Hezký dialog, chtělo by to také zavést podobný dialog u další části levicového segmentu, který výkonostně velmi pokulhává, to jest SDS. Co třeba téma: Je SDS schopna zmodernizovat sama sebe a oslovit nějaké voliče?

Můžete-li poradit či pomoci, sem s tím.
Ale, při vší úctě, to jak se zmodernizuje KSČM, je nejméně o jeden řád důležitější. (Ovšem, podaří-li se to, co navrhujete - a s čím případně poradíte - SDS, třeba už to ani u KSČM nebude potřeba ...)

Je to celkem jednoduché, když je nějaký produkt na trhu neprodejný je třeba jej přejmenovat a inovovat. Co třeba místo Strana demokratického socialismu (na socialismus lidé prostě příliš neslyší) takové Hnutí Ernesta Guevary, nebo krotčeji Strana levice?

My toho zatím tolik neprodáváme. Zkuste poradit těm, kteří prodávají, třeba KSČM.

KSČM je stále důvěryhodná značka, která nabízí dobré až výborné politické produkty. To, že před minulými volbami začala trochu oranžovět a ztratila, odpracuje podle politologů již do případných předčasných voleb a získá zpět důvěrů části nevěrných voličů. Navíc může čerpat podporu mezi obrovským počtem nevoličů.
SDS naopak skutečně mnoho lidí neoslovuje a v levicovém politickém segmentu je opravdu Nemocným mužem v Holečkově. Když s tím nechcete nic dělat, tak s tím nic nedělejte - komu není rady, tomu není pomoci, ale alespoň svým koupeným antikomunismem a europeismem neotravujte svěží vzduch v české kotlině a nešiřte svou dětskou nemoc levičáctví a paralyzující nemohoucnost mezi zdravým zbytkem populace.

Milý pane mnoha jmen (a tudíž beze jména):
1. Já si za svými názory stojím, proto se pod ně podepisuji. A co vy?
2. Je-li podle Vás problémem slovo socialismus, není to s komunismem ještě horší?
3. Právě to, že - jak říkáte - otravujeme "svěží vzduch" naznačuje, že (snad kupodivu) někoho oslovujeme. Alespoň tím, že klademe poněkud provokující otázky.
4. Jestliže, jak říkáte, nikoho neoslovujeme, jak můžeme "šířit paralyzující nemohoucnost"?

Jeden pán mě zde poučil, že není důležité KDO něco říká, ale CO říká. Vystupoval také pod nějakou značkou a DNA jste po něm nechtěl. Proč náhle ta selektivní změna komunikačního stylu? Měříte všem stejným metrem? Asi ne, ale dále:
ad 2) Není
ad 3) Otravovaní nikoho moc neoslovuje, viz vaše volební výsledky a neschopnost zformulovat volební program
ad 4) Vám hlasy nikdo nedává, levici hlasy nerostou a počet nevoličů naopak roste, takže to je výsledek vašeho snažení - paralyzující nemohoucnost. Možná vám o to i jde, jinak byste strategii dávno změnili. Českému národu bohužel jen škodíte, ale co člověk neudělá pro pár euro, že? Pěknou analýzu celé SEL, jejímž je SDS plnoprávným členem, udělala níže Lisa. Polemizujte si chvíli s ní, jste-li toho schopen. Je podepsaná
:-)))

Takže znovu a prosím, abyste KONEČNĚ začal číst příspěvky, na které tzv. odpovídáte.

Ad 1) Vůbec mne vaše totožnost nezajímá (tím méně DNA, nehodlám s Vámi mít dítě). Ostatně, kdyby mne zajímala, asi bych ji dokázal přinejmenším odhadnou.
Jde mi o tohle: jestliže se pod své názory bojíte (?) nebo stydíte (?) podepsat, stojí ty názory za něco? A nevytahujte na mne, co psal jeden pán, ptám se Vás na Vᚠnázor.
Zvláště odporní mi vždycky byli URÁŽLIVÍ ANONYMOVÉ (předlistopadová doba jim "seděla", to se dokonce anonymní dopisy musely prošetřovat, a toto prošetřování zabíralo slušné procento pracovní kapacity stranických orgánů.) Podívejte se z tohoto hlediska na pár svých posledních příspěvků.

Ad 2) Proč není? Snažte se také trochu argumentovat (k věci, umíte-li to).

ad 3 a 4) Prosím vyberte si - buď nám vyčítáte, že máme nulový vliv, a nebo nám vyčítáte nějaký vliv na politckou náladu v ČR. Jedno vylučuje druhé.

Pokud jde o Vaše urážlivá tvrzení o tom, "co se neudělá pro pár euro", dovoluji si Vás upozornit, že ani SDS, ani já nebo kdokoliv jiný v SDS ze SEL žádná euro nedostáváme, naopak nás spíše naše práce v orgánech SEL stojí naše vlastní peníze (za cestování atd.) Peníze "na diety" a na "repre" mají jiné, větší strany (a nejsou to tak docela jejich peníze, jdou také z mých daní). Možná dokonce něco z těch peněz dostáváte i Vy, není-liž pravda?

S analýzou "komunistické iniciativy" těžko můžu polemizovat, když tyto názory na naše stránky dává nějaký přičinlilvý soudruh, který se bohužel zapomíná podepisovat. Není tedy polemizovat s kým. (Do prázdna se polemizovat nedá, nebaví mne odpovídat "štěpánovi", aby mi příště odpovídal nejen někdo jiný, např. "bedřich", ale zejména NA NĚCO JINÉHO.)

Začněte už konečně číst Vy: Strana Evropské levice akceptovala již strukturálně Evropskou unii. EU je ale jen imperialistický svazek, nic jiného. Není žádným nástrojem úspěšného proletářského a socialistického internacionalismu, v žádném případě není výsledkem mezinárodní spolupráce komunistů a komunistek. Není koneckonců ani žádným nástrojem mezinárodní mírové politiky. A neexistuje možnost EU v takovýto nástroj socialistického a komunistického hnutí proměnit, nebo my přeci na žádné čáry nevěříme. Socialismu nebude dosaženo touto nebo onou transformací kapitalismu a imperialismu, nýbrž revolucemi.

strukturální akceptace EU je co ? Pokud myslíte, že SEL chce pracovat s institucemi EU, pak na tom přeci není nic špatného. Copak národní parlament či krajské zastupitelstvo je oproti evropskému parlamentu jiný ? A přesto neútočíte na účast politické levice v nich.
Copak budu odmítat každou institutci kterou nezaložili komunisté ? Tahle eurofobie je opravdu iracionální a slušela by spíše heiderovců a ne levici, protože internacionální vlastně není. EU je třeba z,ěnit a také je fakt že má své limitx, ale sabotovat ji (a to i v exekutivní rovině) je jednoznačně scestné.
Chápu že před nadcházejícím sjezdem SEL v Praze si asi dají na webu SDS dostaveníčku všichni ti co nechtějí aby tato iniciativa sílila. Ale jde o snahy opravdu destruktivní a ne konstruktivní. Mnohdy pouze nahrávající evropským konkurentům. Žádnou revoluci si takhle nepřiblížíte a už to vaše MY znamená cokoliv..

Souhlasím s tím, jak reagoval Egon. Nadto bych chtěl připomenout ještě následující:

1) Z Vaší negativní reakce vyplývá, že jste absolutně opustil půdu marxistické dialektiky, pokud proces evropské integrace chápete a vykládáte takto zjednodušeně. Já nepopírám, že se Vaše pozice opírá o reálné aspekty, ale ztotožnit realitu jen s jednou částí, s jedním určitým výsekem reality je nepřípustnou, zavádějící redukcí, která je dobrá jen jako propaganda.

2) Mělo by Vás samotného trochu zarazit, že si osobujete právo mluvit za všechny komunisty. Možná by stálo zato seznámit se se sociologickým průzkumem členů a funkcionářů KSČM. Možná Vás překvapí názorová rozprostraněnost, kterou se strana vyznačuje, a že Vaše názory nepatří k většinovým postojům v ní.

Pane Pehe! Dovolte mi otázku. Je nutné trvat na tzv. společenském vlastnictví výr. prostředků nebo by i "radikální" levice měla podpořit i soukromé podnikání, jakožto výraz snahy, iniciativy, vynalézavosti coby řekl bych kladných jevů ve společnosti? Tvrdím, že právě chybná praxe v tomto oboru za bolš. byla jednou z hlavních příčin pádu tzv. socialismu.

Radikální levice včetně KSČM se poučila z chyb minulosti. Plně uznává, že společenské vlastnictví výrobních prostředků má více legitimních forem - např. neziskové, družstevní, zaměstnanecké, obecní i státní. Plně uznává a podporuje osobní podnikatelskou iniciativu. O tom vůbec není sporu. Chybná praxe zřejmě byla jednou z příčin ukončení prvního vědeckého pokusu o sociálně spravedlivější splečnost. Ale těch příčin, jak už to u komplexních společenských procesů bývá, bylo zřejmě více. Negativní roli sehrály zejména byrokratické kliky. S jasnozřivou vizí marxistického myslitele předpověděl návrat východní Evropy ke kapitalismu i Ernesto Guevara. Stačilo mu pár návštěv... Ostatně Lenin konstatoval, že socialismus, jakožto přechod ke komunismu není stabilní systém, spíše jde o proces revolucí a kontrarevolucí. My jsme dnes evidentně v té druhé fázi. Nebo ne? Nálada obyvatelstva 1A?

Pane Josef, děkuji za reakci. Asi jsem se špatně vyjádřil, mám na mysli i velké soukromé firmy, i takové, jako byl Baa. Řekl bych, že je lepší je vhodně regulovat např dobrým zákoníkem práce, než je dusit. Vždy v mnohých západoevropských firmách mají pracovníci lepší prac. podm. než v robotárnách v Číně, která sama sebe zove socialistickou. Asi je něco jiného bankovní ústav, který jen společnost dře o peníze a zřejmě mu chybí kokurent např v podobě státní komerč. banky, nebo realit. kanceláře, které asi brzy skoupí celou planetu, než produkční firma, která v podmínkách skutečného a ne jen deklarovaného konkurenčního prostředí se má co ohánět. Myslím, že pokud by "radikální" levice podpořila snaživost člověka- a byl by to asi zároveň projev úcty ke svobodě osobnosti - Mohlo by se to projevit po zásluze i na přílivu mladších a otevřenějších jedinců.
Dalším projevem schopnosti kladné změny v ksčm by bylo hledání otevřenější formy organizace s využitím přímé demokracie uvnitř ksčm. Hledat cestu, jak uvést v platnost činitele působící směrem pro obec a potlačit právě ty byrokratické kliky Vámi též zmiňované.

Čína prožila strašlivé věci od militaristických Japonců i západoevropských kolonialistů, zvěrstva a opiové války určitě nemusím připomínat... Přesto se této zemi daří snižovat počet chudých obyvatel tempem, které došlo uznání i v OSN. Navíc čínské vláda na svou režii odčerpává z ekonomiky trojnásobně méně, než např. rozmařilá vláda francouzská. Zdůrazňuji na svou režži - spotřebu, nikoliv na sociální transfery. V Číně jsem byl a většinou tam svoji vládu respektují, někteří ji mají dokonce rádi, což jsem v ČR zatím nezaznamenal.
Co se týká velkých podniků, kolik lidí v ČR ví, že existují Evropské rady zaměstnanců? Kolik odborářů v nich pracuje?

Nevěřím, že by p. Pehe takto mluvil. Takto mluví někdo, kdo onemocněl právě zmíněnou nemocí. Doporučuji shromáždit všechny dostupné zdroje informací o této pro levici zhoubné nemoci a přidat zdravý selský rozum a popřemýšlet, jinak se z toho drahý pane nedostanete. Je to nákaza, jež se projevuje pocitem velké důležitosti vlastní osoby či strany takto postižené. Takováto strana má pak dojem, že jí musí skládat účty celá lidská společnost, zatímco ve skutečnosti je tomu právě naopak. Strany musí skládat účty lidské společnosti. Toto onemocnění zaznamenal již p. K. Čapek, viz jeho esej "Proč nejsem komunistou". Mám podezření, že podobné problémy postihují i jiné než kom. strany. Lidská společnost potřebuje vést k radostné činorodosti a ne k organizovanému záští. A na domácím nebo na evropském hřišti.
Bohužel Vaše poznámka na adr. sds asi nepostrádá špetky oprávněnosti. Spíše by však potřebovala pomocnou ruku a ne jen drtit. Je potřeba, aby vyrostla ve zdravého mladého muže, který nebude zaslepen sám sebou a bude umět přiložit ruku k dílu ve prospěch obce i bez nároku na tučné soc. zabezp. své vlastní osoby.
A co v radiu Haló, jak tam se perou s dětskou nemocí?

Proč vymýšlet UŽ vymyšlené ?
Návrat k názvu Strana demokratické levice.
Není nic jednoduššího.
Název je už zažitým terminem technikem stejně jako když se řekne sociální demokracie ...

SDL, proč ne? Ale viděli jsme, co dělala na Slovensku a jak dopadla. Ostatně se rekrutovala z podobných tzv. osobností.

