 762x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 679x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 676x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 668x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 638x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 528x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 423x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 9
Prům. 9
21 denni
Max. 403
Prům. 290.5

Nyní si čte web : 54 uživ.

03. Rozhovory, diskuse

* Teorie konfliktu

Vydáno dne 24. 04. 2007 (8343 přečtení)

Jak antikapitalistické hnutí čelí výzvám války a státní represe? Na toto téma diskutovali v roce 2001 Luca Casarini z hnutí Tute Bianche (Bílé overaly, u nás je známější část tohoto hnutí – skupina Ya Basta) a Alex Callinicos, čelný teoretik britské Socialistické dělnické strany a profesor politologie na univerzitě v Yorku.

Alex Callinicos: Při protestech v Praze a velice rozdílným způsobem i v Janově se ukázalo, že Tute Bianche a socialisté v IS Tendency mají společné dvě věci. První je poznání, že vstupujeme do nového období zápasů a nového období odporu, a druhým touha organizovat se způsoby, které jsou odlišné od těch, jež užívala tradiční levice. Válka celou situaci ztížila, ale již události v Janově vyvolaly po celém světě diskusi o strategii. Myslím, že potřebujeme zjistit, co máme společného, v čem spolu nesouhlasíme a co se můžeme jeden o druhého naučit.

Luca Casarini:
Tute Bianche již tak, jak existovali předtím, neexistují. Je důležité neplést si náš cíl s prostředky. Naším prostředkem bylo vytvoření sítě, která vycházela z autonomistických sítí, ale šla dále než oni, protože jsme dospěli k závěru, že politická zkušenost ze 70. a 80. let se již vyčerpala. Zkušenost Tute Bianche byla důležitá ve snaze změnit paradigmata, ve snaze změnit jazyk, ve snaze změnit způsob, jak se vztahujete k ostatním politickým silám stejně jako k metodám boje.

V Janově splnili Tute Bianche svůj cíl, ale byl to pouze částečný cíl. Naším hlavním cílem bylo vnést do občanské společnosti myšlenku, že tu konflikt byl a že tu konflikt vždycky bude. Ale nevznášíme pouze téma konfliktu, vznášíme i téma vytváření širšího konsensu mezi lidmi. Hodně jsme se toho naučili od Zapatistů, zvláště myšlenku veřejného vystupování a rozšiřování míry konsensu. Proto je jednou z věcí, které jsme rozvinuli, myšlenka občanské neposlušnosti - spojovat lidi a podněcovat ideu konfliktu, a zároveň se snažíme dosáhnout určitého stupně konsensu.

Důležitou věcí je realizace této neposlušnosti. Nejsme jako specializovaná armáda nebo předvoj, který lidé prostě následují. Jde o princip, který mohou ostatní přijmout a reprodukovat. Snažíme se pracovat jinak než stará levice, zapojujeme se do těchto sítí a snažíme se je zevnitř rozvíjet, ale ne tou staromódní snahou uvnitř sítě dominovat (být hegemonem, pozn. MN) a stát se silou předvoje (avantgardou, pozn. MN). Způsob, kterým se snažíme přesvědčit lidi, je praktická činnost, intervencemi a diskutováním s lidmi.

Nyní, po Janovu, se Tute Bianche dostali do nové fáze. Doslova vzato Tute Bianche již neexistují. Janov byl pro nás důležitým mezníkem a již nebudeme nosit Tute Bianche (bílé overaly). I bez bílých overalů je jasné, že všichni přijímají společná hesla, vize a myšlenky. Nyní se uvnitř zastřešujících organizací sociálního fora [sdružení organizací, které připravovaly protesty v Janově] snažíme vytvořit nový prostor pro to, co nazýváme neposlušností. Už nemluvíme o občanské neposlušnosti, ale sociální neposlušnosti. Jednou z věcí, na které se snažíme obrátit pozornost, je problém ilegality, se kterou se musí každé hnutí v určitém momentu vypořádat.

Alex Callinicos:
My si stále myslíme, že v marxistické tradici jsou určité klíčové prvky, které platí i pro dnešní situaci. Mezi tím, co považujeme za stalinistické překroucení marxismu, a tím, co pokládáme za jádro Marxovy vlastní politiky, což je emancipace třídy jí samou, je ostrá hranice. Pro nás, když jsme zapojeni do jakéhokoliv zápasu, je zásadním prvkem sebeaktivita, snažíme se povzbudit lidi, aby bojovali za své zájmy. V tom se, myslím, zcela jasně překrývá váš přístup s naším.

