že si odboráři hlídají kolektivní vyjedávání a práva zaměstanců je logické, ale jejich představy o řešení krize a o intergaci sociálních politik v EU jsou jaksi mlhavé.
Integrovat sociální politiku by zamenalo že bohatí Němci či Belgičané budou přispívat na sociálno chudým Řekům či Polákům. Dovedete si představti ten nacionalismus který to vyvolá ?
Pomůže obnově ekonomiky EU víc rozpočtová expanze, nebo regulace ? Jde i o konkurenceshcopnost EU vůči USA či Asii a o to jak se bude držet euro. A sanovat dřív nenáviděné ale nutné banky a nebo práci nabízející ale málo konkureceschopný firemní sektor ?
Ani vyšší daně a tučnější evropský rozpočet nejsou prosty negativ - daně podváží investování, eurovýdaje zase přitáhnou byrokraty jak můry světlo.

Nejlepším řešením jsou milionové odměny bankéřům, ti pak rozhazují jako pominutí a oživí to průmyslovou výrobu :)

o smysl vaší ironie asi není sporu, ale ono to bude chtít opravdu nějaké reálné řešení a ne si zanadávat na finanční oligarchii popř. plutokracii. a bez konkrétních návrhů vzívat ideály republikánské prostoty a lidské solidarity. To je dobré jako heslo do průvodu ale chleba to nenapeče.
Včera tisk informoval že propad průmyslu zpomaluje, což znamená oživení počátkem léta (meziroční pokles byl v ČR v květnu -22%, v červnu se ten propad díky růstu proti loňsku zmenšil na pouhých -12,2%).
Dnes však už tisk připomíná, že jiná jsou data eurostatu (zahraniční trh ČR velmi potřebuje a jejich smrsknutí má vliv). V Eu, zejm v Euro Area, se naopak červen oproti květnu zhoršil. Německo stagnuje, propadá se dál Italie, nejůhře je v Pobaltí. A jinde ? V Rusku je propad HDP už -10%
Tohle nevyřešíte pokutami pro bankéře či odčerpáním jejich odměn. A nevyřešíte to ani tisknutím nových peněz. Založit nový růst je to co potřebujeme, ale k tomu asi bude nutný čas pro změnu struktury ekonomiky odpovídající změněným globálním podmínkám.

hlas pragmatika : pozor na přehnaná očekávání a nedomylšené agitky - pro ČR je důležité zejm. Německo, důvěra investorů v německou ekonomiku se v srpnu dostala na nejlepší úroveň od dubna 2006. A 6 týdnú před volbami do sněmu CDU válcuje spolu s FDP na preference jak Die Linke tak SPD. Vypadá to tam na vkládu pravice.

A hlavně ty prostředky které umrtvil kasínový kapitalismus :)

něco jako akumulační přebytky ? ale kdeže - přemíra virtuálních peněz neznamená akumulační přebytky. V tomhle je to papouškování krize z nadvýroby a la Marx zavádějící.
Prof. Rodrik (Harvard Universty) řekl, že problémem není že vláda poslouchala Wall Street, ale že nerozuměla tomu co chce Main street (centurm inovátorů a produktivního kapitálu). Tedy lépe fungující a orientovaný trh a ne libovůle politiků a pomsta finančníkům.

Jenže ten Marx funguje a má logiku - na rozdíl od Rodrika.

nedělejme z toho absurdní spor nějakých fanklubů - takhle je to samozřejmě nesmysl. Něco platí a něco ne, starou logiku může nahradit logika nová - ten pán je přeci více jak 125 let mrtev a jiistě by se divil kam svět mezi tím došel.
On přeci věděl houby jak se ten jeho kritizovaný kapitalismus vyvine, že vznikne globalizovaný svět plný ekologikcých ohrožení, netušil jak vznikne a zase zanikne sovětský model socialismu a jak se i proletáři pragmaticky odvrátí od jeho učení. Nedělejme z jeho jinak zajímavého díla kánon.

