logo SDS
Dnešní datum: 15. 11. 2018   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenější/rok zelený nadpis
Desatero pro okupovaného intelektuála
(01. 03. 2018, 5601x)

Tisková zpráva z XIV. sjezdu SDS
(26. 11. 2017, 1068x)

Stanovisko SDS k volbě prezidenta republiky
(08. 01. 2018, 950x)

Československo od Května do Února (1945-1948)
(20. 02. 2018, 773x)

Žádnou válku naším jménem !
(15. 04. 2018, 684x)

Začátek byl nenápadný
(30. 12. 2017, 683x)

Socialismus a Pražské jaro
(10. 06. 2018, 630x)

Čím začít? (Po lednu 1968)
(28. 02. 2018, 583x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návštěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žžádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 20
Prům. 15.3
21 denni
Max. 968
Prům. 457

Nyní si čte web : 64 uživ.

08. Od našich čtenářů

* Bohumír Šmeral - osobnost, která by neměla zapadnout do zapomnění

Vydáno dne 25. 10. 2007 (9898 přečtení)

Koncem října bychom si kromě jiného měli každoročně připomenout výročí narození významné osobnosti dělnického hnutí a levice dr. Bohumíra Šmerala. Narodil se 25. října roku 1880 v Třebíči. Ta byla na přelomu 19. a 20. století významnou baštou dělnického hnutí západní Moravy. Ostatně přízvisko rudá Třebíč bývalo ještě dlouhá léta po 2. světové válce obvyklé a hodně používané, nejen místními.

Šmeral se stal čelnou osobností našeho dělnického hnutí a významným prvorepublikovým politikem. I proto by jeho jméno rozhodně nemělo zapadnout mezi různými výročími, která si právě vždy na podzim připomínáme.

Člověk, kterého si vážil i Masaryk

Třídní původ Bohumíra Šmerala přitom vůbec nenasvědčoval tomu, že z něj vyroste čelná osobnost dělnického hnutí, nejprve sociální demokracie, později KSČ, ani to že se stane jedním ze zakladatelů KSČ při jejím vzniku v roce 1921. Šmeral se narodil v rodině, která patřila k třebíčské honoraci. Jeho matka Růžena přinesla do manželství slušné věno, jeho otec byl učitelem na měšťanské škole. Mladý Bohumír Šmeral už ve svých šestnácti letech vstoupil do třebíčské Dělnické besedy. V tehdy dvanáctitisícovém městě byl průmysl velmi rozvinutý a tedy i dělnictvo tvořilo velmi silnou a početnou společenskou a sociální skupinu, která měla nemalý vliv.

Protestní vystoupení dělníků a stávky byly v době, kde Šmeral vyrůstal a dospíval, ve městě dost časté. Dělníci vystupovali především za lepší pracovní a sociální podmínky, ale také proti monarchii a jejím institucím a byrokracii. Gymnazijní léta Bohumíra Šmerala se nesla ve znamení častých a ostrých sporů s otcem, ale i se školou. Už tehdy dokázal jasně formulovat své názory a prosazovat je. V této době jej poprvé zaujaly myšlenky marxismu a zde lze datovat počátek jeho pozdější komunistické orientace. Na tyto jeho názory měla vliv významná událost - ještě než odešel studovat práva do Prahy, měl možnost poznat činnost sociálně demokratické strany, která ve městě vznikla na konci 19. století zásluhou Josefa Hybeše. V Praze se Šmeral kromě studia věnoval již hodně a aktivně také společenskému dění a politice. Byl například redaktorem Studentského sborníku.

