Autor zjevně věří tomu, co říká : ale jeho představa, že určité spontánní procesy lze dlouhodoběji řídit, je silně naivní.
Pokud spočívá hodnota v tom, čím Pražské jaro sympatie skutečně budilo /svoboda projevu/, nebylo možno je zachránit tím, že právě toto zruším - a dobrovolně si náhubek nikdo nedá. To, že jsou některé názory příliš radikální nic nemění na tom, že není možné těmto lidem neposkytnout to právo, které mají ti, co jsou více umírnění.
Myslím, že Sověti a spol. by sem vpadli tak jako tak. Protože ty procesy zde by vedly prostě k čím dál uvolněnějšímu modelu - zpočátku třeba jen před Únor do třetí pokvětnové republiky, ale pak by se začalo v novinách objevovat : "Proč (například) nemohu zaměstnávat víc jak 50 lidí, když ke mně nastoupí dobrovolně a jím zaplatím víc, než národní podnik ? Není to proti svobodě ?" atd. atd. atd. atd.
A neustále by se takové a podobné otázky vracely jako podebraný vřed ... až by praskl, pak další omezení, další a ještě další ...

Proto si taky myslím, že socialismus vznikne až tenkrát, když vlastně nebude nutno určité formy držet uměle a ty nové spravedlivější nastoupí zároveň jako obecná samozřejmost a přirozenost - něco na způsob příběhu pana Peela, o kterém se zmiňuje Marx, že tento gentleman přivezl do USA stroje a lidi, ale k nějakému vykořisťování se už nedostal, protože lidi si ve volných končinách on the frontiérs našli živobytí jako settleří, scouti, lovci nebo jiné - však proto byla taky typická americká mzda mnohem vyšší než anglická i v době, kdy USA byli ještě hospodářsky mnohem slabší

Řekl bych, že jde o dvě různé věci. První je stabilita socialistického systému (ať už nahlíženého jako SEF nebo jinak). Tam samozřejmě souhlasím s tím, že nejprve musí být splněny určité podmínky, které onu stabilitu bez nutnosti zavést ostnaté dráty a črezvyčajnyje soudy zajistí. Jen bych rád připomněl, astreame, že v nehomogenní společnosti, stejně jako v nehomogenním materiálu dochází v blízkosti fázového přechodu (revoluce) v důsledku fluktuací k místním dočasným přechodům do nového stavu. V důsledku interakce s okolím pak trvá tato nová fáze jen chvíli. Proto si myslím, že výrok "socialismus vznikne až tenkrát ..." je třeba oslabit přidáním přívlastku "stabilní". Nevznikalo ostatně něco podobného i na konci feudalismu?

Druhá věc jsou konkrétní podmínky roku 1968. Tam se možná názorově lišíme. Mně se to, co autor říká, naivní nezdá:
1)
"reformátorům ... šlo ...o kvalitativní politické a ekonomické systémové proměny... zrušení totalitní povahy politické moci"
2)
"Československo je ... nedílnou a nevystupitelnou (!) součástí „superstruktury“."
z toho plynoucí
3)
"neplná pluralita" + "procesuálnost vývoje a jeho nedovršitelnost"

Pro mne z toho plyne - reformátoři věděli, že nemohou dosáhnout nějakého ideálu, ale pouze mysleli, že se jim podaří skutečná likvidace stalinismu, v zásadě návrat do roku 1948.

No a jsme u toho : v časovém pásmu kolem předělu mezi formacemi si skutečně dovedu představit umělé násilné zásahy i diktaturu.
Ale když něco pretenduje na skutečnou společensko
ekonomickou formaci, tak přece není možné, aby to taková soustava potřebovala ještě za 40 let a sesypala se, když ji to umělé brnění bylo odebráno.
Já samozřejmě vím, že zdaleka vše nebylo spontánní v roce 1989 - dějiny dělají konkrétní lidé sledující své konkrétní zájmy jak kdysi řekl (tak nebo podobně) starý trevírský vousáč. Ale komunistický ortodox nedovede vysvětlit, proč tedy uspělo spiknutí, když to bylo spiknutí - já si prostě nedovedu představit jak stadhouer (místodržící, ale v podstatě"prezident") Spojených nizozemských provincií van Oranje Mořic je nahrazen někým, kdo pak zavádí nevolnictví a to ani v případě, kdyby třicetiletá válka v roce 1648 neskončila remizou mezi blokem států reformní a blokem států obecné církve, ale porážkou protestantů nebo aspoň jen Spojených provincií.

Ostatně Napoleon prohrál a ekonomicky co ?
A jak přitlačil Ludvíkův nástupce Karel "feudálně" na pilu, přišla červencová revoluce a nástupce orleánského jakobína Filipa /vévoda z Orleánu hlasoval za Velké revoluce jako poslanec revolučního Národního konventu vesměs s Montagnardy/ se stal kapitalistickým králem

Ten starý trevírský vousáč by určitě odmítal asistovat u předčasného porodu. Ale kdyby už bylo po něm, možná by dělal, co by bylo v jeho silách, aby takový život udržel, čert ví.

Rozhodně bude zajímavé připomenout si 15 let staré Wallersteinovy myšlenky o "marxismu-leninismu" (to be published :-))))

Pokud Heym ve svém Siegfriedovi Lenzovi popisuje zmíněného trevírského vousáče z věrohodných historických podkladů, tak scéna návštěvy obou vousáčů v revoluční ale nebojovné baště Bádensku roku 1849 odpovídá na Vaší druhou větu pozitivně.

Tamějším revolučním předákům říká Marx na společném obědě něco v tomto smyslu : "Pokud nebudete dělat nic jako teď nic neděláte, tak jste URČITĚ poraženi. Pokud začnete revoluční expanzi, vyhlásíte sjednocené Německo a vezmete frankfurtský parlament pod ochranu svých vojsk, tak jste jenom MOŽNÁ poraženi ..."

Komunisty v 68. roce zachranila neexistujici pravice. Nebyl nikdo kdo by bolseviky povesil.

Pán Vanek, naozaj. Nejvyšší dobro, které pravice má pro společnost, jsou vždy nakonec kriminály a šibenice. (I když, jak píšete jinde, ten hakenkrajc na začátku nebyl symbol násilí ... - nakonec na něj vždycky dojde, přinejmenším ve verbální podobě.) O to cennější je takové otevřené přiznání.