Vtip je v tom, že z Marxe platí právě to podstatné.
Osobně si myslím, že celá ta linie Marx-Luxemburgová-Robinsonová-Sweezy-Magdoff otec a syn v zásadě vystihuje to, co je na kapitalismu podstatné :
Nejde o krizi. KRIZE PŘICHÁZEJÍ A ODCHÁZEJÍ - ALE STAGNACE V REÁLNÉ EKONOMICE SÍLÍ A KAŽDÝ DALŠÍ CYKLUS JE OBTÍŽNĚJŠÍ.
Stagnace má čím dál temnější tón, reálná ekonomika vyspělého světa prostě není schopna samostatně reprodukce - nebýt finančního sektoru, tak se mechanismus zvaný kapitál pravděpodobně ve vyspělé zemi nezhodnocuje. Bez zadlužování všemi způsoby a tzv. "bublin" by už žádný růst neexistoval ani v době zdánlivé konjunktury.
Kterýkoli manažér velkého světového hráče vám neformálně potvrdí, že na účtech těchto hráčů se povalují ladem miliardy a neustále rostou - a někde jinde chybí. A proč se povalují ? Protože povolení k použití dává dostatečná míra zisku - není-li miliardy leží dál.
To mám sám osobně ověřeno u nejméně dvou českých vrcholových manažerů, které OSOBNĚ dobře znám - ne že jsem se to - to taky samozřejmě - dočetl někde v Monthly Review (již zemřelého Sweezyho levicový ekonomický magazín v USA).
Kdosi světový kapitál popsal jako včelí roj, který létá nad planetou a nemá kam sednout - protože je podvázána spotřební síla včetně té z veřejných rozpočtů (tzv. společenská spotřeba).
A pány garfieldy, ET atd. bych rád upozornil na jedno - již starý moudrý Prezident Osvoboditel - když tím prezidentem ještě nebyl - upozornil, že všichni ti pragmatici, všichni ti, kteří chtějí vypadat rozumně, prakticky a salonfahig, a chtějí, aby je poplácávali a lichotili jim protihráči ("s pochvalou jak jsou rozumní") nakonec pravdu nemají a jejich jména a práci odvane ten nejbližší vichr turbulencí. Zeman by se nestal tím, kým byl, kdyby se držel při zdi.
Ostatně Marx sám je důkaz par excellence - myslíte si snad, že ve své době byl hvězdou jako později a ještě dnes ?
A co zbylo ze slávy jeho současníků - třeba skutečných ekonomů ?
Naše d

otázka je co myslíte tou stagnací - výkony ekonomiky i přes krizi dosahují stále hodnot, o kterých se ve XX. století ani nesnilo. Právě ty nejkapitalističtější státy došli nejdále ve vědeckotechnické revoluci a není zatím nikde reálný systém který by lépe výrobní síly využil. Eschatologie prostě není na místě.
Vůbec nejde o to být salonfähig či čekat na pochvalu od protihráčů ale také nepomůže nějaký hurá styl. Prosím neplést si nutnou racionalitu s nějakým oportuním pragmatismem. Samozřejmě že jsou tu obrovské nerovnováhy, sílící sociální diferenciace (tedy spíše relativní než absolutní zbídačování, ale i to me špatně) apod.
Realita činí mnohé rituální antikapitalistické nářky poněkud mimojdoucí i kdyby se stokrát zaklínali marxovou autoritou. Právě Marx by se i dnes musel hodně učit. S tím co napsal před jeden a půl stoletím by prostě neyvstačil. Nemyslím že by mu bylo dobře v nějaké marxistické církvi.
Přede mnou svého oblíbence nemusíte hájit - i já ho beru. Ale prosím bez nekritických modlitbiček k starému pánovi. Klanění se jakýmkoliv klasikům mám za ztrátu času.

