Vsechno je jednoduche. Zijeme opet ve tridni spolecnost. Jedna trida vlastni vyrobni prostredky, druha trida nevlastni nic nezli svoji pracovni silu. Trida, ktera vlastni vyrobni prostredky vykoristuje tridu, ktera je nevlastni. Mezi temito dvema tridami je vrstva - inteligence (politici), ktera slouzi za uplatu vladnouci tride. Tato vrstva zdokonaluje metody vykoristovani a pro sebe vymysli vyhody. Kdo to chce zmenit, musi opet zavest beztridni spolecnost. Nikdy jsem nebyl ve strane a samotneho me prekvapilo, ze Marx mel pravdu.

a než zrušíte třídy i všechny rozdíly narhuji ještě zničit krtečka ! Ještě by mohl vymýšlet něco ze státního rozpočtu.

tu naivitu bych tak neironozoval. Prostě je to těžký článek. Co také řici ideového na úvahy o daňovém dumpingu či o magickém čtyřúhelníku ? Fakt je, že elvice asihoospdářskou koncepci ani priopracovanou poltickou ekonomii moc nemá.

Na cestě k samosprávnímu socialismu pro 21. století a svobodné, prosperující to jest komunistické společnosti nás totiž, jak víme z Manifestu, čekají některá revoluční politická opatření. Tato opatření budou ovšem podle různých zemí různá. Ale vidíme, že to jde, když se chce - viz např. Venezuela, Bolivie, Nikaragua atd.
V nejpokročilejších zemích však může být téměř všeobecně použito těchto opatření :
1. Silně progresívní daň.
2. Soustředění úvěru v rukou státu prostřednictvím národní banky se státním kapitálem a výhradním monopolem.
To znamená racionalizaci současné antisociální fiskální a monetární politiky. Podnětná je v tomto ohledu studie ekonoma Petra Gočeva o vertikálním přerozdělování - k dispozici na http://sok.bz/Archiv/Prerozdelovani_v3.0.CZE.pdf Její závěr zní, že "poměrně vysoká míra státem vynuceného vertikálního přerozdělování je ve stávající společnosti (tj. za předpokladu existence státu, soukromého vlastnictví výrobních prostředků, atd.) legitimní ze všech relevantních hledisek - z hlediska spravedlnosti, užitku, svobody i efektivity."
K realizaci uvedených cílů musíme v současné situaci demokratické soutěže politických sil získat prostou většinu ve sněmovně v případě fiskální politiky, většinu v celém Parlamentu pro volbu prezidenta, který jmenuje členy bankovní rady České národní banky pro nápravu nejhorších chyb monetární politiky a kvalifikovanou většinu pro hlubší ústavní změny. Všechny tyto postupné cíle jsou dosažitelné v řádu let, maximálně desetiletí.

51% v demokratických volbách je utopie. A kdyby... tak se neudrží na dlouho bez teroru. V případě ústaví většiny to platí tuplem. Odmítat tzv. Jánošíka naruby - jistě, ale odřít firmy o první poslední taky nejde. Zisk je pro firmu prostě důležitý.
Vždy je proto třeba brát ohled na jiné názory. A je to po zkušenostech s bývalým režimem dobře. M.j. - monetární politika se jistě nemůže dělat podle voluntaristických představ nějakých revolucionářů.

Jaké odírání firem o první poslední? Hugo jasně uvádí poznatky základního ekonomického výzkumu: "... poměrně vysoká míra státem vynuceného vertikálního přerozdělování je ve stávající společnosti (tj. za předpokladu existence státu, soukromého vlastnictví výrobních prostředků, atd.) legitimní ze všech relevantních hledisek - z hlediska spravedlnosti, užitku, svobody i efektivity."
No a co se týká monetární politiky, tak prostě to je marxistická monetární politika, žádný voluntarismus ale pracujícímu lidu a živnostníkům prospěšná, promyšlená politika - mimochodem víte o tom, že v ČR máme nejvyšší bankovní poplatky ze všech zemí, které nově přistoupily k EU? A to jsme banky za stamiliardové náklady veřejných rozpočtů oddlužili a za zcela směšnou úplatu předali zahraničním akcionářům. Jejich investice se jim vrátila již po pár letech...

Utopie? Jaká utopie? O žádnou Utopii ani utopii nejde. Hugo prostě jen uvedl, jak v současném politickém systému lze technicky provést velmi žádoucí změny s ohledem na politickou aritmetiku.
U té nové ústavy bude zřejmě nejlepší ratifikovat ji referendem - jako ve Venezuele. Je zajímavé, že potom bude mít venezuelská ústava (pokud ji tedy lidé schválí) mnohem vyšší demokratickou legitimitu než Lisabonská smlouva, kde se vlády a eurokraté referenda bojí, jako čert kříže. ASI VĚDÍ PROČ!!!

