
Na čtyři desítky účastníků z české a německé strany hranic se v sobotu sešly v mariánskolázeňském hotelu Krakonoš na pracovním setkání nazvaném »Jsme na jedné lodi?«.
Cílem semináře byla výměna zkušeností české a německé levice v předcházení dopadům krize na lidi v Německu a ČR, s důrazem na specifika v Bavorsku a Karlovarském kraji.
Akci uspořádala Společnost pro evropský dialog (SPED) ve spolupráci s krajskými zastupiteli KSČM Karlovarského kraje a za součinnosti bavorského Sdružení pro politické vzdělávání Kurta Eisnera a Nadace Rosy Luxemburgové.
Účastníky uvítala Eva Valjentová (KSČM), radní Karlovarského kraje, jež vyzdvihla, že je tomu za posledních 20 let poprvé, co se komunisté v kraji podílejí na výkonné moci. Martin Fochler, předseda představenstva Sdružení Kurta Eisnera, uvedl, že SRN překonává krizi způsobem, že se její důsledky přenášejí na chudé. Společnosti je osud chudých lhostejný. »Vyvstává otázka, jak se jako levice zachovat. Čistě národní řešení krize neexistuje. Musí dojít ke srovnání sociálních standardů v celé Evropě,« řekl a doplnil, že úlohou levice je udělat vše pro to, aby toto vyrovnání bylo na co nejvyšší úrovni.
Jménem hostitelů vystoupil poslanec Pavel Hojda (KSČM), který německým partnerům přiblížil současnou vnitropolitickou situaci v naší zemi a rozsah krizových projevů. Připomněl, že bývalá KSČ předávala nové moci stát bez dluhů, s četnými aktivy. Dnes, po 20 letech »rozvoje« kapitalismu, přesahuje dluh bilion korun, a to i přesto, že došlo k rozprodeji drtivé většiny veřejného majetku, jenž dnes navíc patří většinou do cizích rukou. »KSČM ví, že žijeme v kapitalismu 19. století, tedy v nejtvrdším kapitalismu,« dodal.
Jiří Málek (Strana demokratického socialismu), předseda SPED, se věnoval aspektům vazby hospodářské krize a levicových stran. Současná krize je systémová, zdůraznil. Vysvětlil také, že levicové reprezentace v postkomunistických zemích mají v mnohém obtížnější postavení než levice na Západě. Vedle obhajoby sociálních a občanských práv lidí bojují totiž také za uhájení svého místa v souboji s antikomunismem. Málek upozornil i na zdánlivý paradox, že i voliči radikální levice akceptují kapitalismus jako systém a nejsou obecně protikapitalističtí. »Jestli nenabídneme lidem většinově přijatelnou vizi, nezvítězíme,« uvedl. V jiné části diskuse pak vyslovil požadavek nového definování evropského sociálního modelu a nového vymezení vztahu levice k evropskému trhu práce. »Tak, jak je internacionalizován kapitál, musí se internacionalizovat i ti, kteří stojí proti němu,« zdůraznil.
Quido Hoyer, městský radní ve Freisingu v Horním Bavorsku (Die Linke), vysvětlil status německých zelených. »Ano, jsou ve srovnání s českou Stranou zelených relativně nalevo, ale ’zelený‘ Joschka Fischer zahájil útočnou válku proti Jugoslávii,« dodal komunální politik a rozšířil známé levicové heslo »Jiný svět je možný« na »Jiný svět je zapotřebí«.
Novinářka Renate Henneckeová, jež vydává německy psaný časopis Německo-české zprávy, se věnovala vizím levicových subjektů. »Není náhodou, že pro pravici je otázka nerovnosti ústřední otázkou. Pravice hledá někoho, kdo je vším zlým vinen. I nyní v krizi to vidíme. Levice však musí pěstovat solidaritu mezi lidmi,« podtrhla.
V bohaté diskusi vystoupil předseda Městského výboru KSČM v Mariánských Lázních a předseda Karlovarské KR KČP Václav Bořánek a s obsáhlým příspěvkem předseda klubu zastupitelů v karlovarském krajském zastupitelstvu Václav Živný (KSČM). Přiblížil, jaké preference mají komunisté v kraji: rozvoj dopravní infrastruktury, školství, řešení problematiky odpadů, ekonomické projekty povzbuzující zaměstnanost v kraji a například i projekt přeměny bývalých povrchových dolů Sokolské uhelné na rekreační oblast, jakož i zbudování vědeckotechnického parku.
Mladá místopředsedkyně strany Die Linke z bavorského příhraničního města Hof Ulrike Dierkesová-Morsiová informovala o 12% nezaměstnanosti v městě. Mezi mladými se v poslední době nezaměstnanost dokonce zdvojnásobila, přičemž primátor města z CSU nemá řešení. Dierkesová-Morsiová vyzvala ke spolupráci německé levicové mládeže z Hofu se svými vrstevníky z české strany. Na její vystoupení navázal Uwe Goedicke, který vyslovil názor, že prožíváme nejen hospodářskou, ale i ideologickou a také ekologickou krizi. »Právě proto, že se pojem ekologická krize objevuje v levicových dokumentech okrajově, zdůrazním ji zvlášť,« dodal. Věnoval se situaci chudých rodin v městě Hofu, které leží blízko české hranice. Chudoba je podle jeho slov znatelná nejen mezi penzisty, ale také dětmi, přičemž obě tyto skupiny nemají možnost se plnohodnotně podílet na veřejném životě. Informoval, že tito lidé stále více docházejí do veřejných vývařoven (!). Proto představitelé německé Levice požadovali a požadují navýšení sociálních dávek, jež se potřebným vyplácejí podle německého zákona, tzv. Hartz IV. (Hartzovou koncepcí jsou označována doporučení k reformám německého trhu práce. Hartz IV. probíhá od roku 2005.)
Ladislav Žák, další český účastník, uvedl s odkazem na název semináře, že se cítí být s německými občany na jedné lodi. Upozornil, že pokud by se levicové strany dostaly k moci, tedy k distribučním schématům, podle kterých se rozdělují ve společnosti hodnoty, pak i levice by nemohla rozdělovat jinak, než koná pravice, pokud se zmíněná distribuční schémata nezmění. Jiří Hudeček (SDS) coby opoziční zastupitel s dlouhou zkušeností v jedné z pražských městských částí vnímá, že se neustále prohlubuje omezování informovanosti občanů, ale i zastupitelů, že se zvyšuje tlak na projednávání věcí veřejných jen v úzkém kruhu skupiny mocných, tedy například jen v radě. »To je špatný trend,« dodal. Další zkušený zastupitel a vedoucí právní sekce oddělení pro regionální a komunální politiku ÚV KSČM Josef Augustin přiblížil úspěchy sociálně-právního poradenství, které KSČM bezplatně nabízí občanům v jednotlivých okresech a také prostřednictvím internetu, a informoval o situaci v prostějovském zastupitelstvu, jehož je dlouholetým členem.
Haló noviny, 22. března 2010, (mh)