zbytečný článek

já to alespon cítím jako pro normáln í lidi nesrozumitelné balancování nad propastí mezi historickým odkazem starého režimu a potřebou téma uchopit nově.
Uživatel takových článků je ze všeho nejvíc tápající prostý člen KSČM, ne veřejnost. Tam jméno autora ještě táhne.
A ze všeho nejvíc v tom cítím pokus dovnitř strany vyvážit ošklivé faux pas způsobené nedávným otevřeně extrémistickým článkem od H. Charfa, který právě po odkazu marx-leninské (čti stalinské) kominterny otevřeně a v rozporu s linií KSČM volá.

Asi je to tak. Fascinující je na tom ještě skutečnost, že je to napsáno jazykem, kterému před 20 lety rozuměl snad téměř každý. Je to sice čeština, docela dobrá čeština, ale obsahu sdělení už dnes skoro nikdo neporozumí.

tempora mutant et nos mutamur in illis. I když tomu si ještě ěrozumí mnozí, naštěstí se tpohle ptidepe vzdaluje realitě.
Ale berme to vážně - i když to ovlivní jern 10% populace, je to vliv. A je to v tomhle rámci možná mírný pokrok.

Dovolím si poněkud kacířsky - co je špatného na opětném vzniku Kominterny (nikoli stalinské, nicméně komunistické)? Teror jednoho velkého bráchy by už beztak přece nebyl nebo ano .... ?

Socialisté mají i dnes, a s budoucími komunisty dokonce společně kdysi měli internacionálu bez hegemona - tu První, i tu Druhou s velkým vlivem německojazyčných, ale bez hegemona - nebyla vězením jako Kominterna v Zemi sovětů 30. let.

Logické. Nadnárodní spolupráce v době globalizace a integrace je nejen normální, ale i potřebná.Vedle Socialistické internacionály existují i jiné útvary - např. tzv. IV. internacionála trockistů.
Otázkou je zda některé iniciativy spojují či rozdělují - athénská, bruselská či petrohradská iniciativa nevzniká jako trucpodnik vůči formování evropské levice. Spory o hegemonii asi hnd tak nezaniknou. Je za nimi samozřejmě i geopoltika a ne jenom ideologie.
Také se ptám zda čistě komunistická internacionála je možná když samotní komuniosté jsou v stadiu jakési divergence - mele se tam staré a nově vznikající.
Prostě proč si zabouchnout dveře před spijením různých forem amrxistické či postmarxistické levice. Ostatně někteří komunisté to slovo ani nemají v názvu (munkáspárty) nebo se rozkročí šířejí než je pouhá komunistická identita (Die Linke).

Ano, logické. Nějaký prostor pro diskuse o stěžejních věcech je potřebný. Po 18ti letech od sametu nejsou prodiskutovány základní kapitoly např.: Vztah levice k vlastnímu vývoji v minulosti. Nedůslednost v úsilí objasnit a zhodnotit prohřešky minula je schováváním hlavy do písku a je to jev protispolečenský. Těm starým to asi moc nevadí, ale je důležitý, jak tu již několikrát zaznělo, názor, který si utváří mladší ev. ti nejmladší. Aby mohli s pevným sebevědomím diskutovat se svými vrstevníky. Starýho psa novým kouskům nenaučíš, ale je nejen zdvořilé, ale bezpodmínečně nutné po sobě uklidit. Dále vztah společnosti k podnikavosti - komouši tvrdí, že snad Marx nařídil, výrobní prostředky musí být zespolečenštěné. Nemusí. Společnost však nesmí zadupávat iniciativu a snahu malých, ale asi i těch největších podnikatelů. Negativní projevy podnikání musí ukočírovat stát. Jinak nám skoupí a zničí celou planetu pod zadkem. To je možná další zajímavá kapitola - jaké zadání je nutné pro instituci zvanou stát. Abychom se mohli napříště vyhnout slovům jako anarchokomunismus ap. Evrop. levice hledá alternativu. Kdo jiný než stát by mohl být schopen zabránit likvidaci soc. státu. Je jedno, zda se skupiny usilující o blaho obce nazývají soc. nebo kom či jinak. Je podstatné, aby dovedly plénu předložit program očištěný od manipulací a lží v jasně srozumitelné podobě a tím umožnily občanovi se k němu přihlásit a vzít jej za svý.

Myslím si, že levice musí dát jasně najevo, co je pro ni prioritou: jesli je to nalezení "jediné pravé cesty", a nebo společný postup i za tu cenu, že spolu půjdou lidé, kteří mají na některé věci až opačný pohled.

Realita je samozřemě šedá, tak ostré to dilema zase není. Ale jen z historie diskusí na tomto webu vím, že jsou lidé (z obou pólů), pro které je téměř otázkou hygieny vymezit prostor názorů, které jsou akceptovatelné ne jako pravda, ale jako možný základ diskuse. A že názorově o kousek dál už jsou lidé, s nimiž je jednomu či druhému dost zatěžko společně pochodovat, byť ke společnému cíli.