Proboha, nedělejte, že mně nerozumíte - s tím Vaším dotazem ohledně stagnace, přece nemůže být pravda, že byste nepochopil, co mám na mysli, když mluvím o těch hromadách peněz ležících ladem.
Samozřejmě, že technicky se vyspělé kapitalistické země dostaly tak daleko, jako nikdy nikdo předtím. Proto taky žádný postkapitalismus nelze čekat někde u magora Chavéze.
Otázka je, na základě čeho každý další nový den probíhá u nás reprodukce - čím je vlastně motivována. Vyspělý svět je v naprostém zajetí finančního sektoru, který jediný je schopen generovat zisk uměle (Švihlíková, Finanční krize - systémový pohled, 3.11.2008).
Ten můj další příspěvek - totiž přetisk komentáře od Ivana Hoffmanna ukazuje, že tento umělecky zaměřený bývalý disident a dnes novinový komentátor, má slušné instinkty, jde-li o podstatu - ty jeho básnické licence o společnosti "na přístrojích" neznamenají nic jiného, než co skutečně JE realitou.
V rámci amortizace je stará továrna nahrazena novou, vyspělejší, ale žádnou kvantitativně novou nelze postavit - každá další kapacita snižuje zisk v dané oblasti.
Ale příliš mnoho lidí závisí na "akcelerátoru" a chtějí chodit do práce. Aby mohli lidi chodit do práce a statky a kapacity i dále mohly přibývat a přesto mít svou dostatečnou hodnotu (a tedy předtím kupní cenu), musí na druhé straně přibývat peněz mnohem víc, než jen aby držely krok s nárůstem naturálního bohatství (jak si to představují monetaristé, natož rakušáci, kteří dokonce chtějí neměnnou massu peněz a růst kupní síly každé stodolarovky). Jen tak statek - třebaže tím, že přibyl handicapuje takto díky tomu sebe i své "kolegy" - byl přece jen schopen vydělávat.
Inflace je naprostá životní nutnost...
Kdyby se tu aplikovalo to, co chtějí "rakušáci" (sílící kupní síla peněz), tak už kapitál dávno vysadil, a máme tu ne socialismus jako cíl, ale jako naprosto nežádaný nechtěný výsledek naprostého zoufalství ve společnosti, kde se vše zastavilo a ekono

Kdyby se tu aplikovalo to, co chtějí "rakušáci" (sílící kupní síla peněz), tak už kapitál dávno vysadil, a máme tu ne socialismus jako cíl, ale jako naprosto nežádaný nechtěný výsledek naprostého zoufalství ve společnosti, kde se vše zastavilo a ekonomická moc leží na ulici (podobně jako r.1989 v politice reálsocu).
To je to Hoffmannovo, že jsme na hadičkách a přístrojích.
Krize jako konec světa - to je klamný manévr, jehož je možná cílem, aby si poděšený člověk vydechl, když nakonec krize skončí, poslal kritiky k šípku a uvěřil, že vše je v naprostém pořádku.
Není - ten další růst nevznikl normálně a už nikdy žádný normální nevznikne s jedinou výjimkou - každých pět let by mohla přijít nějaká totální technologická revoluce, která všechno převrátí a znehodnotí to, co je. Ale revoluce by to musely být čím dál větší a zásadnější. Přesně jak říká Celente - musíme zas vynalézt něco jako oheň nebo kolo, abychom se dostali z potíží.
To je jediná poctivá bublina, lepší než válka, protože všechno je sice v troskách (morálního zastarání), ale hromadně neumírají lidé jako při bombardování. Skvělé je i zbrojení bez války, protože zbrojní výdaje (ty jediné, které přinesou technologický výzkum, ale chválabohu žádnou novou užitečnou civilní konkurenční kapacitu)
Krize nějak skončí, ale otázka zní :
Na čem bude založen ten další růst, tak křehký jako nikdy ?
Pro začátek stačí, když si uvědomíme, že v této fázi vývoje už platí, že stagnace je normální a růst nenormální a prakticky všude ve vyspělém světě jen a výlučně umělý.