To s tou SDL na Slovensku může být pravda, ale zobecňovat to nemá smysl. Stejně tak dobré by bylo povědět, že název KS je kontraproduktivní, když KS dělaly po 70 let strašlivé chyby a zločiny a nakonec si jen uvnitř sebe vyprodukovaly svým přístupem kontrarevoluční živly.

Podobný dialog by je potřebný též v případě čssd. Po 8 letech vlády se mi jeví spíš rovnocenný straně ods. Skoro všechny odeesácké aktivity, za které je ods kritizována se strany levice byly započaty za "soc" vlády čssd.

Hezká otázka, chtělo by to také uvést podrobný popis, jak by vypadala SDS po tzv. modernizaci, čím se musí vyznačovat modernizovaná strana - např. sds, ksč, čssd.
Teď je to dosti módní.

módnost nechme stranou... to je jen konjunturalismus. Také nevím jak SDS, ale otázka směřuje i k vymezení modernity obecně. Pokud by šlo jen o vztah k měnícím se podmínkám, šlo by vlastně o adaptaci. Takový stalinismus se adaptoval na neostalinismus - například.
Pokud dochází k přeměně podstatných prvků - jako např. při vzniku KSČM z KSČ, jednás e o transformaci. Nyní jde z hlediska dynamiky stranického systému o jaký typ modenrizace ?modernizace ?
Jde o přeměnu klasické moderny po peripetiích postmoderny v určitou novou modernu post indistriálního a informačního věku ?

Myslel jsem to spíše zúženěji, vlastně jen co by se týkalo tzv. levic stran sds, ksčm, čssd a ev. levic. radikálů, pokud se tak kdo cítí. Jak vykládají veřejnosti "moderní levicovost" a a to zkusí bez přívlastků jako "autentická a radikální" a pod. Využiji teď také příležitosti, abych se zeptal, co je to "klub levic. sociologů a psychologů", nebo tak nějak jsem to kdesi viděl. Podobnou stránku jsem zatím nenašel. Třeba nám ti levicoví sociol. vysvětlí, proč má levice potíže s elektorátem. (moc hezké slovo)

zajímavé by bylo hodnocení toho, jak na výzvu k nové modernitě (modernizaci) reagují jak komunisté tak sociální demokraté. Vynechávám teď stereotypy sociální základny obou směrů a cílím na jejich teoretická východiska.
Rok 1989 a vítězství v studené válce bylo přičítáno spíš politické pravici. Mnozí tehdy přitom tvrdili, že v krizi není jen původní bolševický koncept, ale i koncept reformní aplikovna zejm. v západní Evropě.
V rozhovoru SH a JD je vzpomínán rozkol na levici. Ten byl dán historickým rozchodem v původní sociální demokracii. Marx-leninské pravověří hlásalo svůj monopol na pravdu i za krvavou cenu represí, socialisté ze západu se zase smiřovali s logikou kapitalismu bez ohledu an to, co působil zejména mimo okruh wellfare state.
Autoritativnost oficiálního, sovětského marxismu radikální levici nepochybně poškodila. I radikální levice musí být otevřená změnám. Netrpí ale i syndromem neoprávněného vyvyšování i sociálně demokratická cesta k moderně ?
Analytik ČSSD O Novotný vytýká teoretikům v KSČM (zejména dvojici Heller, Formánek) normativnost jejich vizí. Samosprávný socialismus jistě nemůže být koncipován v úzce hegeliánské logice objektivního ducha dějin. Cesta od abstrakce ke konkrétnímu projektu by mohla zopakovat pád od socialismu ktotalitě jako v řešení stalinistickém.
Proč ale do koše háže invenci, která je u takto orientovaných teoretiků jistě přítomna ? Proč by měla být jedinou správnou cestou post marxistická reflexe hfilosofů frankfurtské školy a normou emancipace praxe levicových liberálů věřící v Blairovu cestu ?

Vážená(ý) paní(e) E.T.! Jsem rád, že umíte lépe vyjádřit myšlenky než já:
"I radikální levice musí být otevřená změnám." - - "Netrpí ale i syndromem neoprávněného vyvyšování i sociálně demokratická cesta k moderně ?" - -
"Cesta od abstrakce ke konkrétnímu projektu by mohla zopakovat pád od socialismu k totalitě, jako v řešení stalinistickém."
Zkusím stvořit ještě nějaké otázky a Vy mi pak pomůžete je upřesnit: Může si strana, která neumí přijmouti změnu v názorech, ale hlavně v konkrétních postojích dát přízvisko "moderní"? Může vůbec strana špatně spolupracující s ostatními levicovými živly se nazývati "moderně levicová"? Na to, zda si může plést autentičnost ev. radikálnost s křečovitostí, se ani neptám.
A ještě něco. Proč teoretici ksčm nechtí se jinak postavit k myšlence, že by ev. socialismus přijal za možné podporovat i soukromé výrobní firmy a podporu podnikání vůbec? Vždy na podnikavost se můžeme dívati i tak, že je vyjádřením snahy a vůle po něčem lepším a také nějakým způsobem vyjádřením svobody člověka. často v této souvislosti se vyskytují námitky o zlých projevech podnikatelů, ale ty se asi dají vhodnými zákonnými opatřeními regulovat. Myslím, že společnost nebude moderní bez prosazování toho lepšího, co jest v lidech - svobody, tvoření, radosti.

Proč by měla jakákoliv levicová strana podporovat z peněz občanů vykořisovaní člověka člověkem? Od toho ab ytento morálně patologický systém udržovaly a podporovaly jsou tady pravičácké partaje, Nepopletl jste si to trochu - iku- ???

Rozumím pojmu podnikání jakožto schopnost u dělat z něčeho nepotřebného, něco pro člověka užitečného. To považuji za jev kladný. Vykořisování je jiná kapitola. Např. když nějaký úředník sedí na židli v kanclu a bere výplatu, ale tu práci za peníze, které dostává, neodvede. Mnohé příklady tohoto jevu byly v dobách minulých, kdy tzv. soc. dělník pracoval na 3 směny plus přesčasy a jeho mzda byla podprůměrná. Jeho výrobky bohužel mnohdy končily ve šrotu. V dnešní době je příkladem vykořisování stav, kdy úředníci min. dopravy a magistrátu si každý měsíc vyzvednou peníze - říkají tomu mzda, ale výsledky jejich přítomnosti v úředě jsou sice km dálnic, zato však ucpaná města a rozbité místní komunikace. Nemám sic v ruce konkr. čísla, ale vidím rozdíly v průběhu např. stavby soukromé a stavby ze státních prostředků. Souhlasím s Vámi, že vykořisování je jev reakční.
Tvrdím, že nevidět tyto skutečnosti, je lhaním do vlastní kapsy.

No to přeci nikdo nepopírá, že byrokracie buržoazního státu je neefektivní a zkorumpovaná. Vždy se většinou rekrutuje z antikomunistických komunistů a těch, kdo vyhovují jejich řídícím orgánům - politkům a tajným službám. Slušné lidi eliminují ze svých struktur, to je evidentní každý den. Co od nich jiného očekáváte než plýtvání prostředky a trýznění oponwentů?

Téměř každý den nám vysvětlují buržoazní strany, instituce a média, že bychom měli vnímat věci v "evropských dimenzích", nikoliv v národních. My bychom se tímto pokynem chtěli řídit. Několik politických stran, tvořících tzv. Stranu Evropské levice, vyhlásilo slogan: "Ano, my chceme změnit Evropu!". My z rakouské Komunistické iniciativy jsme schopní něco takového ocenit a můžeme takovýto slogan a takový cíl vědomě podpořit. Nicméně na základě tohoto sloganu vyvstávají přinejmenším dvě nanejvýš důležité otázky, které se této "změny" týkají, pokaždé, když připustíme, že má jít o změnu radikální. Tyto dvě otázky zní: „Jak o změnu usilovat?“ a „Čeho má být přesně dosaženo?“.

Za další, co to v konečné fázi znamená, radikálně změnit Evropu? Od Strany Evropské levice jsme zaslechli několik pár klíčových závěrů, i několik cílů tohoto hnutí např. týkajících se alternativní bezpečnostní politiky pro Evropu, založených na odzbrojení, odmilitarizování, respektování mezinárodních právních norem a jasné opozici vůči atomovým zbraním, týkajících se dále jiného ekonomického modelu Evropy, ve smyslu "sociální Evropy" namísto tržního radikalismu a neoliberální politiky, nebo týkajících se též cíle radikální a participační demokracie...

Tyto cíle jsou čestné, ale také obtížné úkoly. Chtěli bychom se zeptat: Který druh militarismu má být zastaven, aniž by byl přitom překonán imperialismus jakožto světový systém? Jak má být pozměněna neoliberální politika, která reprezentuje zájmy mezinárodního monopolního kapitalismu, aniž by byla přitom společně poražena moc monopolů? Jak má být změněna současná parlamentní "demokracie", představující nejvyšší formu kapitalistické třídní diktatury buržoazie, aniž by byla přitom uchopena moc proti vůli a odporu vládnoucích tříd? K tomuto Strana Evropské levice našla sotva konkrétní odpovědi Přesto se snaží ubírat uvedenými směry. My takovéto koncepty popisujeme jako idealistické. Idealismus v politické filozofii a idealistické koncepty se vyznačují především tou skutečností, že mají jen velice málo společného s materiálními okolnostmi skutečného dění a proto nemohou být ani zrealizovány.
Pány Bertinottim, Biskym a jinými je organizována Strana Evropské levice, převážně pro idealisty. Je evidentní, že představy vedení Strany Evropské levice jsou neslučitelné s vědeckým socialismem a s marxismem-leninismem vůbec. Socialismus se nemůže stát výsledkem možných sociálních a demokratických reforem Evropské unie. Socialismus je přesným opakem Evropské unie, znamená zrealizování skutečné demokracie, stále trvajícího mír a opravdově sociálně spravedlivé společnosti pro většinu lidstva. Pokud přijmeme koncept Strany Evropské levice, pak bude zjevně nutné postavit socialismus na hlavu.
Nech problematické představy Strany Evropské levice ilustrují dvě věci:
Na jedné straně chce Strana Evropské levice, jak se zdá, nalézt opět novou "třetí cestu" mezi kapitalismem a socialismem, stojícím na bázi revolučního třídního boje. Pan Baier z tzv. Komunistické strany Rakouska zapomněl zjevně na historickou skutečnost, na jednu opravdu velmi trpkou pravdu, že právě v Rakousku se již projevila nedostatečnost sociálně-demokratického "austromarxismu", tedy ji

jiné tzv. "třetí cesty", která vedla k ojedinělé porážce rakouského dělnického hnutí a ke krvavé fašistické diktatuře. Sám otec „austromarxismu“ Otto Bauer nakonec k této tezi přistupoval sebekritickým způsobem, avšak Baier tuto kritiku nehodlá přijmout.
Jiný příklad. Italští komunisté z Rifondazione stejně jako komunisté z francouzské strany by měli mít velmi dobré zkušenosti, týkající se definitivního ztroskotání tzv. "eurokomunismu", dalšího konceptu údajné "třetí cesty". Být úspěšní v parlamentních volbách a účastnit se vlády, prostě jen tak trochu upravovat kapitalismus společně s nepřáteli socialismu, nic od základů a trvale nezmění. Výsledkem těchto falešných konceptů jsou jen nové agrese a represe dnešního imperialismu. Všechny tyto "třetí cesty" nenapomáhají cestě k socialismu, nýbrž pouze jen udržují kapitalismus při životě.
Na druhé straně tzv. Strana Evropské levice akceptovala již strukturálně Evropskou unii. EU je ale jen imperialistický svazek, nic jiného. Není žádným nástrojem úspěšného proletářského a socialistického internacionalismu, v žádném případě není výsledkem mezinárodní spolupráce komunistů a komunistek. Není koneckonců ani žádným nástrojem mezinárodní mírové politiky. A neexistuje možnost EU v takovýto nástroj socialistického a komunistického hnutí proměnit, nebo my přeci na žádné čáry nevěříme. Socialismu nebude dosaženo touto nebo onou transformací kapitalismu a imperialismu, nýbrž revolucemi.

Chceme li ubránit vědecký socialismus vůči všem utopistickým, idealistickým a surrealistickým deformacím, pak to znamená bránit Marxe, Engelse a Lenina proti Bertinottimu, Biskymu a jejich přátelům. Znamená to, bránit revoluční internacionalistický komunismus proti Straně Evropské levice.
Lenin řekl, že Spojené státy evropské mohou být za kapitalistických podmínek buď reakční či nemožné. Všechny prokapitalistické strany, jak konzervativní a liberální, tak i sociálně-demokratické podporují tuto reakční evropskou ideu a současnou evropskou realitu.
Strana Evropské levice se rozhodla pro nemožnou cestu. My se musíme oproti tomu zasadit za socialistickou budoucnost nikoliv jen Evropy, nýbrž všech zemí této planety a za to společně bojovat. Marxismus-leninismus je jediným nástrojem, jak tento úkol úspěšně vyřešit.