Nutno zmínit, že velmi ostře a odvážně odsoudil antisemitismus studentů v tzv. hilsneriádě. Masaryk, který tehdy žádal revizi známého polenského procesu a odmítal tvrzení, že šlo o rituální židovskou vraždu, se stal terčem hysterické kampaně i na univerzitní půdě. Šmeral tehdy proti antisemitismu studentů a na obranu Masaryka jednoznačně vystoupil ve studentském časopise. Riskoval tím hodně, ale zároveň dokázal svoji odvahu a schopnost hájit svůj názor veřejně a proti většině. Masaryk na tuto Šmeralovu odvahu, kdy se jej veřejně zastal nikdy nezapomněl. Ostatně dnešní zuřiví antikomunisté by nejraději popřeli i ten fakt, že Masaryk udržoval přímé i zprostředkované styky i s mnoha umírněnými komunistickými politiky, a to i v době, kdy již byl prezidentem. Ani tehdy tyto styky nepřeruěil. Mezi ty, se kterými udržoval styky přirozeně patři i Šmeral. Masaryk se setkával s levicově smýšlející inteligencí velmi často, pravidelně s nimi hovořil o aktuálních otázkách doby (např. komunisticky orientovaní spisovatelé Vladislav Vančura, Ivan Olbracht a další).

Šmeral se ovšem také dokázal mýlit ve svém odhadu politického vývoje v tehdejší monarchii, a to i v době již probíhající 1. světové války. Během ní dokonce zastával názor, že monarchie bude existovat dál a nevznikne samostatný český stát. V této velmi složité době na rozdíl od většiny tehdejších vůdců sociální demokracie prosazoval a obhajoval internacionální charakter dělnického hnutí a stavěl se velmi důrazně i proti nacionalismu. Do něho zahrnoval i české emancipační hnutí. V době, kdy zuřila 1. světová válka, se staví za loajalitu vůči Vídni, nedovolí dokonce ani radikálnější publicistiku v Právu lidu, jehož byl éfredaktorem.

Novým císařem Karlem je mu dokonce nabídnuto ministerské křeslo, a to opakovaně. Tyto nabídky ovšem Šmeral pokaždé odmítl. Odpor proti Vídni byl v této době již velmi silný, a to včetně veřejných vystoupení v podobě stávek. Pád carského režimu v Rusku v roce 1917 posiloval revoluční úmysly i v mnohých částech tehdejší monarchie. Válka tento radikalismus ještě posilovala. šmeralova opatrnost v této době byla využita i jeho mnohými spolustraníky, kteří jej neváhali veřejně obviňovat pomluvami nejhrubšího zrna (jako přisluhovače umírající monarchie), čehož využíval i bulvární tisk. Často i k útokům nejen vůči němu, ale i celé sociálnědemokratické straně. Žádné z obvinění ovšem jeho odpůrci (např. František Modráček, Rudolf Bechyně) nedokázali doložit konkrétními fakty.

Šmeral veřejně promluvil ještě na prvních válečných oslavách 1. máje, kdy doslova prohlásil: "Co chceme, aby tyto těžké doby přinesly? Naším cílem je, aby z převratu této světové války vzešla podstatná revoluční přeměna trvajících politických a hospodářských poměrů. Slovo revoluční používám a plně si uvědomuji jeho významu." V této době Šmeral kromě jiného též důrazně intervenuje za propuštění politických vězňů - tehdy Karel I. poprvé přislíbil všeobecnou amnestii. Šmeralovy názory na rakousko-uherskou monarchii jsou asi nejlépe vyjádřeny v jeho vlastních slovech pronesených v roce 1915 na jednání mezinárodní socialistické konference ve Stockholmu: "Jsem pevně přesvědčen, že rakouská říše nepomine, že zůstane, a já jsem toho názoru, že ve chvíli nebezpečí pro rakouský stát, je třeba, aby alespoň část českého národa a jeho zástupců se hlásila k tomuto státu. Není-li možno pro tuto politiku získat většinu našeho národa, považuji za svou povinnost sám s jednotlivci, třeba i v nepatrné menšině, provádět tuto politiku, aby byl rakouskému státu podán důkaz, že v době jeho ohrožení nebyl český národ v táboře velezrádců."