Jsou však některé klasické otázky, které nezmizely. Chtěl bych připomenout dvě z nich - jednou je otázka státu a druhou otázka vedení. V Janově se velice jasně ukázala vojenská tvář státu a rozsah, ve kterém kapitál, jakkoliv globalizovaný a decentralizovaný, stále v poslední instanci spočívá na centralizovaných koncentracích moci. Všiml jsem si, že se ve svých projevech a materiálech velice často obracíte na myšlenky z nové knihy Antonia Negriho a Michala Hardta Impérium [Empire] o decentralizaci a rozdílnosti. Ale decentralizovaný charakter odporu v sítích může vést k tomu, že zapomeneme, že jedna s věcí, se kterými se budeme muset vypořádat, je centralizovaná moc. Existují řešení, jako terorismus, která vylučujeme. Celá historie Rudých brigád jen zvýrazňuje, jak hrozivě velká je moc státu - jak zničí každého, kdo se pokusí o vojenské řešení situace. Ovšem otázka jak porazit stát je tu pořád, stejně jako za Lenina a Rosy Luxemburgové.

Za druhé chci říct něco o otázce vedení. Když říkáte, že nechcete být předvojem, záleží na tom, co tím myslíte. Předvojem můžete chápat podle přístupu Komunistické strany, která se snaží využít dělnických hnutí jako suroviny pro své volební kampaně, nebo naopak ultralevicové skupinky, které tvrdí, že jsou předvojem dělnické třídy, přestože ta vůbec nic o jejich existenci neví. Je jasné, že tyto postupy musíme odmítnout. Ale v jednom smyslu Tute Bianche skutečně jako předvoj fungují. Říkal jste, že lidé vás sledují a přidávají se do iniciativ, ve kterých jste zapojeni.

V každém hnutí jsou neshody a jsou v něm síly, které jsou více či méně ovlivněny masmedii a vládnoucí třídou, a to znamená, že uvnitř hnutí jsou spory. My v SWP (Socialistická dělnická strana, pozn. MN) se nenazýváme předvojovým hnutím kvůli asociacím, které to vyvolává, ale myšlenky politického vedení se nezříkáme. Politické vedení pro nás znamená pouštět se uvnitř hnutí do debat o směru, kterým se má dál ubírat. To neznamená říkat lidem, co mají dělat, ale diskutovat s nimi a snažit se je shromáždit kolem nás. Myslím, že je lepší o těchto věcech mluvit otevřeně, protože ve chvíli, kdy začnete hrát takovou roli, jakou například Tute Bianche v hnutí mají, máte potom odpovědnost a lidé od vás již něco očekávají.

Luca Casarini:
Začnu s vedením a předvojem. Jednou z věcí, které my neděláme a které byste podle klasické marxistické tradice dělat měli, je využívat rozporů k destabilizaci situace. Současná fáze vývoje je již dál. Jsme uvnitř hnutí, ale musíme využívat svoje vlastní myšlenky. A také si jasně uvědomujeme, že se některé věci od hnutí učíme.

Ale pokud budeme mluvit o vedení, dostáváme se do úplně nové situace. Pokud budeme mluvit o vedení ve smyslu vedení strany, pak mluvíme o něčem velice přesném. Ale pokud mluvíme o vedení jakožto síti, o nové formě organizace, kterou zkoušíme vytvořit, tak je to něco úplně jiného.

Nemyslím si, že by síť měla centrum, protože ji tvoří mnoho center. Síť může mít dočasné centrum, které může ovlivnit zbytek sítě a přitahovat její nejlepší část k sobě. Proto je jakékoliv vyjádření nebo činnost vedení pouze dočasná. A k tomu i toto dočasné vedení musí být schopné k sobě lidi přitáhnout. Jakožto organizace nemůžeme být soběstační. Musíme vybudovat a udržovat síť a najít takový způsob vedení, který bude schopen pracovat uvnitř sítě, ale nezničí ji.