Lisl Rizy, rakouská Komunistická iniciativa

1) proč myslíte, že je SEL neslučitelná s vědeckým socialisem ? To je který ... ten který by vydáván za vědecký a který v r. 1989 prohrál. Tale torpédovat nenávistně SEl mi přijde jako rozbíječství, které pčispívá někomu jinému.
2) SEL se nezříká perspektivy socuálních revolucí, ale vidí budoucí revoluce jinak, než ty z 19. a 20. století. A proič by měl být západoevropský přístup idealstičtější než ty které se utíkají k revoličním frázím bez reálné společenské opory.
3) na to navazuje problém pořiuhlášení se k tzv. marx-leninismu. Pro většinu dnes jen vyprázděný pojem, pro některý krycí jméno pro čirý stalinismus (samotní Mrax či Ukjanov by se asi bránilli dělat z jejich knížek nějaký -ismus).
4) kloidně se zasazujeta za socialimsu v celém vesmíru, ale někde se začát musí a Evropa je proto dobré místo ... o situaci v autokratických režimemch Latinské Ameriky či v neoiimperiálním Rusku bych si ohledně šancí pro modenrí socialismus nedělal iluze.

odpor vůči třetí cestě je ve stylu V.Klause nebo J. Fojtíka. Ve skutečnosti jsou i čtvrté, páté a další cesty. Hlavně se nevracet na tu, která se neosvděčila.

Ksčm již kroutí 18tý rok po sametu a kom. str. Rakouska pracuje ve svobodné zemi již podstatně déle. Jak chtějí tyto a další kom. strany získat na svou stranu veřejnost, aby vůbec mohly do čehokoli mluvit a cokoli v Evropě ovlivňovat, když i po dlouhých letech těžko hledají odpověď na otázku „Čeho má být přesně dosaženo?“. Ale lépe pozdě než vůbec!

ptát se zda otevřít hlavu novému a nebo být čistý mezi čistými je sektářké dilema. Velké strany touto metodou jediné správné víry nemohou jít, s tím si vystačí jen nějaké levičácké kroužky.
Doufám,že SDS se zřetelnějším intelektuálním rozměrem k tomu nepatří.

Děkuji za připomenutí případu Lisl Rizy, která už není členkou Komunistické strany Rakouska. Doporučuji přečíst si dokument 33. sjezdu KPO "Dokumentace záměrného a trvalého poškozování strany" (http://www.kpoe.at/bund/33parteitag/doku-kominfor m.pdf)

Všimněte si jednotlivých případů uvedených s citacemi a porovnejte s některými příspěvky na stránkách SDS.

díky za upozornění, také jsem hledal, komu že to tato výzva padla m.j. do oka. A nalezl výzvu Anti-SEL zejm. na slovenských webech www.ksc-cssp.sk (tedy zifčákovci) a také na www.komunisti.sk (tady exceluje jakýsi M. Jágrik).
Vzhledem k úspěšnému oslabení hlavní síly, KS Slovenska - vypadla po posledních volbách z Národní rady - i vzhledem k tomu že tato KSS vedená mladým Hrdličkou se otevřeně hlásí k členství v SEL, jde zjevně o pokračování onoho rozbíječského scénáře.
Plky o pádu západoevropského eurokomunismu a přehlížení fakt o historické prohře východoevropského stalinismu hrají na rozdělování evropského levicového hnutí.
S pochopením sovětské minulosti si musí poradit na východě sami, ale nemohou své spory o Stalina a jiné vnucovat jiným. Janukovičův blok vyluxoval ukrajinské komunisty, Putinovci podobně luxují zjuganovovu KSRF... takže na poučování z výchpodu to určitě není.

Milane - vloudila se ti do odkazu chybička - mezera mezi r a m v kominform, správně to je (a chodí)
http://www.kpoe.at/bund/33parteitag/doku-k ominform.pdf
Bylo by zajímavé dát sem glosu o co jde, sám se svou němčinou to sice přelouskám, ale na víc si netroufám. Kolem nás se ledacos děje a zatím se utápíme ve vlastních sporech či tápeme, informace odjinud by možná lecčemu prospěly.

Zase chyba, tentokrát mezera mezi k a o v kominform
http://www.kpoe.at/bund/33parteitag/dok u-kominform.pdf
příčina bude asi někde mezi nebem a zemí a nám obyčejným smrtelníkům utajená, a to jsem to kopíroval pomocí ctrl-c a ctrl-v !

Zajímavé: Lenin řekl, že Spojené státy evropské mohou být za kapitalistických podmínek buď reakční či nemožné. Všechny prokapitalistické strany, jak konzervativní a liberální, tak i sociálně-demokratické podporují tuto reakční evropskou ideu a současnou evropskou realitu.
Strana Evropské levice se rozhodla pro nemožnou cestu. My se musíme oproti tomu zasadit za socialistickou budoucnost nikoliv jen Evropy, nýbrž všech zemí této planety a za to společně bojovat. Marxismus-leninismus je jediným nástrojem, jak tento úkol úspěšně vyřešit.

Pro polka - tento komentář je jen např. jemné "diffamierung", rozeberme si to:

1. souvětí - citace z Lenina je nenapadnutelná, Lenin to řekl (najde se na našich stránkách), problémem je, že se na tom dále staví jako na zjevené pravdě

2. souvětí - zjednodušeně říká: všichni kromě komunistů podporují EU; to je ovšem lež jako věž; část pravice je proti EU a všichni komunisté proti EU nejsou

3. věta - že se SEL rozhodla pro nemožnou cestu; navazuje na předpoklad pravdivosti Leninova vývodu z 1. souvětí; díky více významům slova "nemožný" vytváří šikovně deformovaný obraz SEL

4. souvětí - dotvrzuje obsah a dojem 3. věty použitím slov "oproti tomu" - tedy oproti přístupu SEL, vytváří dojem, že SEL o socialismus nejde

5. souvětí - finále: kdo je pro socialismus a myslí to vážně, musí být marxista-leninista

To je to, oč tu běží, je to boj o vědomí komunistů, zápas o jejich dušičky.

1) V odkazech je programová chyba - vkládá se občas automaticky mezera, nedaří se to detekovat. Řešení je jednoduché - z odkazu VŽDY vyhodit existující mezeru.

2) Věc sama - pokud ji zjednoduším - se má tak, že menšina komunistů nesouhlasila s většinovým rozhodnutím Komunistické strany Rakouska podporovat jak integraci Evropy, tak být aktivní v rámci Strany evropské levice.

Tato menšina - spíše ještě její menší část - se pustila se vší vervou do vnitrostranického "boje za komunistický charakter strany", ve kterém je povoleno vše. Klasický případ situace "účel světí prostředky".

Stanovy KS Rakouska v odstavci 3 popisují přípustné způsoby a metody demokratické výměny názorů - speciálně používají výraz "diffamierung" (definici lze nalézt na http://de.wikipedia.org/wiki/Diffamierung = šíření pomluv, nactiutrhání, včetně nadávek).

Uvedený dokument ukazuje případy takových prohřešků proti stanovám strany. Nemá cenu to moc překládat, český ekvivalent se v posledních dvou měsících objevuje často na našich stránkách - osočování bez důkazu, sebevzrušující fráze, revoluční patos, občas nadávka nebo výsměch.

Vypadá to, že se SDS může sloužit jen jako výcvikový prostor před bitvou uvnitř KSČM.

Milane - díky, že je to něco v softwaru mi po delším vedení došlo taky.
Informace co se děje u sousedů by stručná tu místo má. Díky, ne každý umí německy.
Na tu bitvu uvnitř KSČM čekám už dost roků a SDS k tomu může přispět nějakou tou myšlenkou i v rámci výcvikového prostoru, takže to "jen" je příliš skromné.

KSČM své předsjezdové přípravy diskutuje veřejně a tak je snad normální, že se na to téma nějaká myšlenka i tady objeví (to pro ty, kteří by se snad chtěli pohoršovat že se komunistům do jejich "bitvy" tady vměšuji). Pokusím se o to co nejseriozněji.
V článku se opírá Holubcovo NE k modernizační víře o podle něj nízkou schopnost komunistů zachytit vývoj a najít lepší alternativní obsah jejich politiky. I zapálený člen KSČM možná uzná, že by to mohlo být lepší a že většína lidí volí KSČM ne podle programu, ale spíš z protestu. Už svou existencí talčí ČSSD do leva.
Problém začne v případě posílení levice, kdy se KSČM stane z potenciálního konkurenta možný spojenec. Nejen že se objeví kontrapropaganda ve stylu KSČSSD, ale narazí se objektivně na to, že cesta k určitým voličů volající po reálné pomoci je v KSČM sále blokována tím, jak vězí v minulých stereotypech.
Jde toto změnit ? Dolejš říká možná ANO. Je s toho cítit obava neudělat chybu a také povědomí o síle stranického "betonu" - tedy té části strany , které setrvačnost vyhovuje a jejich obrana vůči změnám může jít až tak daleko, že vytěsní nositele nepříjemných změn (jak se už stalo Balínovi a Ransdorfovi). Ukazují to i nervózní diskuse kolem řízení strany (viz HaNo).

Považuji za správné, že jsme diskusi Jirky a Standy na naše stránky převzali, protože to opravdu patří k tomu lepšímu, co na toto téma bylo zveřejněno.

Já sám bych si netroufl zodpovědně se přihlásit k ANO nebo NE. Osobně si myslím, že i oba diskutující s tím museli mít trochu problém a jejich příklon k jedné a druhé odpovědi chápu jednak jako metodicky potřebný, jednak částečně ovlivněný přáním diskutujících.

Oba diskutující navíc svou odpovědí vykazují určitý stupeň společenské odpovědnosti - Jirka za budoucnost KSČM, Standa za budoucnost radikální levice. Jenže ty dvě věci spolu úzce souvisejí...

pokr. :
neagitovat se mezi sebou a fascivat vlastní výjimečností a produkovat fráze které skončí maximálně v Haló novinách je opravdu málo na stranu s tak světodějnými ambicemi. Ovšem debaty o metodách řízení jsou v KSČM zatím spíše rituálem.
Nové myšlení, nový začátek... nové nabídky pro nové voliče. To na jedné straně. A na té druhé kopřivka ze slov jako je modernizace či renesance. Reagovat na změny kolem a nebo pevněji vyrazit již zvoleným směrem (tedy rázně ale beze změn) ?
Tahle slovní eskamotហje znát ze stránek vyčleněných v HaNo předsjezdové diskusi. A utkávají se tam přitom přístupy dost reprezentativní. Jenom v posledním týdnu :
Expředseda Grebeníček varuje před tlakem netrpělivců a chce místo moderizace pevnost a čisté ruce (což je ve vztahu k prošustrované budově v ul. Politicých vězňů dost nesrozumitelné).
Současný předseda Filip kontruje, že strana stárne a podstatná část členů není s to se dostat k lidem. Chce oslovit perspektivní voiče a volá po generační symbioze.
Na stejné stránce ale koryfej bývalého režimu ing. Věrtelář varuje před podceňováním starších ve straně i v elektorátu.
Takže asi ještě bude na tomto diskusním polygonu o čem...

Hlavní problém - jak se alepoň jeví zvenku - je rostoucí nesmiřitelnost obou proudů, která má svou obdobu i na evropské a světové scéně. Reformní proud je vnímám jako že od ďábla=kapitálu jest, že ohrožuje samu podstatu komunistické strany a myšlenky vůbec. Je nepochybně lepší, když je to SDS, která je označována za zaprodance, tentokrát evropských byrokratů, než aby se stala hromosvodem nějaká jiná substruktura. Tuhle historickou úlohu splníme rádi.

samo o sobě je destruktivnost a konstruktivnost obou proudů asi komplementem. Polarizovaná diskuse však vypadá jinak. Ve vyhrocené podobě se už pak jedná o smiřování se nositelů nové energie se stalinistickými "mloky", abych použil Holubcův příměr.
To už prostě není možné a logický je pak nesmiřitelný frakční boj mezi "betonem" a "bahnem", který neodvrátí ani nějaký vnější bleskosvod. V umírněnější podobě je koexistence obého možná, nejlépe když je i řízená. A u tak setrvačných těles jakým nepochybně KSČM je, prohraje ten kdo bude vnímán jako nositel přílišné polarizace.
Viz např. dnešní on-line senátora Balína na www. kscm.cz, kde kritizoval vlastní stranu za formalismus a nefektivnost, za to, že neumí oslovit mladší (i když dle zmi/novaného Věrteláře se najdou i takoví, kteří koryfejům rádi naslouchají). A hned to odněkud ze severní Moravy slíznul, že si hraje na spasitele.

Nechtěl bych, aby byla má slova špatně vykládána. SDS nechce vstupovat do diskusí uvnitř KSČM nebo dokonce být součástí nějaké hypotetické bitvy. My pouze viditelně deklarujeme své přístupy, které měrou větší či menší rezonují (asi ne pouhou shodou okolností) s určitými proudy v KSČM, které zase (také asi ne shodou okolností) mají uvnitř médií KSČM menší prostor.

Útoky na SDS v posledních měsících symbolizují možné útoky na reformní křídlo uvnitř KSČM. V tomto a jenom v tomto smyslu jsem psal o "výcvikovém prostoru".