Těžko chtít, aby spolu šli lidé opačných názorů. To posuňme do odstavce o toleranci a ještě s nejistým výsledkem. Možná už tím, že řeknu "levice musí dát jasně najevo" se vymezuji určitým způsobem. Tím rozhodujícím činitelem není levice, ale občanská společnost. Jsme přeci demokrati. Levice je jen poměrná součást občanské společnosti. Tak velká součást, s tak velkým vlivem, jaký jí bude občany přiznán s ohledem na přínos, který pro občanskou společnost odvádí. Toto bych považoval za základ diskuse. Pokud budeme přiznávat pravdu každému podle jeho přání, máme zde mnoho pravd. Asi je dobré se napřed sjednotit na společném úhlu pohledu, podle kterého budeme jednotlivé přínosy posuzovat.
Garantem dodržování takto dohodnutých pravidel budiž stát s dostatečným arzenálem pravomocí a zásadou, že není diktátorem. Diktátorem v obč. spol. je občan. To považuji za jedinou správnou cestu.

spor o jedinou správnou cestu stejně jako o jediný správný výklad minulosti je samozřejmě scestný. Hledání toho co je co nejobjektivnější z hledisak potřeb ovšem znamená určité sbližování optimálních receptů. A centralistická superstrana ve stylu KI tím prostorem pro sbližování moc není. I v eurostranách jako je SEL je značný stupeň volnosti
Každý ale nemůže mít svou pravdu, jinak pravdu relativizujeme. Např. by mohla být významná shoda, že vracet se k praxi, která prohrála (myslím tzv. reálný socík v evropské-sovětském provedení) nelze. Ale stejně jako doma - žádný úklid není definitivní.
Růzé názory ale budou v čem všem se musí ta nová cesta lišit. A to jak v oblasti řečeno s Marxem nadstavbové (např. politická emancipace či přiměřenost státu), tak v oblasti ekonomické základny (např. ve využití trhu a vlastnické plurality). Spojení inciativy a solidarity... ale veldee státu také občanská společnosti, veřejné korporace a samozrřejmě nanárodní insitituce.

Lidová hnutí v Evropě, včetně např. skupin European Attac doporučují, aby nové a demokratické shromáždění, volené přímo občany všech evropských členských států, mělo mandát vypracovat návrh nové Eurosmlouvy, která bude legitimizována referendy ve všech členských státech. Jaký je postoj SDS, potažmo SEL k této otázce?

Jsme sice, Oskare, mimo téma článku, ale budiž: jeden z problémů EU dnes spočívá v tom, že je většina rozhodnutí přijímána na vládní úrovni a občané EU (tedy spíše jednotlivých států EU) stojí absolutně mimo, Evropská levice říká, že vzniklo politické vakuum. Lidé jsou znechucení a mají pocit, že nemá cenu vůbec se o politiku zajímat. Tuto diskusi musí někdo nebo něco vyvolat. SEL nechce, aby to byla nějaká krizová situace, a tak se rozhodla, že se diskusi pokusí iniciovat sama. Stimulem diskuse by mohla být snaha SEL o vyvolání referenda k reformní smlouvě - ta diskuse je pak pro SEL nezbytná, protože jinak skončí SEL se svým přístupem ke smlouvě v jednom koši s nacionalistickou extrémní pravicí. Intenzita zájmu občanů o EU se může ukázat až v rámci této diskuse, zatím je jejich informovanost a potřeba informovanosti podle statistik minimální. Proto SEL vznáší zatím požadavek, aby byl návrh smlouvy o EU společným návrhem Evropského parlamentu a národních parlamentů členských zemí EU.

Naprosto správně! Kdo jiný by měl iniciovat diskusi o věcech pro lidi když ne partaje, které o sobě tvrdí, že jsou pro lidi? Přece ne pravice. Politické vakuum vzniklo proto, že ani z pléna, ani z sekretariátů stran nebylo dosti energie, která by jej vyplnila. Lidé jsou znechucení, to asi ano, jen mně vrtá hlavou, což neumí někdo na správné úrovni vysvětlit původ toho znechucení a najít východisko? Když to píšu, tak náhle musím myslet na to, zda přemýšlím o Česku neb o jiné zemi. Že by naše problémy byly obecnější?
Ještě se pozastavím u Vašich výrazů informovanost a potřeba informovanosti že je minimální. Informovanost možná ano, ne však potřeba informovanosti, tam nelze dát spojku slučovací.

To mne na sjezdu, ale už v posledních letech v kontaktu s ostatními stranami ELK nejvíce fascinovalo, že jsou ty problémy ve jednotlivých státech nesmírně blízké - nezávisle na rozdílech absolutních ekonomických úrovní.

K tomu "vrtání hlavou": jedna věc je schopnost reflektovat realitu (znechucenost lidí), druhá je potřeba situaci změnit. Je docela možné, že určitým silám (kapitál, vládní elita) tahle situace vyhovuje. Svým způsobem mi to připomíná období normalizace v Čechách.

Konečně k poslední poznámce: relativní oblíbenost bulváru oproti původně seriózním novinám nelze vysvětlit bez akceptování hypotézy, že potřeba být informován o věcech politických je nízká, zatímco u věcí typu těhotenství hereček, skandálů politiků či jiných pikantností ze života známých postav je tomu naopak.

Podíváme-li se na roky po 1989, jednoznačně se to projevilo. Jestliže to dnes politické elity zneužívají (jako že to podle mého názoru činí), to je věc druhá. Ale srocování se lidí u automobilových bouraček nebo v minulosti oblíbené návštěvy poprav, to jsme prostě my lidé ve své hloubce.

To jen na okraj k té "spojce slučovací".

... a na co že to tahle grupa atakuje ? Že by na stávající shromáždění volené občany (běžně nazývané parlament) ?
A radostně zvolí ty jediné správné, milované vůdce v těch jedině správných médiích prezentované ...

ROTTE FASCHOS RAUS !!

Podle sebe soudím tebe.

Nebo taky prázdný sud nejvíce duní. Je těžké chtít od někoho, kdo tam nemá ty buňky, které umožňují myšlení, aby myslel. Svým způsobem to je neštěstí i když ten dotyčný to tak nevnímá, právě proto, že nemá ty buňky.

já bych se připojil s dotazem jestli ta zmiňovaná skupina atakuje parlamentní demokracii. Tak jak je to napsáno, to lze totiž takhle chápat.