mám takový dojem, ľe později svou odvahu poněkud ztratil, výhrady k sovětské linii měl od počátku, ale nakonec učinil vąe, co se po něm ľádalo, čímľ ze svých myąlenek neustále slevoval, aľ z nich nic nezbylo, měl připomínky k 21 podmínkám pro vstup do kominterny, určitě cítil, ľe Bubníkova kritika je v podstatě oprávněná, zfixlování sjezdu strany v r. 1929 Gottwaldem a Friedem jako logické dovrąení předchozího vývoje, naprostá absence jakékoli vazby nejen na dělníky, ale i vlastní členstvo, to vąe akceptoval, coľ mu jeho někteří příznivci, kteří se nemínili vzdát, také vyčetli

Vaąe poznámka je zajímavá, ale nejsem si vąak jako Vy jist, ľe "ztratil odvahu". Není moľné, ľe prostě jen ztratil jistotu svého přesvědčení? ®e se nakonec přeci jen přiklonil k řeąení, které sám před tím zavrhoval?

V určitém smyslu je dneąní doba podobná té z konce 20. let. I dnes - návazně na to - část radikální levice váľně uvaľuje o "boląevizaci", i kdyľ tentokráte BEZ relativně silného Sovětského svazu.

Pane Neuberte, buďte, prosím, tak hodný, máte myslím k autorovi článku blízko, a vyąetřete někde, zda ze ©meralova období rozčarování Stalinem jsou nějaké písemnosti, ev. jaké.

Nemám blízko, ale zkusím to.

Pane Pepo, popiąte, prosím, obąírněji ono zfixlování sjezdu Ksč v r 1929. Nebo aspoň, kde se dá o tom dočíst.
Asi je to dost zajímavý mezník.

jestli své přesvědčení ztratil, to nevím, ale to jak trockistům obětoval Bubníka, kdyľ útočili na něj samého a za dva roky tyto trockisty, kterým před tím podlézal, sám vylučoval, to mi přijde divné, spíą neľ změnu smýąlení mi jeho chování ve dvacátých letech připomíná lavírování a kličkování mezi moskevskými frakcemi, snahu o to, aby nebyl zavrľen, a» to stojí co to stojí, taky ho jako nestálého kritizoval sám Trockij

v důsledku toho nebyl dobře zapsán u ľádné skupiny, nikdo si prostě nemohl být jist, zda při změně poměrů v Moskvě nevypoví dřívějąí spojenectví, a jestli ho v 35. roce postavili do voleb, tak jenom kvůli tomu, ľe lidé měli před očima toho starého dobrého ©merala, kterým ale uľ dávno nebyl

Jeątě před sjezdem se díky delegátovi kominterny Henrykowskému-Zieglerovi zmocnili sekretariátu strany Gottwald a Fried (toho mezi pozdějąí ąpičkou nenajdete, později se stal poradcem Maurice Thoreze a pomáhal ustavit Lidovou frontu, za války zavraľděn v Belgii neznámo kým) a společně vąe připravili, tj. posílali delegačenky na sjezd podle svého uváľení, vylučovali nepohodlné funkcionáře apod.
Důsledkem byla likvidace jakékoli vnitrostranické demokracie a sníľení počtu členů ze 150 000 v roce 1928 na pouhých 25 000 v roce 1930- jednoduąe nezaplatili členský příspěvek, kdyľ nemohli říct ani svůj názor a mohli toliko poslouchat
Dočetl jsem se to v Dějinách KSČ (Od počátků po převzetí moci); autor Jacques Rupnik, nakladatelství Academia, ISBN 80-200-0957-4

Poutavá historie. Odkud to ten Rupnik má?

historie je o studiu historických pramenů ..,archivy, sjezdové stenozáznamy atd. To byste se divili co se tam dá najít a o čem se dříve nesmělo ani promluvit.
Např. o "demokratickém" průběhu tvz. boleąevizačního sjezdu v roce 1929 kdy Gottvaldovi hoąi definitivně přitáhli KSČ pod křídla stalinem kontrolované Komiínterny. Jó Historia magistra vitae !