Slova, nad kterými by se dnes pohoršil skoro každý, však byla vyslovena v době natolik složité, že je nelze jednoznačně odsoudit, ani je zjednodušovat. Šmeral byl se svým názorem na trvání monarchie i po skončení války sice v menšině, ale rozhodně jej nelze považovat za kolaboranta nebo dokonce za zrádce českých zájmů. Nikoliv, Šmeral zastával v této věci (samostatnost českého státu) umírněnou pozici. Ostatně po válce si užil díky těmto názorům mnoho útoků a musel se na čas stáhnout z veřejného dění do ústraní. V srpnu roku 1917 byl nazván Viktorem Dykem "politickým chytrákem bez ducha" a "Čechem bez češství". Byl dokonce obviňován i ze styku s tajnou policií. Je v této době také často napadán a skandalizován v tisku. Zvláště aktivní v tomto směru byl tisk agrárnický a národně socialistický.

Brzy vyšlo najevo, že Šmeral je pouze zástěrkou v útocích proti sociálně demokratické straně. Šmeral v dané době posloužil jako příhodný obětní beránek a hromosvod útoků na celou stranu. V září 1917 Šmeral složil všechny své funkce - předsedy výkonného výboru, předsedy poslaneckého klubu i šéfredaktora Práva lidu. Se Šmeralem se potom přirozeně nepočítalo ani při formování nového státu v roce 1918, ani při dělbě moci v něm. Jeden z nejpovolanějších a nejzkušenějších politiků této na významné události bohaté doby je odsouzen pouze do role nezúčastněného pozorovatele převratných společensko-politických dějů. Šmeral se ale ani v této pro něho nesmírně složité situaci nevzdává.

Šmeral jako významný prvorepublikový levicový politik

Jako člen Socialistické rady byl čelným organizátorem generální stávky 14. října roku 1918, při níž měla být v rámci lidových demonstrací vyhlášena Československá socialistická republika. Tato akce vyvolala´represivní opatření ze strany rakouského vojska a policie. V letech 1919 - 1920 stát v čele marxistické levice československé sociálně demokratické strany. Po návštěvě sovětského Ruska, kde hovořil přímo osobně i s Leninem, usiloval o prosazení internacionální linie v československém dělnickém hnutí. Významně se zasloužil o odtržení marxistické levice od sociální demokracie a založení KSČ v roce 1921 i o její vstup do Komunistické internacionály. Patřil k hlavním organizátorům velké prosincové stávky v roce 1920, během níž vojsko na mnoha místech střílelo do dělníků. V první polovině 20. let řídil činnost KSČ a vedl i redakci Rudého práva. Velmi často právě v tisku vystupoval proti sociální demokracii, kterou obviňoval z podílu na buržoazní podobě nově vzniklé republiky. Ačkoliv Šmeral netajil svůj obdiv vůči Sovětskému svazu, dostával se nezřídka i do rozporů s linií Moskvy. Ve velkém a silném Sovětském svazu viděl především oporu pro příští časy.

Šmeral to ovšem nikdy ve své veřejné politické činnosti neměl snadné. Jednak komunisté byli za 1. republiky obviňováni jako veřejní škůdci, kteří stále chystají revoluci a nekriticky obdivují SSSR a Stalina (což byla pravda jen z části). Ale Šmeral trpěl i tím, že měl dost mohutnou a zavalitou postavu. Významný prvorepublikový politik a Šmeralův protivník stojící na opačném politickém pólu Jiří Stříbrný o něm napsal, že na jeho zevnějšek si účastníci proletářských schůzí dlouho nemohli zvyknout: "Šmeral činil dojem opravdového blahobytníka a požitkáře. Rozhodně nevypadal jako typický proletář. Vypadalo to tak, jako by sama příroda se proti němu spikla. V třiceti letech totiž hodně ztloustnul, líce mu červenaly, takže spíše vypadal jako dobře živený venkovský farář."

I s tímto se Šmeral musel umět vypořádat a nebylo to vždy jednoduché. Známý prvorepublikový písničkář Karel Hašler podrobil posměchu Šmerala v jedné ze svých písniček s názvem Jak věšeli buržousta: "Byla velká demonstrace na Václavském náměstí. Náhle povstal povyk pustý, v bolševické rodině. Neboť člověk hrozně tlustý tlačil se tam mezi ně. Sotva zjevila se v davu ta postava obtloustlá. Národ spustil velkou vřavu, oběste ho buržousta. Oběsit ten špalek masa byla práce nemalá. V tom však kdosi vzkřik: u ďasa! Vždyť věšíte Šmerala. Sundali ho bez odkladu, kdos mu na omluvu řek: Co tu demonstruje z hladu, když má břicho samý špek?"