Útoky na SDS? Kritiku laxnosti a neakceschopnosti levicové strany bez podpory významné části pracujících bere předseda SDS jako útoky?! To snad ne... A jaké reformní křídlo v KSČM má na mysli - politická strana rozhoduje o všem demokratickým hlasováním a názor většiny je závazný pro všechny. V SDS to tak nechodí? Křídla sem, křídla tam - s jedním křídlem se létat k budoucnosti nedá, s jedním křídlem se jen padá. Ale třeba o to levicovému antikomunistovi jde, že?

ad MN : orel much nelapá.
A kdo názorové proudy nechce vidět, tak se asi bojí myšlenek v nich obsažených nebo se s nimi neumí věcně poměřit. I to je indikátor modernizace či nemodernizace politických stran. Z8jem od ění v KSČM jako významné poltické síly na levici je přirozený, tak proč se lekat ještě než diskuse začala.
Řeč přeci není o tom, jestli je v \KSČM respektována demokratická procedura, ale o tom, jestli diskuse má moderní obsah a směřuje k leopšímu vyjádření potřeb levice. K tomu dal zde uveřejněný spor dvou mladších členů KSČM jen předběžné a dost nezralé vodítko.

ad ALF: Co je podle vás konkrétně moderní obsah vnitrostranické diskuse? Zažil jste nějakou takovou vnitrostranickou diskusi a kde? V čem byla modernější než ta jinde? Politik je dle vás orel a občan moucha?

každý, kdo má zajímavou informaci o obsahu myšlenkového kvasu kdekoli, v tomto případě i v útrobách KSČM se může pochlubit.
Pro všehny platí - sem s tím. My co jsme odkázáni jen na četbu Haló novin (zde mimořádně i Literírních novin) se rádi necháme omráči netušenými myslšenkovými horizonty.

KSČM je moderní strana, která odmítá řešit sporné otázky mezi státy archaickým způsobem - vražděním. To je dlouhodobě zcela zřetelné. Mezi další aktivní odpůrce postupu vládní kampaně a celého vyjednávání o americkém radaru v ČR, se zařadili i studenti vysokých škol. Ti by svůj postoj měli vyjádřit protestním pochodem 17.listopadu, informovalo dnes na svých webových stránkách hnutí NE základnám. A co SDS? O US radaru se zde příliš nediskutuje... Jaký je postoj SDS k této otázce? A jak se konkrétně projevuje?

Postoj SDS k této otázce je dlouhodobě neměnný. Radar ani jiná cizí základna do Čech nepatří. Tečka.

Oproti ostatním jsme se touto otázkou zabývali již v roce 2004, doporučuji přečíst si naše stanovisko z 12. 7. 2004 (view.php?cisloclanku=2004071202)

Další lze nalézt na pozvánce na květnovou demonstraci (view.php?cisloclanku=2007052401). Vnímavý čtenář jistě pochopí, že nám je dost nechutné politické zneužívání této kauzy parlamentními i neparlamentními stranami, do nichž se ale jako do "spřátelených" nechceme zbytečně strefovat.

Z důvodů výše uvedených jsme se jako členská strana Strany evropské levice rozhodli odvést svou práci v této oblasti přesvědčováním ostatních členských stran, že radar USA v Čechách je také radarem USA v Evropské unii. Bylo to téma pátečního jednání v Lisabonu a bude to téma 2. sjezdu SEL v listopadu v Praze.

Není to málo? Od května už bylo akcí... A co uplynulý víkend?

Ale Májíčku, ty jsi zase vojtěch, jinak bys věděl, že jsme se domluvili na optimalizaci využití energie.

Navíc tu přece máme problém, že Češi se začínají cítit být zrazeni západní Evropou tak trochu jako po mnichovském diktátu a s umístěním radaru se pomalu smiřují. A frontám na "eintopf" na Karláku je přece třeba zabránit. Volat po mobilizaci, po které nemůže přijít skutečný odpor, je nezodpovědné.

SDS se tedy snaží eliminovat onen možný "pocit zrady".

Mrzí mne, že "moderní" ksčm neumí kvalitně působit na další složky odporu proti radaru. Připouští netaktní vystupování organizace mladých "komunistů" KSM a jejich postoj vůdči skupině Ne základnám. Ta je snad nekomunistická, ale moderním postojem a ksčm tak ksm a též Ne základnám by byla koordinace společného úsilí bez vzájemné nervozity. Mohly by společně působit na čssd, kde postoj části členů není vyhraněný. Hledat chyby u napřed sebe a teprve potom u svých spojenců je správná modernost.

Tak za prvé KSM není, pokud vím, organizační složkou KSČM, ale samostatným občanským sdružením, které ač ve stadiu rozpouštění rozhodnutím MV, sesbíralo přes 150 000 podpisů proti cizím základnám na našem území a tím, kdo štěpí protiradové hnutí je zejména pan Milan Valach z Brna, který svobodným lidem zakazuje přinést si na demonstraci proti US radaru např. praporek s nevinným nářadím dělníků a rolnic (srp a kladivo).
Jinak KSČM na zámysl USA a rizika pro občany ČR ohledně cizí protiraketové základny upozorňovala již před posledními parlamentními volbami, kdy ostatní parlamentní strany tento projekt více či méně popírali resp. utajovali, nebo nechtěli, aby se z něj stalo předvolební téma, které by mohlo přinést odliv jejich elektorátu. Jaké chyby se tedy prosím poctivé české komunistky a komunisté dopustili?

a není to náhodou tak, že ty podpisy za KSM vlastně sbírají především okresní sekretariáty KSČM ? Není to sice důkaz moderny (úsilí o mír je staré stejně jako války sami, tedy od počátků lidstva), ale je to pozitivní.
Ale celkově mi snaha přiživit se na tématu cizích základen připadá zavádějící... a nevymlouvat se prosím na to, že humanisté či radikální zelení to dělají. Začít hezky u sebe.
Jestli cizí vojáky nechceme (snad už jsme pochopli, že ani ty ruské) , tak je podstatný výsledek opřený o různé hlasy (a to mávání srpy a kladivy neposílí). I to souvisí s pohledem na modernizaci levice a KSČM zvl᚝.

Pane Janusi, máte asi více a lepších informací o průběhu petiční akce, kterou incicioval petičný výbor ze členů občanského sdružení KSM, naž já. Podstatný je, jak píšte, výsledek a ten u někoho neviné nářadí posílí a u někoho třeba neposílí. Skutečností je, pokud to chcte objektivně hodnotit, že u petice KSM, která vznikla jako první, je mnohonásobně více podpisů než u jiných bohulibých papírových, legálních i jen elektronických petic, ale Topolánkově vládě je to stejně úplně jedno. Tak jak dál? Co navrhujete?

nebuďme j kluci na písku (pančelko, on si začal). Někdo za petiční výbor musel podepsat, ale podstatné jsou opravdu podpisy (to jistě není zásluha pár jednotllvců, ale spíš plošné oragnizační struktury veljké strany).
Ne že by na to koalice brala ohled (zákon o referendu, který by je bral za základ neexistuje) ale je to nástroj. Máte pravdu, pracovní nářadí je v tom nevině, ale na veřejných akcích sloužících jinému účelu než sebeprezentaci něhjakých sdružení je jako symbol spíš negativně vnímaný jeho použití neefektivní.
Ostatně myslím, že právě proto má KSČM své třešně. Míra diskontinuity (oddělení) od historické prohry bývalého režimu má smyls i v symbolické rovině.

Mám návrh - co zkusit sbírat podpisy TAKY bez praporků a prezentování KSM a pak vyhodnotit co bylo efektivnější než se hádat a podle toho přizpůsobit taktiku cíli - maximu podpisů.

Bývalý režim neprohrál, bývalý režim byl podle zrazen a dělnická třída nechána na pospas vykořisování některými svými tzv. kádry. Že to tak dopadne předpověděl podle bývalého velvyslance ČSSR na Kubě již Ernesto Guevara.
Co se týká praporů, různé se na různých akcích proti radaru objevují, tak přoč ne nevinný vercajk? A co čistě rudý praporek - dělnický, ten by také vadil?

Pane Chu

jak se vlastně jmenujete? Je to Čchu nebo Hu?

Obdivuji Vaše znalosti českého politického prostředí, klobouk dolů.

Jo jo, to jsou pak ty konce. Jestli ono to nakonec nebude tím, že se měla dělnická třída osvobodit sama a že ten režim jí to jaksi neumožnil. Tím ovšem přece právě tento režim zradil věc dělnické třídy. Kdo je vlastně větší zrádce? Ten co zradil už na začátku a nebo až ten na konci?

A jak je na tom dnes Čína, milý Chu?

Bývalý režim neprohrál, byl zrazen ?

No a jaký je mezi tím rozdíl, drahy Chu nebo snad Che ?

Naopak právě v té možnosti být či nebýt zrazen bude asi ten rozdíl : kapitalismus nemohl být zrazen, protože měl své kořeny v historické půdě, kdežto socík byla uměle politicky vytvořená konstrukce - no a takovou zradit jde - když jako synek rudé šlechty chci, aby mi peníze vyráběly jako kapitál další peníze, musím prostě rozvalit ten zvláštní uměle držený, pro dělníka prospěšný systém, kde ale pro soukromníka prachy smějí fungovat jen jako důchod a ne jako kapitál - japak mám realizovat své příjmy, kontakty, abych nebyl závislý na straně a lidu a mohl se udělat pro sebe ...

Vážení pánové Chu a Astreame! To, čemu se dnes říká real socík. padlo za jásotu davů, byla toho plná Letná i televize. Totéž se pak událo v Rusku, položilo se to v tichosti, asi to nikdo nechtěl.
Jestli někdo zradil, tak to nebyli dělníci a rolníci, ani pracující inteligence. Zradili bolševičtí bafuňáři a jak to vedou dnes vidíme na volebních výsledcích. Lid, pro který údajně se mohou potrhat je nechtěl. To je vděk, že ano!

No tak to se shodneme i s ikem i s astreamem. Komu se to zdá být jinak, měl by si vzpomenout na to, jak ta "zrazená" dělnická třída vyprovodila v listopadu 89 z ČKD "bafuňáře" Štěpána. A pak pochodovala na Václavské náměstí.

No však jo, Iku, jistě.
Jen bych ještě něco dodal pro ty, kteří - samozřejmě bez důkazů - tvrdí, že pak ovšem dělníci pochopili, že byli oklamáni, zrazeni a hořce litovali svého vystoupení proti tomu socialismu, který to s nimi myslel tak dobře :
Iluze o Velkém listopadu ztratili pochopitelně všichni a balkónové fráze z té doby jsou k smíchu a dovedou maximálně namíchnout standardního pracujícího. Úplně směšné by pak dnes bylo poukazování na nějaký SANOPZ a privilegia bolševické věrchušky - když dnešní panstvo se od ostatních vzdálilo řádově, neskutečně víc než kdysi nějaký Štrougal nebo Jakeš ...
To všechno dělník ví, ale proč proboha nedává tento postoj najevo aspoň při těch volbách když nic jiného ?
Proč má KSČM - s vyjímkou roku 2002 - pořad stejně procent - zřejmě podle rodinných prolongací - děd zemře, ale vnuk nabyde volební právo ...
Vždy ten dělník dokonce i ví, že volit KSČM neznamená žádnou obnovu minulého režimu. Leccos se mu na minulém režimu nelíbilo a KSČM by se jistě k tomu negativnímu nevracela, živnosti by nerušila atd. ....

A přesto ten zklamaný a zrazený proletář tu podporu nevyjadřuje.
Přitom komu jinému ji má vyjádřit ?
KSČM je přece logicky s minulým režimem spojována relativně nejvíc ? Ale přesto kde nic, tu nic.

Žádný strach přátelé, dočkejte času, jako husa klasu.

"To všechno dělník ví, ale proč proboha nedává tento postoj najevo aspoň při těch volbách když nic jiného ?"
Pane Astreame, za tuto otázku máte ode mne za 1!.
PROČ proboha či Marxe či všechny možné dohromady nedává ten zapeklitý dělník najevo to, co by si přáli různí soc. dem a kom a další dem a soc a setrvává u postoje, který mu asi napověděl onen politizující kovář Jech ze známého obrazu z 19tého století.
Odpovědí na tuto otázku by, myslím, byla ta pravá modernizace, kdy se modernizuje stroj a ne jen karoserie a vnitřek zůstane stejný.
Mnoho příspěvků se točí právě kol tohoto bodu. Zřejmě však nejsou vedoucí, kteří by uměli usměrnit diskusi a hlavně vést. Dokud ten dotyčný dělník bude vidět v politicích hlavně někoho, kdo se chce hlavně sám napapat, tento postoj zaboha najevo nedá.

ještě by tu bylo to korejské Ču-čche. Taky prima heslo na bandalír do českých ulic s Chu i s Che. Že by propojení politické puberty s politickou senilitou ?