Pokud dokumenty existují, musím jimi svá tvrzení doloľit, jinak jenom kecám.

to jistě, ale konkrétně vás trápí co ? Ta figura z kominterny a nebo chování Gottwalda a velikost ztráty členstva po 29 ?To druhé je myslím opravdu dost běľně dostupná informace, to prvé by asi bylo dobré doloľit pramen. poznámkový aparát v té rupnikcově publikaci není dokonalý.
Nejlépe necenzurované steno z V. sjezdu KSČ a dobové memoáry. Historii Kominterny se také věnovalo řada historiků domácích i zahraničních - uľ v rámci vědeckých informací UML pro V© byly před rokem 1968 editovány různé zdroje.
Např. díla L. Shapira, F. Borkenaua či E.H.Carra z těch cizích a z naąich z té doby znám třeba M. Hájka či Z. Bradáče.
Ale nechci jako pouhý nadąenec fuąovat profesionálům do řemesla. jneom, ľe k těmto údajům nejsem podle tohoco vím aľ tak skeptický.

Problém je v tom, ľe v současné vlně desinformací je člověk aľ paranoidně nedůvěřivý ke vąemu, co není pofutrované odkud to je, navíc vąechno, co KSČ podělala je často zveličované. Pokles členů je mimo diskusi, jiná věc je co připravilo cestu novému vedení a vliv kominterny, tady prostě musím konstatovat, ľe nemám dost informací a protoľe je to pro mne jen záleľitost zájmu - profesně jsem úplně jinde a jako venkovan přístup k informací mám omezený.
A nemám moľnost ověřovat bernost informací, proto ta opatrnost a opakovaný dotaz odkud to víą, pokud při oné informaci není jednoznačně berný pramen.

"Důsledkem byla likvidace jakékoli vnitrostranické demokracie a sníľení počtu členů ze 150 000 v roce 1928 na pouhých 25 000 v roce 1930- jednoduąe nezaplatili členský příspěvek, kdyľ nemohli říct ani svůj názor a mohli toliko poslouchat"

Ale no ták : kolik členů měla KSČ řekněme v roce 1922 ?
I samotný rok 1928 byl výsledkem neustálého poklesu zaviněného - jak se naopak domnívají stalinisté - "oportunistickým vedením".
Přitom v r.1925 to byla druhá nejsilnějąí strana po agrárnících (Republikánská strana ľivnostenského a malorolnického lidu)

Po nástupu Gottwalda to ąlo dolů, ale pak zas nahorů i kdyľ strana boląevickou zůstávala.

Boląevizace stranu neoslabila. Přání demokratických komunistů je prostě otccem myąlenky. Stranu posilovaly nebo naopak oslabovaly exogenní vlivy a vlny, které kdyľ uľ tak zdvihaly vąechny "komunistické čluny" nwebo naopak - řečeno oblíbenou neoliberální frází z jiných souvislostí ...

Je někde k mání statistika, kolik bylo členů od vzniku do roku 1938 - pěkně rok po roku?
Něco je zde:
http://www.ransdorf.com/%E8l%E1nky/archivcla nky.html
v článku o ©vermovi
A co takle Jílkovo vedení a neúspěch tuąím "rudého dne 6,7,1928" a druhé spartakiády (nebo mne pamě» mýlí).

Pozor v odkazu je mezirka .../archivcla nky.html
která se musí vyretuąovat, jinak nechodí.

svést vąechno na exogenní faktory je poněkud neprůkazné ... ľe by snaha pro změnu dokázat ľe demokratický, nedemokratický, pořád boląevik ?
Jistěľe počet členů kolísal podle sociálního napětí a úspěchů konkuentů, ale ten rychlý propad během boląevizace na pouhou ąestinu je nesrovnatelný.
A návrat členů v 30. letech v době lidové fronty v sobě také zahrnuje oslabení diktátu Moskvy a větąí smysl pro skutečné problémy.