Když už mu jeho oponenti nestačili argumentačně, dokázali jej skandalizovat pomocí osobních urážek. Antikomunismus byl stejně jako dnes rozšířen četně i v době první republiky. Dějiny se tedy, jak je patrné, po určité době znovu opakují. Např. tričko s nápisem Zabij komunistu, posílíš mír či občasné volání po zákazu KSČM jsou toho jasnými důkazy. Ve 20. a 30. letech patřila KSČ u nás mezi 3 - 4 nejsilnější politické strany. Což mohou ilustrovat asi nejlépe výsledky voleb v Československu mezi lety 1921 - 1938.

Ve 2. polovině 30. let byl Šmeral pověřen prací v aparátu Kominterny v Moskvě a většinu času trávil v SSSR. Do své vlasti ale pravidelně zajížděl, např. na přednášky o životě v SSSR. Po Mnichovu se vrátil do SSSR již natrvalo. Z našich i zahraničních pramenů můžeme vyčíst, že Šmeral patřil k nejvzdělanějším a nejvíce kultivovaným komunistům z různých zemí, mezi nimiž v Moskvě pracoval. Rozhodně neschvaloval násilné praktiky, které sovětská moc používala proti svým oponentům. Šmeral také publikoval texty, v nichž varoval před rozpínavostí fašismu a jeho nebezpečím pro svět. Vyzýval ke sjednocení všech antifašistů bez rozdílu národnosti a politického přesvědčení.

Drtivě na něj doléhaly zprávy o represích, jež v SSSR postihly zahraniční komunisty, kteří se znelíbili Stalinovi, včetně mnoha československých komunistů, sociálních demokratů a představitelů antifašistického hnutí, kteří hledali v SSSR azyl. Stalin dal osobně zatknout mnoho komunistů, kteří pracovali v orgánech Kominterny. Řada z nich skončila na Sibiři, odkud se jich vrátil jen zlomek. Šmeral poslední tři roky svého života, které trávil v Moskvě, prožil ve stavu hluboké deziluze ze Stalinových praktik. Jeho kritické názory vůči násilným čistkám neunikly ani NKVD. Zemřel následkem těžké nemoci ve svém moskevském bytě 8. května 1941. V den jeho pohřbu se mu dostalo velké pocty. Jeho rakev nesli k hrobu Jiří Dimitrov, Palmiro Togliati, Wilhhelm Pieck, Dolores Ibarruri a další čelní představitelé mezinárodního dělnického a komunistického hnutí.

P.S.: Po roce 1989 byla z rodného domu Bohumíra Šmerala v Třebíči odstraněna jeho busta a zrušena v něm i pamětní síň. Novému režimu se jeho osobnost nehodila do jeho ideologické výbavy. To nic nemění na tom, že Bohumír Šmeral byl významným politikem, inteligentním a statečným člověkem a antifašistou. Dokázal hájit své názory i proti většině a nebál se bojovat za svoji pravdu. Musel během svého života podstoupit mnoho politických i osobních soubojů se svými oponenty. Nutno dodat, že většina dnešních politiků napříč stranami mu nesahá ani po kotníky. Snad i proto jeho jméno zmizelo z učebnic dějepisu a nebývá připomínán většinou ani jako významný meziválečný politik, kterým bezesporu byl. Proti Šmeralovi jsou většinou dnešní politici pouhými trpaslíky, kterým jejich veřejné politické funkce slouží jen k vlastnímu ekonomickému zajištění a jejich pracovní výkony výrazně zaostávají za pobíranými příjmy a dalšími četnými požitky.