Zůstanu-li v rovině článku o modernizaci ksčm, spíše bych se přiklonil k názoru, že není schopna se modernizovat. Jak by jinak bylo možné, aby síla, která se staví jako "radikální" levice, podporovala levičácké skupiny (ksm), nechala za sebe mluvit různé manipulátory z radia Rokytka, svým křečovitým lpěním na symbolech pod kterými protestující proti radaru jdou odpuzovala nekomunistické protestanty (např odbory, soc dem). K odmítnutí radaru je potřeba více hlasů než má ksčm+ ksm. Co kdyby vyslala druhý autobus se stejným heslem "Ne základnám" jako stejnojmenná iniciativa. Peníze na to nemusejí sbírat po troškách, jako hnutí Ne základnám.
Neměla by se modernizující se "autentická" či "radikální" či kolik podobných přívlastků na se beroucí podívat lépe na svoje chování vůdči levičácké ksm, která chce revolucí zavést diktaturu proletariátu a nedělat ani v tomto ohledu mrtvého brouka?

Zatímco celá světová pokroková veřejnost rozhodně protestuje proti rozpuštění KSM ze strany ministerstva vnitra, tak údajní levičáci v ČR jej stále kritizují a chtějí zásahy od vedení KSČM proti tomuto nezávislému občanskému sdružení. Není to divné s tou českou levicí?! Kdo se za ni vlastně jen prohlašuje?

i když bych se spíš než za levičáka označil za levicově smýšlejícího, tak nesmyslím že jde o souhlas či nesouhlas se zrušením registrace o.s. KSM. V liberálním prostědí má právo na názor a registraci i exotické občanské sdružení.
Debata však je o konkrétní podobě modernizace a k modenitě bych řadil smyls pro komunikaci s lidmi. Také mám za taktičtější neprovokovat se symboly, které lidem vbývalém soěvtském bloku spíš připomínají to horší než to lepší na tradicích levicového hnutí.
Názory, že modernější je ukřičenější a netrpělivější radikalismus občas jsou slyšet právě z KSM. Jejich věc, ale myslím, že i to je důvod proč zůstávají nepočetnou skupinou bez pochopení i mezi tou mladší a radikálknější částí společnosti.
KSČM nechybí srvy a kladiva ale spíš ta přirozenost a skutečně eadikální, ne pozérský tah na branku.

Trochu mimo téma, ale doporučuju diskusi na http://lavka.info/ k článku
S pravicí k hulvátství a agresivitě
pro lávku autorem upravená verze článku z Britských listů.

Trochu mimo téma, ale doporučuju diskusi na http://lavka.info/ k článku
S pravicí k hulvátství a agresivitě
pro lávku autorem upravená verze článku z Britských listů.

zřejmě nás tu občas obšastňuje někdo podobný jako na té lavce.cz. I když tam se to dostalo jakoby do pravolevého gardu.
Agresivita se ale neváže na určitou ideologii, to je věc povahy. Daň za otevřenost internetu... ale menší zlo, než omezovat přístup k internetu jako např. v Číně.

Agresivita se určitě neváže jen na URČITOU ideologii, ale pozitivní korelaci s NĚJAKOU ideologií bych nepochybně viděl.

Stejně tak bych z agresivity nevinil JEN internet. Ten umožnuje vystupovat anonymně nebo alespoň vytváří zdání anonymity. A právě anonymita je podle mne spouštěcí podmínkou (ne nutnou) agresivity; snímá z vás odpovědnost. Podívejte se na davy, podívejte se na vojáky v uniformách bez výrazné tváře jedinců.

Reformní smlouva nepředstavuje nic nového. Je to snaha pod jiným názvem zachovat stejný obsah zděděný z evropské ústavní smlouvy.

Listina práv je přesunuta do příloh, otevírá se cesta pro posílení role velkých států, pro militarizaci, pro větší neprůhlednost, pro evropskou byrokracii a oslabení demokratických procedur. Důraz se přesouvá od koncepce federalismu k myšlence mezistátní spolupráce.

Jsou v ní sice některé pozitivní rysy (např. vtažení národních parlamentů do evropského legislativního procesu), ale není to cesta k Evropě národů, budované zdola, na základě stálé konzultace s evropským veřejným míněním.

Trvalým požadavkem komunistické levice je, aby občané o této smlouvě rozhodli v referendu, uvedl ve svém dnešním prohlášení PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc., místopředseda sboru odborných mluvčích KSČM pro zahraničí a EU, poslanec Evropského parlamentu.

a právě v tomhle punktu myslím nemáte pravdu (viz diskuse pod článkem Y. Kaufmanové) - nová smlouva je oproti té ústavní podstatně korigována, ale pochopitelně nemění podstatu EU. Rdím si přečíst a oba texty porovnat. Vít rkitiku vůči ustavni smlouvě přes kopírák je chyba
Máte-li cíl změnit kapitalstický obsah EU tak nelze být samozřejmě tímto kompromisem spokojen, ale pokud jde o fungování EU tak lze diskutovat o bilanci kladů a záporů. Já to vnímám jakoi velmi vyrované Nepřijmout ani tento kompromis by znamenalo zvážit další krok. Prostá destrukce EU ze strany ekonomických liberálů ale i ze strany nacionalstických struktur by byla i z levicového hlediska špatná
Bojovat paušálně s EU z nedostatku konkrétních prointegračních kroků je výraz planého radijkalismu, skutečně moderní radikál přemýšlí o reálnosti řešení. Jinak požadavek referenda je logickým požadavkem opozice .. nelegitimní ratifikace parlamentem není, ale referendum nutí vládu informovat občany, kteří dosud o meritu nic moc nevědí.

Pane Polku, je to zajímavý článek. Jsou tam i jiné zajímavé články. Např.: Sedm cest k socialismu. Zaujala mne část, kde je opět zmíněno soukr. vlastnictví výr. prostř.:
"Vyrůstání socialismu v lůně kapitalismu?
Třetí strategií je vyrůstání socializmu resp. samosprávného socialistického sektoru v lůně kapitalizmu. Touto strategií míním zakládání samostatných družstev, záložen, systému LETS, různých solidárních konzumů a dalších ekonomických iniciativ. Tato strategie má výhodu, že jde skutečně blízko ke kořenu kapitalistického systému – k soukromému vlastnictví výrobních prostředků. Její další výhodou je, že vytváří zdroje, které lze poté použít i v dalších strategiích. Třetí výhodou je, že na rozdíl od jiných strategií svým nositelům podobně jako parlamentní strategie vytváří hmotné zázemí."
Myslím, že to má též vztah k otázce modernizace "levicové" strany. Sice jsem si už v jiných článcích všiml, že zmínka o soukr. vlastn. výr. prostř. v socialismu je je vždy doprovázena nervozitou, ale nedá mi to. Myslím, že nemusí být rozhodující, který vlastník výr. prostř. vytvoří hodnoty, rozhodující je jak společnost s těmito hodnotami zachází a tyto rozděluje.

Zajímavá je i diskuse k tomuto (nejen) článku,
to co IK(u) píšeš dál považují za nejeden z největších dluhů, ba co dím přímo zločinů KSČM, to že tento obrovský potenciál je nevyužitý, třeba celou charitu dělají církve, copak ony zástupci důchodců - členů by nepotřebovaly pomoc? Vím, že to je taky otázka peněz, ale těch možností je mnoho. Takže tu modernizaci vnímáme asi naprosto stejně.

KSČM je moderní a stále se modernizující politický subjekt, jehož konkurenceschopnost ve volné soutěži politických sil -garantované ústavou - dokumentují volební výsledky, což je pochopitelně trnem v oku různým odpadlíkům a elitářům, zrádcům dělnické třídy. Každý viděl, jak dopadl tzv. Levý blok a cosi naznačuje i reálná (ne)podpora SDS ze strany voličů. Každý a si tedy raději zamete před vlastním prahem, že Milane?

KSČM občany ubezpečuje, že vyvodila poučení z chyb a deformací první formy socialismu. Strašení „temnými pikly komunismu“ a „komunistickým návratem k totalitě“ je pouze účelovým prostředkem k zastření současné reality. Jsme na straně těch sil, kterým jde o naplnění progresivní stránky tzv. „sametové revoluce“, o skutečné prohloubení demokracie a sociálně spravedlivou společnost jako alternativu.

Bezprostředně KSČM jde o zastavení asociální ofenzívy pravice, o obhájení právního státu, o udržení suverenity lidu ČR a jeho práva demokraticky o sobě rozhodovat, konstatuje VV ÚV KSČM ve svém dnešním Stanovisku k aktuální politické situaci.

květnaná prohlášení která tolik milujete ještě nejsou o reálné sebereflexi. Ale alespoň to. S vírou v upřímnost slov ale je lepší jít do kostela a ne k politikům.
Když by tolik naši komunisté nešilhali dozadu k nedemokratické minulosti, byla by taková prohlášení o prohlubovíáníé demokracie důvěryhodnější.

protože si nejsme jist že některé multiplikované nicky skrývají osobu která může kvalifikovaně mluvit za KSČM, tak spor o tom, zda KSČM je či není modenrizovaná tu asi neprobíhá ze strasnických pozic. Vynechme tedy debatu o SDS a KSČM a spor jestli mají raději fotbal v AC Sparta a nebo TJ Hořesedly.
Obecne modernizovat potřebuje celá levice i celá česká poltická scéna. Zde je debata o KSČM a tak bych ve vztahu k ní řeklo, že od ní očekávám veklorysosdt v jednání o budoucnosti státu (tj. např. volba prezidenta) a oslovení nejen svých seniorů a kroužků mladých swektářů ale širší vrstvy voličů.
Nová inciativa totiž musí obsahovat jak novou avandgardu tak o nový komprosis, stejně jako spolu vždy souvisí strategie a taktika. Obvám se ale že vČR v tomto ohledu nejsme moc napřed.

Nevšiml jsem si Alfíku, buržoazní mopslíku, že by tady byly nějaké multiplikované nicky, které by tvrdily, že kvalifikovaně mluví za KSČM. Než začneš bušit do klávesnice, a obšastňovat nás svými výplody, tak už to radši neber, jo? :-) A nebo ber, vždy i králové se nechávali obveselovat šašky, tak proč ne my, občané rozkradené republiky... Srandy je málo, tak zase brzy něco napište.

ALFovi, snažícímu se o diskusi :
skutečně tu nejde o spor mezi SDS a KSCM - už ze samotného sporu mezi Holubcem a Dolejšem je znát nervozita nad tématem modernizace (viz můj příspěvek z půlky října) - nevědí, nechtějí a nevěří, či dokonce nesmějí ... ? Proto je to téma takové zamrzlé.
Jestli přidáváte k diskusi pocit, že stagnuje celá politická scéna, asi ano (nasvědčuje tomu i diskuse pod tímto článkem) - ale to ten problém KSČM neřeší - pokud ovšem chce avandgardně uplatňovat ve společnosti svůj leadership (lepší než hegemonie a určitě lepší než monopol).
P.S. ti různí vojtěchové, milanové, Bety etc. co mají pocti, že musí svým podivným způsobem KSČM hájit ani pro mne nepředstavují tuto stranu - to bychom se už o ní bavit nemuseli vůbec. Tak nelámejme hůl nad debatou i nad levicí, ale půjde to ztuha - tady i jinde.

Ke stavu demokracie a politické scény: Vláda smetla ze stolu návrh zákona o přímé volbě prezidenta. To jen dokazuje její vztah k demokracii. Nejen, že nás nechce nechat rozhodnout o americkém radaru s odůvodněním, že jde o bezpečnost státu. Vláda nám znemožnuje přímou volbu i v ostatních případech. Od sametové revoluce proběhla v naší zemi jen jediná událost, ve které mohli všichni občané rozhodovat o své zemi - referendum ke vstupu do EU. To ale neproběhlo z podnětu vlády, nýbrž bylo vládě nařízeno samotnou Evropskou unií, jako jedna z podmínek vstupu do unie. Nesmíme volit prezidenta, ktarý nás bude reprezentovat. Nesmíme ani rozhodnout, zda máme zájem hostit Olympijské hry. Nesmíme rozhodnout ani o mrakodrapech které budou hyzdit naše unikátní hlavní město a ani o tom, zda na Letné bude sídlit zelená chobotnice. Pár set kilometrů odtud, v Drážďanech je běžné, že občané vyjadřují souhlas či nesouhlas se stavbou nového mostu.. V Čechách nemají občané právo vyjádřit se ani k rozbití státu. Ve světě je naprosto běžné, že chce-li se nějaká členská země odtrhnou od společného státu, uspořádá se na toto téma celonárodní referendum. V Československu stačilo, když si dva vlastizrádci podali ruce.
A proto vyzýváme veškeré obyvatelstvo České republiky
k účasti na časově neomezené generální stávce
od středy 12.12.2007 do odstoupení současné vlády nebo rozpuštění poslanecké sněmovny.

pokud má toto téma souviset s modernizací KSČM, takl ani KSČM is pokud vím nepřeje silný prezidentský systém. Kvůli Klausovi aby mohl kandidovat potřetí (jako Putin) nikdo do ulic nepůjde, neblázněte. A kývnout vládě na změnu ústavy by byl acvanturismus.
Slibovat lidem přímé volby a pak se vymluvit na ústavu, kterou zablokuje neshoda o prezidentských kompetencích je jen populismus.
K přímé demokracii jako modenrí altzernativě pro KSČM - přímá demokracie má smysl u omezeného počtu referend, k debatě je přímá volba starostů, prezident si ale prostě musí počkat až bzdeme shcopnoí se shodnout nad ústavou.
A jslti je lepší přímá volba předsedy všemi členy strany, to a si KSČM posoudí sama. osobně si ymlsím, že je to děláno na tělo populistovi Paroubkkovi a nahrává těm, kteří si udělají kreklamu v míédiích.

