V hospodářské politice vláda naváže na úspěšné výsledky předchozího funkčního období. Pro příští roky si stanoví dva hlavní strategické cíle - úspěšný vstup české ekonomiky do Evropské unie a zrychlení ekonomického růstu - a řadu dílčích cílů.
Vláda považuje za prioritní v čase zbývajícím do vstupu do Evropské unie co nejvíce posilovat konkurenceschopnost našich firem, přispívat k růstu výkonnosti celé ekonomiky a ke zvládnutí důsledků procesů globalizace.
Zvyšování konkurenceschopnosti výrobců považujeme i za výchozí podmínku pro udržení dosaženého tempa ekonomického růstu po celé příští volební období. Rychlejší růst české ekonomiky než v zemích Evropské unie vytvoří také nejlepší podmínky pro rychlé sblížení ekonomiky a podnikatelského prostředí se zeměmi Evropské unie. Snahou vlády bude udržet stabilní makroekonomické prostředí, které může stimulovat hospodářský růst, umožňující snižování výkonnostního rozdílu ve vztahu k vyspělým hospodářským zemím, a zvyšovat životní úroveň obyvatelstva.
Vládní hospodářská politika bude velmi citlivě reflektovat charakter současné etapy procesu ekonomické transformace a bude usilovat především o udržení makroekonomické rovnováhy, zlepšení podmínek pro podnikání, o zvýšení adaptability nabídkové strany ekonomiky a konkurenceschopnosti výrobců tak, aby ekonomika jako celek byla výkonnější a dokázala se lépe vyrovnat se změnami v globální ekonomice a ve vývoji vnitřní a vnější poptávky.
Vláda vyhodnotí postup realizace dosud přijatých koncepcí rozvoje a připraví jejich aktualizaci na podmínky nadcházející etapy transformace ekonomiky. Těžištěm průmyslové politiky bude zkvalitňování investičního a podnikatelského prostředí, podpora malého a středního podnikání a také výraznější pokrok v restrukturalizaci velkých firem se státní účastí. Vláda bude dále podporovat procesy revitalizace firem, neboť je považuje za důležitý nástroj, jak udržet zaměstnanost a ekonomickou aktivitu v některých regionech. V této souvislosti chce daleko aktivněji využívat možností České konsolidační agentury. Vláda také bude důrazněji vykonávat a hájit vlastnická práva státu.
Fiskální politika bude orientována na podporu růstových priorit hospodářské politiky vlády, které povedou k překonání stávajících strukturálních nedostatků hospodářství České republiky především ve vztahu k členských zemím Evropské unie, a to při udržení únosné míry deficitu veřejných financí.
Vláda bude dále rozvíjet dialog se sociálními partnery s cílem udržovat a posilovat sociální smír. Pokládá za důležité intenzivněji spolupracovat v úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky se zájmovými svazy - Svazem průmyslu a dopravy České republiky, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Hospodářskou komorou České republiky, Agrární komorou a dalšími organizacemi.
V hospodářské politice vlády bude kladen vyšší důraz na racionální využívání omezených prostředků státního rozpočtu. Proto bude vláda prostředky určené na rozvoj ekonomiky využívat především pro podporu rozvojových programů tak, aby se dosažený efekt rychleji odrazil v růstu ekonomiky a tím i v růstu kvality životních podmínek občanů země. Vláda bude důsledně dbát na efektivnost vynakládání těchto prostředků. Posoudí činnost institucí a agentur, jejichž aktivity jsou zaměřeny na podporu investic, podnikání a exportu, jak skutečně přispívají k dosažení cílů státní hospodářské politiky. Vláda bude usilovat o prohloubení spolupráce s Českou národní bankou tak, aby docházelo k soustavné koordinaci fiskální a měnové politiky a aby se tyto politiky vzájemně doplňovaly a podporovaly. Vláda rovněž ve spolupráci s Českou národní bankou připraví strategii připojení k Evropské měnové unii.
Vláda podnikne rozhodné kroky k tomu, aby zachovala korektní soutěžní prostředí na všech trzích a přijme energická opatření v případech, kdy dochází ke zjevnému porušování pravidel hospodářské soutěže a zneužívání dominantního postavení na trhu zejména ve vztahu k malému a střednímu podnikání a ke spotřebitelům.
Vláda považuje konsolidaci veřejných financí za nezbytnou podmínku pro zajištění udržitelného hospodářského růstu a pro vstup do Evropské unie. Strategickým cílem vlády je proto dosažení takového stavu veřejných financí, který bude v souladu s budoucím členstvím České republiky v Evropské unii a umožní následné plnění kriterií pro připojení k Evropské měnové unii a účast v ní včetně zavedení eura.
Vláda zahájí širokou diskusi o reformě veřejných financí tak, aby saldo veřejných rozpočtů v roce 2006 nepřekročilo hodnotu v rozmezí 4,9 - 5,4 procenta hrubého domácího produktu a mělo tendenci k poklesu v dalších letech.
