"Kdo ale rozebere ono emancipační úsilí členů i nečlenů KSČ, tu podporu socialismu? A nejen při výročí, ale i ve školách, v médiích a na besedách? Nebo jsme byli tehdy všichni pomýleni, jak tvrdili normalizátoři?"(Uhl)
- - Jenom jestli se p. Uhl nemýlí. Možná to ani nebyla podpora socialismu, spíše bych řekl, že to byl výkřik uvolnění, výkřik naděje, že se poměry ve státě dají do pořádku. Do jakého? No jak píše na jiném místě p. Hvížďala, aby nebyl kult tuposti a lidská tvář doby se aspoň trochu pousmála.
A pak přišla ta facka. Tak říkajíc na celou hubu. Od těch, kteří jsou ještě teď mnohdy v té partaji, která to tu pak "znormalisovala". Tehdy se jim říkalo "konzervy", dnes "ještěři". Ale že mají tuhý život, viďte! Při normalisaci odešlo z té jejich partaje poslední, co ještě mělo nádech nějakého komunismu, od té doby je to ... no hrůza.

Do "kultu tuposti" se zase obouval Jan Procházka... Hvížďala se tehdy JEN ptal :-)))

ti co nybyli až tak tupía s ohledem na kariéru se vezli to neradi slyší, ale normalizační atmosféra dozorovaná v rámci brežněv ovské doktriny byla opravdu otupělá až tupá.
Prostě režim získal trochu času za cenu ztráty zájmu lidí. To, že se tijimž ta tupost přeškal do krve drží oastrakitzované KSČM, kde si v ghetu dopřávají pocitu výjimečnosti a vzpomínat na doby, kdy to měli v rukou.
Ale protože to je cesta, která nikam nevede (na revanš nemají žádnou oporu) tak je na těch normálních co z KSČM neodešli aby tuhle barieru překonali. Jak ukazuje předsjezdové přetlačování - nebudou to mít jednoduché. A ne každý kompromis s ještěry věci pomáhá.

Ale, co mají, Alfe, proboha dělat ?

Zaujmout místo moldavské KS nebo kyperské AKEL, respektive indických a nepálských komunistů - na to je pozdě.

Když se budou reformovat, bude konec rychlý.
Když se nebudou, bude pomalý.

Těm našim členům KSČM by pak zbývalo doufat, že řecká Syriza a obě italské komunistické strany jsou pravidlo nikoli výjimka ... protože pohled do Francie, Španěl a kamkoli do anglosaského světa je zbavuje posledních nadějí.

Pochopte, Alfe, dilema i těch rozumných ... je to kruté dilema ...

proč by se měli naši komunisté cpát od pozice rozvojových zemí či do pozice podivné podrozvinutosti pod vedením komunistů jako v Moldavii ? O pseudosporu nepálských leninistů a maoistů ani nemluvím.
Žijeme v Evropě a sem se tyhle vzory moc nehodí.Chápu že SDS je mezi KSČM a ČSSD a že astream vidí cestu levice spíš v ČSSD. Ale PCF či PCE dojeli na bezobsažnost nikoliv na to, že se zapletli s mocí. A bezobsažné jsou někdy i ty debaty o roce 1968, mytologie, která baví jenom pamětníky.
Problém je že cesta s ČSSD zavání bipartismem, tj. redukcí politického spektra na demokraty občanské a sociální. Systémová alternativa padá při tom pod stůl.
Takže problém kSČM je spíš v naplnění té alternativy, než v tom, že by nebylo před cestou ČSSD úniku a její racionální složka musela přistoupit k nějaké kruté rezignaci urychlující nevyhnutelný konec.
Absence obsahu se logicky nahrazuje tak trochu náboženstvím - KSČM proto nyní nabízí deklaraci k socialismu, Lafontain v Die Linke chce oživovat text marxova Manifestu s ohledem na jeho 160. výročí. Obsah alternativy to ale nenahradí.

Jen připomenu, že obě italské komunistické strany získaly v koalici ještě se zelenými ve volbách 3,5%, nepřekročily 4% hranici a vypadly z parlamentu, staly se tak jednou z obětí masakru trpaslíků (především na levici, kde pomalu každý si zakládal svoji stranu), a to nikoli pro bezobsažnost, ale protože si získaly pověst věčných potížistů, kterým není nic recht
a je tu nádherný paradox, když jste zásadoví, voliči vás vytrestají pro potížismus, když tolik zásadoví nejste, tak vás vytrestají pro prázdnotu
pak ovšem můžete být mimo, nebrat na sebe odpovědnost, ale výsledky si musíte přičíst sami- třeba Itálie za první republiky, silní komunisti, fašisti a zpočátu i monarchisti, věčné vlády středu, žádná alternativa, mocenský monopol, korupce, mafie

Malé doplnění: něco málo přes 3% (NENÍ to ani těch 3,5%) získala koalice "duhové levice": Rifondazione, Strana italských komunistů, Demokratická levice a Zelení.
VEDLE této koalice ovšem kandidovaly ještě tři radiálně levicové (trockistické) subjekty (které "duze" mj vyčítaly, že nemá v logu srp a kladivo, takže všechny tři si jej do loga daly), Komunistická strana pracujících, Kritická levice a Strana komunistické alternativy. Dvě prvně jmenované získaly po cca 0,5% hlasů, poslední 0,005% procenta (absolutně 2049) hlasů.
Opravdu je tady znát jistá bezvýchodnost, současně také levicová "sršatost" a rozhádanost.

to je stará nemoc levice - furt se hádat o nějakou absolutní ideologickou pravdu, zatímco život jde dál - jen si vemte, co je všelaijkých spolků i u nás co by v boji za ty své svaté (Staliny, Leniny či Trocké, u nás i Gottwaldy), a tu jejich jedinou správnou věrouku čistili levici od renegátů až do úplného zničení.