Vztah k přímé demokracii není podle mne z hlediska "stupně modernosti" KSČM klíčový. Z hlediska formálních atributů je podle mne KSČM stejně demokratickou stranou jako jsou ostatní strany českého politického spektra. Stoupenci PD budou samozřejmě KSČM vytýkat, že z důvodů věrohodnosti by měla mechanismy PD zavést především sama u sebe. Mně se jako podstatnější jeví intenzita, obsah, ale i forma vnitřní diskuse, která je pro demokratičnost, ale i avantgardnost daleko podstatnější.

Česká politická scéna teď trpí tím, že taková diskuse obecně ustává - stačí se podívat na ODS nebo ČSSD - tam ta diskuse zamrzla a je podle mne vědomě tlumená. To je podle mne šance pro radikální levici včetně KSČM.

přímá demokracie není v roli kamene mudrců, jen dává lidem šanci být vtaženi do určitého typu rozhodování. To je ta vaše vnitřní diskuse revitaluizující občanskou společnost, kterou velké nomenklaturní strany typu ODS či ČSSD moc nepotřebují - otázkou je kde je KSČM
Uplatňování přímé demokracie v nepřiměřeném varu vede i k problémům - viz volba ředitele fabriky uklízečkami a nebo manipulativnost telekracie (hlasování po internetu či přes mobil).
Problém mediokracie či informační demokracie princip přímé demokracie neřeší. OTýázka pro levici tedy není zda, ale jak. Např. uzákonění obecného referenda nezpochybňuji. Ale i tady jde o nastavení (např. kriterium čtvrt milionu petentů pro vypsání referenda ex lege.
Jinak díky za výměnu názorů a hezký den !

hůl nelámu, jenom poukazuji na limity obecné i vnitrostranické. To, že by si měli na levo podstatu modernizace ujasnovat snad dnení sporu.
Tím spíš, že s tématem tvoření alternativ to jsou podmíněné nádoby.A u obou se současná slabost levice vyjevuje.
k vašemu P.S. : v tom jsme ve shodě, prostě vítám věcnou debatu ... tu vyhledávám, před jinou varuji.

Bohužel pane Alfe si také myslím, že současná slabost levice je dosti skličující stav. A asi i devastující. Od pravice si nepolepšíme a ohlédneme-li se na př. na 8 let soc. vlády a na 18 let nejasného vrbení se ksčm i na opatrnický postoj sds není občanu lehko u srdce.
Právě teď se ukazuje škodlivost dlouhodobých rozpaků v bádání ve své minulosti, v nevyjasnění vlastního programu. Co je platné občanovi prohlášení "my zastupujeme lid, když ten zastupovaný lid to nebere, protože nevěří. A zrovna v situaci, která by jinak velice nahrávala posilování levice - růst cen, cizí základna atd..
Kdy jindy, když ne teď se chce ksčm modernizovat. Jak? Vždy už je tu napsáno spousty dobrých nápadů. Viz od p. Januse: "Modernizaci myšlení potřebují všichni - lidé (i zdejší diskutéři), instituce (i SDS i KSČM), myšlenky (i ten Marx). Jestli lidé nezmodernizují své instituce i své myšlenky, jen konzervují současnost, popř, vzpomínky na minulou slávu.

kdy, když ne nyní, kdo, když ne my ? Možná se opravdu otevríá startovníokno, které se opět zavře.
Ale revoluční netrpělivost byla na místě počátkem 90. let - dnes je tu riziko zacementovat část levice v stalinistickém bloku. A pravice by mohla slavit.

Právě proto riziko není správné přešlapovat ani být "revolučně netrpělivý". Je nutno toto fázi partie hrát velmi pozorně, ne však mdle. Páně Paroubkovy proslovy v parlamentu to asi nespasí. Těžko dnes kdo uvěří jeho "svatému nadšení", když to léta socialisté vorali. Však to např od ministra spravedlnosti uslyšeli. Jak chtějí vyhrát v r. 2010 volby, když by již dnes pro to pečlivě neusilovali.

cítím tu nechu k ČSSD i ke KSČM. Jistě, těžko se vejít do této šablony. Ale mezi mdlým a razantím se jistě někde nachází promyšlený.
I když emoce většinou předcházejí ropzum a to mé "ratio ex hominus" asi v tomhle případě trochu brzdí. Ale co naplat. Taky je to za potřebí.

Myslím si taky, Alfe, že spor o modernizaci levice tu ze stranických pozic opravdu neprobíhá. Pravice tu "modernizaci" levici podává jako nějaké minimum, kterého je třeba dosáhnout, aby byla radikální levice akceptovatelná. Na to by levice neměla přistoupit - podstatou modernizace musí být NEUSTÁLÁ změna, která se navenek bude projevovat kultivovanou diskusí, vtahující stále větší část společnosti. To je zároveň ona cesta ke kulturní hegemonii.

V noci jsem dostal mailem návrh překladu Pražské výzvy. Narazili jsme na to, že anglická verze obsahuje jako klíčové slovo "compromise". A došlo nám, že přeložit to jako "kompromis" je stejný omyl, jako přeložit slovo "control" slovem "kontrola". Smysl slova "compromise" je třeba hledat v asi původním italském "compromesso", tedy jako "návrh dohody", nebo jen "dohoda". Pak mně došlo, že možná právě proto existuje organizace "Dohoda pracujících" jako platforma pro akční spolupráci.

Možná právě tímto směrem by měly směřovat modernizační kroky české levice.

změna je opakem stagnace. Permanentí změna evokuje některé někdejší jiné permanence, možná míníte onu "tekutost" současné reality (viz Z. Baumann)
K samotným změnám : Když pominu možnost změny k horšímu, tak zůstává problém směru změn a plnění postupových cílů.
Součástí modernizace je nepochybně i shoda na aktuální interpretaci pojmů (jako např. kompromis či konsensus).
Asi si oba vzpomeneme na slavné italské "compromesso storico" z časů Alda Mora.
Fausto Bertinotti mluvil dle záznamů o potřebě nového kompromisu - nikoliv ústupku, ale dohodě posouvající hranice možností.
Oopět bez naplnění obsahem se to stane jenom tečem útoku různých "nekompromisních". Pro ty je akčnost synionymem pro to yvrazit do ulic (a pak možná i do hospody). kriteriem ale je něco pro lidi i prosadit.

Souhlasím, že právě ta schopnost něco pro lidi prosadit je klíčová, ta ale souvisí s tím, aby se s politickým aktérem identifikovalo dostatečné množství lidí, proto je ten "kompromis" či "dohoda" nezbytně nutná. Jistě je možné - a historie to poznala - vytvořit okamžitou situaci silného mandátu, který už pak nenechám zeslábnout tím, že o jeho síle nebudeme diskutovat a prověřovat. To je ale cesta do pekel.

Jak se dnes účinně bránit útokům "nekompromisních", to nevím, protože jak se zdá, ti kompromisu schopní možná ztrácejí energii každodenním hledáním osobních "kompromisů" a na společenské hladině už jim ta energie nezbývá.

KSČM nemusí hledat a vynalézat zázračné recepty. Je třeba tak, jak učí marxismus, snažit se porozumět realitě, poznat příčiny porážek a vědomě připravovat vítězství. V té souvislosti je třeba zdůraznit, že právě ve společnosti, založené na vykořisování, je nejvyšším etickým cílem odstranění této asociálnosti.

Realita je taková: Svobodný člověk ve svobodné zemi bude vždy usilovat, aby mohl sám rozhodnout, zda on sám bude podnikat a nebo zda bude hledat zaměstnavatele v případě, že sám se necítí být schopen založit a vést firmu. Jak chcete člověku, který zaměstná druhého - a ten druhý je rád, že sám nemusí se starat - toto zakázat s tím, že druhého vykořisuje? Zákonem? A je to skutečné porozumění realitě?
Začínám míti podezření, že stav s největším množstvím svobody pro zúčastněné je takový, kdy jsou ve fungování všechny formy podnikání - od státního, přes družstevní po soukromé. Začínám míti podezření, že pro nastolení např. socializmu někdy v budoucnu je nutné osamostatnit stát tak, aby byl nezávislý na vlastnících životně důležitých tepen jako rozvod energií, školství, zdravotnictví, doprava a spoje, vlastnictví pozemků a nerostného bohatství. A jednu státní banku. Podnikatelé a podnikají, případné výstřelky se dají upravit zákonem. Jo a zakázky, které platí stát přidělovat pokud možno co nejprůhledněji.
Bohužel pro takový stav nezvednou ruce ani tzv. levicoví socialisté, jinak by k němu po dobu své osmileté vlády pracovali a nešmelili. Nepřítelem pro pracovníka nemusí být podnikatel - naopak v soukromé sféře jsou dosahovány někdy dosti dobré platy, ale úplatný úředník, který žije ve všech režimech a který je vždy někde schován a je neviditelný. Jeho posledním "úspěchem" bylo rozkradení tzv. socializmu.

moderní znamená být na úrovni doby. Jestli k tomu někdo jako berličku potřebuje výroky generálních tajemníků, či schovávat se za knihy světových kapacit, jeho věc.
Pokud se modernizační téma má stát předmětem další diskuse, tak určitě ne ANO - my víme, ani NE - my nepotřebujeme.
Modernizaci myšlení potřebují všichni - lidé (i zdejší diskutéři), instituce (i SDS i KSČM), myšlenky (i ten Marx). Jestli lidé nezmodernizují své instituce i své myšlenky, jen konzervují současnost, popř, vzpomínky na minulou slávu.

SLUNCE JE HVĚZDA. Dogma? Zmodernizovat! Permanentní revoluce není permanentní zpochybňování dosaženého stupně poznání, nebo ano?

Zejména ostatním, které, otázkas modernizace zajímá. Je výrok "KSČM moderní subjekt už JE" dogma ? Je víra že jsme nejlepší protože to deklarujeme víc než zpochybňování zdánlivých a velmi abstraktních jistot ? Kritická analýza je vždy základem posunu vpřed.
Nejlépe je říci co je to být moderní a porovnat jestli kriteria jsou příslušným subjektem naplnována. Mně z toho vyplývá, že KSCM vykročila na cestu své modernizace před lety, ale vázne to - z pohledu programové alternativy, získávání členů i voličů. Přípouštím, že SEL na tom kromě větší otevřenosti není výrazně lépe.

Zajímavé kritérium modernizace KSČM stanovil např. předseda údajně levicové strany ČSSD Jíř Paroubek - vypustit programový požadavek vystoupení z vojenské složky agresivního paktu NATO. Je to podle vás, ALFE a další modernizátoři to správné kritérium? Pokud ne, tak jaké jiné navrhujete?

Tento požadavek nemá co dělat s modernizací a není žádným kritériem toho, jestli je nějaká strana demokratická.
A to bez ohledu na to, jestli je NATO agresívní nebo obranné ...

Požadavek Paroubka je neoprávněný a drzý.

Děkuji našemu levému sociálnímu demokratovi. Požadavek vycházející ze zájmů lidí, které daná strana hájí, nemůže být podle mne á priori důkazem demokratičnosti nebo modernosti (popř. naopak).

také moc nerozumím tomu modernímu vw vztahu k NATO. Já bych řekl, že míní-li se pacifismus, tak je to v politice možná nástroj, ale už méně jde o fungující řešení. Pouhá negace toho co existuje asi nestačí.
Alternativa bezpečnostní politiky pro EU je bohužel dost pole neorané - omezovat militarizaci a agresi v mezinárodních vztazích je jistě správný požadavek ale jak konstruovat reálně systém schopný nás chránit ?
Nestačí pouze mírová diplomacie ani národní vojenské síly. A nadnárodní systzémy jbez NATo i varšavské smlouvy, Evropa bez patronátu USA i Ruska ... to je zatím jen vize. Ale řekněme že je ,oderní se o tom otevřeně a bez tabu a utopií bavit.

Fungující bezepčnostní řešení z pohledu modenrí levice ? Těžká tázka. Pacifismus je vlastně jakási obranná ideologie (pro někoho možná náboženství), ale levicový bezpečnostní systém ? V tomto světě jsou přeci mocenské poměry dány klíčovými hráči (jistě by nikdo ani USA ani Rusko neoznačil za levicové) a možnosti aktivismu jsou omezené ...
Případná levicová vláda na to musí reagovat v míře svých možností - k ideálu se jen proschůzovat nedá. Jde spíš o to, který systém by byl z pohledu jednak udržení míru, jednak ekonomické zátěže menším zlem. tedy nejít na zbytečně drrahé systémy, nenaskakovat do různých koalic ochotných.

Souhlasím plně s tím, že bychom měli začít definicí "modernosti", a teprve poté spustit hodnotící soudy.