Milý Astreame,
jen na vnějąí vlivy to svést prostě nelze, máte pravdu v tom, ľe nejvíc členů měla stana na počátku 20. let, pan Ransdorf píąe o 400 tisících, ©meral měl podle Rupnika na 1.sjezdu v r. 1921 mluvit o 350 tisících, následoval prudký pokles na 140 tisíc v r. 1924 a 90 tis. v r. 1925 a 1926, tj. po Bubníkově aféře, zde je otázkou, co vedlo k tak velkému poklesu a nakolik byla ta nejniľąí čísla pokračováním trendu z předchozího období a kolik odeąlo přímo kvůli Bubníkovi- strana nezávislých komunistů ve volbách v r. 1925 zcela propadla, ale KSČ porazila socdem na hlavu i přes ztrátu 3/4 členů
v daląích dvou letech za vrcholně oportunistického vedení v rámci "poklesu" vzrostlo členstvo na oněch 150 tisíc- jenom připomenu, ľe v té samé době klesla nezaměstnanost pod 2%, po absolutním dně (Ransdorf hovoří dokonce o 17 tisících) v roce 1930 se skutečně pomalu ten počet zvyąoval- 40 tisíc v 1931, ale nejvíc lidí se hlásilo v době, kdy stranu vedl ©verma a trochu ji otevřel
ani kom odborům se moc nevedlo, protoľe místo aby hájili zájmy pracujících, tak chtěli po dělnících, aby hájili čistě politické zájmy vedení strany
oľivení strany bezesporu pomohla hospodářská krize, ale tak masivní úbytek členů za tak krátké období, do kterého spadá počátek ekonomické recese, prostě vnějąími vlivy neodůvodníte

Nejspíą budete mít pravdu.
A o tom "zhoupnutí", to je o nárůstu z 90 tis. na 150 tis. jsem ani nevěděl. Mea culpa.

Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rakousku jediní výrazem nutnosti dějin, stvořiteli nového Rakouska svobodných, rovnoprávných národů Za nejúčelnějąí podmínku vývoje národů střední Evropy a jejich proletariátu, včetně národa a proletariátu českého, je potřebné posilovat vąe, co přispívá k udrľení velkého, státně organizovaného hospodářského prostoru, jehoľ dějinným výrazem je Rakousko-Uhersko.“
Bohumír ©meral

„Není jediného národa ani území patřícího před tím habsburské monarchii, jemuľ by získání nezávislosti nepřineslo urpení, jaké staří básníci a teologové připisovali výhradně zatraceným a prokletým.“
Paměti Winstona Churchilla

Dějiny na výběr
V české historii je nemálo polozapomenutých, nevhodých osobností a témat, zato je hodně vybraných , nejčastěji přebarvých, politicky a psychologicky působivých a uľitkových vyprávění, které se nemohou minout ľádoucího účelu. Do jisté míry mezi ně i přespřílią vidoucí a předvídající Bohumír ©meral. Ten má hříchů hned několik. Prvním z nich byl jeho postoj k Rakousku Uhersku a druhý, ne vąak poslední spoluzakladatelstvi Komunistické strany.Třetí, rovněľ ne poslední byla jeho laxnost k boląevizaci strany. Tento hřích později vyznal s výhradami, postupoval vąak i nadále “smířlivecky “,, oportunisticky a ąmeralisticky. Přesto, ľe na počátku 3. internacionály existoval anti-leninský marxismus a brzo vznikly i anti-leninské komunistické strany a organizace , mezi velezrádce tototo typu vąak ©meral nikdy neupadl Nenachází tedy místo na ľádném piedestalu. A je nepřijatelný.vąem vlastenecky i jinak pokrokově vąem cíticím,.nebo a rovněľ vąem volebního úspěchu. potřebným.
Jeho nebezpečí musí být nezapomínáno ! (viz dodatky)
Bděme !

To se nám to úpělo!
Čím vlastně bylo Rakousko - Uhersko? Polofeudální, zaostalou zemi,

Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí

http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-smeral-masaryk.htm


http ://aulavirtualedemocracia.blogspot.com.br/2018/05/ dodatky-zdroje.html DODATKY A ZDROJEl
Frantiąek Ferdinand, ©meral, Masaryk ...........?