mně zaujala ta zmínka o partneru nadace R. Luxemburkové, bavorském KEV (der Kurt-Eisner-Verein für politische Bildung in Bayern e.V.). To je státní či politická instituce ? A jsou takové v každé spolkové zemi ? Že by šlo o obecnější regionální "freundschaft".

Myslím, že jenom v Svobodném státě modrobílé bavorské šachovnice.
Je tu určitá asymetrie...

Je to e.V., tedy ekvivalent našeho občanského sdružení (spolek). Má ovšem (možná?) nárok na příspěvek (grant?) od spolkové vlády.

ekvivalent čeho ? dotace od bavorské vlády nikomu nezávidím, ale zajímá mne zda by to nebyla platforma i mimo Freistaat Bayren.

tedy "eingetragener Verein" nebo "ehemalige Verbot" ?

Přípodotek je celkem namístě.
Možná stojí za to ještě připomenout, kdo to byl Kurt Eisner (1867-1919): bavorský levicový sociálně-demokratický žurnalista, který se stal (jako zástupce Nezávislé sociálně-demokratické strany) prvním republikánským premiérem Bavorska (8. 11. 1918). Po volební porážce jeho strany v lednu 1919 byl 21. 2. 1919 zavražděn, když byl na cestě do parlamentu (připraven rezignovat na funkci premiéra).
Po vraždě došlo k nepokojům a posléze k ustavení Bavorské republiky rad (v dubnu 1919), do jejíhož vedení se po krátké epizodické (a značně chaotické) vládě Nezávislých sociálních demokratů spolu s anarchisty (v níž možná působil i pozdější Bruno Traven) dostal bavorský komunista Eugene Levine (narodil se 1883 v Rusku a byl účastníkem revoluce 1905, po pádu BRR byl v červenci 1919 popraven).

Ano, Bruno Traven (Traven Torsvan)...

Marut, pak Traven, pak Croves působil právě v Bavorsku na krajní levici.

Člověk by očekával, že ty obálky plné jeho textů budou z okraje mexické džungle putovat spíš do Bavor nebo aspoň ke komunistům.

Ale hledisko podnikatelské kalkulace asi zvítězilo - a s nim i relativně slibný a silný sociálnědemokratický Vorwarts s potřebným ratingem...

Je třeba dodat, že
1. identita Traven-Torsvan-Marut není zdaleka jistá,
2. ideově stál Traven (spisovatel) rozhodně blíže anarchistům než komunistům (20.-30. let minulého století, nezapomeňme),
3. ani ta USDP a Eisner neměli ke komunistům až tak blízko.

to s tou vzdáleností ke komunistům asi budete mít pravdu - jeho knížky mám velmi rád a ty, které jsou situovány do předjaří mexické revoluce jsou naplněny camusovským étosem ("nechte nás žít").
Kdyby byl Traven blízký komunistům, těžko bychom v jeho díle našli (Diktatura? jiný díl mexické hexalogie - už nevím) pasáže o krutém konci indiánského caciqa, kterého Diázův lokaj jefo politico (asi nějaký okresní hejtman, či co, na tom nesejde), donutil, aby zastával úřední starostovské místo bez voleb dále - a vlastní kmen ho zabil...
Traven tedy zřejmě ctil demokratický mechanismus.
A byl to i realista, když říkal :
"Kácet a dopravovat úžlabinami mahagony je tak strašná práce, že i nějaký skvělý režim by na valné většině toho utrpení nemohl nic změnit - jedině snad, že by se vzdala civilizace mahagonůc jako suroviny..."
To zrůdné bylo, že tam lidé museli nedobrovolně - prodaní na úhradu dluhů, které rostly a rostly (ber si Indiána, přišla nová dodávka zboží do střediska - v montérii jsi jen dřel, dej si do nosu...)
Než přišli Montellanos, tak vykořisťovatele viděl realisticky a bez hysterie - to nejsou žádní saďouři, říká Traven - pokud tu má člověk splnit aspoň ty základní výkony, tak se nemůže chovat jinak."
Teprve Montellanos byli vykořisťovatelské zrůdy - výkony měly mnohem vyšší a pořád byli bez Indiánů - všichni jim při daném tempu rychle umírali...
Žádné bolševické, květnaté výkřiky a fráze - jen málokdy B. Traven šustí papírem...