Musíme též vyjadřovat složitost, takovou, jaká je složitost shromažďování množství lidí spíše než mas se všemi zjevně jasnými a otevřenými problémy. Takž pokud říkáme, že překonáváme pojetí předvoje a mas, je to jako když si podáváme lék. V Janově například Černý blok vyjádřil určitou formu předvoje a pojímal všechny ostatní jako masy. Myslíme si, že pokud se chováte takovým způsobem, zničíte hnutí.

Co je zde důležité, to je koncept kulturní hegemonie. Musíme se uvnitř sítě chovat takovým způsobem, abychom osvětlili celé téma konfliktu se státem nebo s mocí. V poslední době se objevilo další stanovisko, jež je nazýváno slabým myšlením. – to znamená oddělení od moci, od systému, od každé hypotézy konfliktu. Toto byla reformistická odpověď na porážky v sedmdesátých letech. Myslíme si, že na porážky v sedmdesátých letech bychom měli najít odpověď. Tato revoluční odpověď by měla znít, že bez konfliktu není šance na jiný svět. Domníváme se, že hnutí, jež začalo Seattlem, nastolilo takovou otázku v planetárním měřítku, protože nejen zamíchalo pořadí jednotlivých témat, ale nad všechna témata umístilo téma demokracie.

Tato velká planetární změna, kterou globalizace přinesla, znamená, že jsme museli zápas uvnitř naší vlastní země obrovsky přizpůsobit – například ho rozdělit mezi náš vlastní národní stát a mezi globální systém. To, co jsme viděli v Janově, nebyla akce vojenského státu nebo italského státu s jeho 17 národními policejními složkami – my jsme je skutečně neviděli v akci. V Janově představoval italský stát jenom přívěšek globálního systému stejně jako v Goteborgu. Policie ve Švédsku obvykle nestřílí do demonstrantů s takovou samozřejmostí. Myslíme si, že policie v Janově by nikdy nemohla dělat to, co dělala, bez dovolení Blaira a Bushe. Věříme, že Bush s Blairem ukázali cestu a nadiktovali Berlusconimu, co by měl dělat. Janov je symbol toho, co se děje po celém světě. Jsou zde jisté nadnárodní struktury, které dokonce uvnitř zemí bohatého „prvního světa“ vnucují národním státům takovou politiku, kterou se odstraňují všechny ekonomické či obchodní hranice.

Je zde i tendence k odporu vůči těmto mechanizmům globálního trhu, jako jsou např. kontinentální seskupení typu EU apod. Mluvíme o třech kontinentech - o americkém s NAFTOU, o evropském a konečně o asijském kontinentu. Tento pohled na věc by měl být doveden do logického závěru. V současnosti potřebujeme pohlížet na globalizaci nikoliv jako na čistě tržní fenomén, ani jako na velký návrat imperialistických mnohonárodnostních států, ale musíme ji vidět coby novou metodu kapitalistické exploatace s globální působností. Globalizace před nás staví velký problém.

Prošli jsme fází thatcherismu, obdobím nezkroceného volného trhu a odmítnutí všech forem keynesiánství. Poté jsme se dostali do období, kdy se pro kapitál stalo nezbytným zjednat si politickou vládu a politické ovládání, protože trh bez vlády nepamatujeme. Začalo to Seattlem v roce 1999. Ti hlavní vůdcové se stali možnými aktéry této globální změny. My jsme dokonce před Janovem říkali, že toto období se chýlí Janovem ke konci, protože s vlnou těchto velkých summitů se masové hnutí zjevně zrodilo a kvůli němu se pak nemohly další summity konat. Hnutí nevzniklo v Kalkatě nebo v Kábulu, ale v Seattlu, což vedlo systém k tomu, aby se pořádně zamyslel, a to pěkně hluboko. Je cenné připomenout si na tomto místě Karla Marxe a jeho prognózu, že revoluce začne buď v Británii nebo v Americe. Tato fáze našeho hnutí spěje ke konci, protože na rozmezí let 1995 a 1996 byl opuštěn klasický liberalismus.

