Vždycky jsem si myslel, že hodnota by měla být něčím, co určité hodnocení a volbu determinuje - ne toto hodnocení a volba sama. Při popisu ekonomie volného trhu, kde pracovní teorie hodnoty platí, je přece hodnota parametrem, podle které kapitalista rozjíždí určitou strategii volby (jsou i jiné parametry).
I tzv. subjektivní teorie hodnoty (mezní užitek) je vlastně objektivní (název není nejšťastnější) - až na to, že ne nějaké vnější určité množství práce ve zboží, ale vůči potřebám člověka určitá, s růstem množství statku stoupající nasycenost určitým zbožím v člověku, je tím determinantem

Ale může jít taky ne o to, co hodnocení zásadně ovlivňuje, ale o společné rysy, společný tvar a pravidelnost prováděných hodnocení


Samozřejmě lze přejít od otázky "co je hodnota" k otázce "jak probíhá ve společnosti ekonomické hodnocení".

Takže hodnota je tedy buď

1. determinanta, to, co hodnocení určuje

2. nebo způsob a zákonitosti jak to hodnocení probíhá a funguje.

případně 1 = 2

oprava :

viz výše

druhá věta by měla správně začínat :

"Při popisu ekonomie volného trhu, kde pracovní teorie hodnoty MÁ PLATIT ...."

neplete se vám hodnota a směnná hodnota ? U Marxe je ten rozdíl zřejmý, subjektivní teorii hodnoty nechme stranou.

Proč nechávat subjektivní teorii hodnoty stranou ?

Ostatně já reaguju na to, co požaduje pan Kříž - přejít prý od otázky "co je to hodnota" se má podle něj přecházet k otázce jak probíhá ve společnosti hodnocení statků ...


Ostatně existují různé koncepce - nejen marxistická.