ano, pane tejkl : krize není konec světa. Ale není automaticky ani nějaký revoluční konec kapitalismu. přání by neměla být otcem myšlénky. Popř neroubovat vize stacionárí ekonomiky na cíl. Civlizace není přeci zamčená do absolutních limit. Takový socialismus (bojující nezakvaltu růstu ale proti růstu vůbec) by byl velmi pofiderní.
Asi by stálo za to oddělit to vaše "kasino" od smysluplného fungování finačního kapitálu. Buibliny splasknou, ale banky zůstanou a budou mít v tom novém růstu nezastupitelnou úlohu. V tomto smyslu si mylsím že stangance není a ani neměla být. Stagnace je i přes moralistní výzvy havlovců i různých zelených přeci jen zahnívání a civlizační degrese.

O čem je prosím řeč ? Z písmených příspěvku v debatě do které jsem se připletl nevím o jaké ideové či ekonomické prazdroje tu zápolíte. Snad nesoudíte svět pod dojmem obrázku semity sedícího na pytli peněz a ůprovokující lidi ke konzumu ? Hromady ladem ležící, to je opravdu minulé století i když umělépotřžeby samozřejmě jsou slučástím reality.
Manager z banky nebo z podniku je pořád manager (popř vlastník) který sleduje svůj zájem. mravní horlení na tom těžko něco změní. Já tu vpodstatě cítím nedůvěru v trh a víru v geniální byrokracii. přitom obě se musí zjevně přiměřeně zkombinovat.Ale že by měl kapitál sám vysadit před diktátem spotřeby či odborů ? nepřenesli jste sem nějakou už načatou debatu od jinud ?

já Alfe osobně vidím jádro problému v řešení kterak z krize přejít zase zpět k kvalitnímu růstu. Co je umělá vize a co reálný projekt může samozřejmě být dosud značně mlhavé. Osobně obecný odpor k růstu a k finačnictví nesdílím. Asi to bude chtít ještě hodně přemýšlení nezatíženého apriorními přístupy a emocemi.

Kvalitní růst ?

Co to je ?

To je nějaký nový ekonomický termit ?

překvapuje mne, když tu tak nazelenale horujete, že pojem kvalit růstu vás zřejmě minul. Pravda v Marxovi to nenajdete.
"Sustainable development či sustainable growth je přeci přímo zelená modla. A jeho struktura je vymezena atributy jako přiměřený růst, kvalita růstu a poruchovost.
Kdo chce vliv kvalitativních daktorů (např. VT rozvoj, envinormentální ale i sociální charakteristiky) nějak vyčíslit, existují k tomu různé mutace produkčních funkcí. Samé temrity ale věda s tím pracuje....

"Hromady ladem ležící, to je opravdu minulé století..."

No to snad ne !!!
Vždyť to je přece dnešní denní realita !
Mezi jaké pštrosy se člověk dostal, že jsou schopni zapírat nos mezi očima a hard data.
Něco může být názor - to ano. Ale něco jsou vysloveně fakta, která lze kdykoli ověřit. A to je případ těch hald nikoli ostravského popílku, ale těch nevyužitých peněz.
To je ověřitelná záležitost. Zeptejte se nejdřív někoho, kdo s tím má co dělat a komu zároveň sami věříte, protože jinak to nemá cenu ...

Tady se už snad dá připomenout jen starý bonmot :

V nekonečný (a exponenciální - a jiný není s kapitalismem kompatibilní jako se systémem) růst v konečném světě může věřit snad jen blázen nebo ekonom.

I když jsou "rakušáci" pravičáci, někdy na mně působí jak studánka průzračné vody zdravého rozumu...