Taky tu ukazuje, že nejvíc dbají na projev úcty lokaji - Andreas Ugaldo na začátku "V říši mahagonů" se choval s úctou k administrádorovi a dodával "váš uctivý služebník" - administradorovi by přitom bylo jedno, kdyby s ním Ugaldo mluvil bez tohotro dovětku.
Naopak dozorce si ten dovětek vyžadoval - ale ten měl smůlu, protože poměrně sebevědomého (a vzdělaného) Indiána Ugalda nedonutil k úctě, kde ji necítil - když jí současně projevoval tam, kde jí citil - ale kde jí adresát (nejvyšší správce montérií) nevyžadoval, protože s ní přirozeně disponoval...

Hodně moudrého je v knihách tohoto německého buřiče...

nějak se ztrácím v tom zda moudrost lokaje či moudrost buřiče....

Mám Travena také rád - je to moje romantické mládí. Je v něm ale také hodně "nihilistického" (v tom významu, známém z Ruska přelomu 19./20. století), až bořivě anarchistického. (Věřil bych proto na jeho angažmá v bavorské revoluci.) Stačí si např. vzpomenout, jak v "Generálu z džungle" líčí destrukci dokumentů vítěznými Indiány (nějak se nemohu přimět, abych tu v souladu s Pravidly psal malé "i").

ona ta romantika džugle jako v románech asi není zas tak moc. Tyhle módní vize velkého návratu k přírodě jsou často spíš sebeklamem těch co mají zadek v civilizovaném teplíčku.

Bena Travena jsem v mládí čítával - Poklad na Sierra Madre, Loď mrtvých... Ale že by z obálek těhle dobrodružných knížek chtěl někdo dělat nějakou agitku ?

patří do toho jiného světa Topolánek - držák ? Tenhle chlap z gulama je vážně předvolební trumf ODS

tak už tím trumfem není - vystřídal ho uhlazenější ale trochu nudný Nečas, možná jen letní král rozhádaného ptačího království. Otřel se o homosexuály, židy a církev, ošidná kombinace. pravici to ale neslabí, ta se jen víc přesune k TOP09 a možná hrozí nová plichta jako v roce 2006.

Myslím, že by to měl být jeden z hlavních bodů volebních programů a přidal bych tam chudobince z Káji Maříka, kdy jeho obyvatelé ulízeli sníh. Současný Kuberův návrh na úklid sněhu zavání socializme, ale myslel to moc dobře, využijeme techniku. Jenže si to vzalo na starost mnoho lidí a navíc nejsou peníze. Levnější a užitečnějsí budou chudobince.

a nezapomeňte na Winterhilfe pro statečné vojáky v Afgánských horách, pastoušky pro obecní trotly a dobrovolníky pro chóry Armády spásy

jiný svět je možný, logicky dřív nebo později nějaký přijde - víme ale jaký ? J. Málek tám prý řekl, že je paradox, že i voliči radikální levice akceptují kapitalismus jako systém a nejsou obecně protikapitalističtí. Tak že co s tím - vyměnit ty nedovtipné voliče že nejdou za svými proroky?
Ono vážně nestačí být kriticky anti-, jenom nadávat a bořit, ono je třeba také mít projekt, jak ten svět měnit. A zjevně jenom s komunistickým manifestem radikální levice nevystačí. Nejde snad o nábožentsví, kterému stačí jen jediná svatá kniha a k ní nějaký ten paklík rituálů,

debaty o málo radikální ČSSD a nostalgicky populstické KSČM a marné pokusy o třetí levicovou sílu ukazují že skutečně to hledání jiného světa se nám nějak nedaří.
A protože svět je čím dál méně klidné místo a znejistělá je i dnešní EU, obával bych se vlny iracionality a různých fanatismů koketujících s myšlenkou silné ruky.
Výzva pro levici - rozum do hrsti, více trpělivosti a nadhledu a méne se hádat.