Reforma veřejných financí bude promítnuta i do základních programových dokumentů předkládaných Evropské unii, tj. Předvstupního hospodářského programu a posléze po přijetí České republiky do Evropské unie do konvergenčních programů.
Reforma veřejných financí bude založena především na následujících zásadách: Do konce roku 2002 vláda připraví a schválí střednědobý rozpočtový výhled na čtyřleté období tak, aby se počínaje rokem 2005 podíl schodku státního rozpočtu na hrubém domácím produktu snižoval. Výhled zároveň stanoví závazné limity výdajů kapitol státního rozpočtu, včetně resortně příslušných státních fondů na celé funkční období této vlády. Tyto limity budou respektovány při přípravě a realizaci strategických dokumentů, týkajících se vývoje jednotlivých resortů. Vláda tak uplatní tolik potřebný princip víceletého rozpočtování jako závazný postup přípravy rozpočtu. S ohledem na cíle dlouhodobé stabilizace veřejných rozpočtů při současném zachování kvality veřejných služeb a udržení sociální soudržnosti bude kladen důraz na programově orientovanou strukturu kapitol státního rozpočtu.
Významnou součástí reformy veřejných financí bude daňová politika. Vláda po celé čtyřleté období nebude zvyšovat celkové daňové zatížení a bude stabilizovat daňovou kvótu na úrovni roku 2000 včetně realizace opatření proti jejímu možnému autonomnímu poklesu. Vláda bezodkladně zahájí přípravu fiskálně neutrální ekologické daňové reformy.
Vláda sníží sazbu daně z příjmů právnických osob a dokončí harmonizaci daňové soustavy s požadavky Evropské unie. To se bude týkat hlavně nepřímých daní. U daně z přidané hodnoty se bude jednat o přesun vybraného zboží a služeb do základní sazby v souladu s příslušnou směrnicí Evropských společenství, snížení obratu pro povinnou registraci osob podléhajících dani a doplnění systému, upravujícího vnitřní obchod mezi členskými státy. U spotřebních daní vláda navrhne novou právní úpravu, která bude obsahovat zejména zavedení režimu podmíněného osvobození od daně.
S ohledem na potřebu ozdravení veřejných financí budou daňové změny prováděny souběžně s opatřeními na výdajové straně veřejných rozpočtů; přitom vláda přistoupí k nezbytné racionalizaci mandatorních výdajů. Při rozpracování otázek zdanění bude vláda vycházet z konceptu "složené daňové kvóty" - daně včetně povinných příspěvků - pojistného sociálního a zdravotního. Úvahy o změnách sazeb, podmínek dopadů na daňové zatížení jak právnických, tak fyzických osob proto budou posuzovány komplexně nejen z hlediska fiskálního a motivační funkce daní, ale i z hlediska zdrojů potřebných pro naplnění výdajové strany systémů sociálního a zdravotního pojištění. V oblasti podpory rodin vláda navrhne změny daňového systému zvýhodňující rodiny s dětmi.
V návaznosti na dokončení reformy veřejné správy vláda dokončí přenos výdajových kompetencí na kraje a obce. Vláda připraví návrh legislativních změn tak, aby nejpozději od 1. ledna 2004 došlo ke zvýšení podílu krajů na rozpočtovém určení daní tak, aby kraje mohly úsporným a efektivním způsobem plnit zákonem svěřené funkce. Vzhledem k nutnosti dosažení stabilního rozdělení výdajových kompetencí mezi stát, kraje a obce vláda připraví reformu daně z nemovitostí a místních poplatků s cílem posílit pravomoci samospráv při stanovení výše daně s přihlédnutím k místním podmínkám. Zároveň však bude nezbytné přijmout i taková legislativní opatření, jež vytvoří podmínky pro regulaci zadlužování obcí a krajů při respektování jejich rozpočtové autonomie.
Vláda si je vědoma toho, že reforma veřejných financí je procesem, který musí respektovat zejména nedělitelnost a komplexnost veřejných rozpočtů. Plnění těchto úkolů předpokládá rozvinutí hlavních funkcí státní pokladny, včetně zabezpečení plynulého přísunu informací o průběhu a výsledcích hospodaření všech segmentů veřejných financí. Vláda se bude zabývat analýzou užití omezených prostředků státního rozpočtu. Bude dbát na hospodárné využívání rozpočtových prostředků a přijme v tomto smyslu řadu opatření, která budou směrována například na vytvoření jednotného systému společného nákupu nezbytných prostředků pro fungování orgánů státní správy, na podporu zejména rozvojových programů a na participování vnitřních rozpočtových zdrojů společně s prostředky Evropské unie.
Vláda bude usilovat o to, aby finanční aktiva, soustředěná v České konsolidační agentuře, byla zhodnocována s maximální a komplexní mírou výtěžnosti. Pokud jde o Fond národního majetku, bude vláda usilovat o to, aby poté, až splní svou roli dočasné privatizační agentury státu, byla jeho existence ukončena zákonem.