takto hovoří bývalý zapřísáhlý "havlovec", který se obdobně jako Milan Daniel posunul ostře doleva :
"Na přístrojích" - poznámka Ivana Hoffmanna z 13.8.09
(regionální Deníky) : "Z řady statistik plyne, že globální finanční a ekonomická krize nekončí. A už je pomalu na čase k tomu dodat, že ani neskončí. Z jedné strany lze těžko ukončit pyramidovou hru v globálním kasinu, co se provozuje posledních deset dvacet let, když ti, kdo ji provozují, fakticky vládnou světu. Z druhé strany nemáme o konec valný zájem, jestliže tušíme, že změna systému v kasinu, provozovaném mafií, je možná jen přes naše mrtvoly.Proto jsme smířeni s tím, že nejen finanční či ekonomický systém, ale celá euro-americká civilizace funguje na přístrojích, které pouze udržují základní životní funkce. Špatné je, že pacienta už prakticky nelze probrat z umělého spánku. Zemřel by na šok. Dobré je, že ho nikdo nemá důvod od přístrojů odpojit. Systém může v krizi fungovat nejen dlouho, ale také k naprosté spokojenosti těch, co mají krizi na svědomí a ještě z ní i profitují.Na umělý spánek si společnost umí zvyknout. Stačí akceptovat ujišťování, že potíže jsou dočasné, po zákonitém poklesu že přijde zákonitý růst. Stagnace v kulisách dočasnosti umí být, jak víme, téměř věčná.Kritici se v krizi umlčují varováním, že nabouráním systému zprava či zleva mohou způsobit odpojení nějaké hadičky. S fatálními následky. Navíc pochybovače vždy spolehlivě umlčí daleko početnější sbor přitakávačů stávajícímu stavu. Proto můžeme v umělém spánku nerušeně snít, jak nás experti mají pod kontrolou a pouštějí nám do žil to, co je pro nás nejlepší. Leckdo si dokonce libuje, jak pohodlná je plicní ventilace…Ještě to sice není úplný Matrix, ale jsme k němu na cestě. A cesta z Matrixu? Žít v pravdě. Ale to je až ta poslední, krajně nepopulární možnost. Když selže lež."

já vím, že tohle není forum expertů, ale snad má větší význam než pře o to jak velkým byl Karel Marx prorokem či zda nám pomůže útéci z Matrixu do nějaké pravdy, návrat k tématu pařížské deklarace.
Postoj evropských odborů - ten sice není o řešení krize ale o obraně před nespravedlivým rozložením nákladů. Někteří mohou mít lidé jako I. Hoffmann pocit že euroamerická civilizace je v umělém spánku, ale o pocity nejde. Koneckonců může takový člověk migrovat z této oblasti např. do Asie.
Obtrana nebo útěk - to náše problémy samozřejmě nevyřeší. Tou je modernizace našeho způsobu života. A jde o to která modernizace bude nakec dosažitlenější. jeslti ta kapitalistická, asijská a nebo nějaká vizionářská alterantiva.Tohle ale po odborech enchtějme - ty jsou z podstaty spíše konzervativní než modernizátorské.

Možná je tu ještě jedna možnost: umělé vytváření "nových potřeb konzumentů". Zdá se mi, že touto cestou ostatně (tzv. vyspělá, rozuměj konzumní) společnost již drahnou dobu jde.

A v tom je další průšvih - tahle cesta předpokládá nevyčerpatelnost zdrojů, ty jsou ale bohužel limitované a na jejich limity už naše malá planetka naráží - jednak v její schopnosti absorbovat naše odpady, pak se vyrovnat v ničení prostředí a nakonec i v podobě docházejících zdrojů (ropa např.) Čili i tahle cesta je slepou uličkou.

líčíte to velmi černě - když pominu logickou expanzi člověka do vesmíru (asi z hlediska surovin není tak aktuální), tak tu je u řady surovin ještě dost zásob na celé desítky let.
Nemluvě o recyklaci a technologickém vývoji. Relativní omezování mimochodem zprostřekdované i přes trh, je něco jiného než přízrak staionární ekonomiky.

to jsem byl já, ten prorůstový pokušitel. Snad to ale bylo jasné ....