Možná by se tu měla vytvořit osvětová rubrika o ekonomice. Ekonomika z leva ... námět pro správce tohoto webu. Jak z hlediska znalosti základů makro i mikroekonomie, tak i z toho hlediska kam kráčí obecná ekonomická teorie (či politická ekonomie). Z hledisak poznatkového vybaevní je tady možná mezera největší.
Ten ekonomickým voluntarismus bych podepsal. Evidentně totiž tato část levice tomu s ekonomickým vzděláním moc nedala.JInak by diskutovala např. o otázkách daňové progrese věcně a neoháněla se výzklumem o kterém zřejmě nic dalšího neví. Nic nového.. tímhle trpěla levice už v minulosti. Bohužel... proto to tak vypadalo.
K levici jsou spíš přitahování humanitní obory, ale mít své ekonomy je také za potřebí. Laické oprašování zkrachovalé centrálně direktivní ekonomiky stejně jako pouze utopické horování pro výrobní samosprávu věci nepomůže. A nějaký Gočev to sám také nezachrání (pokud ovšem bude mít vůbec čas a ambici se levému pohledu na tento obor systeamticky věnovat).
P.S. článek je k nastavení veřejných rozpočtů a predikci dalšího rozvoje ekonomiky ČR...co tedy dodat konkrétně k praxi i teorii veřejného financování a moderní hospodářské politiky ? Venezuelský příklad je v tomto ohledu mimo naši evropskou mísu.

Rád bych za nějaký čas vyvolal nejlépe za účasti a gesce profesora Sojky v Liďáku konferenci postkeynesiánské a jiné alternativní ekonomie (něco jako byla SOKem organizovaná "Sociální stát a kapitalismus" před časem) a tak jsem v rámci svých osobních příprav požádal knihovní mezivýpůjční službu o to, aby mně v republice sehnala - ne snad nějaké neoricardiány o tolik nežádám (Sraffa vyšel na začátku normalizace, jinak nic), ale aspoň z lídrů postkeynesiánců Joan Violet Robinsonovou ...
V češtině není nic prý ...
A když ne Robinsonová nebo Kaldor, tak co ti ostatní, mnohem míň známí ...

U Robinsonové : mimořádně obtížná a stará "Akumulace kapitálu" (400 stran) je jen v angličtině a čtivější, novější a kratší "Esej o teorii ekonomického růstu", která by mně nevadila ani v té angličtině, se nějak nevyskytuje.

Jak kdyby bylo embargo na cokoli jiného než je neoklasický mainstream, ale když jde o pravicovou alternativu (rakouská škola), tak problémy nejsou, u levé alternativy nic není

ano, tak nějak ... kdo se v té nranži důkladněji vyznáte, proberte akademické i neakademické vody a začněte proboha diskutovat v té ekonomii o něčem a ne o ničem. Třeba i s trochou té postkeynesiánské historie a la Cambridge. Hlavně začít.

Ano, možná by se tu měla vytvořit osvětová rubrika o ekonomice, kde bychom našli poučení nejen my - ekonomičtí laici. pod článkem Abeceda je několik hesel, zatím však bez povšimnutí. Původně jsem si představoval, že se u každého hesla vytvoří diskuse a z té se vytvoří názor. Buďto všeobecný zájem je jiný, nebo většina má své názory hotové a nebo nevím. Třeba že laik, tvrdím, že bez dobrého ekonomického rozhledu se asi nedá dělat dobrá politika.

Hugo si vybral dost provokativné motto "Jde to".

Za Velké francouzské revoluce zpívala radikální chudina pařížské komuny - Komuny z let 1792-4, ne Komuny z r.1871 - velmi tehdy populární píseň "Půjde to /Ca ira/.

Byly tam poměrně konstruktivní návrhy, v té písni, které se týkaly vesměs likvidace "nepřátel Rovnosti" :

"Ca ira, ca ira, ca ira
Aristokrati na kandelábry"

a tak podobně se tam pělo ....

Sajra sajra sajra ...

Nebo sajrajt ?

Noa co teprve Kupředu levá, to už je úplně provokativní slogan!

Ani ne, tam přece nejsou ty kandelábry. A když chce někdo vyrazit levou, proč ne.

Ba co víc, je tam "Zpátky ni krok"!

S tím bych souhlasil i já.

Když se nechce NEJDE TO!

lepšíje chůze pobou nohách, ale v jednom podobně historickém šlágru se zase pěje "k minulosti zpátky spějme".
To by šlo možná i po čtyřech. Pravá, levá, přední zadní...hlavně pozor, neupadni.

Náhodou hromovým zpěvem Internacionály - byť na jiná (francouzská) slova - slavila Mitterandova Parti socialiste volební vítězství na začátku 80. let minulého století ...

... ale dře to. To chce poručit dešti a větrům.