Sociálně profesní struktura je určitá soustava rolí a činností které vznikají v pracovním procesu a jsou podmíněny úrovní výrobních sil společnosti, ať už jde o bezprostřední pracovní činnosti ve výrobě nebo pracovní činnosti v nevýrobní sféře (např. profesní činnost učitele, lékaře, úředníka). Sociálně profesní struktura je tedy i soustavou velkých skupin, které v rámci společenské dělby práce tyto pracovní činnosti vykonávají. Pro charakteristiku těchto skupin můžeme využít i určité další znaky těchto skupin, které se vážou na danou profesi a nikoli na místo v systému vlastnictví, např. kvalifikaci, vzdělání, společenskou prestiž, výši příjmu danou profesí apod. Také sociálně profesní skupiny vytvářejí určité specifické duchovní prostředí týkající se bezprostředních podmínek života skupiny (např. tzv. trade unionistické, odborářské vědomí) a organizační formy, které na rozdíl od tříd nepřekračují výrazněji rámec skupiny (stavovské organizace, odbory). Také sociálně profesní skupiny prosazují své zájmy, které se netýkají podstaty vlastnických vztahů, ale podmínek provozování dané profese. Hranice profesních a třídně sociálních skupin se mohou, ale také nemusí krýt.
(Příklad - Lékař jako příslušník skupiny v rámci profesní struktury, může být v rámci třídně sociální struktury příslušníkem různých tříd a skupin. Příslušníci jedné třídy mohou vykonávat různé profese - duševně nebo fyzicky pracující dělníci).
Autor : TAP KSČM