Zdroje jsou ... - tak by se, v souladu s klasikem (a také s českými liberály), dal shrnout Váš názor. Určitě je to (do nějaké míry) pravda. Ale: plyne z toho, že se s nimi musí plýtvat (v rámci napravování nějakých nelogičností "nejdokonalejšího ekonomického mechanismu" trhu)?
Viz šrotovné jako aktuální ukázku, ale koneckonců celý systém výroby věcí, které nesmí moc dlouho vydržet - fyzicky, morálně, celý ten koloběh "zbytečných potřeb", na které vydáváme naše materiální zdroje - a že postupně ubývají, to snad nepopřete ani Vy. Možná jich je ještě mnoho a na dlouho (?), ale nevyčerpatelné v žádném případě nejsou.

koukám že se tu rozhořel spor mezi ultrazelenáči a červenáčky. Takhle ale kamarádi rudozelené souručenství nevytvoříte. Protestní hlasy se možná na chvli protnou - ale řešení ?
Volat enviromentálně "zpátky na stromy" a zároveň chtít sociální rovnost je bludařina či nesoulad v konceptech. Ujasněte si to prosím. Zelený fašismus a nebo rudé rovnostářství ?

Zdá se mi, že toto "dilema" mezi "zeleným fašismem" a "rudým rovnostářstvím" je nesprávně postavené: umím si představit společnost, kde funguje OBOJE NAJEDNOU (ekologicky motivovaný komunismus všeobecné chudoby).
Asi jste měl na mysli jinak postavené "dilema": "omezit růst" (z pohledu nějakých "zelených fašistů") a "zvyšovat materiální životní úroveň všech" (z pohledu nějakých "ultralevých"??). TOHLE skutečně asi oboje najednou mít nelze, čili je to doopravdy jakési dilema. Jen bych poznamenal, že ne moje: nejsem ani (zásadním) odpůrcem růstu, ani prosazovatelem "materiálního fetišimu spotřeby".
Popravdě mne velmi dráždí fakt, že levice velmi často mluví o "sociálních potřebách" nebo "sociálních problémech" a má na mysli "odlišnou materiální spotřebu různých sociálních vrstev či tříd". Jistě: nelze to od sebe zcela oddělit, ale totožnost tady určitě není.
CO bych si já představoval, a co podle mého názoru sloučit lze, je "k planetě a lidstvu odpovědně přistupující" a přitom "sociálně ohleduplný" rozvoj společnosti. DO toho jistě spadá i ekonomika -ovšem včetně mimoekonomických zásahů. Ty nakonec existovaly vždy a jejich existence nebo používání není tedy nic "nesystémového".

jo, jo - ekologicky motivovaný komunismus všeobecné chudoby, to je asi něco co tu některé (např. pan tejkla) nadchne. To je někdy víc věc povahy než promylšeného názoru.
Já jen žasnu kam se debata o odborářské deklaraci v rkzi dostala.Fašismus rudý nebo zelený - furt je to fašismus. jen je komické když ho pbjeví někdejší normalizační hochštapleři. To neberte nikdo sobněale takové případy ve svém okolí znám .

Řekl bych, že veřejně se asi nikdo k nadšení hlásit nebude. Ale reálně takové postoje existují.
A s normalizací to zas až tak moc nesouvisí: viz Huxleyho "krásný nový svět" a podobné antiutopie. Je to určitě jedna z "racionalizovaných" možností, jak řešit rozpor růst potřeb/dostupnost zdrojů. Že není moc hezká? No, jsou i horší a krvavější.

já tedy rudozelené egalitářství za štastný průnik nemám. A myslím, že by ho nebrali ani ti odboráři.
A k té vaší odbočce - Huxley, Orwell, normalizace, to jsou přeci projevy téhož. Ploché myšlení, velkohubé vizionářství a když narazí na život, uteče se k autoritářství.
Jinak, 20.let po velkém listopadu je asi ovlivněna normalizací většina společnosti. S tím moc nenaděláte, z kůže se nesvlečete.
Těm co se na jejím počátku narodili je kolem 40 a jsou na vrcholu. Proto někdy ten úhor, protože sice tehdy netekla krev jako v bouřných časech po roce 1948, ale byl to čas sluhů...

on ale tehdy ten Špidla měl s těmi zdroji pravdu, jen nenalezl sílu aby ty zdroje uvolnil...