K vyšší účinnosti státního dozoru nad finančním trhem vláda připraví opatření, která odstraní duplicity dnes se překrývajících činností, prováděných v každém z úseků finančního trhu tak, aby bylo maximálně využito synergických efektů.
Za jeden z důležitých úkolů považuje vláda pokračování v procesu modernizace daňové a celní správy. Jde především o dokončení reorganizace daňové a celní správy v souvislosti s členstvím České republiky v Evropské unii. Dále půjde též o zvýšení komfortu pro daňové subjekty. Cílem je zvyšování efektivnosti výběru daní a cel a dosažení stavu, kdy daňová a celní správa bude ve všech parametrech odpovídat standardům členských států Evropské unie. Bude posílena spolupráce daňové a celní správy s orgány, vybírajícími povinné pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Správa spotřebních daní se převede z daňové správy na celní správu.
Vláda se zaměří na boj s daňovými a celními úniky a na hospodářskou kriminalitu, která je s nimi spojena. Ve sféře maloobchodního prodeje navrhne opatření, směřující proti krácení tržeb, a v této souvislosti zváží například zavedení registračních pokladen, registrovaných účtenek. Pro zvýšení postihu závažné majetkové trestné činnosti a závažné daňové nekázně vláda navrhne vhodnou podobu zákona o majetkových přiznáních a prokazování původu příjmů. Vláda se bude též snažit přijmout veškerá možná opatření proti praní špinavých peněz, včetně omezení hotovostních plateb.
Vláda navrhne takové úpravy rozpočtových pravidel, která budou podporovat věcně účelné a ekonomicky efektivní využívání zdrojů veřejných rozpočtů.
Vláda bude usilovat o co nejvyšší využití všech veřejných zdrojů včetně zdrojů z Evropské unie. Vláda se zasadí o to, aby při jednáních o vstupu České republiky do Evropské unie byly sjednány maximálně příznivé podmínky, které umožní co nejrychlejší stírání rozdílů hospodářské úrovně mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou, jakož i vyrovnání rozdílů mezi jednotlivými regiony České republiky.
Vládní průmyslová politika bude orientována především na vytváření prostředí příznivého pro podnikání, na podporu investic, na dokončování restrukturalizace průmyslu a na jeho další případnou privatizaci.
Vláda bude pokračovat v podpoře zvyšování konkurenceschopnosti tuzemských výrobců vytvářením podmínek pro posilování jejich ekonomické stability a zvyšování technické a technologické úrovně výroby a vyráběných produktů. Významná část veřejné podpory bude směřovat na strukturální projekty ve zpracovatelském průmyslu, které budou splňovat podmínky pro spolufinancování ze strukturálních fondů Evropské unie.
V návaznosti na pozitivní zkušenosti z předchozích let bude vláda dále rozvíjet existující systém podpory investování s větším důrazem na podporu produkce s vyšší přidanou hodnotou, na rozvoj vývojových technologických center a center strategických služeb, ale i na zajištění návratnosti poskytnutých podpor. Přitom se zaměří na výraznější orientaci těchto investic k produkci výrobků pro konečnou spotřebu a investičních statků, k efektivní stabilizaci zaměstnanosti, k růstu kvalifikace pracovních sil a k posilování exportní výkonnosti. Snahou vlády bude ve větší míře než doposud podpořit rozvoj řetězců českých dodavatelských firem pro velké investory v České republice. Při podpoře budování průmyslových zón se vláda zaměří na lokality většího nadregionálního významu, a to především v strukturálně postižených oblastech.
Vláda připraví zdokonalení systému podpory malého a středního podnikání tak, aby odpovídal významu tohoto sektoru v ekonomikách zemí Evropské unie a jeho pozici při tvorbě nových pracovních míst a při rozvoji ekonomické aktivity v regionech. V této souvislosti vláda posílí úlohu Českomoravské záruční a rozvojové banky a bude usilovat o zlepšení dostupnosti finančních zdrojů z bankovního sektoru zejména pro malé a střední firmy.
Vláda v dialogu s odbornými kruhy a širokou veřejností bude aktualizovat dlouhodobou energetickou koncepci. V návaznosti na ni bude vypracován další postup v oblasti regulace elektroenergetiky a její privatizace. Vláda bude pokračovat v realizaci přijatého Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu s cílem vytvořit rovnocenné podmínky pro všechny hutní společnosti a využití jejich silných stránek.
Zvláštní pozornost bude vláda věnovat zdokonalení systému ochrany spotřebitele v souladu s evropskými normami. Prioritním úkolem v dané oblasti bude ochrana českého vnitřního trhu před dovozem nebezpečných výrobků a před nelegálními dovozy a ochrana ekonomických zájmů spotřebitelů.
Důležitou prioritou vlády je podpora průmyslového výzkumu a vývoje a zvyšování jakosti. Cílem této podpory budou nové produkty s vyšší přidanou hodnotou a jakostí, užití špičkových technologií, konstrukčních materiálů a moderních pracovních a technologických postupů.