Do toho ovšem přišel útok na Světové obchodní centrum v New Yorku. A ten nás přenesl do kompletně nové fáze. Nikdy předtím se nemohlo stát, že by by byly USA napadeny. V této třetí fázi našeho hnutí můžeme snáze vidět, proč mocní světa potřebovali vytvořit světovou politickou vládu. V této fázi je zcela jasné, že už nabýt politické kontroly nad celým světem nepotřebují, že už nepotřebují vládu nejsilnější a nejbohatší , ale že jim už jde o takové ovládání, které bude nejospravedlnitelnější. Nyní chtějí sami sebe presentovat jako spravedlivou civilizaci, což je etická koncepce. V současnosti vyvíjejí velké úsilí vytvořit nový anti-teroristický klub, který by měl zahrnovat také Palestinu. Jde o strašlivou etickou konstrukci. A tak jde o skutečný politický útok a manévr, který právě probíhá. To vše naznačuje, že nyní jde spíše o imperiální než o klasický imperialistický přístup.

Alex Callinicos: Je zde více spojitosti s minulými obdobími, než jsi uvedl. Ano, je naprostou pravdou, že hlavní kapitalistické mocnosti politicky koordinují svoje intervence mnohem více, než kdy činily v minulosti. A stejně tak je absolutně pravda, že zde nedávno byla celá série případů, kdy určitý národní stát jednal v zájmu onoho určitého kartelu nejmocnějších kapitalistických zemí. Italská policie střílející na demonstranty v Janově jednala bezpochyby v zájmu globálního kapitalismu, a nikoliv jen jeho italského křídla.

Dále máš pravdu, že velké mocenské intervence jsou více a více ospravedlňovány apelováním na hodnoty, jako jsou spravedlnost a lidská práva. Ale myslím, že se s tím začalo již před 11. zářím. Bylo to Kosovo, kde se vedla první humanitární válka a Blair zvláště zřetelně vyjádřuje myšlenku, že ekonomická globalizace potřebuje i globalizaci politickou, kde vůdčí státy jednají ve jménu toho, co nazývají univerzálními hodnotami. On to podává tak, že v Kosovu se vedla válka za hodnoty. Nyní má být řada dalších zemí zničena opět ve jménu těchto univerzálních hodnot.

Kde já mám problém s Hardtovou a Negriho analýzou v Empire, je to, že podle mě nelze podceňovat význam národních konfliktů, které stále existují mezi vedoucími kapitalistickými mocnostmi. Tak například ty mluvíš o třech regionálních blocích. Zajímavou věcí je, že Spojené státy samy sebe vnímají coby vůdce všech těchto tří bloků – hluboce se zapojily do procesu evropské integrace a zrovna tak i do APEC (Asijsko-pacifické ekonomické fórum). To odráží fakt, že USA vidí tyto rozdílné mezinárodní instituce coby nástroje pro prosazování zájmů amerického kapitálu. Spojené státy se nerozplynuly v neosobním decentralizovaném impériu, ale stále představují největší centrum kapitalistické moci na světě. Současná krize je z tohoto pohledu zajímavá, protože naši lídři samozřejmě apelují na univerzální hodnoty - „nekonečnou spravedlnost“ a „trvalou svobodu“, ale je jasné, že jednou z hlavních věcí, které Spojené státy předpokládají, je fakt, že ať už budou vojenské operace jakékoliv, bude prosazena národní moc USA. Částečně je to proto, že USA odmítají být vázány jakýmikoliv multilaterálními strukturami. Hlavně ale musí USA po ponížení na Manhattnu a po útoku na Pentagon prosazovat svu sílu tak brutálně a nelítostně, jak jen to lze.

Toto vše ještě podtrhuje to, o čem si myslím, že je charakteristickým rysem současného kapitalismu – konflikty uvnitř kapitalistické třídy samotné a způsob, jak se různé části kapitalistické třídy stále spoléhají na moc svých vlastních národních států. Zvlášť výrazné je to v případě, odhlédneme-li od samotného západního kapitalismu a podíváme-li se na geopolitické rivality panující mezi USA, Ruskem a Čínou. Je bez diskuse, že značná část vládnoucí třídy USA pohlíží na Čínu jako na velkou potencionální ekonomickou i strategickou hrozbu a že připravuje všechny možné typy strategií, jak Čínu zkrotit a ovládnout. Dnes se nenacházíme v imperialistickém světě roku 1914 nebo 1945, ale stále se jedná o klíčový prvek klasické teorie imperialismu, kterým je rozdělení světa mezi konkurující si centra ekonomické a politické moci. Pokud jde o míru posunu za tento bod, jak Hardt a Negri tvrdí, v tom nás podle mě uvádějí v omyl.