Podívejme se na to histiricky a pokud možno objektivisticky : v širším kulturním smyslu (politika je součástí obecné kultury) je moderna proudem racionálním vymaňujícím se v nové průmyslové epoše z romantismu a iracionálního utopismu. Kořeny má v osvíceneckém úsilí o poznatelnost světa.
Jakmile moderna metafyzicky ustrnula, stala se novým náboženstvím, které nové poznání vnímalo z dogmatických pozic Obranou proti dogmatismu byla relativizující postmoderna rozkládající v posledníchd eceniích XX. věku dosavadní věčné pravdy a nastolující nové otázky a otevírající nové souvztažnosti.
Třetí etapa pak zřejmě musí být založena na nové moderně přinášejí racionální syntézu postindustriální doby. pro poltické strany to znamená nejen rozložit staré ideje 19. století (na levici různé verze postmarxismu), ale vytvořit něco jako nové "tři zdroje a tři součásti" v nichž autentický Marx by samozřejmě neměl chybět ale s ním zdaleka nevystačí.
Z výše řečeného vyplývá, že moderní levice vlastně zatím neexistuje ale je tu po ní přeci jen poptávka. A samozřejmě i to, že levice jak stárla, tak vytvořila objektivně i své tradicionalistické křídlo tkvící v minulých staletích a bránící se novotám, které v této fázi nejsou prostě přesvědčivé.
K tomuto rozporu ve světě idejí se vztahují i protichůdné zájmy spojené ze starou a novou dělbou práce.

Líbí se mi "moderní znamená být na úrovni doby". Omelu ještě jednou už několikrát omílané: Otázka vztahu k vlastní minulosti - Ani po 18ti letech od sametu není jasné stanovisko k vlastnímu vývoji v minulosti. Nedůslednost v úsilí objasnit a zhodnotit prohřešky minula je schováváním hlavy do písku a je to jev protispolečenský. Těm starým to asi moc nevadí, ale je důležitý, jak tu již několikrát zaznělo, názor, který si utváří mladší ev. ti nejmladší. Aby mohli s pevným sebevědomím diskutovat se svými vrstevníky. Aby mohli stát na zemi pevnou nohou, jinak jich polovinu odradíte. - - Dále vztah společnosti k podnikavosti - komouši tvrdí, že snad Marx nařídil, výrobní prostředky musí být zespolečenštěné. Nemusí. Společnost však nesmí zadupávat iniciativu a snahu malých, ale asi i těch největších podnikatelů. Myslím, že to byla jedna z hlavních příčin pádu minulého režimu. Nevylučuje to podnikání státu. Možná, že teprve konkurence státního, soukromého a družstevního dá lepší celkové výsledky. Negativní projevy podnikání musí ukočírovat stát. Jinak nám kapitál skoupí a zničí celou planetu pod zadkem. A to je do třetice možná další zajímavá kapitola - jaké zadání je nutné pro instituci zvanou stát. Abychom se mohli napříště vyhnout slovům jako anarchokomunismus ap. Evrop. levice hledá alternativu. Kdo jiný než stát by mohl být schopen zabránit likvidaci soc. státu. Je jedno, zda se skupiny usilující o blaho obce nazývají soc. nebo kom či jinak. Je podstatné, aby dovedly plénu předložit program očištěný od manipulací a lží v jasně srozumitelné podobě a tím umožnily občanovi se k němu přihlásit a vzít jej za svý.

Pro mne ani tak nejde o "prohřešky minula", ale o hledání odpovědi na otázku: proč to vždy a všude sklouzlo do stejných kolejí? Odpověď vidím někde v tom, že toto "sklouznutí" musí být založeno systémově, tj. zřejmě realizovaná forma "společenského vlastnictví" v sobě nese rovnou zárodky vniku jakési nové byrokratické třídy těch, kteří jsou si "rovnější" - a žádná dobrá vůle nebo "kádrová opatření" s tím nemohou nic udělat.
Je v tom ono Brechtovo: "vím, že špatnost nepřestane existovat; jde "jen" o to, jak to zařídit, aby nemohla věcem škodit" (moje volná parafráze výroků na mnoha místech jeho díla).

a proč se člověk nemění nejen na anděla, ale ani na ďábla ? Špatnost aby neškodila je ideál, špatnosti se zpěčovat je program, to co žijeme je výsledek.
Ty koleje možná jsou o naší přirozenosti, která se mění ale nědá se znásilnit ládrováním ani jinak (jako za budování komunismu). Teufel soll das nieder holen.

rozumět sám sobě a své minulosti je snad součástí toho "být na úrovni doby". Jde jen o to aby hon za prohřešky minulosti se nestal sám sobě účelem. nejen selhání subjektivní, ale zejména selhání systémové je to hlavní poučení pro konstrukci nových, moderních projektů.
To není proti individuální či kolektivní očistě. Špatné nepřestane existovat - to je trvalý zápas. Rituální autodafé sice přímo nepomůže těm, kteří na pomoc čekají, vyčistit si své "čakry" ovšem patří k svého druhu hygieně. Špína v duši se někdy skryje, ale nekonec se projeví.

Výraz "rituální autodafé" dobře vystihuje deformovanost jednoho z relevantních společenských procesů. Nevím jak ostatní, ale já v tom termínu necítím smysl oné přípony "auto", jako je to v jiných případech. Autodafé - alespoň v českém vnímání - je aktem druhých vůči jinému, ale o to by tu přece jít nemělo. Podstatná je vnitřní katarze, přičemž pokusy o autodafé této katarzi spíše brání. Já osobně nevidím lepší cestu než neustálý tlak na diskusi.

rozhodně bych souhlasil s tím, že pokud jde o hodniocení minulého režimu, tak žádná tlustá čára či silentium ad aeternam. Ale rozlišujme rovinu morální, právní a politickou.

Jeví se mi to jako jedna ze stěžejních otázek. Neznám přesně mechanizmus voleb např. v zákl. org. u kom., ale myslím, že to bylo tak, že tzv. návrhová komise navrhla a ostatní málokdy tajným hlasováním potvrdili navržené. V tom už jsou dvě možnosti manipulací. Jednak se do návrhové komise dostali už vybraní soudruzi a jednak funkcionáři stáli proti plénu v místnosti a rovnou se ptali: Ty nevolíš soudruha A. A? Když někdo byl svéhlavý tak s ním zatočili.
Společenské vlastnictví napomáhá špatnému vztahu k němu - z cizího krev neteče. I dnes je to vidět. Podíváme-li se na průběh stavby soukromé, tak ta přímo letí vzhůru a vedlejší ze státního jde čtyřikrát pomaleji. Totéž s výrobními prostředky.
To si právě mimo jiné představuji pod pojmem správný rozbor a zhodnocení historie. Bez toho není modernizace ani pohyb dopředu.

Vᚠpříspěvek má dvě části, tak svou reakci taky rozdělím
1) Vnitrostranické mechanismy jsou v prvním přiblížení popsány správně - je-li mi známo, hodí se na všechny současné parlamentní politické strany. Můžeme jim radit, aby to změnily, ale asi se na nás vykašlou. Takže zbývá otázka, co my ve vztahu k nim: brání nám to a) ve vstupu do jejich strany b) jednotlivcům v externí užší spolupráci s nimi c) organizaci (třeba SDS) v akční spolupráci s nimi d) atd atp. Co z toho pro nás platí?

2) Společenské vlastnictví
Z čeho vyplývá naše zkušenost? Ze znalosti situace před listopadem a po listopadu. Ze dvou modelů, které podle mne možnosti nastavení společenského vlastnictví nevyčerpávají. Přede mnou se otevírají otázky: Určuje špatný vztah ke společenskému vlastnictví opravdu ono společenské vlastnictví samo? Existuje dnes zájem soukromého kapitálu prezentovat společenské vlastnictví jako neproduktivní? Je soukromé vlastnictví bezprostředním důvodem pozitivního a odpovědného vztahu k němu samotnému? Zkušenost se soukromým vlastnictvím např. bytů mi říká, že to tak jednoduché není. Řada soukromých akciovek s rozptýleným vlastnictvím je neefektivní a jejich management vesele tuneluje. Je-li k dispozici nějaký objektivní rozbor obou základních forem, sem s ním. Jinak - také z důvodů rozhodovací nejistoty - jsem pro soutěž obou základních forem.

1) F situaci, kdy se nam nechce a) a ani moc b), c), ...je možné zkusit utvořit m) či n). Na jiném místě na netu -HzPD- probíhá diskuse o přímé demokracii. Padla tam i zmínka o tom, že přímou demokracii nebudou asi chtít samotní bafuňáři té které strany, protože by jim to nezaručilo jistotu být zvolen v dalších obdobích. Nebo-li pokud se nenajdou lidi, kteří by organizovali stranickou činnost i s perspektivou, že můžou být nezvoleni není možná přímá demokracie a občan bude nadále trpět pod knutou stranických sekretariátů. Asi právě to jsou oni kteří mají na svědomí to nejhorší vykořisování, kterého se obává pan Vojta. Resumé: + pro Vás.
2) Ano, existuje zájem kapitálu presentovat společenské vlastnictví jako nevýhodné. V řadě případů má pravdu, v řadě jiných případů je sám kapitál neschopen být prospolečenský. Ano také jsem pro soutěž všech forem. Opět máte +.
Docela Vám to jde. Zajímá mně, jak odpovíte na poznámku p. Hudečka o tom, jak vykličkovat z pasti, do které se dostal tzv. socík v minulosti, kdy moc uchopili funkcionáři a také toho hned využili ve svůj prospěch. Jaká opatření se musí udělat např. ve stanovách nebo v organizaci tak, aby bylo znemožněno autoritářské vládnutí úzkých skupin ve vrcholu stran.

1) Beru to tak, že má otázka nebyla příliš inspirativní nebo provokativní. Pokud jde o PD, role těch "bafuňářů" určitě má svou váhu, ale nelze na ni celý problém redukovat. Představa, že mohu pomocí PD změnit trvale svět je podobná čistě leninské představě, že může svět změnit semknutá komunistická strana. Prostě představu, že vědomí předchází bytí, musím odmítnout, a se halí do jakého chce hávu. Rozhodující byl vždy reálný svět lidské výroby. Hierarchická struktura řízení hromadné výroby se dnes postupně mění na síovou, v tom spočívá naděje. Praktický svět výroby možná začne klást na jednotlivce takové nároky na rozhodování, že tohoto jednotlivce připraví/zaškolí i na rozhodování o věcech mimopracovních. To absolutně neznamená, že nemá smysl PD podporovat - stejně jako se člověk připravuje školou na své povolání.

Moje teze tedy je, že podstatnější "knutou" (ve smyslu určující) než knuta stranických sekretariátů je knuta výroby a výrobních vztahů. Chtít odstranit knutu první bez odstranění té druhé znamená podle mne žít v iluzi. Protože mezi oběma "knutami" existuje příčinná souvislost (a to obousměrně, by různě intenzivně), má smysl bojovat SOUČASNĚ proti oběma knutám, tedy stavět před lidi povinnost se rozhodnout v referendu všude tam, kde mohou bezprostředně pocítit důsledky svého rozhodnutí (nebo těch druhých, budu-li v menšině).

2) Podle mého názoru byl "socík" z hlediska celosvětového předčasně narozené dítě. Čistě z hlediska Rusů to však bylo možná pozitivní, protože jim to zrychlilo pohyb po trajektorii opouštění feudalismu. Past "socíku" spočívala podle mne v tom - opět se vrátím k výrobě - že do moderního strojního parku postavil nepřipravené mužiky (v malém se o to pokusil už před tím báuška car). Formální změna výrobních vztahů nepřinesla své ovoce, jak předpokládala teorie. Socialistický výrobní systém se automaticky nedostavil. Pro Lenina to mohl být šok. A současně se musel celý systém začít

A současně se musel celý systém začít bránit proti agresi zvenčí. Bylo nutné zajistit efektivitu výroby - a tak se (vlastně od historie skoro zatrest) museli chopit řízení výroby straničtí funkcionáři. Neřekl bych, že to zpočátku udělali většinově proto, aby z toho měli prospěch, jejich neúspěchy se trestaly jako dezerce za války. Mám problém nazývat ten systém socialistickým - osvobození člověka prostě suspendoval. Ale byl to nepochybně systém intentivně sociální, sociální práva však přiděloval - jen intenzivněji než bismarkovské Německo.

Postupně se ale v tom systému (který měl atributy budoucího socialismu i minulého feudalismu) stali straničtí funkcionáři šlechtou s téměř dědičnými právy - Kim Ir Sen je jen exemplárním případem. V tom se můj pohled možná liší od Jirkova. Já si nemyslím, že to způsobilo "společenské vlastnictví" vůbec (není tedy "pastí"), ale společenské vlastnictví v historicky nepřipravených podmínkách. S dalším ale pak plně souhlasím: žádná dobrá vůle nebo "kádrová opatření" s tím už nemohly nic udělat. A tím také podobně říkám: žádné úpravy stanov stran nezmění "knutu" výrobních vztahů, mohly by se však stát školou demokracie, to by mohly, a to je asi dost dobrý důvod, aby se ten systém (uvnitř strany!!) aplikoval.