Miroslav Pořízek, 25. 10. 2007


Související články:
(Historie - dělnické hnutí v ČR)

Seznam hlavní použité literatury (25.01.2015)
Hospodářskou krisí k boji o diktaturu proletariátu (24.01.2015)
Vystoupení Friedovy skupiny a sektářské tendence v KSČ (24.01.2015)
KSČ v boji o většinu dělnické třídy (24.01.2015)
Haisův puč (24.01.2015)
Pátý sjezd KSČ (19.01.2015)
Boj textilního dělnictva a poučení z něho (19.01.2015)
Otevřený list Komunistické internacionály a diskuse v KSČ roku 1928 (17.01.2015)
Poučení z Rudého dne (16.01.2015)
V době zostřených třídních bojů až k Rudému dni (15.01.2015)
Strana a odborová otázka (15.01.2015)
IV. sjezd KSČ (15.01.2015)
Trockismus v Československu (15.01.2015)
Období stabilisování kapitalismu a vývoj československého dělnictva vlevo (13.01.2015)
Pátá rozšířená exekutiva a československá otázka (13.01.2015)
Brněnské memorandum (13.01.2015)
Bubníkovská krise (13.01.2015)
Druhý sjezd KSČ (13.01.2015)
Od V. sjezdu Kominterny k II. sjezdu KSČ (11.01.2015)
Šmeralismus a poučení z roku 1923 (10.01.2015)
Boj s jílkovskou oposicí (08.01.2015)
Boj na odborové frontě (08.01.2015)
Obrat k masám (08.01.2015)
KSČ a živnostenská politika (26.12.2013)
Utvoření komunistické strany na Slovensku a v Podkarpatské Ukrajině (04.12.2013)
Cesta k jednotné Komunistické straně Československa (04.12.2013)
Prosincová stávka českého proletariátu (04.12.2013)
Vznik německé levice a karlovarský sjezd strany (04.12.2013)
Vznik československé republiky a vývoj dělnického hnutí až k prosincové stávce (04.12.2013)
Česká komunistická strana v Rusku (04.12.2013)
Zahraniční akce prof. Masaryka a založení československého státu (30.11.2013)
Rozpadnutí rakouského státu a vnitřní vývoj sociální demokracie (30.11.2013)
Dějiny Komunistické strany Československa (29.11.2013)
Krach rakouské sociální demokracie a jeho příčiny (27.11.2013)
Předmluva (27.11.2013)
MY A ONI: K základním rozdílům mezi komunistickou a sociálně demokratickou levicí (20.01.2008)
K 75. výročí mostecké stávky (25.03.2007)
Patřil mezi jednu z nejvýznamnějších postav dělnického a levicového hnutí (26.11.2006)
Gottwaldovo místo v dějinách komunistického hnutí (26.11.2006)
Dělnická strana (01.02.2006)
Sudetští Němci a předválečná KSČ (25.01.2005)
Jan Šverma (10.11.2004)
První máje 1968 a 2004 v Praze a historie (02.05.2004)
Novinář neprivilegovaných (05.02.2003)
Zur Lage und Geschichte der SDS (02.02.2000)
Poznámky k postavení a historii SDS (02.02.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 21 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. až 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bližší informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Došlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle všech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více než 200 těchto pseudokomentářů, které mažeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ž a š?
V uplynulých dnech došlo k technické závadě, v jejímž důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z většiny komentářů) ztratila všechna písmena "ž" a "š" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Olšanech
Jako každoročně, i letos položila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru pražské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na olšanském hřbitově. Při té přiležitosti jsme pietně vzpomněli i padlých dalších armád (včetně československé), kteří jsou na Olšanech uloženi.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani žádní váleční sirotci nejsou.
46 (46 hl.)
Nebrat! Ještě by nás podřezávali.
43 (43 hl.)
Konečně někdo uvažující lidsky.
41 (41 hl.)
Ať se každý stará o sebe, nic nám do nich není.
32 (32 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
34 (34 hl.)
Raději bychom měli zvýšit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
40 (40 hl.)
Prohnilý humanismus !!
23 (23 hl.)

Celkem hlasovalo: 259


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaše komentáře zelený nadpis
[12.10.2018 14:09:57]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:57]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:57]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:57]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:56]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:56]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:56]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:55]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:55]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:54]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:26]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...

[12.10.2018 14:09:24]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...

[12.10.2018 14:09:24]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...

[12.10.2018 14:09:24]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...

[12.10.2018 14:09:23]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.