Nyní se ještě vrátím k další důležité otázce, a sice k problému organizace a vedení. Nejsem si jist, do jaké míry používáme různá slova pro vyjádření stejné věci. Z hnutí, které se rozjelo po Seattlu, jsme se ohromně poučili. Mnoho z toho, co děláme dnes, je radikálně odlišné od způsobu práce před čtyřmi, pěti lety. Hnutí nás změnilo a každý politický proud, který se z něj nepoučil, je dnes pasé. Samozřejmě je dobře, že jste získali právo na vedení a to je něco, co však musí být získáváno neustále. Žádná organizace nebo část hnutí, která si jednoduše toto právo nárokuje nebo ho staví na zdůrazňování svých minulých výkonů, nemůže být součástí živoucího hnutí. To jsou body, v nichž spolu souhlasíme.

Luca Casarini: Já si myslím, že je pro mě důležité být lídrem, ale nedávat to najevo. Je důležité, aby tě ostatní za vůdce považovali a ne abys to říkal o sobě sám. Pro nás není důležité o tom pouze mluvit, ale také podle toho pracovat.

Diskuze o impériu a imperialismu je nesmírně zajímavá. Všechno, co jsi řekl, je podle mě pravda, ale myslím si, že to není v žádném rozporu s koncepcí impéria, neboť ta v sobě už klasický imperialismus obsahuje. Nejde sice nutně o skutečnost, ale jde o tendenci. Díky tomu lze pochopit, že už nic není samozřejmé, např. že bylo nemožné předpovědět, že by po WTC mohla přijít keynesiánská reakce. Stejně jako nebylo před bombardováním Afghanistánu zřejmé, že nejprve vznikne mezinárodní antiteroristický klub. Díky této debatě lze lépe porozumět tomu, že kapitalistická revoluce se stále řítí vpřed a my s ní musíme držet krok.

A nyní k problému každodenní politické činnosti. Shledali jsme, že je velmi příhodné mluvit o impériu, když je řeč o globalizaci, neboť ti lidé, co stojí na pozici klasické analýzy amerického imperialismu, jsou titíž, kteří věří v předvoj a v masy. Zároveň jsou to ti, co považují antikapitalistická hnutí za hnutí reformistická. Proto je pro nás velmi užitečné zavádět novou kategorizaci.

Rovněž tak potřebujeme ukázat, že ve všech procesech, o nichž zde mluvíme, existují obrovské rozpory. Nejde nám o to najít jen univerzální myšlenku hnutí, ale také univerzální myšlenku systému. Potřebujeme například jít za představu prvního, druhého a třetího světa, neboť tyto pojmy se nám budou velmi hodit při debatě o problému permanentní globální války, což je další důležitý bod v celé diskusi kolem globalizace. V dnešním rozvíjejícím se hnutí neproběhla zatím žádná diskuse o válce – mluví se o trhu, politické vládě trhu, o peněžním hospodaření a penězích vůbec, ale nedostalo se ani na základní diskusi o armádě.

Jiným bodem rozpravy je pak tato otázka permanentní globální války. Všechny ty procesy, o nichž byla řeč, by nemohly být propojeny nebýt války. V této věci je důležité odkázat na zapatistického vůdce Marcose, když mluvil o čtvrté válce, což je válka nízké intenzity coby permanentní podmínka války. Toto teoretizování se nám velmi hodilo k posouzení toho, jak rozumět současnému posunu k válce a jak jednat s otázkou míru - mění se totiž sama koncepce míru. Protože pokud máme permanentní globální válku, pokud již mír neznamená absenci války, pak je třeba téma míru kompletně přepracovat. Opravdu mě velmi zajímá, co o tom soudíš z hlediska vedení války nízké intenzity.