Když zespolečenštím kapitál, tak to bude dál kapitál - až na to že zespolečenštěný. Takový subjektivně idealistický, právně-politicky nadstavbový socík by ani samotného marxistu neměl zrovna uspokojovat.

Úplně jiný kafe by ovšem bylo, kdyby

a) začalo "poněkud zanikat" zboží - a to proto, že dominantními ekonomickými faktory by se staly takové věci, které ani směnit nejde - na někoho je převedu a stále mi zůstávají ...

b) kdyby místo zhodnocování FONDů /a už veřejných nebo soukromých/ se zase stalo dominantou základního ekonomického vztahu a tvorby nadproduktu zhodnocování FAKTORů, stejně jako to bylo před kapitalismem, kdy peníze byly až na druhém místě, ale hlavně se kultivovala půda, rostly města - prostě zhodnocovaly se dominantně faktory ...
Až na to že by šlo o faktory práce - ne o půdu ...

c) kdyby "fondy" musely klečet a prosit na kolenou, aby byly najaty akumulovaným lidským kapitálem, protože jinak by se zhodnotit nemohly a podle toho by vypadala jejich vyjednávací pozice ...

zespolečeštěný kapitál je poněkud nestandardní pojem. Zavání to pojetím kapitálu jako výrobního činitele či jevově jako fondy\ plné peněz či majetku.
Podle klasiky jde o zespolečenštění výrobních prostředků, kterým zaniká kapitáliový vztah. U Marxe najdeme vymezení kapitálu jako společenského vztahu vzniklého vlastnickým oddělením pracujících od vlastnictví
Netvrdím že Marxův kapitál je dogma (o kdyxž úplně nevýznamná kniha to jistě není) , je ale třeba se shodnout s kterým pojetím pracujui.

Je to opravdu nestandardní, ale myslím, že k novému pokusu o vymezení pojmu bude Mirek Tejkl směřovat ve své sérii "Zemřela vize, do hrobu dána, metoda po ní zůstala...".

"zespolečeštěný kapitál je poněkud nestandardní pojem. Zavání to pojetím kapitálu jako výrobního činitele či jevově jako fondy\ plné peněz či majetku."

Já s Vámi zcela souhlasím a skutečně jsem měl v této souvislosti na mysli kapitál jako fond či dokonce výrobní faktor PRÁVĚ PROTO, aby z toho vyplynulo, že změnit se musí hlavně něco jiného, aby byl překonán kapitalismus - a sice onen společenský vztah "kapitál". V minulých dnech jsem zaslal SDS článek "Ta událost u Labutí řeky", který se této věci týká ...

Zajímavé, že ani v bojovném Komunistickém manifestu se nežádá znárodňování jiných výrobních faktorů než půdy (a pozemkové vlastnictví je poněkud antikapitalistická záležitost a na kapitalismu by se nic nezměnilo při jeho znárodněním), ale pouze fondů - zavedení jediné národní banky ...

Pane Tejkle! Při vší úctě se mi krutě nelíbí "kdyby" řešení.
- - Kdyby větší opoziční strany byly více levicové než levé, pravděpodobně by si udržely vládu v rukou a mohly dělat více pro lidi. Ostatně to co by mělo nebýt, aby to bylo jiné kafe, tu prosazovala osm let vláda socialistů. Tatហvláda, která teď vyčítá odéesákům totéž, co donedávna pytlíkovala.

příliš horlivé fandovství v přímou demokracii mi čímsi připomíná anarchistické vzepětí vůči autoritám - je to potřebné k změně, ale nestačí to na fungování světa. HzPD mi přijde poněkud exotické, včetně přeceňování telekracie... tj. využití IT pro zapojení laiků do rozhodovacích procesů.
To není o bafuňářích (ti se svých koryt drželi vždy a držet budou) ... a i přímá demokracie je ovlivnitelná - technologie tvorby veřejného mínění je dnes už docela rozvinutá. jde spíše o změnu v kvalitě zájmů a zěnu vkvalitě zpětné vazby.
Přeměna politické spolenosti v občanskou (Gramsci) neznamená odstranění zprostředkování a tedy i reprezentace , pouze se více uplatní mechanismy participační na různých subsidiárních úrovních.
A to se týká i soialstického výrobního systmu. Heslo o samosprávě ještě neznamená menší potřebu tržního zprostředkování, ani potřebu centrálních institucí hospodářské politiky.V tom snad je hlavní poučení z totáčr, kde tzv. PES byla ukázkovou scholastikou.

"Moje teze tedy je, že podstatnější "knutou" (ve smyslu určující) než knuta stranických sekretariátů je knuta výroby a výrobních vztahů. Chtít odstranit knutu první bez odstranění té druhé znamená podle mne žít v iluzi."(M.N.)
Moje teze je. že tak to není. Stranické sekretariáty měly moc, a mají. Ty diktují jak se budou výrobní vztahy utvářet. Proto nemá snad cenu nařizovat kdo bude vlastnit výrobní prostředky, ale má cenu zkoumat, jak bude produkt přerozdělen.
- - Socík byl předčasně narozené dítě z toho důvodu, že bolševikům nešlo o socialismus, ale o vlastní postavení v jejich systému hrůzovlády. Žádné "kde tak volno dýšit čelavěk". Dodnes se teoretici o mnoho z místa nepohli.
- - O to jde v mé otázce: popsat v čem se stala chyba a zdali je někdo schopen aspoň zhruba nastínit nějakou variantu, která by ty hrůzy vyloučila. Bavíme se o konzerv. pí. Semelové, o pokrok. p. Dolejšovi, o náckovslé Ksm, bavíme se o tom léta a konstatujeme, že ani sjezd EL jasné a konkr. návrhy nemá.

Jestlipak si to přečtou lidi kolem Valacha, asi ne - škoda.

K tomu musím přičinit jednu poznámku - moje pojetí postavení PD na žebříčku mých priorit není v rozporu s tím, že aktivity HzPD oceňuji. Dobře, že taková skupina lidí existuje a informace o PD rozšiřuje. Osvětové práce není v této oblasti nikdy dost.

Ano, přímé demokracie může být víc, jde o to okolik a kde. Takže osvětu na toto téma beru, přílišné a nekritické nadšení už nikoliv.

myslíte nazelenalého Milana Valacha z brněnského pajdáku (www.valach.info) ? Inu, proč ne...otevřená debata o KSČM může být zajímavá i pro něj.
Jeho antikomunismus mi ale přijde prochu pocitový a články např. na BL trochu moc hřímavé a málo uspořádané.
Ale to je obecný nešvar - Keller nebo Chomsky to mají také. Pokud jde o HzPD souhlasím s Egonem i Neubertem

Existuje také diskusní kroužek o PD Valachem vedený, dost ostrá otevřená debata o KSČM se vedla svého času i tam, ale i jiné příspěvky jsou zajímavé - i když s nimi nemusím souhlasit. Vadou je nemožnost dohledat starší debatu, ale i tak vřele doporučuji.
Lze se tam dostat tudy:
http://www.pdemokracie.ecn.cz/cs/index.php? pg=start

"Pro mne ani tak nejde o "prohřešky minula", ale o hledání odpovědi na otázku: proč to vždy a všude sklouzlo do stejných kolejí? Odpověď vidím někde v tom, že toto "sklouznutí" musí být založeno systémově, tj. zřejmě realizovaná forma "společenského vlastnictví" v sobě nese rovnou zárodky vniku jakési nové byrokratické třídy těch, kteří jsou si "rovnější" - a žádná dobrá vůle nebo "kádrová opatření" s tím nemohou nic udělat."(p.Hudeček)
"nejen selhání subjektivní, ale zejména selhání systémové je to hlavní poučení pro konstrukci nových, moderních projektů. To není proti individuální či kolektivní očistě. Špatné nepřestane existovat - to je trvalý zápas."(p.Egon)
Už několikrát se zde objevila obava ze systémového selhání. V čem systémy selhaly? Kdo umí formulovat aspoň nástin lepší varianty systému, který by nevedl k novým deformacím ve stranické práci? Nemluvě teď o konkrétní straně.
V diskusi na webu HzPD zazněly pochybnosti o tom, zda je vůbec přímá demokracie teoreticky možná(zmínka o knize F.Koukolíka)

argument osvětáře koukolíka je sice zajímavý, ale hlavní problém v přehnaném zavídění přímé demokracie vidím ani ne v nějaké přirozenosti člověka, jako v informacích. Prostě nelze ve složité společnosti zavádět zjednodušené rozhodovací šablony jako v nějaké smečce či malé polis ... rozhodování se delegovat občas musí.
P.S. : jestli mám selhání minulého režimu za systémové to samozřejmě není automatickou odpovědí na jeho jinou, funkčnější variantu. Prostě jen říkám, že nevystačím z odpovědí, že někteří soudruzi selhali či že imperialisti moc tlačili.

My, příznivci přímé a polopřímé demokracie nesouhlasíme se současným režimem, jež považuje za standardní hodnoty nezodpovědnost a sobectví.
Nesouhlasíme s tím, aby politici zneužívali svých funkcí k tvorbě zákonů sloužících k rozkrádání státního majetku a organizování korupčních obchodů s různými zájmovými skupinami.
Nesouhlasíme s tím, aby politici používali veřejné rozpočty - daně milionů spoluobčanů - jako zdroj svého obohacení a zisku zájmových skupin, a prohlubovali tím nezaměstnanost, hospodářskou a sociální nerovnováhu, státní dluh a celkový úpadek naší společnosti.
Nechceme po pravidelných pseudodemokratických volebních fraškách v období mezi volbami stále jen bezmocně přihlížet zneužívání moci a aroganci těch, kteří nás ve volbách podvedli.
Nechceme bezmocně přihlížet ničení přírody, krajiny, urbanismu, architektury, kulturních a historických tradic ve prospěch nekoncepčních a krátkozrakých ekonomických zájmů a zisku úzkých zájmových skupin na účet „budoucnosti“.
Vy s tím souhlasíte?

protože nejsme u výslechu, tak zopakuji pouze to, že přímá demokracie není universální princip. To přeci není proti přímé demokracii vůbec, jde jen o míru..
A jestli by nedokonalá demokracie je pro vás pouze fraška a přehlídka argogance, tak to to chcete nahradit jednotnou kandidátkou národní fronty ? Snad ne....
P.S. : Mluvím za sebe - nemusím používat monarchistický pluralis majesticus. Mluvíte-li za HzPD, prostě ve volbách neuspělo - pouze přímá demokracie je na oslovení lidí zřejmě málo.

Paní Ireno! My slávisté nesouhlasíme s vítězstvím Sparty. My slávisté postavíme výborný manšaft a pak to Spartě na sportovním kolbišti nandáme.
A jaký máte záměr Vy? Na webu PD se mluví o tom, jak je Amerika před krachem, ale postavit systém, který jednak neupadne do stalinských nebo goeblsovských móresů a jednak bude pro voliče natolik zajímavý, že tím pádem vyhrajete volby.
Pak Vám pomůžu chránit krajinu i historické tradice i zmenšovat státní dluh. Souhlasíte?

Pane Podotýkač! Škoda, že si to nepřečtou lidi kolem p. Valacha. Viz útržek:
"Komentář ze dne: 07.12.2007 08:12:16 Autor: [Egon]
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: BEZ DOGMAT
příliš horlivé fandovství v přímou demokracii mi čímsi připomíná anarchistické vzepětí vůči autoritám - je to potřebné k změně, ale nestačí to na fungování světa. HzPD mi přijde poněkud exotické, včetně přeceňování telekracie... tj. využití IT pro zapojení laiků do rozhodovacích procesů.
- - Na webu HzPD byl příspěvek o důležitosti informovat občany podrobně a velice srozumitelně dříve, než to udělá některý placený profesionál, ovšem ve prospěch někoho jiného. P. Valach na něj reagoval tak, že kdo má zájem být informován, že si informace najde. Přišlo mi to jako jeho úlet. Je přeci rozdíl mezi člověkem, který se informacemi živí a mezi jiným, který celý den dělá jinou práci. Snad někdy pánové přijdou na to, že ve kvalitě informovanosti je rozdíl i podle toho, kdo informace dává. V podceňování informovanosti.

Dovolím si možná hubatou větu: Kdyby se Ksčm chtěla modernizovat, tak se již dávno modernizuje. Přesně podle lid mudrosloví - kdo chce psa býti, húl si najde. Obrátíme-li toto, vyznívá to mnohem pesimističtěji: Kdo hůl nehledá, asi nechce psa býti! Hůl nabízí p. Václav Bělohradský v posl. příspěvku na tomto webu:
- - "Cituji často v těchto úvahách Ludwiga Wittgensteina, který napsal, že úkolem filosofie, je „ukázat mouše cestu ven z láhve, v níž uvízla“."
- - Okolo r. 1995 jsem měl pocit. že p. Václav Bělohradský je "vykladačem" myšlenek p. Václ. Klause. Nyní již si to nemyslím, spíše mne napadá označení "ukazatel směru". Když si představím, že by se tímto směrem vydala např. politická strana (což bohužel nehrozí), tak je mi příjemně po těle. Je to určitě výborný návod, kterým směrem se má MODERNIZACE politické strany ubírat. Moc děkuji!