[1] První odstavec této poznámky Engels škrtl, ale nakonec své rozhodnutí změnil a připojil druhý odstavec. Odkaz na anglický časopis „Nature” z 15. června 1882 ukazuje, že Engels tuto stal napsal roku 1882. Třetí vydání Wiedemannova pojednání „Nauka o galvanismu a elektromagnetismu” vyšlo po dopsání této Engelsovy stati. Stať je z třetího svazku. V Engelsově seznamu je tato stať označena „Elektřina a magnetismus”.
[2] Thomas Thomson, Základ nauk o teple a elektřině. Mluví se o druhém vydání této knihy (první vydání vyšlo roku 1830).
[3] Tento citát z Faradaye uvádí Thomson na straně 400 druhého vydání. Citát je z Faradayova díla „Experimental Researches in Electricity”, 12th Series (Experimentální výzkumy v oboru elektřiny, 12. série) , uveřejněného v časopise londýnské „Královské společnosti” „Philosophical Transactions”, roku 1838, str. 105. U Thomsona je citát nepřesný. Místo slov „as if a metallic wire had been put into the place of the discharging particles” (v poslední větě), Thomson píše „as if a metallic particle had been put in the place of the discharging particles”. Držíme-li se přesného Faradayova textu, pak překlad musí znít takto: „jako by na místo vybíjejících se částic přišel kovový drát”.
[4] Hegel, Filosofie přírody, § 324, dodatek.
[5] Podtrženo Engelsem
[6] Podtrženo Engelsem
[7] Později by to stanoveno, že rychlost světla i rychlost šíření elektromagnetických vln je stejná.
[8] Citát je se strany 472, druhé části II. dílu.
[9] Engels vykládá Favrovy pokusy podle Wiedemannovy knihy (II. díl, část 2, str. 521-522).
[10] Na základě přesnějších měření se dnes klade mechanický ekvivalent tepla roven 426,9 kgm.
[11] Podtrženo Engelsem.
[12] Podtrženo Engelsem.
[13] Podtrženo Engelsem.
[14] Obecná a fysikální chemie, Heidelberg 1877.
[15] Wiedemann, cit. spis, I. díl, str. 45.
[16] Tamtéž, str. 44-45.
[17] Tamtéž, str. 45.
[18] Vše v tomto citátě podtrženo Engelsem.
[19] Podtrženo Engelsem.
[20] Vše v tomto citátě podtrženo Engelsem.
[21] Vše v tomto citátě podtrženo Engelsem.
[22] Wiedemann, cit. spis, I. díl, str. 49-51.
[23] Podtrženo Engelsem.
[24] Podtrženo Engelsem
[25] Wiedemann hovoří na mnoha místech o atomech kyseliny solné, maje na mysli molekuly léto kyseliny.
[26] Slova v závorkách jsou u Engelse vypuštěna.
[27] Podtrženo Engelsem.
[28] Podtrženo Engelsem.
[29] Podtrženo Engelsem.
[30] Podtrženo Wiedemannem.
[31] Podtrženo Engelsem.
[32] „Bůh ze stroje.” V starořeckém divadle nenadálé objevení (s pomocí mechanického zařízení) božstva na scéně, které rozřešilo zapletenou situaci. V přeneseném smyslu je to neočekávané východisko, neplynoucí z průběhu událostí.
[33] Podtrženo Engelsem
[34] Podtrženo Engelsem
[35] Podtrženo Wiedemannem.
[36] Wiedemann, cit. spis, I. díl, str. 482.
[37] Starý major, dověděv se, že onen jednoroční dobrovolník je doktorem filosofie, a nechtěje se starat o to, co to znamená a jaký je rozdíl mezi „doktorem filosofie” a „doktorem mediciny”, řekl: „Pro mne je to všechno stejné, felčar jako felčar (Pflasterkasten ist Pflasterkasten)”.
[38] Zde Engels používá slova „Gewichtsteil” (váhový díl), ale mluví se o ekvivalentech.
[39] Podtrženo Engelsem.
[40] Je míněn rozdíl mezi vnitřním průměrem hlavně a vnějším průměrem střely.
[41] V tomto citátě všechna slova uvedená v závorkách jsou připojena Engelsem.
[42] Slova „iterum Crispinus”, uvedená v závorkách, připojil Engels a značí „opět Kryšpín!” Těmito slovy začíná IV. satira Juvenalova, zesměšňující (v první části) Crispina, jednoho z dvořanů římského císaře Domiciana. V přeneseném smyslu značí tato slova: „opět tatáž osoba!” nebo „opět totéž thema!”
[43] „Experimentum crucis”, doslovně „křížový pokus”, od instantia crucis podle Bacona (příklad, fakt nebo okolnost, která slouží jako ukazatel cesty na křižovatce): rozhodující pokus, který definitivně potvrzuje správnost jednoho, navržených vysvědčení nějakého zjevu a definitivně vylučuje všechna ostatní navržená řešení.
[44] Wiedemann, cit. spis, díl I., str. 104.
[45] Tamtéž, str. 62.
[46] Contradictio in adjecto - doslova „protiklad v přívlastku” nebo „protiklad v definici”, t. j. absurdní protismyslný výraz, jako na př. „kulatý čtverec”, „dřevěné železo”.
[47] Slova „třetí v spolku” jsou vrata z Schillerovy balady „Die Bürgschaft”, 20. sloka, kde je pronáší tyran Dionys, prosící za přijetí do spolku dvou věrných kamarádů.
[48] Poggendorffovy pokusy jsou u Wiedemanna uvedeny na straně 386-372 I. dílu.