"...nejvetsi omyl Marxe je predstava, ze zmenou systemu dokazeme vytvorit system novy, ktery vyprodukuje noveho "socialistickeho" cloveka..."
Nechci tady Marxe moc hájit, asi by ve mně neměl ideálního advokáta. Z metodických důvodů se ale postavím do opozice a řeknu, že takhle to Marx nikdy jednoznačně neformuloval.
S ohledem na svůj determinismus by spíš řekl, že
změnou systému dojde k vytvoření "nového" člověka. Dneska bychom možná řekli, že k tomu dojde
statisticky.
To, co v tomto smyslu selhalo, nebyla tato Marxova představa, ale naopak jeho
revize ze strany Lenina, že odhodlaná skupina organizovaných revolucionářů může změnit svět. (Připouštím, že některé Marxovy nekonzistentní výroky takto šly interpretovat).
Jen připomenu to základní:
"Ve společenské výrobě svého života lidé vcházejí do určitých, nutných, na jejich vůli nezávislých vztahů, vztahů výrobních, které odpovídající určitému stupni vývoje jejich hmotných výrobních sil. Souhrn těchto výrobních vztahů tvoří ekonomickou strukturu společnosti, reálnou základnu, nad kterou se vypíná nadstavba právnická a politická, a které odpovídají určité společenské formy vědomí."
Jak šel čas, Marx postupně z ekonomického determinismu slevoval. Engels nakonec pěkně popisuje problém v roce 1890 v dopise Blochovi
http://ww w.sds.cz/docs/prectete/eknihy/fe_d_blo.htm