Alex Callinicos: Bez ohledu na to, jestli ještě akceptujeme rozdělení na první, druhý a třetí svět, je jistě pravda, že v období míru po roce 1989 byl sice mezi bohatými zeměmi skutečně mír, zato ve velké části zbytku světa probíhaly děsivé války. Za všechny lze zmínit příklad Demokratické republiky Kongo, kde se v podstatě vedla válka o nerostné zdroje, o obrovské bohatství této země, v níž od roku 1998 zemřelo na 2,5 milionu lidí. Za ně jsme ale nikdy nestáli ani tři minuty ticha. Pochopitelně to, co se stalo na Manhattnu, bylo velice kruté, nicméně zůstává tu silný pocit, že to byl vlastně okamžik, kdy války ve zbytku světa nečekaně zasáhly samé srdce systému. Samozřejmě vládnoucí třída USA to musí vrátit zase zpět, kam to patří, a tak k skutečnému ohrožení jádra systému nedochází.

Proto je myšlenka, že dnes žijeme ve světě míru, přímo oplzlá. To nastoluje velmi důležité otázky o vztahu mezi všemi těmito válkami a samotnou strukturou systému. Jde o velmi důležitý test hnutí proti kapitalistické globalizaci, protože Seattle přišlo po Kosovské válce a hnutí ve svých začátcích nemuselo zaujímat žádnou pozici k válce a k imperiální moci. Dnes je skutečným testem, zda hnutí pochopí, že k tomu, aby bylo efektivní jakožto antikapitalistické hnutí, musí být také antiimperialistickým hnutím. Myslím si, že dnes jsou signály o tom, že se tak děje, velmi pozitivní. Kdyby se to bylo stalo bezprostředně po Seattlu, neumím si ani představit, co by se bylo přihodilo. Díky hromadící se zkušenosti a zejména díky zkušenostem z Goteborgu a Janova se lidé mohli dobře přesvědčit, že kapitalismus není opravdu jenom o penězích, ale že se taky dokáže ohánět puškou. A tak si myslím, že se dá očekávat, že když odpovíme správně na tuto krizi, že se hnutí může stát silnějším, a to nejenom číselně, ale i hlubším politickým rozhledem.

Socialist Review, číslo 258, prosinec 2001
(server Socialist Review aktuálně nabízí čísla od roku 2002 dále, originální text lze však najít např. ZDE);
překlad je převzat ze stránek Socialistické Solidarity s opravou drobných, mnohdy interpunkčních chyb, vzniklých při rychlém překladu, a je doplněn několika našimi poznámkami, M.N.


SDS doporučuje:

  • Alex Callinicos - Marx: trefa a mýtus - 1999
  • Alex Callinicos - Antonio Negri v historické perspektivě - 2001


  • [Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

    Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 5 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

    zelené návěští   Novinky zelený nadpis
    16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
    Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

    16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
    Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

    16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
    V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

    09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
    Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

    červené návěští   Anketa červený nadpis
    V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

    V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
    226 (226 hl.)
    Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
    226 (226 hl.)
    Konečně někdo uvaľující lidsky.
    169 (169 hl.)
    A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
    164 (164 hl.)
    Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
    145 (145 hl.)
    Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
    173 (173 hl.)
    Prohnilý humanismus !!
    136 (136 hl.)

    Celkem hlasovalo: 1239


    zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


    na nových stránkách

    Rozšířené vyhledávání
    Tématické skupiny
    Seznam autorů


    Google

    web
    sds.cz
    blisty.cz
    bbc.co.uk

    zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
    [15.05.2018 19:15:23]
    josef mikovec
    Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

    [15.05.2018 18:54:53]
    josef mikovec
    Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

    [21.03.2018 17:10:12]
    n
    Snad se něco doví,!

    [19.11.2016 10:28:45]
    l&s
    Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

    [27.02.2016 10:01:56]
    l&s
    Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

    [28.10.2015 09:08:14]
    -ik
    Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

    [04.09.2015 14:20:12]
    n
    Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

    [13.08.2015 13:11:01]
    n
    SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

    [13.08.2015 01:44:03]
    -ik
    Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

    [08.06.2015 21:05:37]
    -ik
    "význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

    [25.05.2015 14:58:27]
    n
    Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

    [25.05.2015 08:21:23]
    l&s
    "Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

    [13.05.2015 09:45:10]
    Milan Neubert
    -iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

    [10.05.2015 23:25:51]
    -ik
    Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

    [06.05.2015 10:38:48]
    n
    Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


    Teze programu SDS
    Teze programu SDS

    Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.